Výrobci těchto typů počítačů adoptují USB typu C výrazně pomaleji. Mezi důvody, proč tomu tak je, jsou uváděny například problémy ohledně designu produktů a nákladech na změny. Jestli to vezmete jako výmluvu, nebo prosté konstatování, za kterým se skrývá konzervativnost trhu, kde zákazník neupgraduje každý rok (jako je tomu často (samozřejmě ne vždy) například u majitelů iPhonů), je na vás.

Každopádně i letos plánuje, či již nasadilo, jen minimum výrobců notebooků příslušný oboustranný konektor typu C. Ani letos tak nelze předpokládat, že by se stala přítomnost typu C (ať už vedle typu A, nebo exkluzivně) běžnou součástí notebooků. Výjimky samozřejmě existují, minimálně Apple už na USB Typu C vlastně přešel.

Problém s USB typu C z hlediska snadného nasazení je ten, že nelze prostě jen fyzicky vyměnit konektor typu A za typ C. S typem C se pojí i potřeba vyšších proudů, protože dávat do notebooku typ C i třeba jen bez možnosti rychlejšího dobíjení malých zařízení by nedávalo smysl. Od toho se odvíjí nutnost řešit elektrické interference uvnitř na základní desce a také jiné rozložení teplotní zátěže v notebooku. Je tedy potřeba do určité míry obměnit letité platformy, kde USB byla spíše pomalá věc, určená pro vše možné, ale hlavně ne rychlé dobíjení.

Druhým problémem je vysoká datová rychlost (konektor typu C je obvykle spojován s USB 3.1) vyžadující též na cestě zesilování signálu, resp. novou obvodovou logiku zesilovače / přijímače. Ne že by hotová řešení neexistovala, ale znamená to přídavný čip, tudíž vyšší náklady na výrobu a jelikož je v tomto segmentu tlak na ceny, výrobci zatím trochu váhají.

Zatím se to tedy má tak, že Apple již přešel (u vybraných strojů), Asus a HP nasadí alespoň jeden konektory typu C na svých noteboocích, ale například Acer, Dell či Lenovo teprve zvažují, jak se k věci postaví.