Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Ad SN8: Trochu tvrdší přistání, no. Příště se přetočí a začne brzdit výš a bude to cajk.
Ale jinak breath-taking! Ten manévr jak za 4 vteřiny přetočí 50m vysokou, 9m v průměru, 120ti tunovou raketu v plném gravitačním poli z horizontálního letu do vertikálního, to je neuvěřitelný engineering.
Měli příliš nízký tlak paliva a rozbilo jim to pumpu. Začít dřív by nepomohlo.
Cestování raketami mezi kontinenty je problém nejen kvůli řadě neznámých, ale i kvůli řadě známých. Letadla mají křídla, a když to trochu zjednoduším, tak jejich motory ani nemusí bojovat s gravitací. Jen musí bojovat s odporem vzduchu a udržovat rychlost, při které mají křídla větší vztlak než je váha letadla. Letadla jako taková jsou co do spotřeby paliva v porovnání s raketami velmi efektivní stroje. Zatímco rakety mají specifický impuls kolem 500s, letadla dosahují několika tisíců.
Já jen nechápu, že několik generací těch nejchytřejších lidí z několika národů šlo cestou kompozitů, která je drahá/náročná/zrádná (těžší na pochopení výpočtu konstrukce než kovy) a až dnes přijde někdo, kdo jejich společnou a pro mě nepochopitelnou blbost spláchne do hajzlu a řekne - zpátky ke kovům. Jak jim mohla tahle primitivní možnost unikat? Proč celou dobu šli ve všech ohledech tou těžší a méně logickou cestou? To je fakt jenom tím metanem, který je podobně primitivní/elegantní a překvapivé řešení?
Musk likviduje jeden prototyp za druhým, kompozity by ho stály majlant (a spoustu času na výrobu prototypů) :-D . Kompozity mají celkově lepší poměr váhy a pevnosti a váha je ve vesmírném programu na prvním místě. Že má jeho raketa stejnou váhu i s ocelí je výjimka (určitě došlo i k jiným změnám než jen k přechodu na ocel), a je jisté, že by s kompozity bylo možé jít s váhou ještě níž. Elon potřebuje vyrábět prototypy levně a rychle, proto je v jeho situaci ocel výhodnější. Až mu bude spolehlivě fungovat zbytek rakety, může si dovolit nahrazovat ocel zpět kompozitem. Zrovna pro znovu použitelné rakety by to bylo dlouhodobě výhodné.
Metan je efektivnější, ale má i pár drobných nevýhod. Má menší hustotu (rakety jsou větší) a oproti kerosinu není za běžných teplot a tlaků kapalný. Velký problém je přejít na metan po desítkách let vývoje a používání jiných technologií. Elon Musk je ve výjimečné situaci, nemusí řešit zpětnou kompatibilitu a může si vybírat libovolnou cestu.
Kompozit křehne v nízkých teplotách a nevydrží vysoké teploty. Obojí znamená, že je potřeba více materiálu a větší tepelná ochrana, ve výsledku pak vyšší hmotnost.
"několik generací těch nejchytřejších lidí z několika národů šlo cestou kompozitů"
To asi oba žijeme v jiných vesmírech, protože velké raketové stupně na kapalná paliva v tom mém jsou všechny kovové -- většina ze slitin hliníku, ovšem některé jako třeba Centaur dokonce i z té nerezi.
Použití nerezu jsem taky zachytil, ale ne v tak velké míře. No jsem rád, že na tom nejsou tak špatně jak jsem si myslel.
Hlavní změna je v tom, že má vlastní slitinu. To zatím nikdo neměl.
"V každém případě bude Starship dopravovat na oběžnou dráhu více než kterýkoliv jiný kosmický nosič v minulosti."
Možná jsem to špatně pochopil, ale Saturn V měl cca 140t LEO, vs Starship 100t LEO. A 50t na měsíc, což je ještě více než GEO, kde má starship "jen" 21t. A možná by se našly i jiné nosiče, které mají sice méně než saturn ale více než starship. Daň za znovupoužitelnost a cenu startu, která by měla být u starship naprosto směšná v porovnání s ostatními...
Saturn V nebyl schopen vynést na oběžnou dráhu 140 tun nákladu ani v třístupňové, ani v dvoustupňové verzi.
Apollo komplet ve chvíli kdy se nacházel na zemské orbitě před startem k měsíci měl zhruba 140 tun. Takže ano, Saturn V byl schopný vynést na LEO 140 tun.
Ovšem užitečný náklad z toho bylo pouze zhruba 45 tun. Pokud tedy přistoupíme na takovouto optimistickou metriku, tak Starship vynese na LEO něco kolem 250-300 tun a pořád bude před Saturnem V.
Nikoliv - užitečný náklad na LEO je celých 140 tun, protože celý komplet lander+orbiter+pohonná sekce se mohl odstranit a nahradit nákladem (ovšem na LEO letěl jenom jednou - s 80t Skylabem) - ostatně těch 140tun na LEO je u Saturnu V uváděné i v oficiálních parametrech. 45 tun je u Saturnu užitečný náklad na lunární orbitu.
"užitečný náklad na LEO je celých 140 tun, protože celý komplet lander+orbiter+pohonná sekce se mohl odstranit a nahradit nákladem"
No a tohle je právě ta blbost, která udělat nešla. Tedy přinejmenším ne se stočtyřicetitunovým nákladem. Ano, udělali to s osmdesátitunovým - to byla právě ta "one-off" dvoustupňová verze. Ale osmdesát tun má do sto čtyřiceti daleko.
"ostatně těch 140tun na LEO je u Saturnu V uváděné i v oficiálních parametrech"
To znamená velký kulový. Třeba Falcon 9 má v "oficiálních parametrech" 22,8 tun na LEO a taky to nic neznamená, protože PAF unese jen něco kolem poloviny toho čísla.
Oficiální parametry jsou jasné, viz wiki a je to 140 t Leo, co ještě řešit?
Pochybuju, že to vůbec jsou "oficiální parametry". Wikipedie není dokumentace k Saturnu V. Oficiální parametry najdete v dokumentaci k Saturnu V. A ostatně i Wikipedie k tomuto číslu má vysvětlující poznámku, ze které je zřejmé, že *ekvivalentní* číslo u SH/SS (tj. IMLEO včetně posledního stupně a jeho paliva) bude přes 250 tun.
A kolik poznámek tam bude mít ELON? ;-)
Tak "poznámka" k Falconu 9 je ve Falcon User's Guide v sekci o PAFu. Jakékoli podobné poznámky budou ve Starship User's Guide na podobném místě. Ovšem pokud do hmotnosti nákladu nebudou počítat horní stupeň, tak jich tam oproti Saturnu V budou mít alespoň o jednu méně. ;)
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.