Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
- pro jaké wafery to je? Vše 300mm, nebo už 450?
- pokud to správně chápu, nejpodstatnější je položka 8... drařší wafer nemusí nutně znamenat dražší čip (protože těch může být per wafer víc, mohou být menší a s věětší výtěžností...)
Zárověň by bylo potřeba ty ceny nějak normovat k inflaci, jinak moc o ničen nevypovídají.
Nejpodstatnější položka je 7, proto je červeně orámovaná. To je prostý jasný fakt.
Položka 8 je velmi hypotetická situace - cena za čip o daném množství tranzistorů. Jde skutečně o hypotetickou situaci, protože jak je z hodnot vidět, u starších procesů by se takový čip ani nevešel na wafer (cena čipu je vyšší než cena waferu). A zase u nejnovějších je potřeba brát v úvahu, že je jejich výtěžnost nižší. Takže samotný fakt, že cena za čip může být u novějšího procesu podobná nebo mírně nižší, ještě nic neříká o tom, zda čip za danou cenu vůbec bude funkční (výtěžnost) nebo jaké procento těchto čipů dosáhne parametrů potřebných pro rentabilitu produktu.
No já bych tedy řekl, že cena/tranzistor je docela zásadní. V zásadě mi i řídá, zda se použití vyspělejšího procesu vyplatí. Výtřenost je pak další parametr, nebo by se to doho musel započítat (což jde blbě, protože logicky klesá s roztoucí plochou jednotlivých čipů - při stejém chybovosti na tranzistor).
kdyby nekoho zajimala cena za tranzistor, tak vsichni vyrabej na 4nm procesu samsungu.. jenze zakzaniky zajima cena za funkcni tranzistor, a proto vsichni vyrabi u tsmc..
Na 450mm wafery se nikdy nepřešlo, ukázalo se to ekonomicky/technicky neskloubitelné s realitou.
Tak se mohlo zkusit míň - i blbých 330 mm by bylo velkým přínosem, 1,21 x větší plocha.
300 mm je 12 palcov +/- zaokrúlenie
200 mm je 8 palcov +/- zaokrúlenie
330 mm je 13 palcov +/- zaokrúlenie To v USA, kde veľmi často nie je 13. poschodie-lebo by prinášalo nešťastie-, nie je možné...
Sarkastický Edit: v USA nevedia povedať Dvojmetrový chlap, lebo by sa im to hovorilo ťažko
"6 stopový a 6 a 47/64 palcový chlap" Ja viem oni povedia 6 stopový a 7 palcový chlap, ale to už je trošku väčší ako dvojmetrový chlap ma 200,66 cm
Zpátky do trenek. Teda k přemýšlení nad každým zbytečným tranzistorem - to se výrobcům neefektivních x86 procíků nebude líbit a nám jako jejich prozatímním otrokům taky ne. Někde jsem viděl jak nabobtnal Alder Lake vůči svému předchůdci a ten nárůst IPC za to z tohoto hlediska nestojí. Jó ARM to je jiná káva...
Že nevíš který z běžných CPU má nejvíc tranzistorů? Ano, Apple M1X
Vám tady chybí legendární ASCII, tak ho budu aspoň citovat:
Nemáš pravdu:
- Cortex A77 má +20% IPC ..... při +17% tranzistorů
- Cortex A78 má +7% IPC.........při -5% tranzistorů (počet se zmenšil!!!! )
https://images.anandtech.com/doci/15813/A78-X1-crop-7.png
https://www.anandtech.com/show/14384/arm-announces-cortexa77-cpu-ip
- Starý Cortex A72 taky měl vyšší IPC jak A57 a měl o 20% míň tranzistorů.
https://www.anandtech.com/show/9184/arm-reveals-cortex-a72-architecture-...
- To samé Cortex A73, větší IPC o 10% při -25% menším počtu tranzistorů:
https://images.anandtech.com/doci/10347/10.PNG
https://images.anandtech.com/doci/10347/12.PNG
https://www.anandtech.com/show/10347/arm-cortex-a73-artemis-unveiled/3
To že se v zaostalém x86 světě plýtvá tranzistory a tedy i energií to ví každý. V telefonu nebo tabletu kde šetříš každým Joulem energie v baterce si plýtvání nemůžou dovolit. Proto žádný x86 vyhnaný frekvencema nemá šanci.
Já bych řekl, že takový Rasberry Pi 4B (A72-based) je takovou x86tkou světa ARMu.
"To že se v zaostalém x86 světě plýtvá tranzistory a tedy i energií to ví každý. V telefonu nebo tabletu kde šetříš každým Joulem energie v baterce si plýtvání nemůžou dovolit. "
Tenhle argument je absurdní už jen proto, že celková spotřeba výpočetního systému není dána pouze spotřebou procesoru. Kdybych třeba měl desktopový stroj, u kterého 50 W spotřebuje procesor a 50 W spotřebují ostatní komponenty včetně třeba monitoru, tak nahradit tenhle procesor jiným se spotřebou 5 W a pětinovým výkonem mi nejspíš moc nepomůže, protože i když celkový příkon klesl skoro na polovinu, všechno trvá potenciálně až pětkrát tak dlouho (v závislosti na charakteru zátěže), takže každý výpočetní úkon může ve skutečnosti spotřebovat až dvaapůlkrát tolik energie, přestože procesor je na papíře dvakrát účinnější. A je úplně jedno, jestli je ten úsporný procesor x86 nebo ARM. Prostě optimální pracovní bod bude u desktopu někde úplně jinde než v telefonu nebo hodinkách, dokonce i když je výpočetní systém připojený do zásuvky, a s architekturou to nemá vůbec nic společného.
Zajímavé je, že ten samý base-M1 máme v (mini) desktopu i tabletu. Applu se vyplatí ho dávat všude, včetně toho nejlevnějšího iPadu (Mini), protože obecně variabilní náklady na výrobu i takto velkého CPU jsou dost malé (a nikomu neplatí marži per CPU).
Jaký ARM? Oni jsou sice hezké benchmarky, ale realita až tak ne - často třeba vzhledem k málo oplimalizovanémo kódu, resp. třebu i kódu použitých knihoven, kdy pro x86 je kód optimalizovaná, pro ostatní se přeloží jen generický C. Rozdíl ve výkonu může být klidně násobný. Zatím jsem asi nepotkal ARM, který by byl v praxi lepší, než takový Apollo lake.
Jo, jsou zajímavé kousky, jako Thunder Xn..... ale reálně je to jen pro velmi specifické využití. Obecně ARM stále moc není konkurenceschopný v obecných počítačích (těch problémů je navíc pytel, třeba fakticky není abstrakce od OS - tzn, nelze použít generický os, ale vždy jen zbuildovaný na konkrétní SoC, nebo spíš desku, jako v případě x86)....
Spousta knihoven už má vedle x86 i optimalizovanou codepath pro ARM. Jo kdybys řekl další architektury jako RISC-V nebo MIPS, tak neřeknu. Navíc ty knihovny jsou opensource, takže v případě potřeby si to firma dodělá nebo někoho zaplatí (už se tak někde stalo). Jinak problém "generického OS" je jen bootování, ne architektury CPU. Na tomhle hodně pracuje Microsoft, takže v serverech to už neplatí (nabootuješ přes UEFI ze stejného DVD, drivery k HW, např. síťovkám, jsou duální x86/ARM, ...). Akorát že v desktopu, kde každý tě chce co nejvíc locknout (i ve světě x86), se to nehodí.
Já to dobře znám, portoval jsem Linux na mnoho našich desek. Problém je, že neexistuje ani vůle k nějaké unifikaci a podle mě je v nedohlednu.
S těmi knihovnami máš také pravdu, on je reálný výsledek pak takový, že to zkrátka není unifikované a proti x86 mnohde složitější. Amozonu na jeho farmy se to vyplatí, ale na běžné věci se na to zcela kašle.
I obyčejné memcpy jsem viděl na stejném procesoru rozdíl třeba šestinásobek....
x86 má velkou výhdu v tom, že zkrátka nasdíš a neřešíš, což je levné. U ARMu potřebuješ spoustu specifického know-how, aby jsi dosáhl toho samého.
Takže nové grafiky jsou v podstatě přímotopy když nebude plyn.
High end s 900W na zimu mainsteam jaro a podzim a low end na léto.
Nvidie nás nenechá zmrznout :D
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.