Vzhled, ovládání a přehrávání
Kapitoly článků
Nic na plat, toto je levný MP3 přehrávač a proto ani nemůžeme čekat nějaké super luxusní provedení. Horní strana se sice jeví jako hliníková, ale všude je opravdu jen plast a časem se jistě „ošoupe“. Dojem laciného zboží poznáte na první pohmat, ovládací tlačítka jsou taková „vrdlavá“, ale s tím asi každý už při nákupu počítá. Nedá se ale říci, že by se přehrávač jevil jako odfláknutý, prostě je to jen to, co se za tyto peníze dá vyrobit. I tak asi může dlouho sloužit, jen bude potřeba být trošku ohleduplný na zacházení s ním.
Přístroj budu popisovat jako byste se na něj dívali, když je postavený na USB konektor. Nejpoužívanější budou tlačítka na levé straně. Když to vezmu zleva jsou to vpřed, vzad a přehrávání, pauza s potvrzením volby. Pravým tlačítkem také přehrávač zapnete a vypnete.
Na druhé straně je zámek, nahrávací mód/hlasitost a čudlík pro vyvolání menu.
Na vrchu je místo pro zachycení šňůrky, v tomto případě tam z příslušenství přimotáte pojistku proti vytržení sluchátek z jacku, jenž je hned vedle. Ovšem na nějaké zlaté kontakty zapomeňte, zlato ostatně není ani na konektoru od sluchátek. Vidět je také mikrofon.
Když otočíte Doornio na záda, uvidíte krytku baterie a USB konektoru.
Displej
Monochromatický LCD displej s rozlišením 128×32 bodů, o němž se v manuálu s klidným svědomím píše, že jde o OLED (což je zřejmý nesmysl), zobrazuje mnoho informací najednou, stává se tím méně přehledným. Dobu podsvícení lze nastavit od 0 do 9 sekund, nebo trvalé. Díky podsvícení je v běžných podmínkách perfektně čitelný, i kontrast je dobrý, ale na sluníčku toho moc neuvidíte. Narážíme také na první mínus, kterým je překlad. Určitě toho najdete víc, ale tady třeba vidíte místo češtiny slovenštinu, narazili jsme i na šílenost zvanou „zadní okno“, což není nic jiného než podsvícení, nebo ekvalizér přeložený jako „vyrovnávač“. Buďto to překládal specialista na poezii, nebo to dělal nějaký automat. Navíc to snad ani nikdo nekontroloval. Ale jak už bylo řečeno, za ty peníze ...
V první řádku (od shora) je informace o formátu souboru (MP3), šipečka naznačující opakování, číslo skladby, zvolený typ ekvalizéru a čas. Ve druhém řádku najdete údaj o datovém toku, způsobu opakování (můžete nechat opakovat skladbu, celý adresář, všechny složky, nebo nic), pak je tu údaj o celkovém počtu souborů/skladeb, zda máte navolený 3D efekt a celkovou délku skladby. Před údajem o vybitosti baterie se ještě zobrazuje dynamika. Největšími znaky je dole ukázán režim a název skladby, který se střídá s názvem kapely a rotuje, aby se dal číst celý.
Ovládání
- Použitá verze firmwaru: 20.20.12
Problém, problém, problém. Jak udělat co nejjednodušší ovládání s malým displejem a s co nejméně ovládacími prvky. Nemohu říci, že bych byl s používáním Doonia hned na první pokus nadšený, ale na to narazí asi každý uživatel, když si pořídí jiný přístroj. Jistě to zná každý, kdo měl mobil Siemens a dostal do ruky Nokii. Jednoduše řečeno, chce to čas, ale po krátké chvíli si zvyknete, možná i poslepu v kapse zvládnete měnit skladby i hlasitost, což bude asi to nejpoužívanější (stačí při přehrávání stisknout tlačítko R/V a s pomocí vpřed a vzad nastavit požadovanou úroveň). Jestli chcete skladby přehrávat v přesném pořadí, musíte na to pamatovat předem a patřičně je očíslovat přímo v názvu, nicméně si myslím, že asi nejčastější volbou bude náhodné přehrávání, které nabízí více možností (s kopírováním playlistů se zdržovat nemusíte, Doonio je neumí):
- opakovat jednu skladbu
- opakovat všechny
- náhodně vybírat mezi všemi
- opakovat jednu složku
- opakovat všechny složky
- náhodně opakovat skladby v jednom adresáři
- neopakovat
Přehrávač umí i měnit rychlost přehrávání, když si můžete navolit místo té základní i 0,67×, 0,8×, 1,14× a 1,33×. No, snad to k něčemu je, mě napadlo snad jen zrychlené přehrávání čtených textů. Když budete hledat nějakou konkrétní nahrávku, asi využijete možnost si nechat přehrávat jen jejich ukázky, zde se dá nastavit interval 0 až 15 sekund.
Do hlavního menu se dostanete delším stiskem tlačítka M, krátkým stiskem pak do aktuálního submenu.
Jsou tu čtyři základní režimy:
- MSC přehrávání
- RPL záznam zvuku, diktafon
- FM rádio
- SYS nastavení
Když není možné použít playlisty, budete muset k nalezení skladeb k přehrávání (když pochopitelně nedáte přehrávat komplet všechny složky) použít jednoduchý souborový manažer, ke kterému se dostanete v režimu přehrávání pomocí tlačítka M a tlačítek vpřed a vzad, potvrzení se provádí tlačítkem přehrávání.
Používáte-li MP3 přehrávač k výuce (jazyka, textů nebo jste-li muzikant), poslouží vám dobře asi již standardně přidávaná funkce smyčky A-B. Ta se ovládá velmi prostě jediným tlačítkem R/V. První stisknutí nastaví začátek, druhé konec, třetím smyčku spustíte a čtvrtým se režim ukončí. Bývá ještě zvykem zmínit odolnost proti nárazům a mezery mezi skladbami. Jelikož je to zařízení bez pohyblivých částí, můžete s ním skákat jak vám bude libo, nic přehrávání neohrozí. Dokonce i připojení sluchátek je jištěno šňůrkou. To s mezerami je to stále stejné, s tím se u flash přehrávače prostě budeme muset smířit. Živé koncerty tam mají mezi skladbami nevyhnutelné mezírky kratší jedné sekundy. V The Wall se to dalo celkem vydržet.