Sám oregonský ministr spravedlnosti požádal federální soud, aby případ smetl se stolu. Proti tomu se samozřejmě RIAA ostře ohradila, jenže za ministra se postavil celý stát Oregon a začal se zabývat praktikami RIAA. Prozatím dospěl k několika zajímavým názorům, jedním z nich je, že vlastně praktiky, které RIAA v Oregonu používá, jsou podle tamního práva nezákonné. Trnem v oku Oregonu je právě firma SafeNet, která „nemá náležitou licenci, aby takovéto vyšetřování v Oregonu prováděla“, zkrátka se to prý nesnoubí s oregonskými zákony. Stejně tak by oregonské ministerstvo docela zajímalo, kolik informací už SafeNet o potenciálních pachatelích získal. Domnívá se totiž, že tu jde o nekalý zásah do soukromí zúčastněných, RIAA se k tomu navíc nehodlá vyjadřovat, což obavy jen posiluje.

RIAA se však protiví už i dalším institucím. Soudy se začínají u jednotlivých případů zajímat o to, kolik vlastně RIAA tratí na každé stažené skladbě, plus navíc musí doložit jasné důkazy, což jsou přesně ty materiály, které by RIAA raději z rukou nedávala. Vymlouvá se, že dodání takových materiálů by bylo příliš nákladné a vyžadovalo zdlouhavou a komplexní analýzu. Pan Beckerman, právní zástupce žalované Marie Lindor, která údajně nikdy počítač ani nezapla, natož aby něco sdílela nebo stahovala, tvrdí, že škoda způsobená stažením jedné skladby (paní Lindor jich podle žaloby stáhla 38) činí 70 centů, což prý není ani desetina procenta škody, kterou k zahájení stíhání vyžaduje tamní autorský zákon. Ze strany RIAA naopak zní, že je to nesmysl, 70 centů je jen počátek, protože skladba se mohla šířit dál a dál a kdoví, kolik lidí si ji následně stáhlo. A to je právě ten problém, to nikdo neví. Jediné, co mají v ruce, jsou údaje ze strany SafeNetu, který je schopen zjistit, od koho lze skladby stahovat, těžko však, kdo (kromě něj) je opravdu stáhl.

Nakonec je tu ještě jedna zajímavost, o niž jsme se zmiňovali minulý týden: britská EMI zvažuje skončit s financováním RIAA (a IFPI, britská varianta autorského ochranného svazu), jedním z důvodů je prý příliš velká investice do protipirátských kampaní, které se beztak míjí účinkem a nezřídka bývají kontraproduktivní (uživatele akorát naštvou a ti se o to více uchylují ke stahování). Skoro to vypadá, že RIAA bude mít v dohledné době potíže vůbec něco rozjet a že pověstný hrnec trpělivosti už minimálně „odhazuje pokličku v dál“.