https://www.youtube.com/watch?v=dtlBbsgbPxo

Přiznám se, že jsem chvíli přemýšlel, co to je za divnou javu, ta tvoje de-javu, než mi došlo, že myslíš deja-vu :-)))

jasně, vytváří se přeci benchmarky :-P

Ale jo, někdo ho vytvoří avšak bude to objemově velice marginální část trhu spojená s vědeckými výpočty, tam se to vyplatí. Pro normální smrtelníky to užitečné moc nebude.

> někdo reálně vytváří software závislý nebo profitující z použití AVX-512?

Noo, dnes uz jsou frameworky, ktere umi vektorizovat kod na temer libovolnou velikost vektoru (pod vektorem myslim SIMD registry). Primo v GCC a Clangu je OpenMP, plus "vector extensions". Je pravda ze s autovektorizaci obvykle moc dobrych vysledku nedosahnete, ale novejsi verze OpenMP uz tusim podporuji explicitni vektorizaci, takze s tim to docela jde. Plus OpenCL umi taky vyuzit AVX-512.

Hlavni problem je ten, ze jak rikate, to rozdeleni do "podskupin" a podpora hardwaru je chaoticka, a navic realne prodanych CPU co to podporuji je dokopy nula nula nic (Xeony a Skylake-X, kolik % lidi to ma ?). A ten skok v rychlosti taky neni jako kdyz se prechazelo z 128bitu SSE na 256bitu AVX(2) - frekvence jsou nizsi atd.

Ale abych odpovedel: ano, nekdo realne vytvari software (sice ne zavisly ale) profitujici z pouziti AVX-512 :) kazdpadne sirokou podporu softwaru to dostane jedine kdyz to intel nacpe do i3/i5/i7 rad, jinak to zustane obskurni.

Překvapivě většina pokročilých simulací od hlavních dodavatelů (oborový standard) využívá AVX-512 v maximální možné míře. Abaqus, Ansys, ... všichni velcí hráči. Ironie, právě simulace dokáží intenzivně využít naprosto všechny dostupné zdroje, které jsou k dispozici.

Trochu to nevyšlo, že? Možná dnešní datum.

P.S.: Než se pustíte do výmluv s cenovou politikou, doporučím se porozhlédnout do hlavních dvou projektů ze světa Open Source a univerzitního software, se překvapivě uplatňuje AVX-512.

Jasně že nesedí, co by tam v té zimě a hluku taky dělali. Ale když už se dělají návrhy na 350W slepence a přetaktované Intely v ofiko komerčních prezentacích atakují 500 až 1000W spotřeby tak co to odpadní teplo trošku nevyužít. :-)

Oba můžou mít výkon podobný ač je to 2500 : 3000 ot. tak bych si výkonově vsadil na ten rychlejší a to je Noctua. Ta ti dá navíc fungování do teplot vzduchu 140°C, přežije i vodu ve formě deště a má lepší ložiska kvůli vyšší rychlosti rotace a 6leté záruce (50 : 150 tisíc hodin) tedy je patrně mnohem líp vyrobená.

Takže záleží spíš jak dlouhou životnost a vlastnosti okolo potřebuješ a kolik jsi za to ochotný zaplatit. Ve velké zátěži 24/7 dlouhodobě bych bral Noctuu. Cena je podobná a 620 Kč za větrák co má záruku 6 let a trojnásobnou životnost chodu konkurence není zase tak moc :-).

Zbožné přání, realita bude naopak mnohem horší. Snad se dočkáme a zjistíme skutečné výsledky procesoru a jeho výkonu, včetně řízení (interní plánovač), až bude přepočítávat volné plochy, struktury, upravovat strom ... a osobně si troufám tvrdit, že nedosáhne ani výkonu nativních frekvencí 1920X. Vzhledem k faktu, že na stejné úloze ztrácí 1950X 7% (čím déle počítá, tím déle se čeká), tohle bude někde na hranici 12 - 13%. Záležet bude i na interním plánovači (řízení priorit a řazení systémem ho nezajímá - s affinity control můžete blbnout jak chcete, ale procesor si do přehazování výpočtu mezi jádry mluvit nenechá z důvodu nerovnoměrné tepelné námahy) a schopnosti udržet vysoký takt jádra.

Analýza koncových prvků, simulace chování v kapalině, ... jasně, tam se hraje na počet jader. Z mého pohledu není zajímavý, nemusíte souhlasit a možná uspokojujete odlišné potřeby, ovšem v mém případě se otravného čekání nezbavím, naopak se prodlouží. U simulací by bylo fajn nekončit po 10 dnech, ale zkrátit to na 5 dnů. Obvykle trvají přes noc a to je mi zase jedno, jestli skončí v jednu odpoledne, nebo v devět hodin ráno. Nejsem doma.