Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Možná bych dodal takovou drobnost, že ta zotacova implementace není zcela dokonalá protože na rozdíl od ati nemají integrovaný HD audio kodek takže musíte do karty píchat kablík ze zvukovky. Ne každý výrobce MB na ten spdif pin pamatuje a pak mohou nastat problémy (výroba na koleně z venkovní strany).
U Ati nic takového nehrozí protože každá i ty levné šunky mají realtekův HD audio kodek a jedou zvuk včetně AACS interně přes PCIe.
a ještě jedna výhoda interního HD kodeku na VGA je že tím řeší přehrání chráněných záznamů i na starších PC. Ty většinou HD kodek nemají a AACS přes ně neprojde takže zotacovo řešení je jen pro HD ready zvukovky.
Máte s tou redukcí DVI na HDMI někdo nějaké zkušenosti? Proč je výstup jenom 5.1 kanálů a ne rovnou 7.1, když je to digitál? Půjdou přes tento výstup protlačit i HD audio kodeky jako DD+, DD TrueHD, DTS-HD a DTS-Master Audio? Podle mě digitální složka, která projde přes ten HDMI výstup bude jen klasické DD a DTS. DTS-Master Audio tam určitě neprojde už z jediného důvodu a to, že všechny současné GK s tímto řešením podporují HDMI v1.2 a ne v1.3.
Problém je, že AACS považuje spdif za "nebezpečný" (nechráněná digitální data), takže vám skrz něj zaDRMované audio (to jest Bluray a HD-DVD) nepustí. Windows Vista při přehrávání chráněného videa/audia u spdif ztlumí hlasitost na 0...
Proč by musela být zvukovka na grafické kartě (většinou jde o kompromisy minimálně ve funkcích, ale i abgrejd zvukovky anebo grafiky je pak závislý...)
Proč by muselo video a audio vést jediným kabelem a jediným konektorem??? Když stejně vedu obraz z PC zpravidla do LCD(TV) umístěné někde na stole a zvuk do nezávislé aparatury umístěné jinde-přece nebudu poslouchat jen stereo z pidirepráčků po tranách TV???...)
Proč krom DVI zavádět další mechanickou nekompatibilitu (díky bohu alespon specifikace videa HDMI a DVI jsou stejné)
Zdravím,
tak jaký digitální zvuk tedy projde přes grafickou kartu ATI s HD audio kodekem dle níže uvedeného dotazu?. Díky. Rab.
ODSakEda : Ja myslim, ze je to jen dobre, ze byl konecne zvuk integrovan s obrazem do jednoho maleho konektoru. Ostatne HDMI bylo vytvoreno zejmena pro AV spotrebni elektroniku a nikoliv pro PC a tam je duvod integrace audia a videa uplne jasny. Kazdopadne pokud nechcete vyuzit audio schopnosti pripojene TV, neni v tom problem, zaprve moderni zesilovace obsahuji HDMI vstup(y) a HDMI vystup, takze PC, stejne jako treba DVD, HD Satelit, ci BD pripojite pomoci HDMI k zesiku a teprve z nej pak dalsim HDMI kabelem vede video (i nepouzite audio) do TV. Pokud mate starsi zesik pouze s SPDIF vstupy, tak take neni velky problem privest audio do TV pres HDMI a lepsi TV pak maji opticky ci metalicky SPDIF vystup pro toto audio (co se tyce tech levnych vybehovych modelu, ktere u nas muzete koupit v Makru a spol., tak nevim, tam jsem to nezkoumal, ale predpokladam, ze kdyz si nekdo kupuje nejmodernejsi gr. kartu, tak si snad poridi i modernejsi TV s SPDIF vystupem). Co se tyce integrace zvukovky na grafiku, tak v tom pak take nevidim problem, tato zvukovka je ciste digitalni, vubec nemusi podporovat nejake slozitejsi akce se zvukem, protoze je vyuzivana ciste pri prehravani multimedii, takze je velmi jednoducha a tudiz takrka zadarmo a pokud potrebujete treba nejakou tu Audigy pro supr-cupr 3D audio, tak Vam nic nebrani si ji do PC doplnit.
RaStr: V podstatě máš pravdu, ale jedna věc mi unikla. Proč by si někdo měl k moderní grafice (8800GTS/GTX/Ultra či HD2900xx) kupovat LCD televizor? Já teda mám LCD monitor, něco mi ušlo?
Rab: dobry dotaz, to by me taky zajimalo - pokud to nejsou mantaci, tak tim hdmi muzou pustit 7.1. Specifikace 1.3 myslim uz navyseni sirky pasma, coz pro zvuk prinasi "jen" 7.1 uncompressed? Samozrejme pokud je to reseno spdif ze zvukovky do gk a pak nabastleno do hdmi, tak si leda 1.5Mbit bez HDCP (PCM stereo, DTS full bitrate, AC3 chodi i 640kbit).btw, uz se vam taky sbihaji sliny na novou Yamahu 1800 jako me? ;)
happymaster23: No nevim, jaky LCD monitor mate, ale ono tech s HDMI vstupem zase az tak moc nebude, vetsina monitoru ma spise DVI, takze zvuk nemusim resit, HDMI s moznosti integrovat zvuk i obraz maji zejmene LCD televize, proto jsem psal predevsim o nich. Navic diskutovany audio out + HDMI vystup na ATI grafikach slouzi predevsim pro pripojeni zarizeni pro sledovani HD nahravek (HD-DVD, BD, atp.) a na to se obvykle vice hodi nejaka vetsi TV nez monitor na stole. Pokud pouzijete LCD monitor na stole, tak bud vubec nebude mit HDMI, nebo sice HDMI mit bude, ale nebude pouzita reprodukce zvuku v monitoru, pak Vam samozrejme integrace zvukovky na gr. karte nic neprinasi, ale to opravdu neni spusob uziti, na jaky vyrobce pomyslel, kdyz tuto kartu navrhoval, verte mi !
To: DTS-HD MA maniac
Umí AV receiver Yamaha RX-V1800 nebo RX-V3800 pracovat s barevnou hloubkou xvYCC? Je tam psáno, že zvládají jenom Deep Colour (30 a 36bitů). Osobně se více přikláním k Onkyu TX-XR875. V jaké barevné hloubce jsou nahrány filmy na HD DVD a Blu-ray nosičích? Na DVD je to 24bitů?
Kolik bitů představuje barevná hloubka xvYCC, 48bitů? Nebo je to řešeno jiným rozsahem hodnot? RGB má 0-255. DTS-Master Audio projde jenom přes HDMI konektor v1.3.
Rab: imho vetsi barevna hloubka je pase, i HD je pouze 24bit, navic kazdy MPEG je jeste pred kompresi podvzorkovan. Mozna nekdy v budoucnu, ale nebudu cekat az bude Hyper-nebo-kyhoslaka-co-DVD :D na kterem se video kodovane vic nez 8bit na kanal vejde.
Ze musi byt na DTS MA 1.3 jsem nevedel. Co se tyka zpracovani obrazu, upscale nema cenu se bavit o nejakem DeepColour, pokud podporuje receiver 1.3a ,mel by na HDMI-out mit dostupne to co mu tam prehravac poslal dekodovane, ikdyz by to bylo 36bit. Jedine pouziti me v tuto chvili napada na nejake brutalni full HD plazme, nebo cekat (OLED?). Jinak imho takovou barevnou hloubku nikdo nepozna.
btw, za chvili to bude jako se zvukem - ted pri vybuchu nejenom ohluchneme ale i oslepneme, kdyz budou zobrazovatka, co to daji :-D takze uz chybi jen pachovy generator a palice nad hlavou, aby divak verne pocitil treba havarii nakladaku... joke, no flame ;)
To DTSmaniac
Při přehrávání DVD nebo HD filmů přes přehrávač PowerDVD nebo KMPlayer se zobrazí tato informace o obrazovém zdroji NV12 nebo YV12, co to znamená? Je nějaký program, který vyčenichá informace o filmu, jako barevná hloubka apod? HDMI minimálně v1.3 je potřeba také pro barevnou hloubku xvYCC.
Rab: uz to zhlavy nedam, ale pred vlastnim kodovanim do MPEGu se provadi podvzorkovani barev, treba 4:2:0, data se navic komprimujou v chytrem tvaru, treba YV12(nevim, vice vikipedie). Dneska je to vsechno v lepsim pripade ve finale (po opetovnem dekodovani) 3x8bit. Kazdopadne plati, ze neznam zdroj signalu ani zobrazovatko, na kterem by byl tak ukrutne videt rozdil treba 10bit na kanal (nejsem profi grafik). Rozliseni poznat je, to mam vyzkouseno, DVD je rozplizly hnus oproti 1080p, o tom zadna...
btw, zkuste si v GIMPu (photoshopu) podzorkovat fotku (jpegy uz jsou "od prirody", tak treba nejlepe vyvolanou z RAWu, aby se nereklo). Tj., zkusit min nez 256 urovni na kanal (treba 64). Pokud ve fotce nebudou opravdu jemne prechody, tak na nizkem rozliseni (monitor) neni tak znatelny rozdil, jak by si clovek pri pohledu na cisla pripoustel.
imho 1920x1080 jsou porad jen 2Mpix, na coz musi 256 urovni na kanal stacit (variace cca. 16.7M barev). Kdyztak nejaky odbornik na barvy, vysvetlete ;)
DTSmaniac: nejsem sice primo expert pres barvy, ale pokusim se situaci trochu osvetlit. Lidske oko, jak znamo, jinak vnima barvy a jinak jas obrazu, je to dano tim, ze obsahuje odlisne receptory citlive na jakoukoliv barvu (cili prakticky jen jas) a odlisne pro kazdou ze zakladnich tri barev (zjednodusene RGB). Pri popisu "barvy" v bezne RGB kombinaci tak napr. 24-bitove RGB definuje vlastne jen 256 barev (cili ruznych pomeru mezi R,G a B slozkou) avsak kazdou v jedne z 256 intenzit, cili tech 16 milionu barev neni ve skutecnosti pocet barev celkovy pocet odstinu zakladnich barev. Dynamicky rozsah oka (co se tyce citlivosti na intenzitu dapadajiciho svetla) zdaleka prevysuje 10-bitu, natoz pak 8-bitu, uvadi se, ze oko je schopno zachytit i jeden jediny foton, ale zaroven je saturovano az pri velmi vysokem osviceni, protoze se dokaze (v urcitem casovem useku) adaptovat at uz zvysenim citlivosti chemickou cestou, tak naopak snizenim pomoci pricloneni, udavany rozsah je cca 1000000:1, cemuz odpovida 20bitu, ovsem prakticky pro rychle se menici obraz to byva mnohem mene, radove kolem 100:1, cemuz naopak uplne postaci nejakych 7bitu. Z toho plyne, ze 24-bitove RGB je vetsinou naprosto postacujici pro menici se obraz, 30-bitove RGB pak jen o neco malo lepsi (zejmena u staticke obrazu a ma tak jiste oduvodneni pri zpracovani obrazku) , a uplne optimalni by bylo 60-bitove RGB, ovsem to uz je velmi neprakticke a prinos by byl jen minimalni (takova TV by Vas pak uz dokazala opravdu oslepit v jednu chvili a zaroven donutit k maximalnimu prizpusobeni seru v jinou chvili a to vse pritom pri jakekoliv zobrazovane barve). Pro potreby zpracovani obrazu je vsak vhodnejsi vyjadreni barev formou jas + odstin, resp. prakticky jas + odstin + odstin, uchytil se zejmena format YUV, kde Y je jas a U,V jsou barevne slozky, pro prepocet mezi YUV a RGB pak existuji exaktni matematicke formulky. Problem nastava pri digitalizaci YUV, resp. konverzi jiz digitalniho RGB na YUV, protoze zatimco RGB s 8-mi bity na slozku ma dynamicky rozsah 3*256:1 (cili cca 10bit), tak YUV s 8-bity na slozku ma pak jiz jen 256:1 (rovnych 8-bit na jas slozku), takze proto ma vyznam pouzit 10-ti bitove "barvy" pri pouziti YUV popisu. To 4:4:4, 4:2:2, atp. pak popisuje snizeni barevneho rozliseni ovsem nikoliv co dopoctu barev, ale co do prostoroveho rozliseni barev, lidska sitnice totiz obsahuje zhruba 4x mene barvocitnych bunek, nez bunek svetlocitnych, takze prostorove rozliseni oka je zhruba 4x vyssi pro jasovou slozku, nez pro barevnou slozku a toho je vyhodne vyuzit zejmena pri ztratove kompresi obrazu. Teoreticky je sice mozne pouzit treba 16-ti bitove kodovani pro Y slozku a 8-bit pro U a V slozky, ale pokud vim, tak v praxi se to nedela.
Rastr: S tím převodem RGB-YUV to tak není, ty 2 bity se tam neztratí. Ztráta je menší než 1 bit a není to ztráta celkové dynamiky, ale spíš chyba zobrazené barvy (pro černobílý obraz se neztrácí vůbec nic, neboť pro šedé tóny se R=G=B=Y a U=V=0). Chyba vzniká tím, že rovnice pro převod RGB-YUV používá desetinná čísla, takže dochází k zaokrouhlování. Jinak U=(B-Y)*k1 a V=(R-Y)*k2. k1 a k2 jsou pomocné konstanty, kterými se zajistí využítí celého rozsahu.
Podle mě je v současnosti 8 bit pro přenos dostatečných, zvláště proto, že většina zobrazovacích zařízení při běžných pozorovacích podmínkách daného kontrastu nedosáhne. I když se spousta displejů chlubí hodnotami 1000:1, tak realita je o řád horší. U většiny LCD má doteď černá k černé na CRT daleko.
Jirka1: Ja si nejsem tak jisty, ze neztrati. Je pravda, ze pro CB obraz je vzdy R=B=G, ale oko jas sklada souctem. Cili ciste logicky je dost podstatny rozdil, pokud sviti naplno jen jeden subpixel, nebo vsechny tri, bez ohledu na vyslednou barvu se vzdy bude lisit i jas. Pri konverzi se R,G a B normalizuji a vlastne deli urcitou konstanou tak, aby v souctu maximalni R,G i B daly prave maximalni Y. Tim se sice po konverzi zpet ziska stejna absolutni hodnota jasu ale mam pocit, ze se tim vytrati urcity pocet "stupnu". Nejsem proste matematik, takze to nedokazu exaktne matematicky popsat, ale prostou uvahou o scitani jasu bodu, pokud mam tri "generatory" jasu, jejich jas se vzdy scita, a z nich kazdy ma 256 stupnu jasu, tak maximum jasu bude 256+256+256 (vsechny tri sviti naplno) a minimum bude 0+0+0 (vsechny tri naprosto zhasnute), coz dela celkem 768 ruznych urovni jasu. A pokud to nejakou matematickou formulkou prevedu do 256 urovni tak se proste zakonite nejaka informace musi ztratit ! V realu to ovsem asi prilis nevadi, protoze cele je to definovano tak, ze nejvice informace se ztrati u zakladnich barev, na ktere je oko nejmene citlive. Ale nevim, mozna je to cele uplne jinak, tak ci tak vice nez 8-bit na kanal je vetsinou naprosto k nicemu, protoze vetsina zobrazovacu ma problem korektne zobrazit uz jenom tech 24-bit a vetsina lidi by rozdil stejne nepoznala.
To: Jirka1, RasTr
Když už se ta diskuze tak pěkně rozjela proč neosvětlit trochu termín xvYCC. Používá se tato barevná hloubka také u HD filmů? Díky.
Rab: Podle toho, co jsem se docetl, tak xvYCC je jenom specialni varianta YCrCb. Normalni YCrCb ma totiz sice 8-bitu na kanal, ale rozsah je z nejakeho me stale ne uplne zrejmeho duvodu omezen na 16-240 namisto 0-255. xvYCC ma pak prave tech plnych 0-255 na kanal, coz mirne zlepsi barevne rozliseni.
To: RaStr
Co vím já je, že RGB nevyužívá plného rozsahu hodnot tedy 0-255 vždy pro 1 barevnou komponentu (v 8 bitech) ale jenom 16-235. xvYCC využívá plný rozsah 1-255 na barvu. Tudíž je tam více barevných odstínů. Myslím si, že xvYCC už jenom pro digitál. Pro přenos xvYCC je také potřeba HDMI s vetším datovým tokem a to ve verzi min.1.3.
Rab:
No nevim, podle toho, co se pise zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Ycbcr tak prave pri konverzi z RGB o plnem rozsahu 0-255 do YCbCr je Y omezeno na 16-235 a Cb, Cr pak na 16-240. U RGB jsem se s takovym omezenim zatim nesetkal, u NVIDIE ja pak problem treba v tom, ze pro full-screen TV vystup provadi nespravne prevod YCbCr na YPbPr, kdy tech minimalnich 16 neodpovida analogove urovni cerne ale urovni sede a to je spatne.
Ono je to trochu složitější. V TV se používá ten omezený rozsah v RGB i YUV režimu. Je to dáno historicky, kdy se signál konvertoval z analogu. Hodnoty nad a pod tím rozsahem se používají k synchronizaci. Plný rozsah se používal doteď jen v PC.
S tím sčítáním RGB. Je to opravdu tak, jak jsem napsal. V čistě analogové podobě je převod RGB-YUV naprosto transparentní, je to jen lineární matice, takže lze transformovat tam a zpátky donekonečna. V digitální oblasti vznikají pouze zaokrouhlovací chyby. Ta tvá úvaha s tím, že když sčítáš tři světla R+G+B dostaneš 3x256 stupňů jasu, není zcela správná. Nezapomeň, že můžeš dostat 3 různé barvy se stejným jasem. (platilo by to, pokud by každá složka měla váhu přesně 1/3, v reálu je to složitější).
Rastr: Ještě k tomu sčítání. V předchozím příspěvku jsem to nevyjádřil přesně. Jde o to, že i když teorie říká, že signál Y odpovídá jasu, platí to jen pro lineární systém. V nelineárním se informace o jasu může přenést i přes rozdílové kanály.
Příklad: Y=0,3R+0,59G+0,11B. Z toho U=127+(R-Y)/(2*0,7) a V=127+(B-Y)/(2*0,89). 127 je tam proto,, že signály R-Y a B-Y mohou být kladné i záporné, ta část za lomítkem zajišťuje, že se vždy vejdou do intervalu 0-255.
Mám-li na vstupu R,G,B=(0,0,1) je Y,U,V=(0,11;126,9..;127,5) což se zaokrouhlí na (0;127;127) a vznikne chyba.
Pro R,G,B=(0;0;2) je to (0,22;126,8;128), což se zaokrouhlí jako (0;127;128). Jasový signál bude mít hodnotu 0, ale informace o hodnotě B se přesto přenese a po tranformaci na RGB získám opět správné hodnoty.
Oprava: V předchozích rovnicích je prohozeno U a V. U odpovídá B-Y, V pak R-Y. Na výsledek to vliv nemá.
to Jirka1
A co to vlastně je a jak funguje ten slavný deep colour 30, 36 a 48 bitů? A využití? Díky.
Jirka1, Rastr: diky ;) kdysi jsem se to ucil, ale uz jsem linej to dolovat :o)
jinak kouknete se na ukazky k Petrovi Lobazovi, kdo pozna rozdil, je borec. IMHO je to jak rikam (i Jirka1), ze zatim neni zdroj ani zobrazovadlo, kde by pro normalni pouziti (filmy aj.) bylo vic nez 24bit o tolik poznat. DeepColour bude jen marketingovy nazev pro treba 48bit, to uz je jedno.
Deep Colour je opravdu jen rozšíření na větší počet bitů. Zpracování s větším počtem bitů se už dnes normálně používá a má smysl, ale spíš na straně zdroje. V TV se dnes používá 10bit na složku. Při práci s grafikou, rendrování je možné jít ještě dál. Hlavní význam to má ne při zobrazení, ale při práci s obrazem - při barevných korekcích, střihu a podobně, kde díky tomu nevznikají chyby a nedochází k degradaci obrazu během procesu. Je to stejné jako se zvukem - tam se při zpracování běžně používají 24 bit převodníky a teprve výstup se překonvertuje do 16bit.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.