Soudní dvůr EU ve svém rozsudku v květnu roku 2014 poprvé rozhodl, že na internetu existuje „právo být zapomenut“, a to po dobu tří let. Důvodem může být nepřiměřenost či nepravdivost údajů na dané stránce. V takovém případě je možno požádat Google, aby na ně neodkazoval.

V pondělí 26. února 2018 zveřejnil Google aktualizovanou verzi své výroční zprávy o transparentnosti, která uvádí, kolik a jaký druh žádostí o vyřazení stránky z výsledků vyhledávání společnost Google obdržela a v kolika případech bylo vyhověno.

Jsou však způsoby, jak toto obejít. Zapomenutí se týká pouze evropských domovských stránek, tzn. https://www.google.cz nebo https://www.google.de, apod. Pro nezařazení mezi evropské domovské stránky postačí, když uživatel zadá http://www.google.com/ncr. Na této „No Country Redirect“ vyhledávací stránce by se měl stále ke svým výsledkům dostat.

Statistika nuda je, má však cenné údaje…

• Podle výše uvedené výroční zprávy je patrné, že Google obdržel od roku 2014 do roku 2017 neuvěřitelné množství žádostí, a to 2.4 milionu. Vyhověno bylo pouze 43 % z nich.
• Největší zastoupení (cca 30 %) v těchto žádostech měli jednotlivci. Chtěli smazat odkazy na své osobní údaje, historii sociálních medií, atd.
• Dalších zhruba 20 % žádostí se týkalo jejich právního statusu či historie kriminálních deliktů v různých médiích či stránkách státní správy.
• Při další analýze se zjistilo, že v těchto žádostech lze zaznamenat rostoucí podíl známých osobností, politiků a výzkumníků, kteří chtěli zamaskovat svou minulost.
• Největší územní zastoupení je ve Francii, Německu a Spojeném království, odkud přišlo 51 % žádostí o zrušení URL adresy.
• Další zajímavostí je, že 1000 žadatelů (0,25 % osob podávajících žádosti RTBF) požadovalo zrušení 15 % URL adres, ze všech žádostí o zrušení. Jde převážně o advokátní kanceláře a služby reputačního managementu.
• Během posledních dvou let požádaly celebrity o zrušení 41 213 adres URL a politici a vládní úředníci zažádali o zrušení celkem 33 937 URL adres.

Francie žádá, aby tyto údaje byly znepřístupněny globálně, ve smyslu celosvětově, spíše než jen pro některé země. Toto řešení je nedemokratické. V praxi by to totiž znamenalo, že jednotlivec může dát návrh na zrušení stránky v jiné zemi bez ohledu na zákony dané země. Jinými slovy cizí státní příslušníci by rozhodovali o obsahu českého webu.

Google nyní vede soudní spor u Nejvyššího Evropského soudního dvora s Francií i se zástupci dvou jednotlivců z Velké Británie. Dá se očekávat, že další žaloby budou následovat.