V praxi by to pro nás mělo znamenat, že Microsoft v Evropě začne nabízet Windows bez přibaleného Window Media Playeru. Dokonce se na Internetu hned objevily zvěsti, že Windows XP (jak Home, tak Professional) bude nabízen ve verzi nazvané „Reduced Media Edition“ a to od ledna příštího roku pro OEM partnery a pro koncové zákazníky od února. Po kontaktování české pobočky Microsoftu jsem se však dozvěděl, že jakékoliv takovéto závěry jsou zcela předčasné, Microsoft totiž zatím zkoumá rozhodnutí a teprve časem k nim vydá stanovisko, případně informace, kdy a za jakých podmínek se Windows bez Media Playeru objeví.

Rozhodně bude zajímavé sledovat postup Microsoftu v této věci, protože například pokud by simultánně nabízel Windows bez Media Playeru i s ním a to za identické ceny, pak by asi takovéto opatření vyznělo naprosto do ztracena, protože pochybuji, že by se našlo takové množství zákazníků, aby jimi nakoupené licence bez WMP byly nějak významné (tak alespoň 10 % z celkového prodeje).

Microsoft se na celou věc samozřejmě dívá z poněkud jiného úhlu nežli například Evropská komise a ve své tiskové zprávě varuje rovnou před několika dopady takovéhoto rozhodnutí: „Evropská komise si tak chce přisvojit právo přikazovat soukromým subjektům předávat konkurenci své technologie, libovolné součásti obchodního tajemství a patenty chráněné vynálezy nikoliv pouze ve výjimečných případech, ale napříště jako součást svých pravomocí.“ Dále také varuje: „Omezování schopnosti dominantních firem přinášet na trhy různé druhy inovací a investovat do jejich dalšího vývoje.“ Zde samozřejmě v souvislosti s Windows Media Playerem, který se poprvé objevil ve Windows v roce 1992 a od té doby firma investovala obrovské prostředky do jeho vylepšení, což prý Evropská komise vůbec nevzala v úvahu. Ihned mi vyvstává otázka: „Proč by měla?“

Celý problém totiž nespočívá ani tak v přibalování Windows Media Playeru k operačnímu systému, ale k následkům, které z toho plynou a ze kterých hodlá MS těžit. Tím, že drtivá většina počítačů by prostě Windows Media kodekům rozuměla od instalace, tak se z nich stává velice vhodný kandidát pro prosazení jako standard pro různé nasazení i v oblastech, které s počítači mají málo společného. Příkladem může být prosazení WM9 kodeků u HD DVD i Blu-ray, případně snaha o jejich prosazení na poli internetových rádií, autorádií do auta a vlastně kompletně všude, kde je audio ukládáno a přenášeno digitální cestou. Z těchto nasazení následně chce generovat Microsoft zisk díky licenčním poplatkům. Úspěšné prosazení kodeků by pak mohlo vést k dalšímu monopolu Microsoftu, který by následně MS zužitkoval monopolem na poli přehrávačů, protože samozřejmě nehodlá nabídnout Media Player pro jiné platformy než pro Windows.

Microsoft ve své tiskové zprávě uznává rozhodnutí soudu (co mu také jiného zbývá), ale ihned přidává dovětek, který má toto rozhodnutí minimálně v očích veřejnosti zmírnit: „Soud na jedné straně neshledal vznik bezprostřední nenapravitelné škody v důsledku opravných prostředků navrhovaných Evropskou komisí. Na druhé straně však uznal, že některé z námi předložených důkazů týkajících se skutkové podstaty věci jsou podložené a mohou hrát důležitou roli, až budou zásadní sporné body řešeny prostřednictvím úplného odvolání.“ Dokud však není rozhodnuto, tak jsou takovéto výroky pouhým slovíčkařením a mohou maximálně pomoci naklonit si uživatele na svou stranu.