Ke konci Computexu měla redakce německého webu HardwareLuxx možnost promluvit s Lisou Su, CEO AMD, a ujasnit si situaci. I když pro příští rok chystá AMD více nových produktů (například grafické karty vyráběné FinFET procesem), je v současnosti primárním cílem dokončení procesorů Zen a jejich uvedení na trh. Z balíku financí určeného na výzkum a vývoj jde největší část právě na tuto generaci.

S ohledem na předpokládaný termín vydání na přelomu léta a podzimu 2016 lze očekávat, že architektura jako taková je hotová a na dohledné období je chystán tape-out (tape-out a komerční dostupnost sériově vyráběného produktu zpravidla dělí 3-4 kvartály). AMD již nastínila i druhou generaci produktů, o které se zatím mluví pracovně jakožto o Zen+. Pokud lze očekávat její vydání rok po Zen, jde většina současných investic právě do vývoje této verze architektury.

AMD na tom finančně není dobře, z důvodu finančního průšvihu, který je připisován Rorymu Readovi, musela koncem loňského roku výrazně snížit výdaje na vývoj a výzkum (20 % z výnosů). I to se ale lepší a v prvním kvartálu tohoto roku došlo na mírné zvýšení (22 % z výnosů). Aby společnost mohla udržet financování Zenu, rozhodla se snížit náklady spojené s prodeji a administrativou o 9 % oproti předchozímu kvartálu, respektive o 20 % meziročně.

FinFET výroba, o níž se mluví hlavně v souvislosti s energetickou úsporou (v optimálním případě může snížit spotřebu téměř na polovinu oproti 28nm procesům) s sebou ale nese také negativa a těmi jsou výrazně dražší fixní náklady spojené s výrobou. Podle nezávislých analytiků mohou dosahovat až trojnásobku nákladů pro přípravu planárního (klasického) čipu. Návrh FinFET čipu Zen a nových FinFET Radeonů znamená pro firmu vyšší finanční zátěž. Pro její kompenzaci došlo ke zrušení 20nm mobilních čipů Nolan a Amur a dále na roční odklad ARM projektu K12, který půjde na trh až v roce 2017.