Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Že by soutěž kdo má tenčího pindíka? :D
A takisto kto ma pindika s vacsou jemnostou. Bezny monitor pre desktop ma ppi 90 az 110 (napr. 24 palec 1920x1200). Mozno v mobilnych zariadeniach zachvilu pridu 10x jemnejisie displeje ako klasicke monitory, t.j. s ppi 1000 (nevadi ze hranica pre ludske oko je 300 ppi). Cim viac ppi tym viac adidas. A potom na 5 palcovom smartfone, dumbfone, blbfone bude 4K rozlisenie.
No, a moje historické CRT má přes 120. Tak jaképak moderní technologie, ha? :D
Ppi je krásná věc, ale nezapomeň vzít v potaz pozorovací vzdálenost - na mobil se koukáme obvykle z poněkud kratší vzdálenosti (byť ne 1/10).
A uvědom si i další aspekty, třeba "nejtenčí zobrazitelnou čáru", kdy lidské oko rozliší i čáru tenčí, než je zobrazitelná na 1000ppi displeji. Pokud jsi tak slepý, nebo prostě jen ppi nedoceníš, nikdo ti ho nenutí, ale neenraguj tady, jak je to k ničemu, když o tom nic nevíš. :)
... ale neenraguj tady, jak je to k ničemu, když o tom nic nevíš.
Viem co je ppi ale "nic o tom nevis" je necnehovriaca fraza.
Uznavam je pravda, nerobil som erudovany, sofistikovany, extra dobre premysleny statisticky vyskum ohladom rozlisovacej schopnosti ludi vzhladom na premenne
- ppi
- vzdialenost rozpoznavenej plochy
- vzhladom na ostatne velicny ako vek, pohlavie, rasu, vzdelanie, povolanie ...
Mam v plane si na tuto temu urobit dizertaciu, nasledne habilitaciu a aj profesuru... Potom budem o tom "neco vedet".
Jevy, spojené s nízkým ppi jsou pozorovatelné "při běžné činnosti". Detailně vypisovat ti je nebudu (poukázal jsem na ty největší), pokud jsi se s nimi z jakéhokoliv důvodu nesetkal, tak bys to ani nepochopil, a "nic o tom nevíš", ale věř, že tam jsou, a mnoho lidí je vidí.
Mnoho lidí si koupí i smartphone s 4K rozlišením, pokud pro ně bude cenově dostupný, protože po pravdě člověk vnímá ppi téměř nekonečné - nejmenší "bod", který je schopen postřehnout, má "velikost" fotonu (o totonech se těžko jakkoliv mluví, jelikož vlastně nejsou přesně definované, ale pro jednoduchost je to svítící kulička o nějakém průměru), protože i jeden jediný dorazivší foton je v lidském oku schopen podráždit jednu zrakovou buňku, vyvolávající (byť slabou) chemickou reakci, přenesenou do mozku, vyvolávající zrakový vjem. Lidské oko nemá "rozlišení" ani "fps"..
Nevravim ze nizke ppi je super a ze zblizka viditelna pixelova mriezka pri ppi 70 s velkostou pixela 0,037 mm je super (miesto 0,027 mm na pixel pri ppi 95). Ale vsetkeho vela skodi, hlavne pri neoptimalizovanom GUI.
Vsetky aspekty IT sveta aplikovane na ludske zmysly boli bud zistovane experimentami, alebo boli aproximovane. To ze clovek rozozna 300-350 ppi alebo ze rozozna x desiatok milionov farieb (tie v skutocnosti asi nikto nepocital). Tieto parametre sa prekracuju bud z marketingovych dovodov, alebo jednoducho preto, aby najvacsi fajnsmerkri mali pocit "reality" ci extremnej kvality, ako napr. pri displeji s ppi 500 ci mozno aj 1000, alebo 10 bitovom monitore s (2^10)^3 = 1,037 mld farbami, o 12 bitovom ani nehovorim. Alebo jednoducho mozno preto, lebo mozme, chceme a vieme. O vzorkovacej frekvencii zvuku to uz neplati, t.j. tych 11025, 22050, 44100 ci 48000 Hz nesuvisi uplne priamo s tym, ze vacsina ludi pocuje kmitocty od 18 Hz do 18 kHz (takisto aj delenie na osi y na 4-8-16-bitovy zvuk), takze tam ide o nieco ine, kedze 22,05 kHz zvuk a 48 kHz zvuk su diamatralne odlisne na pocuvanie. Kedze vzorkovacia frekvencia neznamena uplne priamo to, aky kmitocet je ludske ucho schopne pocut, preto mame aj hyper-kvalitny digitalizovany zvuk (24-32-bit a 96-192 kHz). IT svet je disktreny a nie spojity, preto musi byt vsetko z fyzikalnej reality "rozkuskovane" a nasledne disktretne. Fyzikalnu realitu mozno pri prvom nevzdelanom pohlade povazovat za spojitu, avsak zda sa, ze je tiez distretna, avsak "jemnost delenia" je vo fyzikalnej realite ovelaaaaaaaaa vacsia ako iba 192000 casti alebo (2^12)^3=68719476736 casti. V skutocnosti sa jedna o cisla o 30 rádov vyssie.
Co sa tyka fotonu si napisal hlupost. Vedeckej obci je vseobecne zname, ze excitacia eletronov v specialnych makromolekulch v tycinkach a capikoch, ktora sa nasledne (ta excitacia elektronov) meni na el. vzruch neustale obnovovany a zosilnovany cestou dentritom medzi neuronmi, a nasledne spustajuca dalsie neuronove kaskady (za spotreby ATP, t.j. biologicky uskladnenej energie a vyuzivanim neurotransmiterov), ma svoje hranice. Vseobecne sa dnes odhaduje na 5-6 fotonov, povedzeme pol tucta. T.j. asi pol tucta fotonov vie excitovat elektron(y) v specialnych makromolekulach v tycinkach a capikoch, nie jeden foton - ten to nedokaze. Takze tvoje tvrdenie by malo byt opravene tak, ze "vidime" min. pol tucta fotonov. Samozrejme ze ich nevidime realne, ale registrujeme prejav taketoto maleho mnoztsva fotonov specialnym aparatom, ktoremu sa hovori oko a ktory ma taku citlivost.
Nestudoval jsem to do hloubky, takže ten foton byl prostě jen příklad. Jestli stačí jeden nebo 5 je už celkem nepodstatné. Následné vzruchy jsou elektrochemické, nebo mi to alespoň bylo řečeno, ale opět je to jedno, Důležitá je jejich přítomnost.
A jak jsi správně řekl, důvod je v nespojitosti. Díky velikosti atomů/molekul mají takové předměty šílené PPI a proto vypadají spojitě. A to je logické odůvodnění i pro vyšší PPI zobrazovacích jednotek, abychom se jednoho dne dostal "za hranici rozlišitelnosti" a vytvořili spojitý obraz, protože když se dneska koukeš na jakékoliv tlačítko v jakékoliv aplikaci, ty pixely tam prostě vidíš, ale hlavně je vidíš, když se něco hýbe. Ploty, dráty jsou skvělým příkladem míst, kde vzniká šílený aliassing a další hrůzostrašné jevy, a je potřeba zvýšit zobrazovací PPI. Vyšší rozlišení tedy najde uplatnění njen v zobrazení statických detailů, ale i ve filmech a hrách, aby prostě jednoho dne nebylo poznat, že se koukáme na virtuální realitu.
Samozřejmě je kvůli tomu potřeba upravit DPI v aplikacích, poskytnout v patřičném rozlišení všechny potřebné rastrové prvky, atd, ale to nevidím jako větší problém.
S tym plne suhlasim. Vo vseobecnej funckii viacerych premennych (ktory by popisovala zmysel PPI) vsak nemoze chybat vzdilenost pozorovanej plochy. Na 40 palcovom LCD TV je full HD super vec, avsak PPI je v porovnani s niektorymi pochybnejsimi TV pre mna relativne velke (neznamena to, ze oblubujem pochybnejsie TV). Jednoducho z 3 metrov nevidim detaily, nevidim ostro, preto musi prist blizsie asi na 1,5 m (zrak uz mam korigovany okuliarmi). Osobne keby som dnes druhy krat kupoval full HD TV, tak jedine 46 alebo 50 palcak.
Samozrejme z este mensej vzdialenosti (50 cm) je uz vidno velikaaaansky raster, kedze TV co sa tyka PPI su samostatna kategoria (kedze maju PPI od 30 do 70) - lebo sa na ne pozera z niekolko metrovych vzdialeností.
Dalsia kategoria su dnesne klasicke monitory s PPI 90 az 130, na ktore sa pozera z niekolko decimetrovych vzdialeností.
Posledna kategoria su minidispleje (napr. dumbfonov), na ktore sa pozera zvacsa z 20 cm vzdialenosti a pred maju najnovsie PPI vyrazne nad 200 (a niektore aj 500 ze ano).
No ak sa budem chciet pozerat na nejaky raster pod mikroskopom s 20-nasobnym zvacsenim a mat pocit zobrazovanej jemnosti, no tak budem logicky potrebovat PPI 10000.
Zvláštní je, že tímhle vlastně vyvracíš, co jsi řekl v prvním příspěvku, a jen potvrzuješ, že vyšší ppi u smartphonů (ale notak, nenadávej jim jen proto, že je nemáš) má smysl. Už jen proto, že se na něj koukáš z menší vzdálenosti, a jen proto, že už jsi třeba postarší a nemáš tak bystrý zrak. No někteří ho ještě mají, a pro ně taková (navíc poměrně drahá) zařízení jsou. Jednou bude ale asi "zbytečně velké" ppi standardem, ale musíš si uvědomit, že větší ppi slepcovi obraz nezorší (bavíme se při zachování stejné absolutní velikosti objektů), kdežto menší ppi bystrozrakému obraz zhoršuje. A to je oč tu běží..
Spravne si napisal: jednou bude ale asi "zbytečně velké" ppi standardem .... ta chvila je uz tu (alebo coskoro pride). Istotne pridu male displeje s PPI vysoko nad 500, mozno az 1000, co je zbytocnost pre kazdeho a pre akukolvek sledovaciu vzdialenost.
Nemáte pravdu.
Už jen z principu, protože jsi to neomezil: 1000 ppi bude stále málo při pozorovací vzdálenosti 1 centimetr...
Stejně tak můžeš říct, že pro každého je zbytečnost televize s víc jak 40 programy, auto s víc jak 400 koňmi, byt o ploše nad 400 m2, 50tery fusekle, patery boty, 2 litry vody denně..
Nemáš pravdu.
Pozoruhodné je proč se tedy tiskne v rozlišení 1200 DPI (písmo, lineart). 300 DPI se používá na fotky a ty jsou stejně složeny z CMYK rastru. Písmo tištěné v 300 DPI rozhodně není hladké a brilantně ostré.
Pretoze 16,7 milion fartebna fotka plna objektov vseliakyhc objektov od budy pre psa az po svokru a bez jedineho pixela bielej farby a cierny text na bielom pozadi su pre ludske oko dva odlisne veci.
Skus spravit experiment so stratovou kompresiou (napr. JPG). Skomprimuj fotku deciek v lese v nejakej mensej kvalite a nasledne v mspaint vytvoreny biely list s ciernym textom tou istou mensou kompresiou. Kde budes vidiet horsie vysledky.
Mozno je to s tou kompresiou blby priklad, ale fotka a nieco, kde su extremne ostre hrany a farebne prechody su pre ludske oko dve odlisne veci a na to druhe je oko ovela citlivejsie.
No... ano. Ale nějak si rozporuješ svůj první příspěvek, že oko má rozlišení pouhé 300 ppi. 300 dpi je minimum pro kvalitní fotografii, aby nebyl znát rastr (nicméně dělají se osvitové jednotky v minilabech i na 400 DPI). Protože oko je velmi citlivé na kontrast, rasterizuje se čárová grafika před osvitem na desky offsetu na 1200 DPI, zatím co CMYK matice obrázů a dithering si vystačí s 300 DPI (tisk má ten luxus, že může kombinovat různá rozlišení na jednom médiu). Kancelářské tiskárny jsou na tom stejně. Displeje holt musí vyhovovat pro oba typy zobrazení, ale zase si mohou dovolit luxus vyhlazování s pěknou paletou odstínů. Na papíře může být jen černá nebo podklad a nebo jedna ze 4 barev CMY (případně přímá barva) a žádné mezistavy nejsou - miliony odstínů se nekonají. Každopádně retina displeje působí absolutně čistě (při normální pozorovací vzdálenosti), takže hodně záleží na principu zobrazení, prostá jednotka PPI ještě neřekne vše.
Příklad s JPEG je metodicky chybný, protože bloky pro DCT mají velikost 8x8 pixelů a to je fakt hodně a jsou proto vidět všude tam, kde oko není zahlceno jinými významějšími kontrasty (tj. v čárové grafice, jednolitých plochách s malým gradientem atp.)
Mám monitor se ~100 ppi a písmo je viditelně kostrbaté, na první pohled nesrovnatelně horší než např. vytištěné na tiskárně se 600 dpi. Jestli si s vyšším ppi některé operační systémy nebo aplikace neporadí, tak ať je jejich autoři opraví, nevím, proč bych se kvůli jejich neschopnosti měl spokojit s nižší kvalitou zobrazení. Navíc ty aplikace ani není nutné opravovat, stačí když na ně OS aplikuje škálování.
Masochismus na rastrových prvcích? No to tedy fuj.
Jinak samozřejmě souhlasím :)
No tak to škálování jsem myslel jako workaround pro rozbité aplikace, ne že by to byl nějaký doporučený postup. :-) Na OS X to snad dokonce i někdo chválil, že to nevypadá zas tak hrozně, jak by člověk čekal. :-)
konečně taky nějaký pokrok na poli klasických disků.. čekal jsem kdy to přijde a už je to konečně tady a má to docela i zajímavý poměr cena/výkon..
nebral bych to jako soutěž o tenkost přirození, jestli někdo protestuje proti tomu, že je na trhu konečně 5mm HDD za rozumnou cenu a s rozumnou kapacitou, tak ať jde shánět 40MB disky s výškou několika centimetrů :D
Opravdu první 5mm HDD? Co si pamatuju, tak svého času dělala (asi nejenom) IBM HDD v podobě CF karty. Ty byly tako jenom 5mm vysoké, nebo ne?
To je v podstatě SSD, nikoli HDD.
Pokud tím peca_007 myslel IBM MicroDrive (jako že asi jo), tak to byl miniaturizovaný HDD v pouzdře kompatibilním s CF... takže o SSD se tady mluvit určitě nedá.
Jo! To je ono, MicroDrive. A skutečně to byl miniaturní HDD v pouzdru CF type II (domnívám se), nebo možná III.
Tak to jo. Já myslel všechny ty CF karty s UATA rozhraním :)
To jsi rovnou mohl říct, že k čemu to je, když diskety jsou tenčí...
/facepalm
Disketa snad není HDD, což MicroDrive je. Dlaň na čelo si dá někdo jinej :-)
Respektive jinak. MicroDrive je dnes přežitek, ale byl to pořádný skok v kapacitách CF karet, když nic jiného podobného nebylo. Pokud by je někdo vyráběl se současnými technologiemi, tak by jejich kapacita taky asi byla vyšší, než 1 GB, že.
Mě šlo spíše o princip určení prvenství v 5 mm tlustém HDD. Kde se bavíme o HDD, nikoli FDD či SSD (potažmo Flash).
Omlouvám se, MicroDrive jsem nikdy neviděl... Ale že se po nich nějak slehla zem, když to byla taková revoluce? Asi na ně svět ještě nebyl připraven.
Asi mladší generace :-)
Ony se vyráběly někdy před dvanácti - čtrnácti lety a tehdy to byla pro fotografy bomba: v době, kdy flashky měly stěží pár desítek mega, nabízela IBM CompactFlashe se stovkami mega, posléze i s gigabajty.
Dnes, kdy osmigigová CF karta stojí pod pět stovek, by samozřejmě težko mohli konkurovat. Ale ve své době to byla CF s nejlepším poměrem cena/MB...
Přiznávám, první mikroprocesorový stroj v rodině byl až Celeron 2 GHz v roce 2002, když mi bylo 11, takže i CF je pro mě historie.. :) Zbytek poznávám jen "zpětně", a takhle to pak dopadá.
Jen bych opravil - CF dosud historií není, stále se ve slušnějších fotoaparátech používají. Jen ty MicroDrivy se už nevyrábí... :-)
Navic MicroDrive pouzival i kapesni pocitac Palm LifeDrive, dnes bychom rekli spise tablet.
Je to docasna zalezitost - ako napakon vsetko, ide len o to na ako dlho. Na 2,5 palcaky 10000rpm WD Velociraptory dnes ako systemovy disk ci rychly disk na data uz nikto nemysli (Velociraptory maju 3 generacie).
Podla spanielskeho kurzu to bude nie 89 $ ale 89 €.
Samsung 500vka SSD (7 mm) stoji dnes nieco vyse 300 €. Pokial pojde vyvoj SSD ako doteraz, tak za 2 roky mozu byt a trhu 5 mm SSDcka a 500vka bude stat 150-160 €. T.j. za dva roky to moze byt irelevantne tak, ako dnes I. gen Velociraptor (150-300 GB) ci aj II. gen. V podstate dnes ma logiku pritomnosti na trhu JEDEN JEDINY desktopovy 2,5 palcovy Velociraptor (v 3,5 palcovom sasi) a to NAJVACSI z gen. III teda 1 TB model.
Jednotkova cena na kapacitu Velociraptor vs. SSD je dnes uz iba cca 3-nasobok a za 2 roky to bude este menej (plati to aj u tohoto prveho 5 mm disku kde je to 5-nasobok v porovnani s Samsung 500vkou 840 Basic).
Všecko se zlevňuje, jak to stárne, zajíždí se sériová výroba a přichází nové.
HDD jsou na svém limitu, ale SSD začaly těsně před ním, a brzo k němu také dorazí, a teprv pak bude porovnání cen zajímavé.
Pokud jsem dohledal správně, tak tento Ultraslim WD Blue SSD cache neobsahuje.
Měl by ji ale v budoucnu obsahovat Ultraslim WD Black, a to 8-32GB.
To by mě celkem zajímalo, komu se prvnímu podaří na tom servat ty díry na uchycovací šrouby ... Zjevně pod 5 mm tloušťky už to se stávajícímí šroubky nepůjde. Hip Hip hurá za nový šroubkový standard!
Tenčí disky už půjdou jedině do notebooků (do desktopů nemaj smysl), a tam ty šroubky dávno nemají smysl, resp. se využívají šroubky vertikální, a s těmi současnými problém nebude..
K pevnému uchycení šroubu není potřeba celokruhová šroubovice závitu matice.
Stejně má šroubek 5mm průměr hlavičky.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.