Engström připomněl řeč Johana Schlütera, právního zástupce IFPI, který v roce 2007 na semináři organizovaném American Chamber of Commerce ve Stockholmu prohlásil: „Dětská pornografie je skvělá. Je skvělá, protože politici dětské pornografii rozumí. Když budeme hrát s těmito kartami, můžeme je přimět jednat a začít blokovat stránky. Jakmile tohle vyřešíme, můžeme začít blokovat stránky zabývající se sdílením souborů.“

Dětská pornografie skutečně existuje a je to problém. Je to však ve skutečnosti problém, který je používán jako zástupný prvek pro řešení jiných věcí (podobně je používán i fenomén terorismu, ale dětské porno je přeci jen téma citlivější). Pomineme-li fakt, že na volně přístupnou dětskou pornografii při obyčejném brouzdání nenarazíte, pak případná přístupnost takových stránek pro samotné děti není nebezpečná, protože děti nic takového nevyhledávají. Pokud dětem skutečně hrozí na internetu nějaké nebezpečí, pak jeho původ je ve skutečnosti, že děti na sebe na internetu neprozradí jen to, co nevědí, a pokud si na nějakého jedince udělá pedofil zálusk a z dostupných informací si sestaví podrobný profil oběti, může ji pak vylákat na nebezpečnou schůzku, dostat z ní choulostivé fotografie, případně pak pomocí nich svou oběť vydírat a podobně.

Tento problém se však nijak nevyřeší blokováním stránek s dětskou pornografií, o sdílení souborů nemluvě. Přesto je to na prvním místě sdílení, které na tuto taktiku doplácí, což ukazuje na fakt, že pan Engström má pravdu a zábavnímu průmyslu schovávání se za dětskou pornografii vychází. Lobbisté „od Velkého obsahu“ zabrnkali na správnou notu a v Dánsku musí všichni velcí poskytovatelé připojení k internetu blokovat přístup na The Pirate Bay.

„Jednoho dne budeme mít velký filtr vytvořený ve spolupráci s IFPI a MPA. Trvale monitorujeme dětské porno na netu, abychom politikům ukázali, že filtrování funguje. Dětské porno je problém, kterému rozumějí.“ To jsou další slova Johana Schlütera na zmíněném semináři s názvem „Švédsko – bezpečný přístav pirátů?“. Engström v této souvislosti zmiňuje politováníhodnou skutečnost, že „na lep“ zábavnímu průmyslu sedla švédská eurokomisařka Cecilia Malmström, která letos v březnu představila návrh dvou směrnic EU pro zavedení filtrování internetu. „Zneužívání dětí patří mezi nejtěžší zločiny a EU potřebuje lepší nástroje, aby proti tomu mohla bojovat,“ uvádí přesně v souladu se slovy Johana Schlütera Cecilia Malmström na svém blogu, což podtrhují její další slova jako „pornografické obrázky dětí nikdy nemohou být chápány jako věc svobodného projevu“. Podle Engströma však filtrování takových materiálů na internetu děti před sexuálním zneužíváním nijak neochrání, což si paní Cecilia z nějakého důvodu neuvědomuje. Jediné, čeho tím dosáhne, je legalizace cenzury internetu v Evropě, čili naplnění cílů zábavního průmyslu.