10 skvělých dárků pro IT nadšence, aneb Jak se dělá čtenost
A já s oblibou každý rok pozoruji, kam se ty články vyvíjí. Ani ne tak po obsahové stránce, ta je téměř vždy prakticky v pořádku a lišit se s autorem můžeme jen v názoru na to, co je a co není doporučený produkt. Stejně tak, jelikož znám pohled z druhé strany, mohu říci, že to, že autor doporučuje kupříkladu základní desku té konkrétní značky, neznamená, že mu její zástupce poslal úplatek, věnoval hardware, zaplatil večer v hambatém domě či pořídil předplatné u drogového dealera. Může, ale nemusí a myslím, že případný doporučující článek jehož text vznikl „na objednávku“ jasně poznáte (minimálně podle toho, že tak bude náležitě v textu označen). Ale o to mi nejde.
Dnes jsem rozklikl jeden takový článek na jednom serveru (nebudu konkrétně jmenovat). Už v poutání na hlavní stránce na mě koukalo něžné stvoření a další se v plné velikosti objevilo v detailu článku. Sám přesně nevím, kdy se to stalo, ale jednoho dne jsme se my Češi prostě vzdali Ježíška a nahradili jej Santa Clausem. Od něj a z americké filmově-televizní produkce, která náš hladový trh začala přebírat po Sametové revoluci, jsme přijali jako symbol Vánoc tu červenou čepici a další podobné serepetičky. A když i můj konzervativní kamarád loni měl takovou čepici na hlavě, bylo mi jasné, že dílo je dokonáno.
Společnost se samozřejmě vyvíjí, stejně jako její kultura, takže to není dílo zkázy, ani dílo infiltrace, spíše dílo asimilace či mísení kultur, kterému se v současné době vyhnout nejde. Nicméně abych neodbočil příliš: tuto čepici ve zmiňovaném článku měla na hlavě jakási spoře oděná slečna. Santa Clause už je out, jeho úlohu evidentně přebírá slečna z fotobanky, která zajistí, že na článek klikneme, asi 1 000× líp než ten tlustej dědula … a asi 1 000 000× líp než by to zvládl Ježíšek (který narozdíl od Santa Clause nemá v současné společnosti žádný svůj visuální trademark). Je to stejný princip jako prostá skutečnost, že nejčtenějším článkem z několikadenní IT výstavy bude ten poslední, s přehledem spoře oděných slečen ze stánků vystavovatelů.
Všechny ty články s doporučenými dárky mají jediný společný jmenovatel: je to spolehlivý tahák na čtenost, protože lidé se o výběr dárku před Vánoci zajímaví a pokud nejde o obor, kterému rozumějí, potřebují poradit. A je jedno, jestli jde o počítačový hardware, foto techniku, příslušenství do automobilu, hodinky, žehličku (mimochodem: vynikající nápad, každá žena ji pod stromečkem ocení! :-), nějaké blbinky či cokoli dalšího. Spoře oděná slečna s červenobílou čepicí na hlavě jen zvýší jistotu, že na článek kliknete. Tyhle přehledy jsou samozřejmě výborná věc, dávají vám vodítko, co koupit, pokud zrovna vánoční období je tím, kdy se vám vyplatí upgradovat.
Ale platí to obecně pro všechny? Nikoli, často naopak platí, že je vhodné se unáhlenému nákupu vyhnout (zejména pokud by důvodem bylo jen to, že jsou Vánoce). Kupovat hi-end grafiku před příchodem Radeonu HD 7970 byla hloupost, stejně tak se vyplatilo nedávno počkat, až Nvidia uvede nové Maxwelly řad GTX 970 a GTX 980. A úplně stejně lze dnes doporučit počkat si na GTX 960, případně jak se k tomu postaví AMD. Podobně to platí pro procesory (byť v menší míře), SSD (kde přichází generačně nové NAND Flash čipy a také SATA Express či M.2 rozhraní na základní desky). Podobně se můžeme podívat na všechny ty výhodné prodeje Xboxu 360 s Kinectem za 5999 Kč. Koupě 10 let staré herní konzole, na kterou se za chvíli přestanou vyrábět hry je podle mě třešničkou na dortu absurdity těchto Vánoc. Podobně je to i s tzv. cenově zvýhodněnými Playstation 3. K fototechnice jistě netřeba dodávat, že pokud člověk vysloveně nespěchá, tak se vyplatí si počkat na nějakou cashback akci, kterou mnozí výrobci často dělají (ať již formou zpětného proplacení části ceny, nebo jako onehdy Fujifilm, který ke svým vyšším bezzrcadlovkám dával zdarma objektiv).
Články nabízející tipy na dárky mají své odůvodnění. Ale opravdu se musejí podbízet tak, jak to poslední roky vídáme?