Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Takhle se na těch 10 GHz nedostaneme :(
Ani v příští pětiletce :O
Zřejmě narážíte na zprávy z roku 2000 o 10GHz NetBurst.
https://www.anandtech.com/show/680/6
Takové Pentium 4 2GHz dává v Passmarku
Single Thread Rating 349
Teoretické 10GHz P4 by dalo 1 745
V MT to je 133 × 5 = 665 bodů.
Ryzen 7 9700X má:
Single Thread Rating 4 656
Multithread Rating 37 182
Takže AMD má ekvivalent 26GHz P4 v ST
V MT to vychází na 2,8THz.
Když vezmu EPYC 128core o kterém se píše v článku tak v MT jsme cca na 10THz ekvivalentu P4.
Takže asi tak 1000× víc než si uměli lidé představit v roce 2000.
Což odpovídá Mooreho zákonu.
Zdroje:
https://www.cpubenchmark.net/cpu.php?cpu=Intel+Pentium+4+2.00GHz&id=1064
https://www.cpubenchmark.net/cpu.php?id=6205&cpu=AMD+Ryzen+7+9700X
Jenomže tenkrát měli Windows ještě skin Win 2000. O tom si dnes můžeme jen nechat zdát :-(
GUI přestalo být problém někdy v roce 2006.
Core 2 Duo má dost výkonu na to aby utáhlo libovolný skin.
Bez GPU akcelerace se sice u animací a průhlednosti zapotí, ale zvládne to.
Problém jsou další a další vrstvy všemožných API a Frameworků jako je Electron, které sice ulehčují programování, ale vzdalují se od asembleru. Takže žerou prostředky nehorázným způsobem. To vyřešil v roce 2016 příchod AM4. Platforma které pojme 16 jader a 128GB RAM. To by mělo stačit zase na dlouho. Než přijde něco dalšího. Zřejmě AI. Opět lze řešit akcelerací přes GPU.
A takto to bude pokračovat do singularity.
A ta je blízko. Snad. Stačí aby AI začala programovat v asembleru operační systém a pro něj aplikace rovněž v asembleru. To bude takový skok ve výkonu že ho bude možné považovat za dosažení singularity.
"Stačí aby AI začala programovat v asembleru operační systém"
Kladeš AI nemalé cíle, řekni jí to a pořádně se orosí. :-D
Kdo má malé cíle, má malé výsledky.
"A takto to bude pokračovat do singularity.
A ta je blízko. Snad."
Tady někdo po ránu lemtá pivo.
Spíš něco silnější.
Čaj.
Z houbiček.
Jen se smějte. Mám slušnou šanci že se jí dožiju:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Technologick%C3%A1_singularita
Z výzkumu z roku 2015 zaměřujícího se na vědce v oboru strojového učení vyplývá, že příchod HLMI – „high-level machine intelligence“ – stroje schopného vykonávat veškerou činnost lépe a levněji než člověk, proběhne s 50% šancí v příštích 45 letech.
- hlmi není singularita
- dalších 35 let není blízko
Je to 10 let stará studie. Za těch 10 let běžel vývoj AI brutální rychlostí. A nezpomaluje.
Kdyby sis rozklik ten odkaz a přečetl to celé.
Nebo znal Mooreho zákon.
Tak by ses neztrapnil.
Argumenty jak v mateřský školce jen podtrhují tvojí ubohost a omezenost.
Už aby tě nahradil nějaký stroj.
Ja nevim, jak casto vyuzivas treba Copilot, coz je principielne chatGPT 4.x, ale dokaze to sypat za urcitych podminek neskutecne nesmysly. A to jsou v soucasnosti nejdokonalejsi obecne modely, co "AI" ve forme LLM nabizi. Mluvit o opravdove AI fakt nejde. Jsou to vsechno jen ruzne dokonale formy strojoveho uceni.
Aspon nevim, ze by existovalo neco, na obecne bazi.
To je dobrý argument.
Jenže chyby dělá i člověk.
Osobně:
AI nepoužívám protože mele nesmysly.
Google mi AI vnucuje na prvním místě jako výsledek na dotaz. Vždy to musím ověřit jestli to není halucinace. Takže to spíš zdržuje. Ale dobře se na tom učím AI používat. Halucinace poznám už na první pohled.
Když se podívám kde byla AI před rokem.
A kde byla před dvěma lety.
A extrapoluji to na budoucnost.
Tak páni. To je pokrok.
Za pár let AI dorovná moje jazykové schopnosti.
Syn dělal přijímačky na střední.
Takže jsem do AI zadával i docela dost úloh z matiky. To byla sranda jaké nesmysly z ní padali. Ale některé úlohy měla dobře. A sakra rychle.
Bohužel jsem se tomu věnoval jen jeden měsíc.
Takže nemám srovnání v čase.
K mým matematickým schopnostem má hodně daleko. Syna taky zatím nepřekoná. Ale některé děti ze základky překoná. No je to spíš na žalobu vzdělávacího systému než dobrý výkon AI. Ta je na úrovni žáka prvního stupně.
Logika jí chybí a na úlohách z matiky to je hodně vidět. Vlastně to spočítá jen úlohy, které mají řešení na internetu. Prostě to prošlo internet a zapamatovalo si to správné výsledky. Včetně postupu.
Moorův zákon není zákon.
Je to zákon.
Stojí na základních zákonech ekonomiky.
Nabídka-poptávka.
Neviditelná ruka trhu.
...
Aby AMD mohla fungovat, tak musí každé dva roky zdvojnásobit výkon chipů.
Jinak ztratí obrat. Zákazník nebude tlačen do upgrade. Bez obratu nebudou peníze na vývoj.
Bez vývoje nebude obrat.
Moore je sice podřízen fyzikálním zákonům.
Křemík 10GHz dost možná nedosáhne nikdy.
Ale AMD našla jiný způsob jak zvedat výkon.
Viz můj první post. Ten porovnává CPU z roku 2000 vs 2025. Ale klidně se můžeš podívat na výkon Am9080, CPU z roku 1975 a porovnat si výkon s dnešním CPU. Každé dva roky se výkon zdvojnásobí.
Když to fungovalo 50 let tak to ještě dalších 50 let fungovat bude. Dost dlouho na to aby technika překonala člověka.
LoL
No nevim, jestli robot usije kosili levneji, nez nejake bangladesske dite. Pripadne, ze utka koberec levneji, nez iranske dite.
A i rusky vojak bude vyrazne lacinejsi, nez nejaky bojovy robot. A vydrzi v cinnosti dele.
Rekl bych, ze u mnoha cinnosti bude problem s cenou. Ale jinak jo, za tech 45 let stoupne vykon pocitace vice jak 10 000x. A pokud budou kvantove pocitace, tak jeste vice.... Takze je velka sance, ze systemy budou opravdu hodne inteligentni.
Je tu ještě jedna teorie.
Singularita už začala.
Technika postupně a nenápadně prorůstá do našeho světa.
Dítě šije levné košile díky šicímu stroji.
Ruský voják potřebuje AK47 aby dokázal někoho zabít na dálku.
Zemědělství. Jeden člověk dokáže s traktorem zorat celý lán za den.
Programátor používající AI pro kontrolu kódu bude levnější, výkonnější, spolehlivější.
.....
Nahrazování lidské činnosti bude pokračovat až bude člověk zbytečná brzda.
Jednu věc uznávám. Napodobit lidský mozek bude hodně těžký. Humor, poznání sebe sama...
To jsou věci které půjdou naprogramovat těžko.
Ale potřebují to stroje k životu?
Život na vysoké úrovni tu je od prvních ryb, takže 480 miliónů let.
Rybí mozek bude strojům stačit. Na to aby ovládli planetu víc nepotřebují.
Je tu ta jediná podmínka. Reprodukce.
K té se už snadno přidá vylepšení. Buď cílené nebo Darwinova metoda = pokus omyl.
3D tiskárnu, která umí vytisknout vlastní komponenty už máme.
Japonci chystají automatizovanou továrnu na chipy....
Pak budou stroje potřebovat jen dostatek času aby se vyvinuli v novou formu života, dokonalejší než člověk.
Pentium 4 bylo slabé už proti PII i PIII. V serverech mělo vyšší IPC už Pentium Pro. Takže vysoké takty byly u P4 opravdu jedinou zbraní. Pamatuji na srovnání PIII a P4 na stejném taktu 1,4 GHz a bylo to trýznivé. Sice nevyšly současně, ale ty poslední modely PIII Intel musel vydat, protože se jim jaksi nedařilo P4 vůbec aspoň dostat do výroby. Nejslabší P4 tehdy běželo z výroby na 1,3 GHz. Podle varianty, u pozdějších modelů bylo IPC kvůli prodloužené pipeline ještě horší, vycházelo P4 tak na 0,6 až 0,7 IPC Pentia III, výkon zachraňovalo jen SSE2, které se ale zas nelíbilo programátorům, takže se tato instrukční sada nešířila tak rychle, jak by si Intel přál. Zda to bylo podobné taky s SSE3, už nevím, to se objevilo prve u jádra Prescott a serverového Nocona, ale u nich současně došlo i k prodloužení pipeline z 20 na 31. Takže IPC znovu kleslo.
Děkuji za dobové postřehy.
Intel se spolehnul na vlastní továrny.
180nm zajišťovalo technologickou převahu.
Jenže cíle 100 nm se nepodařilo dosáhnout.
Katastrofu odvrátila dobrá architektura a přechod na multi core.
Jenže s 10nm se problém opakoval.
A nejspíš se zopakuje s 1,8nm.
První pous o multicore představovaly už Pentia D, Pentia Extreme Edition (ty bývaly odvozeny od serverových a mohly mít jak dvě jádra, tak aktivní HT). A samozřejmě Xeony s jádry P4. V nižší řadě pro max dva sockety (tedy 4 jádra a případně 8 vláken), nebo až 16 socketů. Ale byla to jen chabá reakce na Athlony 64 X2 a odpovídající Opteron.
Ano, kazdopadne Intel P4 bol podobna katastrofa ako AMD FX.
IPC katastrofalne nizke (este nizsie ako predchodca na podobnej frekvencii).
1T vykon v oboch pripadoch zachranovali iba zvysene frekv, ked Intel siel u P4 vyssie a vyssie a keby sa dalo tak na na(d) 3,8 a 4,0 GHz (v pripadne AMD si spomenme na bulakanie taboru Intelu na 220W FX9000).
Druha vec ktora to cele zachranovala, je vydavanie novych revizii a rodin. V intelvale 2000-2005 bolo 7 "generacii" Intel P4 a v 2010-2016 bolo 5 "generacii" AMD FX (piata gen bol akysi Exavator+ pre mobilny segment). Tie posledne gen u Intelu aj AMD uz aj stali za to (nerobili hanbu v porovnani s predchodcom), ale to uz bol nastupca za dverami (Core2Duo/Quad pri Inteli a Zen pri AMD).
Firma AMD uvěřila pohádce o 10GHz.
(Anandtech byl dobrý zdroj informací. R.I.P.)
Takže se pokusila napodobit intel.
Bylo to špatné rozhodnutí.
Po bitvě každý generál.
Teď už takové špatné nápady AMD nedělá.
Jede si vlastní cestou.
AMD na 10 GHz nevěřilo. I celá řada FX měla počínaje Bulldozer měla vypadat jinak. Ty vysoko taktované modely byla už fakt nouze vyvolaná tlakem Core 2.
OK.
'Pjetro de' míchá jablka a hrušky.
Procesory P4 a FX jsou 10 let od sebe a nemají nic společného.
Tak se v tom ztrácím. Omlouvám se.
Já celou dobu mluvím o začátku milénia.
Ta doba byla poznamená bublinou .dot com.
Plná velkých očekávání a překotného rozvoje techniky, o který v 90' opravdu nebyla nouze.
Teď AI vyvolává podobné pocity. V 10' svět řešil jiné problémy než neúspěch FX.
Jistě, že jsou 10 let od sebe. To ale nikomu nebrání v tom, aby je srovnával. Přestože technologicky patří P4 k projektům, které se moc nepovedly, prodávalo se dobře. To se o 80860, 80960, nebo Itaniu moc říct nedá.
Tady nejde o prodeje. Ale o investice.
GloFo taky prodávalo hodně křemíku.
Jenže zisk odčerpali Arabové.
A firma se na technologickém pokroku už nepodílí.
Intel je podobný příběh. Promrhali miliardy dolarů. Teď propouštějí inženýry.
TSMC kterou táhne AMD a nVidia jsou budoucnost.
Do AI investují ohromné peníze všechny velké korporace.
Nejlepší cesta k singularitě.
Já se ale bavím o úspěchu z pohledu architektury. Intel si za situaci může sám, když jsme u toho. Prodával velké počty i se slušnou marží. Ale z důvodu celé řady chyb to nestačilo.
Bulldozer byl průšvih, protože i když byl řešen s ohledem na potřeby serverů, právě zde nejvíc selhal. Jenže nikdo neví, zda by samo Pentium 4 mělo takový až nezasloužený úspěch, nebýt rtehdejších praktik intelu. Pak by AMD bylo v lepší finanční kondici a řada Bulldozer by třeba ani nevznikla. Jenže pokud to vezmu řečí čísel. Tak ze srovnání posledního Phenomu a Bulldozeru, přesněji Phenom II X6 1100T a FX-8150, IPC vychází o 19% nižší. To není tak moc. P4 proti PIII ztrácelo daleko víc.
"...zda by samo Pentium 4 mělo takový až nezasloužený úspěch, nebýt tehdejších praktik intelu" . Do kamene tesat. Po skvělém PIII přišla hrozná P4 protlačovaná všude. Naše organizace nakupovala PC u Autocontu, který měl 30 modelů s Intelem, s AMD mnohem později 1 model s Duronem, který zazdil problémovým MB. 5x se musel přehrávat BIOS, aby to bylo stabilní. Vedoucí pobočky kde jsme PC objednávali razil modlu P4, o AMD se nechtěl vůbec bavit. A to jsme byli skoro kámoši. Prostě přišlo P4, modleme se. Hrůza a hnus.
Náš šéf jen Intel a Nvidia - AMD a ATI byla skoro sprostá slova... Nakonec v době Athlonu 64 uměl někdy povolit, protože byl fanda do HW a programátor i nadšený hráč, kromě toho, že firmu vlastnil. Uměl uznat rozumné argumenty, ale i tak radil dál zákazníkům Intel... Pouze když na AMD člověk trval, tak jsem to pak na dílně sestavil. Ale s Autocontem mám taky zkušenosti, oni totiž měli řekněme svérázný přístup k servisu, takže mi jsme tam nosili tiskárny, když bylo třeba dělat něco na elektronice, ale jejich zákazníci chodili k nám na pozáruční servis.
Že to moje P4 2,6GHz Northwood bylo asi desetkrát výkonější než můj předchozí PC s PIII 1 GHz Coppermine. Pak jsem si pořídil P4 3,2GHz Prescott a to byl teprve král své doby!
Míval jsem Pentium D805... Ale proti Athlonu XP1600 to pořád byl pokrok.
Je pravda, že mezi Tualatin a Willamette moc velký rozdíl nebyl, spíš skoro žádný. Říkalo se, že tehdy Intel upřednostnil jeden svůj vývojový tým před druhým, ale asi chybně.
To mi přijde hodně odvážné. Poslední už fakt vymazlené PIII a první P4. Na stejném taktu tam rozdíly byly. A velké. Nehledě na potřebu pamětí RMBUS, takže celkově P4 byly jako platforma drahé. Navíc všechny Pentia II a III umožňovaly dvouprocesorovou konfiguraci. Xeony oficiálně 4, ale reálně i 8 patic. Viděl jsem počítač se 6... Ale Pentium 4 nic takové neumožňovalo, tam byla jediná možnost Xeon. To celou věc zdražovalo ještě víc.
"Říkalo se, že tehdy Intel upřednostnil jeden svůj vývojový tým před druhým, ale asi chybně."
Ten důvod byl jiný. PIII potřebovalo 130nm proces, aby poskočilo frekvenčně a dohnalo AMD. Ale ten byl min. rok daleko, tak se rozhodli pustit na trh NetBurst arch, která dokázala na 180 nm jít ke 2 GHz. Marketing byl založen na prefenci frekvence.
Nicméně to byl až Northwood s rozšířenou 533MHz/800MHz FSB a 512kB L2, který byl opravdu dobrý, když se takty posunuly k 2,26-3,2 GHz.
Athlon XP asi Intel celkem zaskočil.
SSE1 a MMX mali ten problem, ze sice vektorizovali, ale kazdy iba jednu subdomenu. MMX vedel iba integrove vypocty a SSE zasa iba floatove, aj to pomerne obmedzenu sadu a dost debilnym sposobom.
Relativne pouzitelne sa to stalo az niekde okolo SSE2.2, prakticky az SSE3.
Já vím. A ještě tak že MMX mělo šířku 64 bitů a SSE 128. Takže SSE 2 pomohlo i celočíselným operacím.
pocitam ze kdyby to slo jako v poslednich letech tak na 10ghz bude kolem 2038.. mozna se povede prulom a bude to driv, mozna se to zpomali a budem radi za 2050..
Lepší architektura a případně nové instrukční sady přinesou výkon jako těch 10 GHz rychleji a s nižší spotřebou. Ten výkon už dlouho hodně roste s SIMD, takže už jen zdvojnásobení počtu AVX-512 jednotek by výrazně pohlo s výkonem. Samozřejmě za předpokladu většího využití v SW. Ale to přijde, je to nutnost. Stačí si uvědomit, že procesor, který stále kraluje Green 500 má v jádru jen 4 ALU, ale k nim 2x 512 bit SVE. A to ten výkon dělá.
Tak SIMD najprv musi byt kde pouzit. Su ulohy, kde sa to priamo ponuka a su ulohy, kde je to nepouzitelne.
To samé platí o 10GHz.
Jsou úlohy kde by to narazilo na propustnost RAM. V té době mizerný RAMBUS.
A jsou úlohy kde 4 jádra na 3GHz udělají lepší práci než jedno na 10GHz.
Ale to už pak je jak se bavit řekněme o Xeonu PIII když top model tak s 2 MB L2, ale jen na 64 bit sběrnici. A proti tomu dáš nějakou Alphu nebo POWER na sice nižším taktu, který FPU tu PIII rozseká a má sběrnici 128 bit. Tím chci říct, že ono jen na tom uspuřádání jádra nezáleží, když to má úzké hrdlo jinde. A pokud ten výrobce není blbý a ví, že to zákazník zaplatí, udělá to bez kompromisů. Tady se nabízí krásné srovnání s tím Alpha CPU, byly i levnější varianty s osekanou cache a poloviční sběrnicí, měly konkurovat právě pentiím ve Windows NT. A na stejném taktu měly jen cca 2/3 max 3/4 výkonu. Chipsety byly od AMD...
Já se obávám, že tahle "matematická" extrapolace naráží na fyzikální bariéry, najmě energetické dopady Diracova pulsu; s navyšující se frekvencí je prostě cena za překlopení z nuly na jedničku stále energeticky náročnější a zároveň se už asi moc nedá čekat další zásadní snižování napětových úrovní logiky, které by alespoň částečně kompenzovalo rostoucí energetickou náročnost zvyšující se frekvence hodin.
Na ty limity se vlastně naráží stále, sice se je zatím daří posouvat, ale brzy to už nepůjde.
Mozna ano, mozna ne. Pred 30+ let se rikalo, ze pod mikron to pujde spatne. No a jsme o tri rady dale. Ale jasne, limity tu jsou... Dalsi tri rady dolu, to uz opravdu nepujde.
Len tie dnešné nm sú len hausnumero...
To sice jsou hausnumera.
Ale dají se tím porovnat různé generace mezi sebou. A kvalita různých výrobců.
I když to je někdy přes Bulharskou konstantu.
Ale její hodnotu více méně známe.
Od doby co Intel vyrábí u TSMC máme přímé porovnání.
Jasne, ale pod mikrometrem soucasne procesy jsou. Na tom se snad shodneme, ne?
O Diracove impulsu slyším poprvé.
Ale vědci a inženýři si ho jsou evidentně vědomi.
Však proto máme kvantové počítače.
A vše se snažíme paralelizovat.
Přesunout na speciální obvody, většinou GPU.
A není nám to tak trochu jedno?
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.