I když je co do hardwarových novinek letošní rok teprve v půlce a z hlediska AMD utekla teprve ta méně zajímavá část, funguje nový způsob prezentace a uvádění novinek překvapivě dobře pro společnost jako takovou. V ekonomických kruzích se objevují i pozitivně laděné články, cena akcií v tomto roce prakticky stále roste a přichází jedna prezentace a mediální akce za druhou. Nyní se tato mašinérie dostala k Zenu. Situace je to až paradoxní - krátce po polovině roku došlo na poslední produkt roku 2016, jehož dostupnost je očekávána v nejlepším případě kolem Vánoc, spíš po Novém roce.

Bude-li tato strategie pokračovat, zřejmě se v době, kdy se Zen pomalu začne dostávat na pulty, dozvíme specifikace a architektonické zajímavosti jeho nástupce. Skutečně, už nyní se AMD v roadmapě chlubí další generací provizorně nazvanou Zen+, která se zaměří na další zvýšení IPC. Samotný Zen přinese slíbený 40% nárůst IPC oproti Excavatoru a obdobný nárůst v energetické efektivitě.

Jádra Zenu jsou v souladu s očekáváním koncipována jako SMT, takže každé zvládá pracovat s dvěma vlákny. Výhodou je lepší využití prostředků než při symetrickém CMT, větší možnosti k energetickým optimalizacím a vyšší výkonnostní potenciál pro jednovláknové aplikace. Je vidět, že AMD koncept Bulldozeru vzala jako chybu a přehodila výhybku na kolej, po které se před lety vydal Intel. Paralela nezůstává jen na úrovni zpracování vláken, jde mnohem dál. Datová propustnost cache se zvýšila na několikanásobek, důraz je kladený na lepší predikci větvení kódu, podobně jako u Intelu přibyla micro-op cache, která má eliminovat výkonnostní dopady chybné predikce. S architekturami Intelu lze srovnávat i teoretickou rychlost dekódování instrukcí.

AMD předvedla srovnání osmijádrového / šestnáctivláknového Zenu s osmijádrovým / šestnáctivláknovým Broadwellem, v obou případech na 3 GHz. Zen zpracoval úlohu v Blenderu rychleji, má tedy vyšší IPC:

Získává Intel silného konkurenta? Jakékoli hodnocení v tuto chvíli vyžaduje opravdu velkou opatrnost. Přestože výsledek působí slibně a některé weby ho neváhaly popsat jako největší událost v AMD za posledních deset let, je zatím podobný optimizmus předčasný. Zkusme se na situaci podívat z opačného hlediska:

Proč právě Blender?

I původní Bulldozer dokázal v dobře vybraných testech překonat Sandy Bridge. Test postavený na jednom měření nám neříká, jestli i v ostatních aplikacích budou výsledky alespoň srovnatelné. Protože jde o test výrobce, jistě se svůj produkt snaží postavit do co nejlepšího světla. V jiných situacích ale výsledky nemusejí být až tak dobré. Jestli budou horší o 0,5 %, 5 % nebo 50 %, ovšem nelze říct - ani jedna z těchto možností se nedá vyloučit.

Proč byly oba procesory nataktované právě na 3 GHz?

Nataktování obou procesorů na stejnou frekvenci se může jevit jako pouhá snaha o vytvoření stejných podmínek pro test IPC, ale na straně druhé si můžeme klást otázku, proč AMD Broadwell Core i7 6900K podtaktovala (standardně běží na 3,2 / 3,7 GHz) namísto toho, aby na jeho úroveň nastavila Zen.

Není třeba žádných konspiračních teorií, je dobře známo, že - byť srovnáváme dva produkty vyráběné 14nm procesy - Intel má k dispozici nejlepší FinFET proces na trhu, který je silně optimalizovaný pro vysoké takty a nízkou spotřebu na vysokých taktech, kdežto AMD využívá proces GlobalFoundries vyvinutý Samsungem, který vznikl jako technologie pro výrobu mobilních čipů. Jeho síla netkví ve vysokých taktech nebo energetické efektivitě při vysokých taktech, ale naopak se projevuje při konzervativnějších frekvencích, na nichž mobilní zařízení běží. Lze proto předpokládat, že Zen nebyl přetaktován na takty Broadwellu čistě proto, že na nich finální produkty nepoběží, protože by neměly dostatečnou výtěžnost nebo dosahovaly přílišné spotřeby. Jinými slovy srovnání v Blenderu nám říká, že Zen má v této situaci vyšší IPC než Broadwell, ale neříká nám, že finální produkt s jádry Zen bude rychlejší než Broadwell.

Proč prezentovat zimní produkt v létě?

Řada procesorů HEDT postavená na jádru Broadwell je sice tím nejvýkonnějším, co Intel v tuto chvíli má, ale zároveň i tím architektonicky nejstarším, co letos uvedl pro desktop. V nižších cenových hladinách nabízí o generaci novější Skylake a koncem letošního roku jej nahradí o další generaci novější Kaby Lake. Osmijádrový Zen má paradoxně boj nejjednodušší, stojí a bude stát proti architektuře o dvě generace starší než hlavní proud - čtyřjádrové čipy Kaby Lake. Vysoké takty těchto menších čipů pak mohou snadno o desítky procent zvýšit (jednovláknový) výkon bez ohledu na IPC. Současná situace je proto daleko příznivější pro prezentaci nové architektury, než bude v zimě, kdy proti ní bude stát silnější konkurence.

Lepší poměr cena / výkon?

Předpokládejme, že Zen skutečně nepoběží na tak vysokých taktech jako Broadwell a tudíž jeho výkon bude o něco nižší. To by samo o sobě nebyla nijak zlá zpráva, produkt Intelu stojí přes $1000, což jistě nebude případ Zenu. Poměr cena / výkon jistě bude výhodnější. Jenže Intel nespí a víme, že na jedné straně počítá se čtyřjádrovými modely pro HEDT platformu, aby v systémech bez integrovaného GPU mohl konkurovat Zenu s nižším počtem jader, tak do nižšího segmentu zavede šestijádrové modely, aby posílil pozici ve vyšším mainstreamu.

Ze současné pozice se výkon blízký HEDT platformě za (kupříkladu) poloviční cenu může jevit jako výborná zpráva, v době vydání ale již může být situace jiná. Vezměme v potaz například Radeon RX 480. Skutečně nabídl výkon Radeonu R9 290X, dosáhl ho při plus mínus poloviční spotřebě a za cenu, se kterou se dostal na špičku mainstreamového žebříčku poměru cena / výkon. Očekávání uživatelů ale po půlročním čekání dosáhla nerealizovatelné úrovně a nadšení neodpovídalo očekávání, protože očekávání přesahovala realitu.

Prezentace produktu s tak velkým předstihem se zkrátka nemusí vyplatit. S každým dalším dnem roste očekávání a to nakonec dostupný produkt - bez ohledu na to, zda koresponduje se sliby výrobce - nemusí naplnit. Nezbývá doufat, že AMD tentokrát ví, co dělá a nepodřízne si pod sebou větev, na níž stojí další existence firmy.