Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
"Celkový počet slabin procesoru je totiž součtem všech unikátních slabin použitých architektur."
Ale tak to není. K unikátním slabinám použitých architektur musíte ještě připočítat společné slabiny a těch bude v architekturách jednoho výrobce možná víc, než těch unikátních.
Na druhou stranu taky mohou existovat zranitelnosti, které jsou závislé na přítomnosti obou architektur.
Bude potřeba uvést 14999KS a vytaktit ho ještě o 200MHz
To už by měl být KKTS... Jo blbý vtip, ale jsem si jist, že zákazníky by si výběr výběrových CPU i tak našel.
Konečně se ukázalo co jsou E-Core zač.
Staré jádro určené pro úplně jiné účely (IoT), než ke kterým je použito (Zvednutí MT výkonu).
Špatný nápad byl cpát to do netbooku (Moutfield), ale za to intel nemohl.
To jen výrobci notebooku objevili díru na trhu.
AMD ZEN 4c je zmenšenina nového jádra.
Enthuziasta toto davno vie a Intelí big.LITTLE davno odsudil. Bohuzial BFU sa toto nedozvie a ani ho to nezaujima, hlavne ze ma v notebooku Intel.
Tak ono najít laptop s AMD, v některých kategoriích, je docela kumšt.
Sice to už nejsou původní Atomy, ale blbý nápad to je hlavně proto, že jde o odlišné architektury a ani nejsou na 100 % kompatibilní co do instrukční sady..
"Sice to už nejsou původní Atomy"
To je v přímém rozporu s tím co tvrdím.
Nějaký důkaz?
V rozporu to není. Jen v paměti máme Atom jako CPU vykonávající instrukce v pořadí. V tomto se současná malá jádra Intelu liší. Přístup AMD, kdy nevyvíjí žádnou paralelní architekturu a místo toho zbaví jádra ZEN schopnosti pracovat na vyšších taktech a očísne jin L3 cache, je daleko lepší. Mají tak jádra s menší plochou, ale SW 100 % kompatibilní a se stejným IPC. Aplikace nevidí rozdíl.
Myslíte případ kdy aplikace nevidí rozdíl, a tak hra poběží na 5950X3D na jádrech bez V-cache?
Schizofrenie jak vyšitá:
- když se to hodí, tak poukazuje na velmi omezený počet případů, kdy aplikace vykazuje zlepšení běhu díky větší cache
- když se to nehodí, tak poukazuje na možnost, kdy scheduler hodí vlákno aplikace prosperující z větší cache na CCD bez ní.
Řeč byla o Zen 4c. Procesor Ryzen 9 5950X3D neexistuje a i kdyby, tak Zen 3, nemá jádra Zen 4c. Existuje Ryzen 9 7950X3D, nejspíš jsi narážel na použití jader s V-cache a bez ní ... :-) https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_AMD_Ryzen_processors#Vermeer_%2850...
Mělo tam být 7950X3D, šlo mi o to, že nelze obecně říci, že je jedno jaká jádra se k běhu aplikace vyberou.
Může nastat případ u synchronních multi-thread aplikací (kde se čeká na výsledek nejpomalejšího doběhnuvšího threadu) kdy díky omezenému cache-hit-ratio a nižšímu taktu 4c při společném běhu aplikace na Zen4+Zen4c jádrech může být aplikace celkově pomalejší než při běhu na pouhých Zen4 jádrech. Bez vědomí si výchozích podmínek ze strany aplikace jde pouze o loterii, která ano většinou vyjde (což z toho nečiní obecné pravidlo).
".. Mělo tam být 7950X3D .."
".. při společném běhu aplikace na Zen4+Zen4c jádrech .."
c jádra mají (zatím) Phoenix II čipy pro ntb (7545U, 7440U), resp. jejich desktopové APU verze (8500G, 8300G)
Zatím není (alespoň mé maličkosti) známá žádná kombinace 3D V-cache a c jader.
".. na Zen4+Zen4c jádrech může být aplikace celkově pomalejší než při běhu na pouhých Zen4 jádrech .."
To samozřejmě může.
Ale mnohem větší vliv na to bude mít frekvenční strop těch c-jader.
Na druhou stranu:
Pokud už by aplikace těžila z MT a zároveň měla psychické problémy se synchronizací vláken běžících na různých jádrech ... ta 2 (resp. 1) jádro to nevytrhnou.
Synchronizace takových vláken mezi P-cores a E-cores ovšem Sci-Fi není.
Je to velmi chabý pokus o vtip. Navíc obscénní. A to tak, že hodně.
Jak píše melkor, 7950X3D nemá "malá" či "C" jádra, jen o maličko níže taktovaná jádra s V-cache a výše taktovaná jádra bez této dodatečné cache. https://diit.cz/clanek/ryzen-9-7950x3d-vydan-herni-vykon-nad-core-i9-139...
Na mojí otázku:
"Nějaký důkaz?"
Padla odpověď:
"v paměti máme"
A dále jen zopakování předchozího postu:
"současná malá jádra se liší"
Tomu říkám výživná diskuse.
Já si to tedy pamatuji tak že od Mountfield Aceru se to nikam nepohlo.
Dvě generace sice přišli, a v procentech přinesli měřitelný posun výkonu. Jenže z nuly ty procenta sice skáčou rychle, ale v absolutních číslech to je stále nic.
Mám s atomy různých generací bohužel osobní zkušenosti.
Abych po sedmi letech vyhodil funkční HW (NUC) jen pro to že "CPU" nestíhá už vůbec nic. To se mi za 30 let praxe nestalo. Od té doby mi Atom nesmí do bytu ani jako Ecore.
".. Abych po sedmi letech vyhodil funkční HW (NUC) jen pro to že "CPU" nestíhá už vůbec nic .."
Kdyby to byla velká jádra, tak to vyhodíte po 10 letech.
CoreDuo (2006) < Atom (2016)
Intel zraje jak nahnilá brambora.
Zatím aspoň prodávají. Ale další zakázku komponent pro superpočítač by jim dal jen skalní fanda.
Že by výstřel Aurory opět zahájil revoluci? :-D
Tahle Aurora může bouchnout, ale střílet ne.
Platí zhruba to, že Department of Energy zadává zakázky na superpočítače střídavě americkým subjektům, které mohou nabídnout konfiguraci odpovídající požadavkům. Střídal se tedy Intel s AMD, časem se možná přidá Nvidia, pokud zadavatel nebude trvat na x86.
To je moc zjednodušené, ty zakázky dostává (nebo dostávala) taky IBM. Takže na x86 nijak netrvali. U superpočítače ta architektura až takovou roli nehraje. Dřív je zajímal hlavně výkon a cena, už nějakou dobu je zajímá taky spotřeba.
„Takže na x86 nijak netrvali.“
Ne, požadavky má individuální každý odběratel, o těch DOE úplně nerozhoduje. DOE funguje především jako zprostředkovatel „státních“ zakázek, přes kterého se sejdou požadavky odběratele (univerzity, státní instituce ap.) s nabídkou výrobce. Pokud odběratel potřebuje x86 systém, nebude DOE poptávat IBM nebo ARM. Pokud je to odběrateli jedno, osloví DOE i další.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.