Výroční zpráva IFPI: čtvrtina příjmů už je z digitální hudby
I tak se ale celá zpráva nese v duchu úpěnlivé žádosti o zavedení legislativních úprav pro potlačení pirátského stahování autorsky chráněného obsahu. Zmiňován je úspěch ve Francii, ale podobné zákony přijali i na Taiwanu a v Jižní Koreji, jako jistou věc pak uvádí přijetí těchto zákonů ve Velké Británii a na Novém Zélandu letos. Počet služeb pro legální download hudby se dostal už na 400 (v roce 2003 to bylo méně než 50), myslí tím ovšem nejen internet, ale i mobily a další aktivity. Takto bylo staženo více než 1,5 miliardy skladeb (nabízeno jich je asi 11 miliónů, v roce 2003 to byl asi jen milión), o 10% více než v roce 2008, u celých alb to bylo dokonce meziročně více o 20 %. Evropa je ale stále ještě hodně pozadu, v USA třeba pravidelně kupuje hudbu asi 18 % uživatelů starších 13 let, v pěti nejvyspělejších zemích EU to je ale pouze asi 8 % (on by člověk i stahoval legálně, kdyby bylo co a za rozumné ceny, že?). Mimochodem v roce 2009 byla nejvíce stahovaná skladba Poker Face od Lady Gaga (prodalo se více než 9,8 miliónu kusů), o rok před tím získala prvenství písnička Lollipop od Lil Wayne (9,1 miliónu) a v roce 2007 se nejlépe prodávala Girlfriend od Avril Lavigne (7,3 miliónu). Od roku 2004 se trh s digitální hudbou zvedl o 940 %, ale ve stejném období klesly celkové tržby o 30 %.
V roce 2009 se mnoho hudebních firem stalo mediálními partnery takových služeb, jako jsou například Spotify, MySpace Music nebo Deezer, další šly cestou přímé spolupráce s ISP. Zde není třeba chodit nikam daleko. Nedávno dala kapela Kryštof k dispozici ke stažení nové album Jeviště k T-Mobile a během prvních dvanácti dnů už prodala 1 200 kusů. Dlužno dodat, že v tomto případě nejde o žádnou dobrovolnou cenu, ta je stanovena na 99 Kč a skladby jsou v MP3 (320 kbps). Podobně nabízely svá alba kapely Wohnout, Vypsaná fiXa nebo Horkýže Slíže, které vesměs volily cestu dobrovolné platby a podle Michala Němce z T-Mobile se takto stáhlo něco mezi 35 a 45 tisíci alby, kde ale zaplatil zhruba každý desátý. Ve všech případech šlo ale o komerční úspěch, kapely si vydělaly 200 až 250 tisíc.
Pirátstvím vloni nejvíce trpěly Španělsko, Francie a Brazílie, ve Španělsku klesl prodej hudebníkům z top 50 o 65 % (vzhledem k roku 2004), ve Francii to bylo o 60 % (počítáno od roku 2003) a v Brazílii pak o 80 % (od roku 2005 do roku 2008). Obecně se prý vydává stále méně alb, ve Francii se třeba v první polovině roku 2009 vydalo 107 alb místních autorů, to bylo ale o 60 % méně než ve stejném období v roce 2003. Největší problém s pirátstvím má v Evropě Španělsko, kde nelegálně sdílí asi 32 % internetové populace, což je hodně nad evropský průměr představující 15 %. P2P sdílení je stále největší hrozbou, ale IFPI upozorňuje i na další formy pirátství, které jsou na vzestupu, je to stahování přímo z internetových stránek, pirátství mobilními telefony, ripování hudebních streamů, posílání upirátěných skladeb různými kecálky nebo stahování z fór a blogů. V zemích s nejsilnějšími trhy v Evropě prý jeden z pěti internetových uživatelů často P2P pro sdílení autorsky chráněného obsahu používá.
IFPI sice i tentokrát pláče nad poklesem tržeb, vůbec se ale neohlíží na celosvětový pokles v prodeji čehokoliv, finanční krizi prostě míjí. Možná, kdyby ji do svých úvah zahrnula, byl by rok 2009 první v dlouhé řadě těch předchozích, kde by minimálně hudební průmysl meziročně netratil.