Jak a proč vznikl fork klasického unixového grafického rozhraní jsem na tomto serveru popsal důkladně v první polovině loňského roku. Ať už s pohnutkami autora souhlasíme či nikoliv, i po osmi měsících zde stále Xlibre je, nefunguje hůře než původní Xorg a vypadá to, že jeho budoucnost je podobná jako u všech ostatních forků významných linuxových komponent - mainstreamem se nejspíš nestane, většina distribucí bude i nadále razit cestu přechodu od X Window Systemu k Waylandu, ale distribuce mimo hlavní proud a nelinuxové systémy rády sáhnou po čemkoliv, co jim umožní vyměnit postupně zastarávající a čím dál tím méně udržovaný Xorg.

Ostatně za oněch takřka tři čtvrtě roku se už systémy stihly rozdělit do tří skupin:

• První skupinu tvoří systémy, kde Xlibre není a nebude. Někde to je čistě technický problém - třeba Ubuntu/Kubuntu už podporu X odstranilo celkově, takže by jeho návrat nebyl jen o přidání jedné sady balíčků. Jinde je to čistě politická věc, někde prostě maintaineři prohlásili, že Xlibre se do jejich díla dostane pouze přes jejich mrtvolu. Nejznámějším příkladem asi bude Alpine Linux, jehož autorka na oficiálním IRC kanále dala hned na začátku na vědomí, že každý kdo se pokusí do distribuce Xlibre přidat, bude vystaven stíhání pro porušení kodexu chování. 
• Druhou skupinu tvoří systémy, jejichž vedení přímo do systému Xlibre samo nijak nezahrnulo, ale zároveň nebrání vzniku nezávislých balíčků, které jej tam doplní. Počítám-li správně, aktuálně jde o více než tři desítky systémů počínaje třeba Fedorou, přes Debian a SteamOS až po macOS.
• Třetí skupinu pak tvoří systémy, kde je Xlibre aktivně podporováno a do distribuce zahrnuto přímo autory. Těchto systémů je něco přes deset, Xlibre najdete třeba v repozitáři OpenMandrivy, FreeBSD či GhostBSD. Poslední jmenovaný systém chce v nejbližší době dokonce Xlibre nasadit coby výchozí, což je i třeba případ malé španělské distribuce Vendefoul Wolf Linux, která tento krok učinila již vloni.

Zdroj: XLibreDev na x.com

Uživatelské zkušenosti jsou vesměs pozitivní, což je ale dáno specifickým publikem - na Xlibre přešel ten, komu Xorg nefungoval, často kvůli tomu lidé i změnili svoji výchozí distribuci. Kdo vykoná takovou aktivitu, pravděpodobně se pochlubí hlavně úspěchem a neúspěšní sociální sítě kritikou zaplavovat nebudou, už je tam kritiky dost politické či osobní. Úspěšných nasazení lze v příslušné sekci projektové wiki najít stovky včetně podrobného popisu hardwarové i softwarové konfigurace a samozřejmě screenshotů

Autor tohoto textu už kdysi přešel z XFree86 na Xorg, směrem k Waylandu prozatím vykročit nehodlá a tak se nebránil vyzkoušet Xlibre na FreeBSD 15. Žel nepochodil, celé prostředí padlo s ošklivou chybou přes celý terminál, takže jsem se poslušně vrátil k Xorg, kde setrvám do zlepšení situace. Pokus byl činěn s vědomím, že přímo na webu Xlibre je napsáno, že balíček v oficiálním repozitáři může být problémový a doporučuje se použít jiný z Ports. Jelikož mě ale k přechodu aktuálně nic nenutí, prozatím počkám - za dalších osm měsíců bude třeba Xlibre už funkční i ve FreeBSD a mých dalších systémech.

Nebo bude mrtvé a zapomenuto, jak mu někteří ostatně prorokovali hned na úvod.