Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
chyba tam este Amber Lake :D
A Black Lake, posledni v Intel-u necht zhasne...
Blackhole lake....
edit: dalsi vodni CPU by mohla byt Sea, Ocean,,, zatim to vypada na Creek,ci Ford
more like vulnerability lake !
shorturl.at/dwPT7
shorturl.at/hAKSW
shorturl.at/chxLV
Nepodceňujte Intel co se týče architektury. Ice Lake má pořád +10% vyšší IPC než Zen2. Tiger Lake na tom s IPC bude podobně jako Zen3 a hned příští rok má přijít další velký skok Golden Cove na 10nm. Je jenom otázka času kdy Intel nakoupí EUV mašiny od ASML jelikož to je jediný výrobce EUV strojů a problém s výrobou vyřeší. AMD doufejme toho dostatečně využije a ceny CPU celkově spadnou dolů.
Ještě malý rumor z Anandtechu od někoho z Intelu, a to sice že údajně Ocean Cove byla nová architektura vyvíjená v Oregonu, ale byla komplet zrušena. Všechny SkyLake i Sunny i Golden Cove jsou architektury vyvíjené v Izraeli. Mezera po Ocean Cove má být zacelena něčím z post Golden Cove linie.
„Ice Lake má pořád +10% vyšší IPC než Zen2.“
Počítám, počítám a nemůžu se dopočítat.
15W 3,9GHz Core i7-1065G7 (Ice Lake) má v GeekBench single-core 4794 bodů
15W 4,1GHz Ryzen 7 4700U (Zen 2 s poloviční cache) v single core 4910 bodů
https://diit.cz/clanek/15w-ryzen-7-4700u-otestovan-v-geekbench
Ať počítám, jak počítám, nevychází mi z toho v IPC větší rozdíl než 3 %. GeekBench navíc není zrovna benchmark, který by procesory Intelu ukazoval v nějakém horším světle. Například v Blenderu, a tuším že i v CineBench dopadá Ice Lake co do IPC hůř než Zen 2. Takže bych to viděl tak, že Zen 2 a Ice Lake mají IPC plus mínus stejné.
Dle SPEC2006 má Ice Lake +15% IPC v INT a +7% ve FPU.
https://images.anandtech.com/graphs/graph14664/111790.png
https://www.anandtech.com/show/14664/testing-intel-ice-lake-10nm/4
Je rozdíl mezi Geekbench za 15,-USD a mezi profi benchmarkem SPEC2006 za 1200,-USD. Má to svoje důvody proč pro všechny analýzy AnandTech používá SPEC (19 sub testů od zipování, povray render, video h264 atd.). S Geekbenchem zanalyzuješ akorát tak prd.
Zen2 má výbornou zdvojenou 256-bit FPU, takže FPU intenzivní úlohy a zvláště rendery mu jdou skvěle (ostatně v tom byl dobrej už i Bulldozer odkud vývojově FPU Zenu vychází). To nic nemění na tom, že v průměru má Ice Lake o cca 10% větší IPC. A to píšu ze svého kompu se Zen2 3700X a majitel akcií AMD. Kdybyste v tom taky měli vlastní prachy, tak by vás to donutilo uvažovat realisticky, abyste o ně nepřišli.
Stejně je rozdíl v IPC do 10% směšný, když pitomej CPU v iPhonu má IPC vyšší o 83% a na 2.6GHz vydrtil i 16c Ryzen 3950X na 4.7GHz. To je tak když v roce 2015 na tom byl Sky Lake a Apple A9 zhruba stejně a zatímco pak Intel 5 let nedělal nic a kasíroval, tak Apple v tichosti makal a zvyšoval každý rok IPC o 15%.
https://images.anandtech.com/doci/15207/SPEC2006_overview_december2019_5...
https://images.anandtech.com/doci/15207/SPEC2006_S865.png
https://www.anandtech.com/show/15207/the-snapdragon-865-performance-prev...
Ještě dodám pro zajímavost CPU vyvinuty v IDC (Izrael):
8088
Pentium MMX
Centrino Banias
Yonas Core
Merom Core2Duo
Sandy Bridge (Core 2nd gen)
Ivy Bridge (Core 3rd gen)
Sky Lake, Coffee, Whishey (Core 6-9th gen)
Ice Lake (Core 10th g)
Vzhledem k tomu, jaké mají ARMy IPC vzhledem k x86, měl byste investovat spíše do ARMH. Tedy alespoň pokud své investice plánujete dlouhodobě, na pár let dopředu.
Souhlas, AMD jsem koupil kvůli Zen2, což se vyplatilo, ale jak Intel vydá Golden Cove a nakoupí mašiny na 7nm EUV od ASML a vyřeší tím výrobu, případně obšlehne chipletový dizajn, tak to bude zase plichta a akcie AMD zase padnou na 20-30 USD. A z dlouhodobého hlediska to všechno převálcuje ARM. ARM myslím není na burze, koupila jej japonská Softbank. Jedině zbývá investovat do Applu.
A hlavně se těším na vstup Nuvie na burzu. To bude IPO jak prase. Apple jádra v serverech zatočí s x86 jako se škodnou :)
"SPEC (19 sub testů od zipování, povray render, video h264 atd.). S Geekbenchem zanalyzuješ akorát tak prd."
https://www.geekbench.com/doc/geekbench4-cpu-workloads.pdf
https://www.geekbench.com/doc/geekbench5-cpu-workloads.pdf
Tak ono to vyjde víceméně nastejno. Zip nebo LZMA? Tedy mně osobně přijde třeba důležitější LZMA, protože ho používám častěji a navíc je náročnější než deflate, takže ten výkon je více znát. Atd atd...
Tak OK, vidím že ten GB taky není marnej, dík za info :)
Ten SPEC mám rád protože jej používá AnandTech pro svoje analýzy procáků.
Když si porovnáš tu A13 v iPhonu proti 16c Ryzenu na 4.7GHz, tak i v tom Geekbench5 ten Ryzen dostává těžce na prdel: 1332 vs 1317, což je výhra ve prospěch A13 na 2.6GHz.
- subtest HTML5, Ryzen: 796, A13: 1317.... 1.65x víc při poměru frekvencí 4.7/2.66... 2.92x IPC nebo taky +192% IPC, to je masakr.
- subtest Raytracing, Ryzen: 1710, A13: 2137.... 1.25x víc, přepočteno na IPC je 2.21x nebo +121% IPC.... to větší masakr než ty výsledky ve SPECu.
Takže se obávám, že až na tom Applu někdo spustí Blender tak bude mít hodně lidí infarkt. Nedejbože když to nataktují v tom notebooku na 3.5 GHz. To by mne zajímalo jak to ten Apple dělá, protože to vypadá že tam mají ne 6 ale 8xALU a i ta FPU je dvakrát silnější než u Ryzenu. To je fakt záhada.
Ryzen 4.7 GHz : https://browser.geekbench.com/v5/cpu/1081789
Apple A13 : https://browser.geekbench.com/v5/cpu/1086766
Až "na tom Applu" někdo spustí Blender, tak to Apple asi utne, protože podmínky pro vývojáře pro jejich ARMová zařízení jsou naprosto otřesné.
"To by mne zajímalo jak to ten Apple dělá, protože to vypadá že tam mají ne 6 ale 8xALU a i ta FPU je dvakrát silnější než u Ryzenu. To je fakt záhada."
Jestli ono to nesouvisí taky s tím, že čiplety od AMD potřebují 3,9 miliardy tranzistorů na osm jader, kdežto Apple na pouhá dvě taková jádra spotřebovalo asi 8,5 miliard jader - tedy vlastně víc, než dva AMDí čiplety se šestnácti jádry dohromady. Čili ta představa, že to nacpete do notebooku na 3,5 GHz a ještě přidáte jádra možná nebude až tak úplně realistická. Ono se může snadno stát, že v takovémhle provozu by to ani zdaleka nebylo tak zajímavé, jak se to tu snažíte malovat.
Ten Apple je SoC, takže tam je dost výkonná grafika, velká systémová cache společná pro CPU a GPU, všechny IO, takže bys měl pro porovnání použít spíš APU Renoir. Ten má 150mm2 a po odečtení 4 jader což je 37mm2 (Zen2 čiplet má 74mm2) se dostaneš zhruba na 113mm2. Čtyřjádrový A12X pro tablety má 122mm2, což je porovnatelné velikostí a počtem tranzistorů. Obávám se to nebude bruteforce větší počet tranzistorů, ale prostě za tím bude hromada tvrdé práce.
Výkonem co se týče IPC jsou na cca dvojnásobku (dvojnásobek IPC je ve světě x86 cca 10 let vývoje). A když si uvědomíš že Apple každý rok navyšuje IPC o +24% (A11), +16% (A12), +11% (A13, to bylo tak málo že ani nevydali tabletovou A13X), tak se ten rozdíl pořád zvyšuje a nedoženou je nikdy. Teď Zen3 jestli přinese +17% IPC, tak akorát srovná na chvíli rychlost vyvoje. Jenže to je zcela nová architektura a ty další budou zase menší skoky a ty ARMy bufdou pořád víc a víc ujíždět.
A to se nebavím o výkonu/watt, v tom jsou napřed o cca 15 let vývoje, tam je x86 nedožene nikdy už z principu low power mobilních zařízení. Proto v serverech bude mít ARM vždy více CPU v rámci stejného TDP a tedy bude mít větší celkový výkon. Člověk by řekl že x86 budou silné ve FPU, ale ten Geekbench ukazuje že v raytracingu, které jsou tradičně silná stránka Zenů, ten Apple A13 má 2x větší IPC a úplně ten Zen2 vydrtil.
Teď si představ že Apple vydá A14 jako 8-jádro na 3.5GHz. Výkon jak Zen3 na 6GHz při TDP 35W. Pro workstationy můžou použít 4x A14 tak jako první EPYC použil 4x Zen1. Tím dostanou 32c jádrový stroj s výkonem skoro 64 jádrového 280W ThreadRipperu při TDP 140W. Spíš se divím že už to dávno Apple neudělal.
Ano, „shodou okolností“ právě na SPEC ilustroval Intel nárůst IPC u Ice Lake. Bohužel, v jiných aplikacích se to neprojevuje a rozdíl oproti Skylake i Zenům je výrazně nižší. Pokud se jeden test vymyká, nelze jeho výsledkem argumentovat jako reprezentativní hodnotou. Jistě lze najít i test, ve kterém bude Zen 2 o 10 % lepší než Ice Lake, ale také to nebude reprezentativní výsledek, když je většina testů co do IPC staví na velmi blízkou úroveň.
A nešel by udělat nějaký rozbor dle těch sub-tesů? Něco jestli došlo k nárůstu FPU výkonu nebo INT. Přece jen uvádět jen jedno číslo shrnující výkon CPU je dost pod úroveň Diitu. Myslím že zdejší osazentsvo by zvládlo trošku detailnější rozbor.
Tak díky za vyslyšení prosby....stejně se v tom asi nechci vyznat!
Taková blbost a co to muselo dát práce......ještě jednou díky
BoMan
Tak jeste moh pridat Apollo Lake a Gemini Lake at je v tom jeste vetsi bordel :)
Doplním.
https://www.imdb.com/title/tt1737090/
Rating teda nic moc.
Voda došla.
Voda nedosla, ale Finove budou za chvili zavidet. Trapnych ~180k jezer, jeste par let na 14nm++++++++ a Intel se zacne spominat v geologickych knizkach.
Je tam cbyba. Rocket lake nepadá pod Skylake. A zaujímave by bolo to aj očíslovať. Asi večer hodím svoje poznatky o tom aké značenie ktorý "lake" má.
Za svých téměř padesát let jsem zažil lecos, ale tohle je prostě MASAKRÓZNÍ GULÁŠ alá Intel :-)
Autorovi moc děkuji za tento přehled... v těch obvyklých "slohových cvičeních" (nástupce, plánované a zrušené atd.)...jsem se občas ztrácel...
DÍKY
Dekuji za vysvetlujici clanek, ale to se proste neda zapamatovat, gulas v tom budu mit i nadale. :-/
Da se to zapamatovat.
Otázka spíš je, jestli se chce :-)
A jestli to je vůbec potřeba.
neee sry.. uz neee.. me dosly sily... ;-)
no-Xi velice ti dekuji za konecne uprehledneni techto zatok a jezer, dost veci sem si ozrejmil.
Intel se nikam nepohne dokud nevymeni svuj vyrobni proces, o tom bez debat, ze 14nm nedostane totiz uz nic vic jenom vyssi zravost a min vyrobenych jader(sestavenych procesoru), dokazuje to jak pripravovany 10 jaderny Comet Lake ktery dnes zere 300W, tak 22 jaderny Cascade Lake - X ktery se zas blizi spotrebe 1kW, co se tyce Rocket Lake, predelavat 10nm "deseti"jadra na 14nm vosmjadra je ciry nesmysl, i kdyz to totiz vyrazne posune IPC, zvysi to zas a znova jenom zravost vysledneho procesoru plus vosmjadra budou v roce 2022 jiz nekonkurencni, musime si uvedomit jednu vec a tou je doladovany(a jiz dobre zabehly s 80% vyteznosti) 5nm proces od TSMC, jiz v roce 2021 maji zjizdet Zen-y 4 z techto 5nm pasu cili Rocket Lake nebude Zen-u 4 konkurovat vubec, to znamena jak IPC tak poctem jader a vyslednou spotrebou, jednoduse bud Intel poradne doladi soucasny nastupnicky 10nm nebo prejde rovno na 7nm. Prvni varianta je dle meho osobniho nazoru cista cesta do pekla a zbytecne vyhazovani dalsich penez, druha(7nm) je ta pri ktere dojde k odprodeji casti tovaren samotne TSMC(a jinym) ktera v nich predela vyrobu, zbyle tovarny pujdou jiz na obstaroznich 14/10nm linkach kde Intel bude dokoncovat sve archaicke veci.
Samozrejme bude muset uplne predelat svou produktovou/nabidkovou radu, to znamena vyrazne pridat jadra, zmenit znaceni produktu(jmeno), zprehlednit generace, zmirnit cenu a zarucit delsi kompatibilitu, bez toho nebude jednoduse konkurencni, protoze i tezke smlouvy na-vazane v segmentu OEM totiz jednou vyprsi, uz ted velci vyrobci pocitacu jenom kuli nim nekupuji reseni od AMD a neb kupuji ho velice malo, ironii bude ze odprodejem casti tovaren TSMC sa bude vyrabat vic Ryzen-u.
bez nove architektury je ani 0nm nezachrani...
kdo dlouho spal na vavrinech, spi opodal v hounech...
totalni manazerske selhani Intelu...
Upřímě gratuliji za sílu a energii jako jste do článku vložil. Při čtení jsem ale zjistil něco jiného a to, že mě to vůbec nezajímá.
Poslední Intel který si pamatuji je Coffee Lake Refresh a Gemini Lake, pak šum. Probuďte mě, až Intel vydá něco zajímavého. Šum pak přeskočím a v paměti navážu na Coffin Lake Refresh (ne to není překlep, je to docela slušné přirovnání situace Intelu).
V půlce článku už jsem přeskočil rovnou do diskuze a zjistil jsem, že nejsem jediný, kterého ty lejky a kouvy nezajímají. Intel by měl zalézt někam do kejvu a probrat se
On už v kejvu je, a je to tam takové hnědé, lepkavé, nevoňavé :-D
Liquid manure & Slurry Lake
Tak fajn, vdaka. A druha cast by mohla byt o cislovani modelov v jednotlivych architekturach /segmentoch. Do ix-9xxx som sa este chytal, ale s 10xxxxx som sa dokonale stratil.
Hm, tak si tak říkám jestli to má vůbec nějaký smysl... vyznat se v tom. :)
Další důvod, proč je Intel lepší než AMD, má prostě víc jezer.
A co teprve ti agresivní fandové. :-)
'' redakční systém totiž nemá v profilu uživatele na malé pětky kolonku ''
to je mozna skoda.. treba by propadlo par nesmysly hlasajicich prudicu a byl by klid.. (:
A to mě i přijde že jo, dlouho jsem tu neviděl IT Guru Crhu. Stejně jako zmizel BTJ, prostě, no a další legendy. Budiž jim jolanda lehká.
Nevyslovuj ani nepiš jeho jméno!
Jolanda byla ženská pokud vím (aspoň mám ten dojem, že se tak identifakovala).
Já myslel Crhu...ten se tuším identifikuje jako muž.
Já vím, omlouvám se, zapomněl jsem do svého příspěvku přidat ";-)" :-)
crha dostal ban za nějaký pedofilství, on za to nemohl :)
Jakože by nesměli do nových diskuzí, dokud si neopraví reputaci v těch starších?
Hmm, zajímací myšlenka ;-).
Od tý doby co jsou to refreshe refreshovaných refreshů je mi značení intelovských procesorů u zadele. Článek jsem dočetl tak do půlky, pak můj mozek řekl výrazné NE.
"Zatímco dříve byla generace Haswell postavena na x86 architektuře Haswell a generace Broadwell postavena na x86 architektuře Broadwell"
To ale prece neni pravda. Tehdy jel Intel na systemu tick-tock tzn. nova architektura jeden rok a die shrink druhej rok. Sandy bridge byl nova architektura a Ivy bridge jeho die shrink, Haswell byl nova architektura a Broadwell jeho die shrink.
Fungovalo to trochu jinak. Jedna generace přinesla větší změnu v architektuře na starém procesu, druhá menší změnu na novém procesu. Rozdíly tam byly a zdaleka ne zanedbatelné. Tady je test IPC s hodnotami pro Sandy Bridge a Ivy Bridge:
https://images.anandtech.com/graphs/graph9483/3.png
Tak samozrejme tam byly rozdily, ale rozdily jsou i mezi Skylakem a jeho nastupcema.
https://cpugrade.com/articles/cinebench-r15-ipc-comparison-graphs/
Jinak ze jeden procesor ma vyssi skore v benchmarku nez jinej bezici na stejny frekvenci jeste neznamena, ze ma vyssi IPC ;).
(off-topic) Chtělo by to i nějaký článek na téma Realtek zvukovek. Jasně, ke starým ALC887/892 se dají najít datasheety. Ale co takové ALC1150, ALC1200, ALC1200-GC, ALC S1200A a ALC1220 (a kdoví jaké další, na které jsem ještě zapomněl)? Jak se v tom má člověk vyznat... :-)
Upřímně, u těhlech kodeků ala AC97 je to těžká nuda. Celkově i zvukovky jako zařízení na PCI/PCIe pomřely, neb kromě creativu a low-endu od asusu jsem neviděl žádnej novej produkt, především takovej produkt, který by se dal přirovnat ke staré X-Fi (nemyslím ty hračky do USB, EC34 a podobně, ale o kartu s DSP procesorem ala produkty dceřinky creativu, tedy E-MU.
I ty předražené xonary mají osazené celkem levné obvody od C-media, které jsou navíc pověšené za PLX převodníkem, protože jsou jen pro PCI... a ty už jak jsem psal, na trhu prakticky taky nejsou (update, fakt už vůbec nejsou).
Xonara jsem mel a na sluchatka nic moc. Integrovaná zvukovka na desce maximus vi ji natrhla prdel ve vsech ohledech. Kvalitni zvukovky jsou moc malej trh. Dneska si kazdy decko koupi repraky za 500 se subacem a jsou drsny. Nebo herni sluchatka za 300 co umi jenom dunet v 7.1, modre podsviceny a pari na tom fortnajt. Co jsem tak zjistil tak vetsina lidi neslysi ani ze jim piskaji kondenzatory v monitoru. Ja bych z toho zesilel. Ale pro tuhle vetsinu je zvukovka za 150 do USB az moc dobra. Mmj, ted v jednom pocitaci testuju schopnosti ISA zvukovky s cipem yamaha pod win 98 :-)
Má pravdu předseda. Z mladý si dělám legraci, že v tom jejím nášupu s těma jejíma sluchátkama na který nedá dopustit neslyší půlku ansáblu. Hlavně že to má beat. :) Odhadem tak 40Hz-4kHz. Více netřeba. Jo a pískající cívky...to je spíš moje prokletí. Slyším i nezatíženou nabíječku mobilu a další věci (né hlasy, to nejsou :) ).
popravde na tie píčoviny čo sa teraz produkujú je aj integrovaná zvukovka hi end. A dokonca ku mp3kám aj zbytočný prepych. Sám som si kupoval sound blaster, aspoň o prd lepšia ako na borde, k pc stačí, doma mám poctivý pioneer vsa d802s k tomu CD player Pioneer PD-S701 a aj po vyše 25 tich rokoch to hraje brilantne...Njn, dnes sa ale muzika nepočúva ako sme ju počúvali v 70-80 tych rokoch, dnes je to křoví....a znervózňujúce pozadie....
doma davam prednost pocuvaniu na Technics C03 (SU-C03 a ST-C03 chyba mi kazetak) + Philips FP9600 na Wharfedale Linton 3 XP. CD prehravac som zrusil, zaberal miesto a zbierku som si grabol do FLACu
Pri prehravani na PC mi staci SB Audigy a Cambridge SoundWorks DTT2200, aj tak ozvucenie pouzivam len ako kulisu k praci.
Inak skusal som "nove" Onkyo cr-245 a oproti Onkyo R-05 + K-05w a C-05 je zvuk skreslenejsi (CD / LP)
takze to nie je len "kvalitou" zvukoviek, ale celym svetom elektroniky
Tak nějak. Celej hifi set nemám, neb není místo a hlavně mi to přijde zbytečné. Kotoučky se blbě skladujou a hlavně s tím furt žonglovat, to ne. K tomu v cestě pak bude nějakej šum a tak, ble, fuj, brr. Prakticky to odjakživa řeším přes ten počítač s tím, že si kontroluju, co z toho leze. Sbírku mám v drtivé většině ve flacu, alespoň těch 48/16, ono to většinou stačí. Zjistil jsem, že největší váhu/význam má to, jak to bylo namasterované, technická kvalita skoro nehraje roli. Pak i v tomhle "low-res" vyleze prostorovost a uši nic nebolí a mozek pohladí.
Celý svět elektroniky, někde se to pohlo překvapivě dobře. Před rokem jsem chtěl nouzové šumítko do postele, takže jsem vzal JBL Flip 4 (po přečtení testů) a na ten rozměr to hraje překvapivě dobře. Určitě tam jsou nějací "DSP" pomocníčci, to by to chtělo nějak lépe analyzovat, na tupej zesilovač s filtry to nevypadá. Nicméně za ty prachy se dají sehnat rozumnější regálovky a zahrajou to líp... jen to nebude malé a přenosné. Bezdrát byl katastrofickej, ale to hlavně na straně ntb, ze kterého se "streamovalo". Určitě to bylo SBC, komprese byla slyšet i u takového šumítka. Jenže proč o tom píšu, 10 let zpět by něco takového vypadalo jako UFO, dneska je to celkem běžnej spotřebák. Tady došlo z mého pohledu k posunu kupředu.
Jen v tom PC audiu vidím velkem sešup dolů, stejně jako ve spotřebáku typu televize (které jsou i v tom nejnižším spektru dost tenké), tam ty staré velké tesly logicky hrály lépe a málokdo si k televizi koupí alespoň ty malé regálovky. To samé telefony, jsou tam pidišumítka a lidé na tom konzumují obsah, dokonce i filmy. Nejlevnější sluchátka sice jsou taky lepší, než čínskej odpad 15 let zpět, ale pořád to může vypadat lépe, že.
A to neřeším obsah, když absolutně odhlédnu od trendů a tomu, co se produkuje a zaměřím se na ten mastering, tak je to jednoznačně horší. Ve starých nahrávkách je sice tu a tam slyšet třeba šum nějakého kanálu mixpultu (a jak se šum objevuje a mizí s tím, jak zvukař ten kanál zesiloval), ale tohle zkrátka člověk "odfiltruje", promine, než když je půlka skladby v tvrdé limitaci, nebo "měkké" limitaci. Dá se to sice pomocníčkama v SW vylepšit, ale logicky, ta informace tam prostě už chybí a je pomrvená, nikdy to nebude ideální.
A téma, CD, LP, pásky... to mi vždycky vykouzlí úsměv na tváři a akorát mi hlavou probleskou kabely za 3/4 mega, zlaté pojistky, CD přehrávače za miliony a předváděčka na hi-endu, kde chlápek tlačil DSD.
Tak já se řídím celkovým zkreslením zesilovací cesty a tam vedou stolní receivery resp. domácí kina. A lepší než Onkyo je Marantz nebo Yamaha, které umí při slušném výkonu i zkreslení (THD) od 0.02% do 0.06%. Ostatně cena této minisestavy se blíží lacinějším AV receiverům, které budou mít mnohem lepší parametry, velký výběr vstupů od USB přes BT po optický TOSlink atd. A kvalitní repra, když se doma nenajdou, se k tomu dneska dají separátně dokoupit v lecjakém bazaru...
To zkreslení je dost papírovej údaj. Ve finále to pomrví víc reproduktor samotný. V těch receiverech jsou většinou buď integrované, nebo diskrétní (tranzistorové) konce. V některých HT setech jsem viděl i Dčka, ty mají obvykle vyšší harmonické zkreslení (nutno filtrovat tu PWMku a to nikdy dokonalé nebude), ale na druhou stranu všechny ostatní složky zkreslení jsou dokonalé.
Řekněme, že zkreslení do 1% je OK, pod to 1% se to blbě měří a navíc se často měří jen nějaká konkrétní složka. Třeba AB mají nelinearitu v přechodu blízko nuly, což je dané tou třídou. A je zase neefektivní a velmi nákladné, čisté Áčko je prakticky rarita. Pak je dá narazit na H - staré PA systémy, autorádio a nějaká spotřebka a D - moderní PA systémy, spotřebka. Technicky je většinou ten analog docela v pohodě, pokud se nejde do nějakých extrémů. Smutnější je kombinace analogu a digitálu (zejména převod DAC/ADC, tam se toho dá dost podělat).
U reproduktorů hlavně záleží na velikosti a kvalitě ozvučnice. Předpokládám kvalitní reproduktory z kvalitního dřeva a s výkonovou rezervou a určitě bych toto nezařazoval jako argument.
Ostatně v takovém případě je možné si to poslechnout na sluchátkový výstup, aspoň pro referenci předzesilovacího stupně a DA převodníku (samozřejmě opět předpokládám kvalitní "referenční" sluchátka). Tj. celkově řečeno, ne nějaké malé bedničky, co si na něco jen hrají (jako u některých sestav "domácího kina") nebo nějaké pecky typu iphone BT a různá taková ta stylingová nebo herní sluchátka méně zavedených značek (tím ale nemyslím KZ5/KZS).
Však to také předpokládám, ale pořád je to elektromechanický prvek, víc mechanický než elektro. Ta mechanika bude vždy klást nějaký odpor, díky tuhosti závěsů, odporu vzduchu a hmotnosti samotné membrány a kmitacího systému. Tohle bude vždy zdrojem zkreslení, které už jen zamyšlením musí být daleko horší, než na straně elektroniky - zesilovače a zdroje signálu. Ono upřímně, kdyby reproduktor reagoval na jakýkoliv signál tak, jak by měl, tak by jsme slyšeli dost možná věci, které bychom neradi slyšeli (příkladem budiž všudypřítomné D-class zesilovače, které sice nemají šum, ale na signál je namodulovaná zkreslená PWMka, ve větší či menší míře).
Viděl jsi to někdy na scopu, co z toho leze? Myslím reálně, položenej zesilovač na stole, jeden kanál vstup, druhej výstup, hrát si se zesílením, zátěží a sledovat, co to dělá. Každej zesilovač má zkreslení, jen podle třídy a pracovního bodu (a samozřejmě i podle toho, co z toho taháme) se to liší. A reproduktor není o moc lepší/horší. Umíme vyrobit samozřejmě velmi čistý zesilovače, to jsou ony bájné Ačka, jenže tohle doma nemá skoro nikdo, věř mi, nikdo. Hifi sety ala technics, které se prsali marketingovými výrazy jako "new class A" a podobně, fakt áčka nejsou. Uvnitř jsou normální AB komplementáry, nebo HIO, které v sobě mají to samé. Protože kdyby jsi viděl čisté Ačko, tak by to mělo mamutí chladiče, na kterých by bylo jen pár tranzistorů a mělo by to zhruba desetinovej výkon proti příkonu. Jen samotné trafo, co by to krmilo, by bylo těžší, než chladiče, šasi a kapacity toho koncáku.
Čili, závěrem by mělo být to, že pokud člověk fakt nedá nesmyslných x mega do zesilovačů od firem, jako je mark levinson a k tomu si koupí nějaké rozumné bedny (ty už nemusí být za miliony), tak stejně nejslabším článkem budou ty bedny. Pokud bych měl být fakt hodně velkej rejpal a perfekcionista, tak do toho počítám kabely, jejich délku, kapacitu a podobně (což ale proti reproduktoru bude zanedbatelné, takže směle kupujte předražené kabely). No a největší zkreslení vznikne stejně vzorkováním, všemi možnými filtry, decimací (která tam vždy proběhne minimálně jednou) a šumem předzesilovači, případně převodníky. A teď neřeším nějakej subjektivní pocit, že to "hraje hedvábně a klouže to jako parfémovanej hajzpapír ušitej za svitu měsíce a štěkotu vyšlechtěných psů 1. středu v měsíci", ale jak ten signál realně vypadá, když se to změří a vezme se na to matematika.
Konecne, taky jsem mel Xonar DX/XD a ta zvukovka je fakt spatna, zlatej integrovanej Realtek a dneska ho uz umi na desce odrusit i Gigabyte, desky od Asusu a MSI jsou ohledne zvuku v pohode uz leta. Pritom mi na jednom foru furt tvrdili, ze Xonar je kvalita, leda tak kulovy.
Xonar DX/XD mi tu leží, stálo to myslím 2kkč. Tu cenu to rozhodně nemá. Že by to bylo vyloženě nekvalitní, to ne, ale jde mi o to, že creative uměl za ten peníz daleko lepší věci a hlavně, asus používá fakt lacinej HW od cmedia (Konkrétně CMI8788, jinak je to brandovaný jako Asus AV100). Jinak CMI 8738 je audiokodek, resp. řešení, co se používalo snad od roku 97 v laciných deskách typu bxcell, tam přesně tenhle čip sice nebyl, jmenovalo se to lehce jinak, ale všechno to bylo +/- to samé. Tenhle čip se svým originálním jménem lze najít ještě dneska na bazaru, s cenovkou "za dobré slovo". Ono už před 15 lety to bylo pomalu za dobré slovo. Ta 8788 vypadá vylepšeně, nicméně je to fakt jen takové "tupé" DAC/ADC a tj vše, žádné dsp, všechno softwarově. Uvnitř je 8051, což je hodně pomalý 8bit a ten toho sám moc nezmůže, slouží spíš jen pro základní obsluhu všeho uvnitř.
Problém toho asusu je, že oni vzali jen tohle základní řešení, nabalili na to obyčejné operáky, blbě naroutovali DPS (ano, blbě, protože Xonar DX/XD má nepoužitelné vstupy - je tam šum a bordel z napájení, stejně jako se nepostarali o vyhlazení napájení téhle části). Mimochodem, můj Xonar D2X trpí na to samé a myslím že ještě několik dalších modelů má tuhle bolístku. Výstup je naštěstí dobrej, tedy bez bordelu a šumu. No a to je všechno, maximálně ten další čip, co je tam někdy vidět, je PLX můstek, protože 8788 je čistě PCI zařízení, takže je potřeba z PCIe vyrobit PCI.
Vyšší modely (essence STX) jsou pak jen s lepším, myslím Dčkovým zesilovačem pro sluchátka a případně 8ch audiem. Jenže ta karta je 4× dražší, přitom tam pouze dali patice pro výměnu operáků, pár foliáků místo keramik, trochu mědi, větší DPS a ty zesilovače, aby to utáhlo 600Ohm sluchátka (čili 600Kč navíc v MO, za ty součátky, inženýring nula). Naprosto předražené.
To je to, co hejtím na asusu a xonarech, nenabízí to nic moc navíc proti "blbému" DAC/ADC, naprosto nic. Creative furt nabízel něco víc, ať už to bylo ASIO, creative mode a podobně, furt se to dalo ohnout a používat i pro něco, co bych nazval pro-audiem. Nicméně když vidím jak velké obvody používá creative, myslím, že i tam to bude stát za prd.
Dekuji za prehledny rozbor.
Ja si tu kartu koupil proto, ze jsem mel zakladovku od Gigabyte a ve sluchatkach byl slyset takovy jakoby piskot. Bylo mi receno, ze Gigabyte ma spatne odruseny zvukovy cip a ze jsou tam slyset nejake kondenzatory, ktere jsou na desce. Tohle ten Xonar vyresil a ve sluchatkach jsem mel zvuk jakztakz cisty. Jenze kdyz jsem pozdeji mel desku od Asusu a jeste pozdeji od MSI, tak byl zvuk z integrovane zvukovky (v obou pripadech Realtek) lepsi a cistsi nez z toho Xonaru, tudiz jsem ho pouzivat prestal. A jenom dodavam, ze co jsem slysel, tak dnesni desky od Gigabyte uz ten problem maji take vyreseny, takze kupovat Asus Xonar zvukovku nedava zadny smysl, clovek nedostane nic navic oproti integrovanemu reseni. Mozna nejake hodne drahe Creative, to netusim, snad to bude lepsi.
Je třeba si uvědomit, že ten čip 8788 je starý přes 15 let. Moc vývoje se tam podle mě neudálo. To samé ten předchůdce, 8738, ten je starej přes 25 let (je to dokonce starší než jsem čekal :D). U těch audiokodeků nějakej vývoj probíhá. Záleží z jakého pohledu se na to člověk podívá, ale jestli to bude mít "na hovno" zvuk, tak za to nebude moci pravděpodobně samotný použitý obvod, ale celkový návrh, včetně filtrace napájení, filtrace výstupu spolu s operáky (nedivil bych se, kdyby tam dali nějakej výstupní filtr na potlačení dalšího bordelu). Když tohle někdo zmrví, sebelepší obvod to nezachrání, viz. ten xonar. Ve směs, tyhle obvody jsou všeobecně levné, pouze DSP procesory jsou obvykle dražší až docela drahá záležitost, ale to se dneska mimo profi segment nepoužívá, tím mám na mysli ty výkonější a konfigurovatelné DSP. A tohle právě kdysi měl creative ve zvukovkách, Live! počínaje, x-fi konče (pozor, ne každá).
Takže to rozhořčení chápu, ale zase nemyslím si, že by Xonar DXXD byl horší, než integrované řešení. Spíš o něco lepší, ale horší asi ne. Napadá mě jedině nějakej bordel ze zdroje. Ta zvukovka má přeci jen lépe naroutované spoje a stínění vzhledem k tomu, co je na desce. Odflákli tam akorát vstupní část, ta je totiž na zádi karty, takže to ovlivňuje naprosto všechno, včetně zátěže grafiky.
Teoreticky, jestli nějak rozumně dopadne moje stěhování, tak bych se do tohohle retro HW mohl pustit a udělat takové resumé, co bylo lepší, co je zkreslené nostalgií a tak. Samotného mě to zajímá :)
Ano, je to bída. Když vynechám USB zvukovky (a profi karty), zbývá pár Asusů a Creativů. Toť vše. Je sice pravda, že pokud má "běžný posluchač" ALC1150 +, může být vysmátý, ale o to víc mě fascinuje, jak mohl nehudební Realtec čmajznout celý trh (cena - jasně).
Něco jsem někde zaslechl, že existovalo i pár integrovaných Sound Blasterů, ale to asi byla hodně velká speciálka a hrdý Creative se přece nebude snižovat nějakými kodeky na deskách, že? No... měl jsem X-fi na PCI, které už na nové desce není, takže jedu na integrované ALC 1220 a musím říct, že mě osobně s klidem stačí...
Osobně jsem se "tolik neponížil", abych zkusil nějakej kodek, protože to byla vždycky bída. Abych to upřesnil, v desktopu jsem měl naposledy reálně využívaný klasický AC97 od realteku na desce Soltek SL-65EP-T (deska jinak super, kromě klasické nemoci v podobě mizerných kapacit). Myslím že to nebylo tak zlé, ale já chtěl zkusit Audigy... a pak už to jelo. Audigy 2, X-Fi (kvůli W7) a následně ten Xonar D2X. Mezitím jsem byl mobilní, takže Audigy 2 ZS (dvě mi už umřely, studeňáky, reflow nepomohl).
V současné době jsem rezignoval a se stěhováním to vidím na nějaké "hi-fi" DAC, "DSP" záležitosti si už umím udělat softwarově (RIP HW DSP) a celé je to takové smutné. Na druhou stranu, tím že se teď i v rámci své práci vrtám ve filtrech a FPGA, tak si snad něco takového zbastlím i pro sebe.
A jinak poslední "audiokodek" expírijenc byl takový, že na dellu M4500 je něco od IDT, chybí tomu dynamika (jakákoliv korekce nad řekněme 3dB a začne to limitovat fakt ostře), dost znatelnej útlum na vyšších kmitočtech a spodky mě teda taky moc neoslinily. Korekce je prakticny nemožná, viz. výše.
Pak tu mám ještě novější stroje od DY, ty jsem ještě na straně analogu nezkoušel. Většinou na to nemám ani chuť. Stejně jako jsem jednu chvíli řešil i přenosné audio, kdy starší zařízení měli dynamiku fajn, ale bylo tam dost šumu. Novější hračky sice neměly šum, ale zase bídnou dynamiku, slabej výstup a často tam byly slyšet i různí pomocníčci (AGC, aby se vyhnala hlasitost slabého zesilovače).
Ve finále pak zařízení z doby "kamenné" jsou lepší i skrze vyšší šum na pozadí, navíc tam nikdo snad nepočítal s tím, že ten výstup půjde do kvalitnějších sluchátek, než ta přibalená čína, která by byla sotva na hovor (jo, prostě jsem ten kabel ufiknul a vyrobil si vlastní miniUSB>jack, bez plastového bazmeku s mikrofonem a tlačítkem).
Tak víš co, já jsem "hluchej" a vím to o sobě, takže fakt s ALC 1220 problém nemám...
Ono paradoxně těch lepších zvukovek jsou "plný" (neřekl bych úplně "plný", ale chápeš...) sběrný dvory. V těch starších herních mašinách, co se teď vyhazujou, není problém najít dedikované zvukovky (na rozdíl od těch novějších kompů, které jedou pomalu všechny na kodeku, neb to asi "stačí"). Narazil jsem tam na starý ISA Sound Blastery AWE 32/64 (darovány Rybkovi - Alze do muzea), klasikou jsou různé mutace Live!, poměrně běžné jsou i Audigy 1-4. Nakonec tu X-fi jsem si tam našel taky (jedinečný úlovek - uznávám :)) Co je ale zajímavý, nikdy jsem tam nenarazil na Xonary... Creative měl ty lidi asi dobře marketingově zaháčkovaný, že zvukovka = Sound Blaster...
Já tyhle kousky mám doma taky, byť ne nakoupené ze sběrných surovin, ale moc HW jsem za svého života nevyhodil :D Nechceš vidět, kolik toho teď pod střechou je. Jednak mě to baví, zajímá a vidím v tom i docela dobře odloženou investici (teď jsem na aukro zahlédnul Voodoo TV FM... leží mi tu retail krabice, sice otevřená, ale je ověřené, že funguje a není nijak poškozeno, vizuálně).
Ke starým zvukovkám, je tam podobnej jev, jako u těch starších "ne-spotřebka" zařízeních. Tzn. hraje to, hraje to mnohdy i lépe, protože tam nejsou pomocníčci a podobně, ale šumí to (například). Není to tak čisté jako kvalitní moderní audio, ale ani to vyloženě nezklame/neurazí. Řekl bych, že se to dá srovnat s tzv. "tesla-sound"em, tedy představou, že za totáče tesla chrlila kvalitnější produkty ve všech ohledech. Jenže to je mylná přestava, byla jiná doba, jiná hudba, jiné možnosti a hlavně jiná politická situace. Není to tragédie, ale není to ani žádná pecka, ze které by se člověk posadil na prdel (akorát se z toho ždímou prachy, protože je to retro a retro něco stojí, ne?).
Jinak ano, nezapomenu, když jsem poprvé použil Live! od creativu, to mimochodem rozhodlo, že chci audigy (tehdy už bazar). A mám ji tu do teď, v nejvyšší verzi (stejně jako A2 a X-fi). Bohužel, dneska už chtějí všichni krám do ruky, takže počítač a velká zvukovka s DSP efektem není tak sexy. Budiž jim země lehká (těm zvukovkám) :)
No hlavně jsem tím chtěl říct, že je důležité dostat digitální signál ven z počítače do kvalitního zesilovače a mělo by být po přoblémech. Rozdíl mezi 0.1% a 1% zkreslením uslyší každý kdo nemá ještě "hluch", samozřejmě měření rozdílu mezi 0.1 a 0.04 je už dost magie a nedá se tomu věřit, když nebudou brané v potaz různé další podmínky. Většina dražších zesilovačů je dimenzovaná tak, že za normálních podmínek poslechu v menší místnosti (běžný pokoj) ani zdaleka nedosáhneš takové úrovně, kde se začíná zkreslení zvětšovat (dejme tomu 50% nominálního výkonu, ne maximálního). V nějaké větší místnosti, když si člověk třeba vezme zesilovač na nějakou akci třeba do horského hotelu atp. tak tam to může být už značný problém a stará poctivá dvoukanálová škola udělá víc práce než nějaký 7.1 s plovoucím celkovým výkonem (dovolím si tvrdit i když s tím nemám žádné velké zkušenosti)...
Jde o to, že už jen sinusový generátor s celkovým zkreslením pod 1% je skoro nereálné vyrobit. Vždycky ti něco bude nějaký směrem plavat, buď přesnost frekvence (tzn. kmitočtová stabilita), nebo bude nějaký lehký šum, který se namoduluje na ten sinus, nebo bude plavat celkově amplituda toho sinu a podobně. Stejně jako ti s teplotou bude plavat všechno výše uvedené (ano, provádí se teplotní kompenzace, ale 100% to není, stejně to ujíždí, proto se u hi-endu hodně naddimenzuje chlazení tak, aby se ideálně vůbec neohřálo i při plné zátěži).
Proto si myslím, že pod 1% se to obtížně měří. Slyšet to taky moc nebude, protože tolerance reproduktoru bude podle mě taky větší (tady už věštím). Měl jsem tu Dčkovej zesilovač a udělali jsme chybu na DPS a něco nebylo uzeměné, problém byl, že z toho v klidu lezl nějakej divnej bordel a v zátěži se tam objevoval taky. V reálu nebyl prakticky slyšitelný rozdíl, protože to byly nahodilé pulzy a membrána reproduktoru má takovou setrvačnost, že se to nijak neprojevilo (původně jsme si mysleli, že je to bordel z PWMky, která se špatně vyhladila filtrem na konci, který má každé Dčko). Po opravě, kdy už to dělalo co to dělat mělo a na scopu bylo vše naprosto ukázkové, tak říkám, na výsledku se to neprojevilo. Jestli jsem hluchej nebo ne... slyším občas pištění různých měničů, CRT telku poznám na metry daleko, slyším i klidový šum zesilovačů na repro (některé teda šumí fakt dost, že to snad nepřeslechne i nahluchlej) a nedávno jsem si z prdele projel vrchní pásmo a pořád nemám problém s 19kHz, sice už to dost stírá s "tichem", ale přítomnost/nepřítomnost poznám).
Jinak tohle je i důvod, proč se udává i výkon se zkreslením D=10%, vypadá to hrozivě, ale pokud si uvědomíme, že velké výkony tlačíme hlavně do subfotrů, tak tam těch 10% velmi obtížně poznáme, protože mechanické vlastnosti reproduktoru. Kdyby začal zkreslovat samotnej reproduktor, tak ano, to se pozná ihned, ale jestli zesilovač na spodku zkresluje 1% nebo 10%, tak to tolik znát není. Výše to slyšet jednoznačně bude.
A víš jak jsem k tomu přišel? Na jedné škole byl digitální automatickej zkresloměr od Hamegu ("value" divize R&S) a já si vylosoval úlohu měření na NF zesilovači, bylo to staré MDA2020, takže na tom vyrobit zkreslení nebyl žádnej problém. No a paralelně jsem k tomu měl připojený osciloskop, kde jsem měl zobrazenou co nejdetalněji alespoň jednu periodu 1kHz sinu. Musím ti říct, že najít odchylku v průběhu při tom 1% byl docela nadliský úkol, při 10% už to viditelné i bylo (začal ořez). Nicméně to 1% je fakt málo, hodně málo. Proto si to i dovolím tvrdit. Ostatně, mám tu nějakej starší zkresloměr Zopan, automatickej a ten měří snad do 1% (tak ne, má i 0,1% rozsah, čili 0,1% a méně) (ten hameg šel snad do 0.01%). Nezkoušel jsem to teda na vyšších kmitočtech ala 4kHz a podobně, ale na 1kHz to nebylo prakticky slyšet. Až bude po rekonstrukci, můžu to pak doma zreplikovat, ale ono je celkově velmi obtížné sehnat právě generátor, co udrží stabilní sinus se zkreslením do 1% (nesmí to být digitál, ten má zkreslení viditelné i na osciloskopu... i ty rychlé se vzorkovačkou nad 20MSps).
Jen že píšeš o DPS, zmíním tuto zajímavost :
https://vyvoj.hw.cz/spice-simulator-micro-cap-konci-je-k-dispozici-zdarm...
Hmm, díky. Sice jsem zneužíval LTspice, kterej původně vlastnil linear, kterej byl koupenej analogem, ale na spice dobrý. Píšu si nepatrné plus :D
Nemusíš - já rád ;)
Double post - pardon...
A tak to já jsem i rád, protože takhle pohromadě se dá už rozumně přiřadit CPU uArch ke jménu generace CPU. Právě od toho haswellu je v tom bordel, takže to nebyl jen můj vnitřní pocit, ono to tak opravdu je. K tomu ty atomy a další bordel okolo. Lepší taktika pro zmatení nepřítele a ztracení sebe sama v jezeře neexistuje :)
Atomy jsou ještě v pohodě. Tam to dávalo smysl...i když tam to bordelaření Intelu podle mě začalo. Totiž Gemini Lake (jo to jsou ty relativně drsný 10W prďousové s IPC SandyBridge), jsou totiž i v 4xxx řadě Apollo Lake, který byli více méně jenom lehce nahoněnou verzí Bay Trail (tedy 1xxx řada). Takže takový J5005 a J4105 jsou Gemini, ale J4205 je Apollo se zaprděným výkonem +-J1900 Bay Trail, přitom má vyšší číslici(logicky...logicky???).
Pekne ste to domotal. BayTrail bol postavený na 22nm x86 microarchitektúre Silvemont a jeho refresh bol Braswell na 14nm die-shrink x86 microarchitektúre Airmount tudiš s Apollo Lake a x86 microarchitektúrou Goldmont nikdy nebol lehce nahoněnou verzí Bay Trail !
● Platforma Apollo Lake je postavená na 14nm x86 microarchitektúre Goldmont (Pentium J4205, Pentium N4200 a Celerony J3455, J3355 a N3450, N3350)
● Platforma Gemini Lake je postavená na 14nm x86 microarchitektúre Goldmont Plus (Pentium J5005, Pentium N4205 a Celerony J4105, J4005, a N4100, N4000)
● Platforma Gemini Lake Refresh je postavená na 14nm x86 microarchitektúre Goldmont Plus (Pentium J5040, Pentium N5030 a Celerony J4125, J4025 a N4120, N4020)
● Najnovšia platforma Elkhart Lake je postavená na 10nm x86 microarchitektúre Tremont
● A tu sa to začína "komplikovať" hybridním „big.LITTLE“ Intelu Lakefield, kde štyrom malým 10nm jadrám Tremont pre maximálny viacvláknový výkon bude sekundovať - doplňovať 10nm jednojadro Sunny Cove (z Ice Lake) pre vysoký jednovláknový výkon.
Offtopic. Sháním GK do 1500.- nemáte někdo nějakej levnej šrot?
Offtopic2:
Zdravím, mám zrovna GPU k dispozici, osobní předání HK/Praha.
Více info na mailu donach.cz@gmail.com
Radeon HD3850. Pred 10 lety na Team Fortress 2 byla drsna.
Ta zoufalost z toho přímo stříká :)
Ja už je*bu i nejake jazera .
Ocean je Ocean xD
Schválně jestli uhodnete, kteří tři chlapíci spojují všechny typy procesorů Intel.
1. dlouhý, široký a bystrozraký
2. specter, meltdown a spoiler
To si člověk připadá jak ve Finsku :-)
Intel se jen snaží překonat toto:
https://www.youtube.com/watch?v=kwy8383CdMY
:D
Tak teď to hodit do angličtiny a poslat Intelu, něco mi říká, že by to ocenili.
no-Xi, no-Xi, zjevně na tobě školní léta nezanechala nic dobrého. Copak ses nic nenaučil? Vždyť celou tuto problematiku lze shrnout velmi stručně:
Dokud nebude na trhu Intel CPU o alespoň stejném počtu jader, alespoň podobném multi-thread výkonu a maximálně stejné reálné spotřebě, jako nejlepší běžný desktop CPU od AMD, tak NEMÁ SMYSL O INTEL CPU VŮBEC HOVOŘIT. Nechť si Intel tuhle letitou mísu shitu vyžere dodna a až poté se ozve s tím, že má konkurenceschopný produkt.
Problém je, že ho nejspíš bude vyrábět někdo jiný, třeba TSMC. No, éra Intelu nejspíš předloni skončila, to jen markeťákům se daří držet dojem, že nikoli.
"No, éra Intelu nejspíš předloni skončila..."
Ale copak? Člověk hrdě propagující Celeron - protože prostě stačí, bude kritizovat Intel? Nebo rozjíždíš update své vskutku kreativní myšlenky "počítač na 10let"? :)))
#NezapomínámeJežku
Ha ha ha ha ...
Jak už jsem někde psal vícekrát, předloni jsem upgradoval svůj stroj na 4790 protože to 1) bylo výhodné 2) 4k H.265 video z telefonu, ale vše ostatní je stále stejné (deska atd). Jo, trochu mě mrzí, jak Intel dále a dále kriplí výkon mého CPU a nově i iGPU, ale dokud ten spolehlivej stroj, co jede už 5 let v kuse, bude sloužit spolehlivě, nehodlám upgrade řešit. Stejné latí pro monitor, který mám 5,5roku, stejné platí i pro téměř 6 let starou klávesnici s Cherry MX Red atd. Jeslti ten stroj dá 10 let, nemohu předjímat. Když doslouží pračka nebo auto a už to nejde opravit, tak člověk taky koupí novej kus. Takže klidně nezapomínejte, je to naprosto v pořádku.
Souhlas. A až doslouží Ježek tak ho taky nahradí novým kusem a budou nadávat co to tam nashromáždil za krámy, inu koloběh života :D
Ale teď vážně. Najde se někdo fundovaný kdo by vysvětlil výkon té A13? Furt nechápu jak může v raytracingu CPU na 2.66Ghz drtit Ryzen na 4.7 Ghz.
- subtest Raytracing, Ryzen: 1710,
- subtest Raytracing, A13: 2137
.... 1.25x víc absolutně, přepočteno na IPC je 2.21x nebo +121% IPC.... to je ještě větší masakr než ty výsledky na AnandTechu ve SPECu.
Ryzen 4.7 GHz : https://browser.geekbench.com/v5/cpu/1081789
Apple A13 : https://browser.geekbench.com/v5/cpu/1086766
RT mi prijde jako pametove omezeny vypocetni ukol, takze pokud A13 pouziva dva LPDDR4 na 4GT/s+, ma celkem navrch vuci beznym dualchannel DDR4 systemum.
Pocitac totiz neni jenom procesor.. v pripade IMC je treba zahrnout i pripojenou pamet. A treba takove posledni, lec uz nevyrabene Phi se svoji MCDRAM ujizdi o desitkovej rad cemukoliv soucasnemu.
Chceš tím říct pitomej telefon má mnohem výkonější paměťový subsystem než cokoliv co můžeš koupit v desktopu?
Bohuzel ano. Viz treba priklad na soudobem fotaku - Panasonic S1r: https://kolarivision.com/the-panasonic-s1r-disassembly-and-teardown/
Osazeno jsou dva x32 LPDDR4 @ 4266 MT/s - coz dava 34 GB/s.
Ostatne i modernejsi intel cpu umi LPDDR4 - ale tam je to spis kvuli miniaturizaci, proste 2 tyto pametove pouzdra nahradi pomalejsi (entry level) dual channel dimm pameti.
Vyhoda je rozmer, rychlost, spotreba, nevyhoda nemoznost upgradu. U fotaku a mobilu to ma tedy jenom vyhody.
iPhone 11 Pro: H9HKNNNCRMMVDR-NEH je zrejme PoP model minimalne 64-bit LPDDR4, -*E* znaci 4266 MT/s, tudiz to same jako system z S1r popsan vyse.
Tak to je drsný, obyč iPhone má lepší paměti než většina nadupaných desktopů.
Nicméně DDR4 pro desktop existují ještě rychlejší, viz. 4600 a 4400 moduly, takže tím to být nemůže.
Neříkej mi, že skoro dvojnásobné IPC toho Applu se dá vysvětlit o 30% rychlejšími paměťmi. To je prostě blbost. Tady se nebavíme jestli má smysl vyvinout brutálně široký 6xALU CPU s monstr IPC pro telefony, který bude v rámci 5W TDP drtit nejnovější Ryzen na 4.7 GHz (a našli bysme milion důvodů proč to nejde). Mne jenom zajímá jak to sakra dokázali a kde se to skoro dvojnásobné IPC bere :)
Nejspíš to bude tím, že je nějaká kritická operace rychlejší. Nicméně nemusí být nutně na vině procesor, může se tam projevit i nějaká (ne)optimalizace překladače. Jako jedno z kriterii úspěšnosti platformy bych bral, jestli se na tom budou počítat bitcoiny nebo podobná havěť.
Ve skutecnosti te nebo radeji rekneme bezneho zakaznika zajimaji dve veci:
1. Vykon
2. Cena
Jestli ten stroj ma vykon na jednom jadre nebo deseti te az na nejake specificke vyjimky nezajima. Kdyz se podivas na dnesni Intel, tak vyjma uplneho highendu (TRipper) ma porad vykon konkurujici AMD procesorum. Problem je "jen" ta cena.
V pripade, ze na Intel aplikujeme zaplaty (ktere u Win jaksi nejde ani zvolit/zakazat), a absolutni vykon bude pod urovni elektroodpadu ze sberneho dvora, tak by jen opravdova ovce koupila cokoliv od nich.
Jestli mam investovat do HW a ziskat stejny, nebo spis horsi vykon.. tak to postrada smysl. Za poslednich 5 let neprislo na trh od Intelu nic, co by me presvedcilo.
Je potřeba brát v úvahu setrvačnost myšlení a mediální masáž mainstremových obchodníků, které stále staví na špici Intel. Běžný Franta uživatel se rozhoduje na základě běžného povědomí, které je tvořené právě těmito zdroji - kdo si přečte nějaké odborné recenze a diskuze už je výjimka na pomezí odborné veřejnosti, kde jsou věci jasné, tahle skupina určitě Intel dneska nekupuje.
Opravdu skvělý článek a díky za něj! Konečně vše pěkně přehledně v tabulkách.
Bohužel obecně k Intelu ohledně 10nm dektopových CPU opět veliké zklamání... Mám ve svém hlavním počítači už od roku 2012 stařičký Sandy Bridge Core i7 2600K @ 3,4GHz a provozuji ho s 32GB RAM. Bohužel, dosud nevidím jediný důvod si od Intelu koupit cokoliv nového, protože by mi to prakticky vůbec nic nepřineslo. Už tenkrát jsem si plánoval koupit nějaký "až" přespříští tick procesor, což by vycházelo na Broadwell / Skylake. Jenže to mě svým nárůstem výkonu tenkrát vůbec nenadchlo... Tak jsem si řekl, že vydržím na 10nm tick no a už na to čekám 8 let a jak to tak vypadá, ještě minimálně 2 budu. Tolik očekávaný Cannon Lake byl pro desktop zrušen dávno a jak jsem se nedávno dozvěděl, stejný osud potkal i Ice Lake. A pravděpodobně to nebude jinak ani u Tiger Lake. Takže nezbývá asi než počkat na nějaký ten Alder Lake, který při mé smůle když už tedy Intel konečně vydá, bude mít nějaké obrovské porodní bolesti a vyplatí se raději počkat na Meteor Lake...
Je todle normální? Nenabídnout zákazníkovi 10 let nic zajímavého? Čímž neříkám, že by Skylake jako takový na svou dobu nebyl pecka a nebo v současné době co jsem koukal na specifikace, dneska je naprosto super nový Commet Lake. Ale obé v případě, že žádný dobrý CPU nemám a chci si nějaký pořídit. Jakou mám ale se svým tehdá high-endovým 2600K motivaci já? Žádnou...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.