Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Rozlozenim kompotent kolem socketu mi pripomina muj Asus z87i Pro, taky ma vedle socketu kolmo ulozenou napajeci sekci... – https://picasaweb.google.com/112981689532095799714/HaswellMyFirstMiniItx...
edit: tak jsem se lepe podival na fotky te MSI, a asi se mylim, moje Asus ma tu napajeci sekci na kolmo umistenem PCB, u te MSI to vypada spise jenom na chladic.
Mam taky tu Z87I pro, a chladic dost zavazel velkemu heatpipe obrovi... dost nesikovne reseni :(
Ja jsem uz od zacatku pocital s 'polovodnikem' uzavrenym loopem s radiatorem, takze s mistem jsem problem nemel.
Bonding gigabitové síťovky a wireless? Tak tomu říkám marketingový newspeak :-)
Taky jsem uronil slzu...
Podle zmínek v manuálu vypadá WiFi jako cosi ACčkového od Intelu. I kdyby Atheros - to je taky slušnej oddíl. Nebo ještě Ralink. Snad to není nic horšího (Realtek, Via apod.)
Ze zvědavosti jsem trochu šmejdil, co je zač ten "Killer E2205". Našel jsem pár zmínek, že snad se to snaží dělat nějaký TCP offload a taky QoS priorizaci "gaming provozu". A není mi jasné, jestli má být kouzlo především v hardwaru, nebo v doprovodném softwaru (= jestli to žije v ovladači pod Windows) nebo co vlastně... Našel jsem zmínky, že Killer NIC je vlastně FreeScale PowerQUICC na PCI-e x1. Docela výkonný procesor. Dovedu si představit, že by to mohlo v hardwaru shapovat torrenty apod. - pokud už je člověk takovej matěj, že si pustí na pozadí bittorrent a zároveň se snaží o co nejkratší latence v nějaké online hře na tomtéž PC... Našel jsem v souvislosti s Killer NIC reference na Qualcomm/Atheros - ale možná se to týká spíš nějakého gaming software frameworku v této oblasti, který se s Killerem občas setkává...
Po prvním přečtení jsem si myslel, že Killer je jenom nějaký rebrandovaný L1 Atheros nebo nějaká podobná prašivka (napadá mě ještě Marvell), nebo i něco relativně slušnějšího (Realtek, Intel), snad s nesmyslným doprovodným softwarem. Zdá se, že toto je vyvráceno... Přesto: downloady ovladačů pro LAN a WiFi mají kolem 200 MB - to znamená, že obsahují bloatware, ať už třeba kompletní .NET framework runtime, nebo nějaký "vlastní" bloatware výtvor.
TCP offload a nějaký QoS umí dneska kdejaká síťovka, zcela určitě Intel - pravda asi ne se zaměřením na gaming.
Na WAN lince to na koncovém počítači moc nepomůže, protože úzké hrdlo je kus dál a většinou mimo možnost konfigurace nějakého shapingu podle druhů provozu.
Na LAN je na gigu tolik kapacity, že bych nějaký přínos asi nečekal, opět pokud člověk není matěj a naschvál si nehltí pásmo na tomtéž počítači nějakým tlustým přenosem.
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Killer_NIC
http://www.techpowerup.com/forums/threads/intel-nic-network-interface-co...
http://www.hardwarezone.com.sg/review-msi-z77a-gd65-gaming-motherboard-m...
Sečtení pásma za LAN a WiFi je marketingový blábol bez valného technického smyslu, obvyklý u consumer-level hardwaru - vídám to třeba u dual-bandových APček. Tohle bude podobný případ. Jako dokážu si technicky představit, že by ten PowerQUICC měl pod palcem i WiFi a dělal mezi tím nějaký balancing, ale to už mi přijde VELMI přitažené za vlasy. Muselo by to mít úplně custom konfiguraci pro Windows a hlavně mi uniká pointa, proč bondovat standardní Gb LAN a její minimální latence s *WiFi*, byť AC, kde jsou latence snad o dva řády horší a míň deterministické...
Celé mi to smrdí hlavně bloatwarem a kurvítky. Cena mi nedává moc smysl.
Další poznámky k té desce: fotka zde v článku ukazuje pár zajímavých vychytávek.
Předně mě zaujalo, že south bridge ani VRM nemají žebrovaný chladič, ale jenom jakýsi marketingově očně výtěrový bazmek s mizernou teplosměnnou plochou. = kurvítka.
Dále mě zaujala basa malých zlatavých elytů těsně u audio výstupu. Zřejmě se někdo snaží předstírat kvalitní filtraci napájení či co. Nebudu se pouštět do výkladu ohledně správného stínění, vedení zemí apod. - výrobce se zřejmě o něco snaží, onboard audio výstupy jsou v posledních letech obecně dost slušné. Stejně je tam nějaký konfekční Realtek HD Audio kodek, který určuje sadu I/O portů, šumové pozadí (v historickém srovnání patrně OK) a taky přenosovou charakteristiku - například je tam nevypnutelná horní propust na basovém konci pásma, pro odstranění DC složky, řešená podle všeho digitálně - tolik moje praktické zkušenosti.
Perla na konec: těsně vedle toho audio transceiveru je MiniPCI-e slot s wifi kartou!
Všimněte si, že na produktovém webu MSI už je jiná fotka - patrně novější revize desky:
http://www.msi.com/product/mb/Z97I-GAMING-AC.html#hero-overview
Vůbec tam není vidět MiniPCI-e slot s wifinou. Možná ho dali z rubu? Možná zase k audio transceiveru? :-D
A "chladiče" na VRM a čipsetu jsou sice nadále pikačoidní, ovšem přibyla jedna inovace: je mezi nimi heatpajpa :-DDD Chladič VRM se přestěhoval k zadní hraně desky - snad se jedná o snahu, umístit tento horký prvek na "výdechový" konec běžných PC skříní... až na to, že zadní coastline je ucpaná vysokými konektory a utěsněná standardizovanou neprůvzdušnou záslepkou tohoto zadního čela...
Takové peníze, za tuhle snůšku kurvítek, bez procesoru? To mi moc smysl nedává...
Mimochodem vcelku vítám moderní trend, osazovat plnotučnou patici (aktuálně LGA1150) na desky formátu MiniITX. Vidím to i v průmyslu - třeba značka Advantech se toho nedávno chytla. K čemu je mi rozměrná prázdná (micro)ATX deska, když člověk dneska často nepotřebuje žádné rozšiřující karty, ani extra grafiku - a "čipset" se zredukoval na south bridge s poměrně nevýznamným topným výkonem. Plnotučná patice dává možnost použít v ITX formátu solidní procesor a zvolit si chladič podle svého gusta ze široké škály na trhu. ITX desky s "notebookovými" procesory (nebo specialitami typu VIA) tuto možnost ladění chlazení rozhodně neskýtají :-( Pravda je, že podvyživené procesory na ITX deskách mají často jenom pasiv, a když ho zkombinujete s nějakým důstojným ventilátorem dle vlastního výběru,
tak to taky není špatná varianta...
<i>Dále mě zaujala basa malých zlatavých elytů těsně u audio výstupu. Zřejmě se někdo snaží předstírat kvalitní filtraci napájení či co.</i>
Ne, jen se výrobci doneslo, že polymery kazí audio, tak tam dal (prý) kvalitní audio kondíky. Pochybuji, že to budou pravé Rubycon Blackgate... alespoň Elna RFS (spešl pro audio) by bodly, ale ty mají zase hnědý povlak:
http://trodas.wz.cz/kondiky/cap_images/1215253102.jpg
Nejde tedy o filtrování napětí, ale o filtrování DC složky z audia.
<i>Nebudu se pouštět do výkladu ohledně správného stínění, vedení zemí apod. (...) těsně vedle toho audio transceiveru je MiniPCI-e slot s wifi kartou!</i>
Výklad by to byl zhola zbytečný, neboť kdo ví, ten ví a zbytek v apatyce nekoupí. Jakmile se WiFi vysílač dostane do jakékoliv blízkosti audio zpracování signálu, které není "ve dvou odstíněných boxech" a na zcela separátním zdroji napájení, tak začíná být zbytečné se bavit o použitých součástkách a šumu, atd. Vše je v háji zeleném.
Ohledně těch kondíků ve střídavé vazbě v audio řetězci: netušíte, o jakých kapacitách se bavíme? Ten Váš odkaz ukazuje cca 22 uF... to je na linkový vstup myslím zbytečně moc, a na silový výstup příliš málo.
Na linkový vstup s impedancí řádově 10k bych dal v dnešní době nějakou MLCC keramiku, stačí tam jednotky mikrofaradů (a i to myslím dost přeháním). Pokud někdo chce být opravdu purista (jako že MLCC keramika má moc velkou závislost kapacity na napětí = nelinearitu), patří tam polystyren/polyester nebo takový nějaký svitek, ale to je zas na motherboard rozměrově trochu velké... a hlavně do PCčka... no nevim :-) Po mém soudu reálně ani v košer hifi nepoznáte na tomto místě rozdíl mezi běžným vodnatým elytem a čímkoli "lepším".
Na silový výstup (bavíme se o cca 8-32 Ohmech pro sluchátka nebo malé pasivní repráky) by patřilo něco řádově kolem 1 mF (1000 uF).
Jasně, nehádám se, vnímám ve Vašem příspěvku jistý nádech ironie :-)
Popravdě ad ELNA RFS... :
http://www.elna.co.jp/en/capacitor/alumi/catalog/pdf/rfs_e.pdf
papír s hedvábnými vlákny... a ten zbytek omáčky, proč vlastně... aniž by zmínili, kam v zesu ty kondíky vlastně patří... no culím se :-) takovej datasheet jsem asi ještě nečetl.
@frr Nemáte pravdu, pane kolego. Původně jsem se diskuzí na diitu nechtěl účastnit, ale teď jsem si kvůli tomuto článku znovu založil účet. Wi-Fi určitě není od Intelu, stoprocentně to je Atheros (Atheros používá značku Killer). Těch pár zmínek o Killer E2205 jste vyšmejdil špatně. V článku se hovoří o E2250, vy píšete o E2100 a říkáte tomu E2205.
Killer E2100 byl síťový adaptér do PCI-E s FreeScale CPU (v reklamštině NPU), oproti tomu E2205 a E2250 jsou jenom obyčejné Atheros síťové adaptéry. Ano, Killer a Etheros jsou fyzicky stejné čipy. Rozdíl je jenom v softwaru. Z Killer síťovky jde instalací příslušného ovladače udělat obyčejnou síťovku Atheros a vic versa (při troše "hackingu ovladače").
TOE má dnes kdejaká síťovka, ale implementace nebývá nijak slavná. A zrovna u Atherosu je vcelku slušná.
Hodnocení, jaké síťovky jsou dobré, není jednoduché. Tedy všude dominuje Intel, to je jasné, ale co dál? Z osobních zkušeností můžu říci, že velice slušné jsou Atherosy, některé Broadcomy a Marvelly. Nic moc, ale pořád použitelné jsou Realteky. Na Ethernetových síťovkách toho zase tolik zkazit nejde.
U Wi-Fi chipsetů je opět na prvním místě Intel, potom Atheros, Broadcom. Ralink má slušnou HW část, ale naprosto otřesnou SW část.
Killer síťovky jsou zcela určitě marketingem vyhypované, ale pořád jde o slušné kousky. Když se místo té Killer hrůzy dá normální Atheros ovladač, jsou slušně použitelné. Na druhou stranu, Intel je prostě Intel, to bude skoro vždy lepší volba.
:-D super, díky. Bohužel přesné informace jsou často k mání jedině tak, že si na ten hardware fakt šáhnete = přečtete PCI IDčka a kouknete na šváby. Četba manuálů má často hodnotu křišťálové koule... Obecně mám zkušenost, že čím míň reklamštiny a čím víc konkrétních dat v datasheetu a v manuálu, tím serióznější a reálně použitelnější je pojednávaný kus hardwaru.
Ohledně LAN síťovek:
Intel je v hardwaru, který je možná mírně dražší, ale na nic si nehraje, víte předem co kupujete. Mezi intelkami existují rozdíly v podpoře některých fičur (už třeba Jumbo) a vyskytují se quirky (packet loss navrub PCIe power-savingu, náhodná narušení obsahu cfg EEPROM u starších ovladačů) ale převážně se jedná o nezáludný hardware. Trochu mě mrzí, že u nových modelů už Intel neuvádí velikost hardwarových bufferů RX a TX, ale možná na tom na PCI-e už tolik nesejde...
Gigové realteky vesměs "prostě chodí". V mém okolí je to po Intelu druhá nejběžnější varianta, v hardwaru který chce "taky trochu ušetřit a přitom zůstat relativně seriózní".
Broadcom (Tigon3 a potomci) bývala taky kvalitní značka, ale v industrial/embedded branži jsem o něj jaktěživ nezakopl. Občas to potkám v nějakém notebooku nebo starším serveru. Nikdy žádný problém.
Atheros L1 atd. jsem vídal v levných konzumerských motherboardech - jako že "heč my máme gigabit, za cenu za jakou Intel prodává stovku!". Býval problém najít ovladače, ale to bylo v dobách XP... jinak nikdy žádná stížnost. V serverech jsem to neviděl.
Marvell Yukon 2 jsem viděl historicky v několika poměrně raritních kusech hardwaru, a váže se mi k němu jedna velice nepříjemná zkušenost. Na jednom modelu "intelského" motherboardu mi sky2 v nepravidelných intervalech tuhnul (systematická designová vada), a podle toho co jsem našel v mailing listech jsem nebyl zdaleka sám, chovalo se to tak i u jiných výrobců motherboardů z té doby... od té doby síťovky Marvell v PCčku považuji za krajně podezřelé, přestože třeba Marvellí SATA porty nebo ethernetové switche mám obecně docela rád.
@frr To je pravda, že k marketingem zprofanovanému produktu nebude moc kvalitních datasheetů. Už jen proto, že by pak bylo vidět, že se vlastně jedná o úplně obyčejný produkt. Samotný Atheros má naprosto otřesné datasheety (pokud se je vůbec obtěžuje zveřejnit).
Intel je v tomto ohledu úplně jiná liga. Od něj by se všichni měli učit. Mám pocit, že čím novější produkt, tím obsáhlejší datasheet. Serverová síťovka I350 má 500stránkový datasheet. Consumers a lowend enterprise síťovka I210 má dokonce 800stránkový datasheet.
Velikost bufferů samozřejmě Intel udává pořád. Je to v těch datasheetech. http://www.intel.com/content/www/us/en/ethernet-controllers/i210-etherne...
Intel u nových čipů udává velikost bufferu? To je pro mě příjemná konkrétní novinka... jste si jist? Zkusil jste to číslo dohledat třeba právě pro Vámi odkázaný i210?
U staších síťovek bývalo přímo na "overview" stránce (bodový seznam fičur na první stránce nebo hned za obsahem) konkrétní číslo zvané "packet buffer size" - ta hodnota byla něco jako 32 nebo 40 nebo 64 kB, u serverových síťovek vyšší, navíc vyvážení TX/RX se lišilo u klientských vs. serverových čipů. Bývalo to standardně v datasheetech pro starší čipy na PCI. Je to k vidění ještě třeba u PCI-e čipu 82574L, 82573, 82583. Teď koukám, že jsem si asi naběhl na 82578/579 - ale to jsou vlastně "PHY" čipy, čili tam se nějaký kdovíjak velký buffer asi skutečně neuplatní :-) Nicméně ve vašem datasheetu pro i210 taky žádná sláva - dají se tam nalézt hluboko v textu zahrabané zmínky, že patrně existuje jakýsi interní limit 60 kB pro "packet buffer", ze kterého se alokují oblasti RX, TX a BMC (sideband pro IPMI/AMT).
Samotný počet stránek není až tak podstatný, koreluje se složitostí čipů spíš než s faktickou úplností dokumentace. Důležité je, které oblasti v datasheetu popsány *nejsou* - a to zjistíte až ve chvíli, kdy se začnete po nějaké konkrétní informaci pídit, nedejbože podle datasheetu psát nějaký software... ne že bych někdy psal něco pro Intelky :-) ale občas jsem se o nějaké registry zajímal. Zjistíte například, že pro některé vybrané oblasti hardwaru existuje samostatný "programming reference" dokument - taková sbírka sladkých tajemství, která buď oficiálně neexistuje, nebo vidíte zmínku na webu, ale odkaz je pod NDA. A konkrétně intelí web je taky kapitola - neustále s něčím šíbujou, střídavě web debilizují a zase vracejí do trochu použitelné formy... mají tam několik serverů či oblastí s navzájem nekonzistentní autentikací... svého času se mi podařilo vymailovat si u intelu něco jako "guest login" na jejich embedded support. Reálně mi to moc k ničemu nebylo, protože na skutečně zajímavé informace jsem patrně neměl dost vysoký "privilege level", autentikace na tom webu je zřejmě dost rozdrbaná a to neustále (cyklické odkazy, mrtvé linky), některé drivery a dokumenty označené jako "restricted access" pak googlem najdete na jiném linku (u intelu!) volně ke stažení apod. Hnus, bordel. Hlavně že mě jako technickou podporu od hotových počítačů neustále pruděj s obchodní masáží, kde mi nutěj nové úžasné procesory, síťové čipy, akční nabídky a vůbec spoustu irelevantního odpadu, louděj abych u nich prošel nějaké online školení (produktový výplach mozku, úplně mimo mísu) a stal se tak jejich "certifikovaným profesionálem". Mají na to armádu droidů, robotických i živých... Přitom na specifické konkrétní dotazy na supportím fóru (pravda - "komunitním" = z větší části self-help) odpovídají pozdě a vyhýbavě... Těch negativních zkušeností mám už taky větší počet.
Je fakt, že je to pořád nebe a dudy proti třeba Atherosu, který pro jistotu nedává volně k dispozici ani ovladače WiFi pro Windows - odkáže Vás na výrobce motherboardu. Konkrétně k WiFinám přibalovali dřív velmi slušnou diagnostickou utilitu ACU. To už je taky minulost - v dnešní době jste u Atherosu odkázáni na kulhající microsoftí ZeroConfig (naštěstí v "sedmičkách" kulhá opět o něco míň než v XP). Plus třeba ovladačová podpora pro Win 8.1. Ovladače nebyly snad rok po uvedení 8.1 (ani nevím, jestli už jsou). Atheros má velmi příjemné open-source ovladače v Linuxu. Až na blázinec zvaný CRDA, ale to si tuším Linuxáci upletli na sebe sami...
Tak zrovna Broadcom jeste pred casem nemel na webu ovladace. Realtec je tam ma co pamatuji a ma tam jedny a pro vsechno. Intel ma na webu celkem binec, pokud chce clovek nejnovejsi ovladace a ne jen prvni co funguji. Tolik zkusenosti neprofesionalniho domaciho reinstalatora Windows.
Na té fotce na webu výrobce to vypadá, že WiFi karta bude zavřená (a odstíněná) v té plechové krabičce s konektory pro antény. Proč by jinak byla tak velká.
Ten gigabytovy ethernet je nejaky novy standard, ktery je 8x rychlejsi nez obvykly gigabitovy ethernet? :-)
V marketingu je možné vše. Dokonce zrychlení gigového netu pomocí WiFi (ROFL...) ...
Děkuji a omlouvám se, již jsem byl upozorněn, staré chyby opravuji ještě ve starém roce :)
Koho chtějí dojmout?
Gaming, kdo si na hraní pořídí pidi destiščku bez možnosti rozšíření, za cenu za kterou, respektive nižší najdu celou řadu miniATX?
WIFI na zádech a k tomu prutová anténa, železná bedna je pak spolehlivé stínění, které doplní ostatní kabely jdoucí k desce.
za cenu do 99Euro s MWS možná za 170 ha ha ha
Mě by naopak zajímala deska pro malé technologické servery s minimální spotřebou, deska umožňující napájení jediným DC napětím, deska s průměrnou spotřebou do cca 5W (v IDLE do 2W v plné zátěži třeba do 10W),pokud by deska měla 2x LAN s IEEE 802.3az , řekněme 4x USB, mSATA slot zcela jistě bych jich pár desítek ks ročně užil.
Intel prý "dotuje" prodej atomu, proč nemůžu najít podobnou desku s nějakým z výkonnějších a nejúspornějších Atomů splňujících výše uvedené požadavky?
Za nerozšiřitelnost a podivný návrh Vcore regulátoru (sází na polymer-tantaly, ale nevím nevím, zdali budou stačit žravějšímu CPU) je ta cena nastavena velmi vysoko.
A marketingovat to jako "Gaming" mainboard je poněkud zcestné. Ale když MSI myslí.... :)
Ohledně technologických počítačů... pominu celou oblast fanless PC, to je kapitola sama pro sebe (vůbec koncept PCčka, které se chladí pouze svou vnější schránkou, vs. reálné implementace).
Pokud je požadavkem "něco x86 bez požadavků na chroupací výkon", koukejte na Vortex86. Nemá to žádný zásadní rozdíl mezi spotřebou v idle a pod zátěží, do 5W se většina motherboardů vejde. Bohužel to zvládalo s odřenýma ušima XP, nikoli Win7. Linux je na tom doma. Průmyslové formáty desek dělá ICOP.
Podle toho co píšete, jako že 2W v idle a do 10W pod zátěží, mluvíte o BayTrail ATOMu. Low-end "Y" Haswell se do toho spíš nevejde, trochu nadějně vypadá nastupující Broadwell "Y". BayTrail i Haswell jsou v průmyslové branži dosud novinkami, nejsou zdaleka všudypřítomné. Pořád ještě se prodávají staré 45nm hrůzy jako ATOM N270/450 apod. Průmyslová branže je zpozdilá.
Nedávno jsem nasadil pár BayTrailových desek Gigabyte J1900N-D3V, které se poměrně blíží Vašim požadavkům. [edit: jasně, má to ATX napájení. Desky se vstupem 12V jsem už zahlédl, ale je to dost vapourware, přinejlepším specialita s tendencí k dalším kurvítkům. Taky 802.3az se jistě nekoná.]
Pokud honíte každý watt, bude znát každá periferie navíc (disk, ventilátor, wifi, VGA?) a účinnost zdroje. Třeba účinnost AC/DC adaptérů se v této výkonové kategorii dost obtížně posuzuje, a trhu vládnou zastaralé low-end topologie :-( To už ale zabíhám do výsadní domény pana redaktora Wifta.
@Sheldoniq @frr 802.3az má dnes asi všechno.
Intel dotuje Atomy, ale pouze ty mobilní. Serverové prodává za plnou cenu.
Gigabyte s Celeronem J1900 vypadá dobře, ale á bych přece jenom šel do nějaké desky od Supermicro a raději do nějaké s Atomem, co podporuje ECC RAM (záleží kam ta deska přijde a co se od ní očekává).
Da se v linuxu zapnout logovani ECC korekci v ram, nebo alespon zjistit pocet korekcnich eventu pres procfs?
To je dobrá otázka.
Vím o dvou řadách relativně moderních ATOMů, které umí ECC: c2000 series Avoton/Rangeley a pak mladší "E"čkový (embedded) Bay Trail. Bohužel jsem ani pro jednu variantu nenašel explicitní podporu v linuxovém kernelu (EDAC subsystém). Asi nejblíž vypadá ovladač sb_edac, který by měl v nejnovějším kernelu umět Sandy / Ivy / Haswell a snad i Broadwell (varianty s podporou ECC).
https://git.kernel.org/cgit/linux/kernel/git/torvalds/linux.git/tree/dri...
Čili tohle by mohlo fungovat za předpokladu, že ten ATOM SoC uvnitř vypadá podobně (aspoň PCI IDčka jeho paměťových řadičů). Supermicro má v katalogu nějaké desky s C2000 series (Avoton/Rangeley). K tomu se nedostanu. Možná bych měl v dosahu ATOM E3826, ale bohužel v boardu, který podporuje pouze non-ECC paměti. Bohužel u tohoto SOCu není podpora pro univerzální ECC/non-ECC zapojení SODIMM slotu - designér desky si musí vybrat buď ECC nebo non-ECC. Čili patrně nepomohu... Jestli se mi to někdy objeví na stole, zkusím si pro zajímavost dumpnout lspci -vvn.
http://www.intel.com/content/www/us/en/intelligent-systems/bay-trail/ato...
Mno... tak jsem porovnal lspci na embedded Sandy Bridge i5, embedded Ivy Bridge i7 a embedded BayTrailu. Podle PCI IDček ve výše odkázaném aktuálním zdrojáku sb_edac se zdá, že ani jeden z uvedených "embedded" procesorů není tímto ovladačem podporován - nevyskytují se na nich PCI zařízení, zmiňovaná v tom zdrojáku... ani v datasheetech těchto "embedded" procesorů nejsou zmínky o ECC v souvislosti s DRAM (jenom v souvislosti s PCI-e, USB, MIPI apod.) Odhaduju, že ECC subsystém buď není v datasheetech dokumentovaný, nebo ten zdroják umí jenom nějaký pokročilejší EDAC, přítomný v Xeonových řadách Sandy/Ivy/Haswell/Broadwell. Nebo jsou ta PCI zařízení v mých počítačích skrytá, protože systém není nakonfigurován pro podporu ECC...
Mimochodem BayTrail ATOM umí v ECC režimu jenom jeden kanál RAM (dvoukanálovou RAM jenom bez ECC). Údajně se v ECC režimu používají některé piny "druhého kanálu" na ECC funkce.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.