Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Tak mě nejvíc potěšila iniciativa institutu VPRI zaměřená na vyházení veškerého nepotřebného sajrajtu z výpočetní techniky, na všech úrovních výpočetního systému (od hardwaru až po aplikace). Je to totiž asi tak jediný nový proud, co popírá tezi Russe Coxe (myslím? Mohl to být i Rob Pike) někdy z roku 2000 nebo tak nějak, že Windows a Unix kompletně zabily inovace v počítačových systémech.
"optické myši
Za ještě větší revoluci považuji zbavení myší kuličky."
ano, byla to skvělá revoluce, na kterou výrobci myší zareagovali ještě horším zlem! Kurvítko ve formě nekvalitních spínačů tlačítek.
Co si pamatuji, tak staré kuličkové myšky vydrželi klidně 3-5 let než se začali sekat válečky i po vyčištění a během té doby jsem nikdy neměl problém s tím,že by odešel spínač na tlačítku.
Ale u současných optických myší tlačítka vydrží maximálně tak 2roky (při intenzivním využívání)... tohle prudké zhoršení kvality spínačů nemůže být náhoda...
S geniuskou za 100.- me opravdu netrapi ze mi odejde tlacitko ^^
> S geniuskou za 100.- me opravdu netrapi ze mi odejde tlacitko ^^
Ale u Logitech MX Anywhere s návykovým rychlým scrolováním za 1 600 Kč už ano.
Inteligent u obojí ho umí spínač vyměnit
Inteligent možná ne, ale manuálně zručný človek jo. V každém případě to vyměníš za stejný křáp v ceně té geniusky.
Ale u takové myši vydrží i to tlačítko... (MX Revolution - stáří 8 let, použití v práci)
Spínače jsou individuální záležitost (rozuměj týkající se výrobce/modelu) - i s kuličkama byly myši kde tlačítka odcházely jak na běžícím pásu a i v optikách jsou myši kde tlačítka drží.
No :) já mam už 7 let myšku razor chameleon, tehdy za 1100,- a to hraji onlinovky. Tlačítka naprosto v pořádku, kabel se nepřelomil. Jen jsou trochu nažloutlé gelové bočnice. Stále naprostá spokojenost.
já mám už několik let genius 100x za 80kč. už ani nevím kolik let, musel bych to dohledat, ale tak 4-5+ to bude.
Jeste stesti, ze je to za poslednich 20 let navic.
Jeste par let k tomu a uz by mi tam vyrazne chybela Amiga (na prvnim miste).
Mě tam chybí. Skok v roce 1990 z Didaktiku Gama a IQ 151 ve škole na 32bit multitaskový systém s 4096 barvami byl vcelku šok :)
1992 - World of Commodore: http://youtube.com/watch?v=u43uH-kQpzk
(a jen v 50fps je to fakt ono... na YewTube nic moc :)
20 rokov.
Jó to byly doby, kdy jsem na vysoké čekal v počítačové učebně až se uvolní místo u win 3.11, abych mohl spustit Netscape, stáhnout nějaké věci, zabalit, nahrát na diskety a doma se pak modlit, aby byly všechny OK. A to zklamání, když jedna disketa nešla přečíst a já mohl tohle celé absolvovat znova :-(
Ty vzpomínky, kdy vyhledávání na netu vládla Altavista. :)
A slovenska Astalavista... xD
ad:l) akcelerovaná 3D grafika ve hrách
praveze ja z 3D grafiky nadseny niesom, pretoze strasne rychle starne
skvele su 2D hry z konca 90. a zaciatkov 00. rokov, ktore vyzeraju stale dobre :P
Tak ono je to skor tym ze dneska je rasterizerom GPU a +/- ten obrazovy vystup bude vzdy rovnaky, je jedno aky engine sa pouzije pretoze nakoniec su to aj tak shadery a samotny algoritmus na vypocet nejakeho efektu je viacmenej rovnaky. Maximalne sa robia drobne optimalizcie. V 90tych rokoch ked rasterizer bol SW tak museli vyvojari viac optimalizovat ale aj kazdy engine mal svoj pristup k vykreslovaniu a spracovaniu dat, a tym padom aj ten vystup bol specificky. A bude horsie. Akurat nedavno Unity vydali spravu ako uz aj velke spolocnosti/teamy, ktore doteraz pouzivali svoje inhouse enginy postupne prechadzaju na licencovane. Je dost pravdepodobne ze za par rokov bude velka cast produkcie AAA titulov ale aj mensich hier, bezat na Cryengine/Unreale alebo Unity.
<i>za par rokov bude velka cast produkcie AAA titulov ale aj mensich hier, bezat na Cryengine/Unreale alebo Unity</i>
Proti Cryengine nebo Unreal enginu nic nemám, tam jsem rád, když to hra používá, protože je to stabilní, vylechtané a solidně rychlé. Naopak spousta "inhouse" enginů má nejrůznější problémy a zejména Assassin Creed Unity ukázal, že jejich engine stojí za prd co se rychlosti týče.
Naopak mě příjemě překvapil engine poláků z Dying Light. Pravda, hra je neskutečně brutální a v noci doslova děsivá, ale engine je solidní. Žádný pád, solidně hratelé na high i na 2G GTX 660 FTW - co víc chtít?
Tu ani tak nejde o stabilitu alebo rychlost enginu (aj ked ta je tiez dolezita) ale o do urcitej miery jednotny vizual. Kazdy z tych enginov ma nejaky sposob renderingu, prednastavene parametre, nasvietenie, etc. A vyrazna zmena vystupu by si prave ziadala kompletne prekopanie, preto aj povedzme hry postavene na Unreal engine su spoznatelne ze bezia v zaklade na rovnakej technologii. Ale je to aj o spracovani modelov, animaciach a dalsich veciach. No a mne pride smutne ak v buducnosti budu sice hry mat rozny pribeh alebo graficku stylizaciu ale samotna technicka stranka bude +/- rovnaka lebo vsetky pobezia na rovnakej technologii.
V QuickBasicu šly dělat spustitelné exe soubory. Nešly dělat v QBasicu, to byla "lite" varianta, která byla standardně nainstalována v dosu.
však jo, proto hovořím o qbasicu.
Zrovna jsem to chtěl dodat, někdy ve 13-14 letech (to byl rok '98) se ke mě dostal QBasic 4.5 a později dokonce i verze 7. něco a už od verze 4.5 šli i knihovny. Nikdy nezapomenu na to, jak jsem díky Sysmanu zjistil, jak se dají volat funkce DOSu a posunul v paměti tabulku znaků o pár bitů dopředu. Takže pak jsem měl na obrazovce krásný guláš :o) Proto tu mam i nick 0xB800.
A kdybys měl nick 0xB000, tak bys měl černobílýho avatara? ;)
:o)
Ehmm ... sysman pamatuju, uzasna vec, ale mam silne podezreni, ze ten posun tabulky znaku jsi delal pres BIOS (int 10h) a ne pres DOS. DOS totiz vlastni funkce pro praci s obrazovkou nikdy nemel, proc taky ...
Máš pravdu, vzpomínám si, že jsem volal BIOS a prosil ho o segment+offset, kde má DOS schovanou tabulku se znaky :)
Basicovy soubory do .exe prevadel Turbo Basic (ale ja to mel a fungovalo mi vždy všechno).
Jo, kde jsou ty doby, kdy jsem na XTcku naprogramoval v Basicu funkcni "lode" vcetne jakz takz prijatelne "AI":"-))
UN*Xové systémy zadarmo nebo dokonce jako opensource. To je pro mě největší a určující změna celé IT.
Musím se usmívat, když čtu články z roku 1995, kde se prorokuje, že UN*X nebude za 20 let existovat a všechno opanují wokenice. Výsledek je, že UN*X (linux, xBSD, Solaris, Masox) je všude od opékače topinek po datacentrum. Wokenice jsou pořád jen na desktopech, wokenicové servery jsou "za trest".
Další velká změna je nástup virtualizace ze sálových mejnfrejmů do obyčejných počítačů.
Očekávám třetí určující věc, a sice nástup SDN (Software Defined Network) sítí, kdy místo Cisco, Juniper, ... bude jen nějaký anonymní síťový hardware a všechno bude řízeno stejně pomocí NetFlow (OpenFlow), ONE, ...
EDIT: a ještě jsem zapomněl, poslední epochální objev v souvislosti se "smartwatch" - a sice objevení se "kulatého čtverce". Alespoň tak soudím z článku na sesterském CDR o Samsung smartwatch - že příští hodinky budou kulaté, 360x360 rozlišení. Nakonec se to tedy povedlo !
:-)
"Musím se usmívat, když čtu články z roku 1995, kde se prorokuje, že UN*X nebude za 20 let existovat a všechno opanují wokenice. Výsledek je, že UN*X (linux, xBSD, Solaris, Masox) je všude od opékače topinek po datacentrum."
Ona je to možná tak trošku škoda...
http://herpolhode.com/rob/utah2000.pdf
True true, kde su tie casy ked som skusal OS/2, Geos (aj ked to je len gui), BeOS, rozne linuxy ktore boli fakt odlisne od seba a nie len tym ze maju rozne GUI, TSX co bol 32bit multitaskovy DOS, alebo Solaris. Dnes sa vsetko nakoniec postavi na nejakom Linux kerenli.
Solaris je také všude - OmniOS, OpenIndiana, ilumos, Nexentastor, ...
BeOS byl skvělý krok vpřed, ale bez podpory výrobců HW, tj. bez driverů byl odsouzen k zániku. Údajně nějaké distro ještě skomírá.
Zajímavé čtení, díky za odkaz. Byť od lidí pracujících na Plan 9 se takový pohled dal trochu čekat :-) Svým způsobem je škoda, že po patnácti letech v jeho stavu není (kdyžtak mi to vyvraťte, rád se budu mýlit) žádná výraznější změna.
Zapomněli jste na super skvělý QNX (qvenix). Real-time systém s POSIX rozhraním.
Kromě mnoha implementací - třeba v chemické výrobě, telekomunikacích, robotice, ... je to základ Blackberry OS.
Potesilo, pamatam si ako som pajkoval Covox (LPT D/A prevodnik), najskor myslim verziu bez integrovaneho obvodu a neskor uz s integracom), bol som mlady chlapec, vyrazne mi pomahal otec, takze si to uz moc dobre nepamatam.
Je to neuveritelne, ako rychlo sa nas IT svet meni a co vsetko sa za par rokov udialo.
Autor to pekne zhrnul, dakujeme za to.
Mna toto obdobie zastihlo na strednej skole. prvy rocnik pocitace 286/386 (ibm a compaq) a pascal. Neskor v tretom uz zacinal internet, kde sme mali mesacny limit na prenesene data 5MB :D takze sme radsej chodili cez links, ako cez netscape.
moj prvy pocitac P133Mhz, ktory mal zvukovku sb32AWE, ale slabu grafiku, kamos mal zase P75 a pridavnu kartu voodoo.
Prve pokusy s linuxom - najskor dualboot, prebdene noci nad kompilovanim, upravovanim, skusanim...
To neustale studovanie casopisov ako chip, pc world, level, hltanie noviniek, slintanie nad win9x kopirovanie na diskety, internetove kaviarne, kde hodina stala 60sk, vymena cd-mechaniky 8x za 24x.
Dnes uz kazdy berie vsetko ako samozrejmost, novinky ich velmi neoslovia.
Wacky wheels ˇˇ
jj :)
Pekne, mam to vicemene stejne pane Jezek, zacinal jsem na 286ce..
Z meho pohledu dodam:
- CD bych nevidel jako nejakou revoluci, uz v te dobe jsem povazoval za lepsi nosit 3.5HDD byt nemelo takovou kapacitu (srovnatelne velke byly nesrovnatelne drahe), situace by se teoreticky zmenila rychlejsim nastupem prepisovatelnych medii jenze vypalovacky byly strasne drahe a pomale, pak uz byl 500Mb+ HDD cenove dostupny...
- zapomel jste na jeden velky fenomen ktery posunul vyvoj a to Demoscenu, za sebe bych vypichnul na tehdejsi dobu revolucni moznosti zvukove karty Gravis Ultrasound MAX (https://en.wikipedia.org/wiki/Gravis_Ultrasound) mam jednoho ve sklepe a vazne uvazuju o tom postavit si nejakou 486ku na ktere bych si poustel demicka
cd/dvd bola revolucia, pokial si si chcel archivovat udaje. Ako nahrada diskety bol disk super vec (ja som mal tiez svojho casu taky suflik na IDE, len som vypol pc, vytiahol a priniesol ku kamosovi).
v 15ti letech veku moc nearchivujes, slo hlame o prenos dat :)
pirateni her a vymenovani demicek atd... nezapomente na to ze nebyl internet, vse se stahovalo z BBS coz tehda bylo velmi pracne (2400 bps) a drahe
v 15tich som toho dost archivoval - delphi 4, filmy v asf :), programy... a vlastne vsetko, co mali kamosi na cd-ckach. disk som mal len 2.5Gb, tak co sa dalo islo na cd.
Ved prave, stahovanie bolo drahe, a preto sa to zalohovalo, ked to omylom vymazes, aby si to nemusel znova pracne stahovat
ja zadne zalohovani nepamatuju, to byl vlhky sen nejakych bohatych firem, zacaly se pouzivat 1.44 3.5 FDD (do te doby kralovaly 5.25) a jelikoz byly i ty diskety pomerne drahe tak se na tom setrilo, samozrejme data se ztracely, no tak se slo ke kamosovi znova :)
.) Také jsem to jedinkrát udělal svého času s mým jediným a hlavním 260MB diskem .... No Seagate ... pak mne oblažoval neustále se snižující kapacitou . Pod DOSem se s tím dalo vyžít dlouho ... ale Windows 95 už ten chorobný stav nesl těžce :DDD
ja zacal s nosenim MFM 80MB Seagate 5.25 x 2 (!) - dvojpatrova 5.25, vazilo to sakra hodne kilo, zaplnilo to celej bagl, ale na velikost to vyslo asi stejne jako odpovidajici pocet disket s tim ze vymena dat byla nesrovnatelne rychlejsi :) Nikdy nebyl zadny bad block a to jsem ho tahal hodne :)
zde jsou nejake ty dvoupatrove 5.25 na obrazku
http://www.pinnaclemicro.com/computer/parts.php?m=Seagate+Technology&s=5...
jj, MFM disky teto velikosti taky pamatuju, ale ze bych to tahal na prenos dat me tedy nikdy nenapadlo :D
Nedá mi to, abych se k tomu (velmi) krátce nevyjádřil... Taky už něco pamatuju, včetně pájení covoxu a lámání vadných disket, hraní a programování na 8bitech a závidění úžasných možností Amigu u kamarádů :)
a/ Hmm, zvuk mi nikdy moc neříkal. Potřeba je hlavně u filmů. Asi to bude tím, že dneska nehraju skoro vůbec a bez toho zvuku se klidně obejdu - vím, je to mnohdy půl atmosféry, ale co už. V Kanclu je pochopitelně ticho, veškeré zvuky včetně mobilů jsou vypnuté, takže wavetable syntéza? Takový lepší zvuk, no.
b/ Nevím proč, ale RAR mi nikdy moc neseděl. Proti ARJ byl pomalý a zas tak moc už neušetřil. Navíc přišel v době, kdy jsem místo 40 disket (vše se kopírovala 2× pro jistotu) nosil v kapse starší 40MB disk. Tenkrát jsme už ani nezadělávali bedny, abychom mohli snadno prohazovat disky. Dneska me rar vyloženě obtěžuje (v době systémové podpory ZIP je to past na BFU. RAR není rozhodně žádná revoluce, jenom pokračoval ve zlepšování kompresního poměru. Jinak Silicon Hill Rullez :)
c/ LCD - určitě! Kde bychom dneska byli s rozlišením a hmotností CRT monitorů, že :)
d/ Zlatá kulička! Ok chtělo to udržovat čistou podložku a stejně se co měsíc musely čistit válečky. Ale alespoň bylo poznat, že mám myš v ruce. Tyhlety dnešní hony na za nejmenší a nejlehčí myší jsou naprd. Chci myš bez drátů, dost velkou a težkou, aby se s ní pohodlně pracovalo - holt to máme každý jinak.
e/ Nejsem audiofill, tak to nebudu komentovat. Digitální audio je (byl) nepochybný pokrok.
f/ dtto digitální video - na to se koukám dost často abych to ocenil trochu víc :)
g/ CD-R jó to byly časy - vypálení za 600,- Kč... Jó to byly časy, když cena vypalovačky spadla skokově ze 120 tisíc na cca 80. A pak už to jelo doslova samospádem. Za pár let nebylo PC bez CD-R (později RW, později DVD-/+R/WRAM...) mechaniky.
h/ Tak určitě. Kde bychom byli bez Internetu. Neuvěřitelná dostupnost veškerých informací. To dneska málokdo docení, jaké to je v porovnání s kamennou knihovnou :)
i/ souhlas
j/ souhlas
k/ no nevím. nebaví mě třídit kvanta fotek a poslouchat nářky mé zbesile cvakající manželky, že všechno je šunt a je to rozmazaný... Nikdy jsem moc nefotil, fotky neprohlížel... Dneska udělám tu a tam "fotku" mobilem (já vím, já vím...)
i/ Tak 3D jde dopředu, to určitě a Voodoo to hodně nakoplo, ale že by t okvalitativně posunulo hry někam jinam... Herní zážitek se dohání "realistickou" grafikou, atmoška se nažene mnohem snadněji, ale že by to nějak nahradilo kvalitní základ hry, to se říci nedá.
m/ Určitě. Každý se učí programovat na příkladech a jiném "opsaném" kódu. Bez OSSW bychom měli mnohem méně možností studovat a poučovat se z cizího kódu.
// Nic ve zlym :)
ve sve dobe byl RAR revoluce, vsichni geekove na nej presly jen BFU zustaly u ARJ a ZIPu :)
Tak na rar sa preslo, tak ako je spomenute v clanku, hlavne koli tomu ze sa dal archiv rozdelit na viac suborov a releasy preto mohli byt v pohode na 1,44MB fajly ktore sa zmestili na diskety. A slo to bez nejakeho carovania ako pri zipe/arj. Ak bola potrebna vyssia kompresia tak sa aj tak nakoniec pouzilo nieco vykonnejsie (napriklad uha). Tak isto dneska je dost popularny 7z vdaka dostupnosti na rozne platfromy ako aj otvorenosti.
Hezky pokus o vtip... :p
RAR vyhovoval BFU z duvodu grafickeho rozhrani... diky Winraru doslo k masovemu rozsireni. Arj se ovladalo stale jen z prikazove radky. :)
tak rar v casoch dosu a verzii 1.5x, ktora bola popularna, mal svoje vlastne textove gui kde bol jednoduchy filemanager (tusim len jedno okno) s vyuzitim F klaves na komprimovanie/dekomprimovanie a par dalsich funkcii. Winrar dosiel dost neskor, ked uz samotny rar bol popularny.
sry, v tom textu mi vypadlo "a"... melo tam byt "a diky Winraru doslo k masovemu rozsireni." Ikdyz to mozna uz melo spojitost spise s nastupem woken a poklesem cen PC sestav. Kazdopadne arj zde ujel vlak. Jung se soustredil na funkcionalitu, ale zanedbal uzivatelskou privetivost.
To graficke rozhrani, kterym rar pritahl BFU prave pamatuju. Bylo modre a hodne podobne souborovemu manazeru M602. Takze kdo pamatuje M602, nebo FAR manazer a vypne druhe okno, tak bude mit slusnou predstavu. :)
Jinak arj sice bylo ovladatelne pouze z prikazove radky, ale melo obrovske moznosti nastaveni... bylo tam prepinacu, ze vypis helpu byl snad na 3 obrazovky :)) Nicmene arj byl ve zjednodusene verzi podporovan primo v tehdy popularnich souborovych manazerech, napr. NC (alt + F5/F6) a M602 (F9), ale hlavne u NC to mnoho lidi vubec nevedelo, protoze obvykle netusili co dokazi jejich F klavesy pokud pred tim stisknou alt. :)))
Teda nevim kde jste na to přišli ale co pamatuju, tak ARJ mělo rozdělování archivu na víc částí ( přepínač -v něco ). RAR jsem od 386 používal jen z donucení, jinak ARJ, UHA, ARC, 7Z. Poslední dobou i ZIP, protože to prostě otevře většina BFU. Ale když chci něco archivovat, tak 7Z a maximální kompresi co zvládne pobrat operační paměť.
ano arj dokazalo delit na viac archivov ale bolo to tusim docela krkolomne. Presne si nepametam ale tusim rozbalovanie bolo problematicke alebo tam bol problem s verziami samotneho arj ? Uz sa nepametam ale v tom case sa akurat objavil rar ktory to mal lepsie vyriesne a hlavne mal gui v textovom rezime pre BFU. Aj zip sa dal rozdelit na viacero archvov. Minimalne existovala nejaka verzia zipu ktora to dokazala.
U arj platilo, ze je zpetne kompatibilni, takze s 2.41 nebyl problem rozbalit 2.30, nebo jakoukoliv nizsi verzi. Syntaxi uz presne z hlavy nedam, ale u vicesvazkoveho archivu stacilo pamatovat -x -v a rozbalilo to vicesvazkovy archiv vcetne cesty. :)
Nevím, jak je to s velikostí myší, asi je ta moje stávajíci trochu hubenější než bývala, ale váha by se dala zvýšit jednoduše - stačí nějaké olůvko.
Nejsem audiofil , ale Melodik jsem si pořídil už k Didaktiku a 8 bit Sound Blaster pak byl opravdu skok do jiné dimenze ... 486 jsem si už kupoval právě s nějakou variantou ESS688 :DDD
Pinball Fantasies ,intro Duna 2 a Armored Fist ve své době dokázalo přesvědčit ;) .... no a pak tu byl samozřejmě Sound Tracker s MIDI a tunou MOD skladeb známých z Amigy ....
SB AWE 32.... cenove dostupna 386DX.... nastup pentii kde uz slo bez ladeni prez winamp bezproblemove prehravat MP3 a vubec EDO RAM a takove zalezitost jako prvni DIMM joooo to bylo :-)
a abych nezapomel po esa/isa grafikach konecne nastup VESA.... a pak PCI to bylo zradlo ...
Ps.. Kde je ted Trident ...
Trident je u mna v sufliku :D
Tehda kazda nova technologie neco prinesla ... ne jak ted :-(
Ja si nejvic vazim IT dobu kdyz byla zcela bez internetu, jelikoz si clovek data vic vazil, dila byli kvalitnejsi a celkove se lide setkavali kazdy den aby probrali nove informace, zkusenosti a vymenili si mezi sebou data.
To je hezké, když jsi v Praze nebo nějakém větším městě. Jinde už tolik lidí, se kterými si můžeš vyměňovat informace, které Tě zajímají, není.
Tenkrát to šlo i jinde ... Byl Svazarm (602 ;) ) , Počítačové kluby , dokonce i korespondenčně se dalo vyměňovat ... .
Lidé si našli cestu , stejně jako dnes .....
Šlo, hlavně tenkrát měl člověk nějak víc času (já se tenkrát vyblbnul s Sharp MZ720). Ale ta poznámka směřovala spíše k té frekvenci.
No nevim, ono ty zacatky internetu kdy se na nej stala fronta a nemel ho kazdy doma taky nebyli tak spatne ...
Ještě bych přidal:
n) USB
Bylo to první rozhraní v PC, které řešilo spoustu nedostatků tehdy používaných LPT/COM portů.
- mělo konečně u sebe i napájení
- malý a hlavně nový konektor a tenký kabel
- standardizované všechny komunikační vrstvy
- tehdy rozumná rychlost
Dnes už jen málo lidí ví, co vlastně zkratka USB znamená. Pojem "úesbéčko" zlidověl a označuje většinou flash disk, stejně jako "empétrojka" se říká hudebnímu přehrávači.
V době, kdy USB přišlo, se to ovšem často překládalo jako useless serial bus. Protože dost dlouhou dobu pro něj kromě myší a klávesnic nebyla žádná rozumná zařízení a i podpora v OS byla mizerná - MS to do NT4 nedodělal, takže na výkonnějších PC se dalo používat až s nástupem W2k - fakticky až 5 let po standardizaci. Ani do W95 nešlo doinstalovat, podporu dostaly zpětně až W95OSR2.
vidíš, usb. no popřemýšlím, jestli by na ten seznam patřilo. ono totiž jako že bych jej považoval za spásu, to ne. mě plně vyhovovala DIN klávesnice, COM myš, LPT tiskárna + scanner. Za klad USB v tomto ohledu nelze považovat přenosové rychlosti, ty mohly hypoteticky růst i se staršími rozhraními. A dodnes považuju DIN/PS2 klávesnici za lepší řešení než USB.
Dodnes PS2 klávesnici používám. Ale pro připojení scannerů a tiskáren to byl fakt pokrok, tedy až s USB2.0. Přestalo blbnutí s SCSI řadiči (ještě nedávno jsem s tím u profiscanneru zápasil) a hodně se zrychlil tisk předtím omezený propustností LPT.
USB urcite ano... sice ze zacatku bylo vyuziti slabsi, ale dnes si bez toho zivot s kompem neumime ani predstavit.
Neskodilo by tam zaradit ani bezdratovou komunikaci. IrDA bych asi vynechal, to bylo pomale a spis pro zlost. Ale wifinu, nebo modrozub bych mozna zminil.
jeste pamatuji na jeden zlom (myslim, ze to bylo z prechodu z pentia II na pentium III) - najednou mely zakladni desky mnohem vice IRQ portu, takze odpadlo pracne kombinovani, kdyz na nekterou komponentu nevysel IRQ (nebo kdyz windows priradil IRQ zvukove karte a zaroven LAN).
(asi se nevyjadruji technicky spravne - tyto problemy jsem uz dlouho resit nemusel :) )
Za to mohla sběrnice PCI a stalo se to dávno před Pentiem III.
Mno, ono to ma spis souvislost s PNP, ktere ale ze zacatku take moc nefungovalo, proto se tomu rikalo Plug & Pray a pokud to deska umoznovala, tak bylo lepsi priradit IRQ pro jednotlive sloty v BIOSu rucne. :)
Jinak sbernice PCI byla uz na novejsich 486.
mno uz si to moc nepamatuju, proste vim, ze na jednech byl IRQ max 16 a na tech novejsich uz max 23 (coz mam ted na mem pc).
A kdyz mel pocitac tiskarnu, modem, volant, grabovaci kartu, scsi kartu na scanner a nedejboze jeste tablet, tak se to muselo resit nekolika HW configuracemi. - pripadne principem pokus omyl se ruzne prohazovala zvukova karta, lan karta, modemova karta a modlelo se, aby to windows spravne priradil..
Edit - ted nevim, jestli je to tak, ze kazdy system ma jen 16 IRQ a 17-23 zpracovava system virtualne sam, ale urcite to musela zakladni deska podporovat, protoze si opravdu pamatuji, ze na stejnem systemu windows95 to na jednom ukazovalo jen 16 IRQ a na druhem pc 23 IRQ. (a nebo uz mam Alzhaimera, to se taky nevylucuje ) a myslim ze to bylo na chipsetu BX se slotem1, kde pres redukci se dalo Pentium 3 tualatin na 1150 (takze bylo vyhodnejsi koupit novou desku pro tualatin, kde uz tento problem nebyl)
Já myslím, že to bylo díky ACPI, takže jednak to musel podporovat HW (základní deska, resp. bios) a pak taky samotný OS.
jo tak to bude asi ono, tak v tom pripade mi ACPI tenkrat udelala opravdu radost :)
Jestli to spis nez ACPI (Advanced Configuration and Power Interface) nebyl APIC (Advanced Programmable Interrupt Controller) ... i kdyz, ono to souvisi, protoze mam pocit, ze bez nastaveni pres ACPI bezi APIC v kompatibilnim modu ...
Jj jo to bude spíš tahle druhá zkratka :) Jenže u desek jsem to měl vždycky tak, že s vypnutím ACPI se vypnulo i APIC a celý se to přehodilo do toho starého módu (no i ve windows se ten počítač pak jmenuje cosi standardu ACPI a o APIC ani zmínka). Historicky si to moc nepamatuju, přišlo to asi společně s ATX zdrojema (možná někdy později) a ani nevím, které windows to už podporovaly, možná už win98?
Tak uzavřeme kruh a řekněme, že je byla PCI a integrovaný APIC (a nikoliv ACPI) co umožňoval používat rozšířené PCI interrupty a jejich sdílení. A později nové revize PCI, které přešli od dedikovaných IRQ linek k MSI.
Samotné APIC bez PCI moc nepomůže (i takové implementace v úplně ranné době byly). PnP taky není výhra, to bylo v podstatě nástroj pro bezjumperové nastavování konfigurace.
Ano, da se s tim takto souhlasit. Ikdyz ani to jeste nebyl uplny konec trapeni, protoze nektere PCI karty nechodily ve slotu se sdilenym IRQ. Takovou kartu pak sice POST vylistoval, takze BIOS ji videl a IRQ bylo prideleno, ale v OS nebyla detekovana, nebo nebyla detekovana korektne, takze se nainstalovala pouze cast ovladacu a zbytek byl s vykricnikem, nebo vubec. Bylo nutne ji prehodit do nesdileneho slotu, nebo do slotu, ktery byl sdileny s neobsazenym slotem. Nastesti slusnejsi vyrobci MB davali do manualu tabulku, kde bylo uvedeno ktere sloty mezi sebou sdili IRQ a v takovem pripade odpadla metoda pokus - omyl. :)
Ja to vezmu jeste vic do historie. Pamatuju, ze IRQ bylo jen 8 a az pozdeji byl zdvojeny kontroler a bylo jich 16. Proto na nekterych kartach slo nastavit jen nizke IRQ...
To PnP o kterem se zminuji bylo implementovano v PCI sbernici. U PCI karet neslo nastavovat IRQ, ale bylo prirazeno prave PCI sbernici, takze kolikrat clovek musel prehazovat karty ve slotech, nez si to sedlo. Nicmene PnP neprislo s PCI sbernici... jiz nektere ISA karty totiz byly PnP.
To, co popisujes dal... to prinesl az APIC (Advanced Programmable Interrupt Controller), ktery byl na poslednich 486 a prvnich pentiich. Pomoci virtualni routovaci tabulky bylo mozne sdilet jedno IRQ pro vice zarizeni. Nezbytna byla ale podpora ze strany OS a prvni wokna byly tusim W2k.
ACPI prislo jeste o fous pozdeji a pridava power management. Zjednodusene, nahrazuje drivejsi APIC + APM a trochu to rozsirili. Vysledkem jsou ty ruzne uspavaci rezimy.
Jo s IRQ byl nekdy boj, ale zase az tak mi to nevadilo. Tenkrat jsem se tim zivil a bylo to i me hobby. Ale kdo dnes pamatuje doby, kdy se IRQ na ISA nastavovalo jeste pomoci jumperu. :)))
Mno, i440BX byl i muj oblibeny chipset. Pozdejsi i815 se uz proste tak nepovedl a mel omezeni pouze na 512MB ram. Jen ta redukce na tualatin se hure shanela. Ale na OC to byla fajn vec. Na slotu 1 jsem tak vydrzel pomerne dlouho, od celeru 300A@450 a Asus P2B po tuleniho 1Ghz@1500 na Asus P3B-F. V podstate kazdy CPU sel o 50% a rekord jsem mel na celeru 600@1002. :)))
V zasade sa da z vecsinou bodou suhlasit ale asi ako prvy by som dal miniaturnizacia a celkovy vyvoj vo vyrobe cipov. To je to zasadne co umoznilo raketovy vyvoj v HW. Dnes mame SoC ktory ma desatinove rozmery oproti cpu z 90tych rokov a vykonov je niekde uplne inde a spotreba je minimalna. Nehovoriac ze v tom SoC je este integrovanych kopec dalsich obvodov. Smutne je ze ale samotne architektury sa nemenia. V podstate jedina zasadnejsia vec sa odohrala prave teraz nedavno a to su tie nove cipy od Intelu/Micronu 3D Xpoint.
Co naopak mi pride precenovane je prave Open Source. Ono to vyzera ako keby bez OSS nevzniklo nic poriadne ale skor je to naopak. A v dobach ked open source neexistovalo, bol tu furt shareware, freeware, publicware a dalsie formy. Stale by vznikali zaujimave aplikacie, pred GIMPom tu dlho bol Paint Shop Pro a dalsie aplikacie. Skor vdaka OSS tu vzniklo kopec balastu a hlavne klonov ktore su polofunkcne a nedokoncene projekty. A aj vdaka OSS skoncilo kopec firiem ktore robili zaujimave produkty a inak, a pritom OSS nebolo lepsie ale je proste zdarma a tomu komercna firma ktora potrebuje zarabat na beh, moze len tazko konkurovat.
Vaši logiku ohledně OSS nechápu, zveřejnění a uvolnění kódu naopak umožňuje převzetí a dokončení opuštěných projektů. Co se týče úpadku firem, tak programy zdarma samozřejmě problém jsou, ale pokud je mi známo většinou to byly uzavřené programy, které toto způsobily (Internet Explorer, který zlikvidoval Operu a Netscape, Media Player, který odstavil RealPlayer a Quick Time Player). Popravdě řečeno, neznám firmu, která by měla problémy kvůli tomu, že ji konkuroval program vytvořený v rámci OSS.
Vážím faktu, že autor výjmečně použil "opensource" místo nábožensky-fundamentalistického "free software". Že by nakonec nebyl úplný fanatik a začal dostávat rozum :)
Ale i tak mi článek připadá jako retrospektiva druhé půlky 90let než jako zhodnocení posledních 20let. Přece jenom se toho stalo podstatně víc. I když při vědomí konzervatismu autora, chápu, že to pominul, protože on prostě pláče po devadesátkách. (namátkou: projení počítačů a mobilního světa, cloud, app economy, github, sociální sítě, masové rozšíření používání technologií a internetu i ne-fanatiky, nové business modely pro software a služby), atd.
Proti tomu jsou nějaká na smetišti ležící rary, optická média a wavetable syntéza úplné prkotiny.
tys absolutně nepochopil co jsem psal v úvodu. nebo nečetl.
Kazdopadne balit do raru na presnou velikost diskety se moc nevyplacelo....... Sem snad nemel ani jednu na ktery by nebyly vadny sektory :-)) joo novy cerstve rozbaleny disketky to jo ale takovy sem snad nikdy nemel ..
já jako safety proceduru později používal balení do 1,44MB archivů na fdformatem vyrobené 1,48MB diskety. To byla dostatečná rezerva pro případné vadné sektory.
Mam pocit, ze oznacovani vadnych sektoru mi dlouho nevydrzelo, protoze vetsina disket jak zacala mit vadny sektory tak jich pribyvalo ...
jj, vadne sektory mely vzdy tendenci se mnozit, takze takova disketa byla pro mne okamzite nespolehliva a pouzival jsem ji maximalne na prenos mezi kompy v jedne mistnosti a pri dalsim problemu sla rovnou do kose :)))
Btw wave table zvukovku jsem mel uz na 386 a byla ISA a nebyl to SB, alebrž něco kompatibilního, k cemu se musely dohravat drivery, takze to zabiralo místo v pameti a nektere hry nesly spustit, protože bylo malo zakladni pameti (te z 640kb). Takze se delaly při kusy s nejakejma pametovejma optimizerama, co to cpaly nahoru do toho zbytku do 1MB :-)
Hrozna sranda :-)
Zlata Awe 32, která pod DOSem nepotrebovala specialni ovladace a fungovalo to ve vsem :-)
Mimochodem, ja zacinal na XT, takze samozrejme první "zvukovka" byl DA prevodnik s MDAC08 (tusim?), ale na 286 jsem si pak poridil zvukovku jmenem Adlib, coz NEBYLA SB kompatibilni zvukovka, byl to predchudce SB, mělo to FM syntézu na 4 kanaly a NEMELO to kanal na zvukove efekty. Takze například, pokud bych na tom pustil DOOMa, tak bych slysel hudbu, ale neslysel bych strelbu :-)) A spousta her v te době umela nastavit hudbu na jiny HW a efekty na jiny HW, takze hudba z Adlibu a efekty ze speakeru :-)))
Jinak k tomu co autor psal (proletl jsem zrychlene, snad jsem něco neprehledl) bych dodal moznost jednoduse si postavit sit vice PC i v domacich podminkach. Dneska se to bere jako samozrejmost, ale byly doby, kdy to fakt uplna samozrejmost nebyla :-)
LCD až na tento bod super ohlédnutí, ale LCD krok vpřed? Sorry ale to je tfuj, IBM P260 co mam u druhého kompu (letos slaví 14 let) má stále lepší obraz než všechny LCD na trhu. Lepší kontrast, vysoké refreshe, solidní gamut, přesnost barev je taky fajn, nuloej inputlagf/odezva. Spotřeba neni hvězdná ale je to "jen" 120W. Můj PC pod tim stolem ve full loadu bere 600W. Jediná nevýhoda je že to má jen 22". Ale LCD byl fakt krok zpět, těch prvníh pár let byly doslova horror, humusní TN panely všude. I dones tu máme IPS s mizernym kontrastem 1000:1, IPS glow, atd atd, VA co má solidní kontrast mívá zas méně přesné barvy a je líné. Kritické problémy se nikdy neodstranily. Pokrok to udělalo ale krom ostrosti a rozlišení se to CRT nikdy nevyrovanlo. Kde je sakra ten oled co nás měl všechny spasit?
PVA kombinované s quantum dots by mohlo až na tu odezvu s patřičnou elektonikou (bez lagu) už bejt dost blízko (vysokej gamut i kontrast). Ale na CRT fakt nedám dopustit. Lidi co viděli LCD jako "revoluci" pravděpodobně nikdy neviděli kvalitní a dobře seřízené CRT. Ono ranodom AOC/Acer s 17" co stál pod 10K Kč to fakt nebylo ono. Ale trinitronový IBM, necy, Dely, Sonky 21+ to byly monitory. A to nepočítám ty 24" širokoúhle bestie z té poslední generace.
Já děkuju bohu za LCD. Když sedím před crtčkem, tak během 5 minut slzím a nic nepřečtu, protože vidím rozmazaně :-)
každopádně srovnávat tehdejší HIGHEND s dnešním lowend LCD je trošku nesmysl :-) tehdy monitor za 3000 měl snad ve všem horší vlastnosti, jak dnešní LCD za 3000 a to máš za tyto prachy 24 palců. nedávno jsem koupil na mallu za 2599,- BENQ RL2455HM :-)
Jaké je to CRT a jaké používáš rozlišení a refresh rate? U mě je to totiž přesně naopak , z CRT nic a u LCD jsem dostal po prvních 14 dnech zánět spojivek protože jsem měl moc vyhnanej jas, se sníženym to zase byla blitka, žádnej gamut/barvy. Postupem času jsem našel solidní LCD ale... taky stáli pálku a jako primary jej místo CRT používám jen kvůli velikosti, protože 32" na CRT neni, tam je maximum 24" 16:10 a těch je dnes jak šafránu, typických mezi těmi sehnatelnými kvalitními je spíš 4:3 21-22".
To bylo myšleno obecně s CRT. Je úplně jedno jaké rozlišení a jaký refresh rate. Když byl refresh rate vysoký, tak se to neprojevilo během pár minut, ale třeba po hodině se mi oči stejně unavili :-) jinak, myslím si, že jsem si to udělal já, když jsem používal kdysi 15palcový (nebo dokonce 14?) s rozlišením úctihodných 640x480 s refresh rate 75hz :-D byl asi trošku vysvícený...
hlavne ted mam pro pohodlnou praci 4 LCD. Tohle bych chtel videt s CRT...
Jo tak takovýhle. Už je mi to jasný, já o koze a ty o voze. Já se bavim o 21+ trinitronech a ty se bavíš o 14-15" low-endech z dob 384/486 co se už v ke konci 90.tých let házeli do šrotu...
To byl monitor s plochou obrazovkou :-D 1024*768 dával tuším na 60hz :-) každopádně, mě je fakt úplně jedno, před čím sedím, prostě mě z toho vždy bolí oči. Nedávno jsem měl tu čest s nějakým 24palcovým monitorem a vydržel jsem to dokonce půl hodiny :-)
60hz? To tě muselo zabít, pod 85hz bych u CRT nešel z toho pak fakt bolí hlava. Mé monitory dávaj 1024x768 při 150hz.
myslím, že jsem dostatečně popsal, proč a v čem konkrétně jsou pro mě LCD krokem vpřed. já bych se už nevracel, mám rád svoje oči.
Urcite, rozne LCD technologie maju svoje problemy, ale stale je to pohodlnejsie nez obrovske, teplo generujuce CRT.
Mal som 17" plochy trinitron a ten bol fajn, ale obycajne CRT (rozumej lacne) stali za ....
Prechod na LCD bol super, male, nehrialo to tolko, a naozaj s toho boleli menej oci aj ked to bezalo na 60Hz oproti ca. 100Hz CRT.
Ked sa clovek vyhral s nastavenim farieb, jasu, ..., tak aj na TN Paneli sa to dalo prezit.
IPS, VA Panely su uz celkom fajn, od vyroby vacsinou prestrelene farby a jas, ale to sa ako-tak da nastavit.
Kvalitne LCD+sonda a da sa ziskat i velmi solidne podanie farieb.
Len sa treba rozhodnut na co to LCD chcem pouzivat. Mozna OLED na posunu dalej alebo skor blizsie k idealnemu univerzalnemu panelu.
Univerzalni LCD fakt neexistuje. Tedy pokud to chces pouzivat na hry a zaroven na grafiku, tak bud kompromis, nebo dva zcela ruzne monitory. Jenze na oled uz neverim...
Jo, to celkem chapu, dlouho jsem hledal LCD, ktere by nahradilo moje CRT. Ono nahrada za Eizo T961 se hledala hodne tezko. Na desktop jsem mel 1600x1200/85Hz a hry jsem hral na 1280x1024/100Hz a byla to parada. Dnes tedy mam LCD (take Eizo), ale k CRT bych se nevracel... ikdyz ho mam stale jako zalohu. LCD je preci jen ostrejsi a ma lepsi geometrii obrazu... tu na CRT proste nedozenes.
Pokud jde o barvy, tak na LCD mam po kalibraci odchylku, kde prumerna delta E neprekroci 0,5... u CRT jsem byl rad za 2,5.
Pokud jde o spotrebu, tak CRT bralo 90-140W podle toho, co bylo zobrazene. LCD na tom v mem pripade neni o mnoho lepe, protoze kolem 100W zere taky. V tomto bode jsem si moc nepomohl. :)
Bal jsem se problemu s odezvou, ale UT a Q3A uz nehraju... tam bych asi problem mel. Dnesni hry uz na odezvu tak narocne fakt nejsou.
Na oled cekame marne a asi se nedockame...
po vete "protože nemám rád zvuk MP3 komprese ve sluchátkách" som prestal citat tento clanok...
v pořádku.
Ja som tiez pocul o audiofiloch, ktori to udajne pocuju :)
Ogg je rozhodne lepsi, ale zial este stale velmi malo podporovany v zariadeniach.
Svet sa ale meni, tak coskoro uz i toaletna misa bude mat OS a pustime si OGG :)
Toaletni misa s OS? Takova pitomost, kam na to chodis ... OS bude samozrejme v te nadrzi na splachovani. :-)
Není třeba být audiofil, abych slyšel mp3 kompresi. Zvlášť když někdo udělá mp3 s kompresí pod 128kb/s.
Tak vono záleží taky na čem, na mobilu??? ;-)
Mě se zdá(?), že všechny empegy již pod 384kb/s hrozně šišlají a to jak na mojich 3-pásmových reprobednách Made In sám doma o objemu cca 150l z těžké 24mm husté dřevotřísky a vytlumené vatou a hlavně z Hi-Fi repráků TVM (Tesla - např 12" basák chodí os 22Hz! to jsem nikde u jiné značky ani nenašel, navíc dodložený měřením a grafem v dané toleranci poklesu max 3dB) a vlastní výhybka bez zbytečnbostí a bez přepolování pásem... a zesík mám Technics Class AA 2x120W sin do 0,3% zkreslení (toroidní trafo a hafo pF "flašek" na filtraci) natož ve sluchátkách např moje jsou od Sony-ho s neodymovými magnety a rozsahem dokonce 5Hz-25kHz.
Uspokojujě mě minimálně wav a min o 44100Hz/16bit, raději však 96kHz/24bit a zvuk lidského hlasu sejmutý minimálně ze SHURE Beta SM58A a lepšího :-)
Nevím, co myslíte tím šišlají. Starým mp3 chyběly výšky, protože původní encodér od Fraunhoferu to osekával někde na 14kHz. To už je ale dávno pryč a navíc to není projev mp3 komprese. Jestli stačí 128kb/s nebo nestačí ani 320kb/s záleží na typu hudby. Jinak fakt bych rád poznal někoho, kdo pozná rozdíl mezi profesionální nahrávkou se vzorkováním 44,1/16 bit a 96/24bit. Pro další zpracování to samozřejmě smysl má, ale jako výstupní formát mému uchu to první bohatě stačí a to jak z hlediska dynamiky (nemám doma koncertní sál) tak kmitočtového rozsahu.
kdyz vam chybi vepredu zuby nemuzete rict s ale jen š... A ano souvisi to s neschopnosti prenest vyssi kmitocet ale nejen!!! to. Zahuhlany jakoby zahaleny pod dekou je zvuk i pri orezani vysek uzivatelem - stazenim korekci vysek, ale ty empegy delaj navicjeste i chyby! ve vypoctu a v kraceni podobnych udaju na stejne!... udaje. Podobne jako i u obrazu udela JPEG nehezky opar kolem hran objektu- kontur a ne ze je pouze rozostri, rozmlzi. Proste vliv kraceni proste ojebavani...
Jiz tak digitalni = nespojity ale v prirode jsou jevy i zvuk spojity! A tedy digitalni je oompromisni popis jevu, popsany jen konecnym omezenym poctem udaju a jeste se dal ojebava... - kracenimm...
I v přírodě jsou ty jevy nespojité, jen na podstatně nižší úrovni :-)
Tak jasně, když si vezmeš mikroskop tak i analogová gramofonová LP deska je samá hruda z molekul a sem tam díra nebo rýha a proto lupanec :-( Co je pak platná analogová sinusoida drážky když jehla skáče po dírách ba po molekulách...
Zvuk je prostě jen tlaková vlna leticího mračna (kvanta) molekul vzduchu, co bubnují ve vlnách! na membránu mikráku nebo ucha.
I světlo a fotony jsou kvantová fyzika a nic spojité idálně, ale!
Rozlišovací schopnost ucha a oka (tedy jak koho!...) je tak jemná, že např u oka jemnost sítnice a rozlišení úrovní jasů a barev technické snímače ani obrazovky jen tak nedoženou jeho jemnou strukturu světlocitlivých buňěk. I fps oka u rozlišení plynulosti pohybu je mnohem vyšší než 50Hz a považujeme tento vjem a jevy subjektivně!!! za spojité.
Kdežto digitální technika je značně nedokonalá k tomuto a jen velmi hrubě (málo bodů, pixelů, úrvní jasů a barev) a skokově (fps) zaznamenává i reprodukuje :-(
Proto jen relativně mluvíme o spojitých jevech i vjemu člověka a nespojité - digitální, technice. A jde o to se tmu "spojitému" jevu co nejvíce přiblížit. Ale někteří se snaží pouze osšálit vjem...
Někteří jedinci se ale ošálit snadno nedaj! Mě řikají muzikanti, že su jak netopýr, že slyším trávu růst :-))
Dskutéři kameramai se zase durdí, že vidím kdejakou nedokonalost v jejich videu (někteří nechaj proklad a i když je u FullHD mnohem víc řádků, já i tu jemnou zubatici stále vidím a vadí mi silně!!!
Z toho, co je v článku, u mě:
c) LCD monitory
e) a vlastně i f) a g) - digitální hudba/video/foto jako takové ani ne, ale hlavně ta komprese (viva la empétroska, mé druhé setkání se zázrakem v PC - to první bylo, když se z obyčejného PC speakeru linula 6bitová samplovaná hudba ;).
h) - internet, jednoznačně.
m) open source - zcela bez debat.
Dovolil bych si přidat ještě SSD :). Už pevné/ohebné disky byly solidní pokrok oproti kazetám (a kazety oproti děrným štítkům), ale s SSD to teprve dostává tu správnou šťávu. To je cesta, která nejspíš skončí tím, že paměť, která neudrží data po odpojení napájení, se stane minulostí.
O SSD píšu v části o NAND flash ;-).
Ups ;) Takže za j).
Děcka, chci se vás zeptat:
1) co je počítačová učebna?
2) co je to myš u počítače? Také je nosíte na sál a dáváte je chcíplé operátorkám děrování do krabic s děrnými štítky?
3) co je digitální fotografie? Umí to i můj Flexaret V?
4) jak přenášíte feritovou paměť? Ve čtyřech s ručním paleťákem?
6) proč Ježek nezmínil počítač všech počítačů Minsk 22?
7) nemám pocit, že za posledních 20 let došlo v IT k nějaké revoluci. Ta proběhla 22. října 1925 patentováním tranzistoru, i když údaje o polovodičích sahají někam k roku 1882. A od té doby se nic revolučního nestalo. Nebo mi něco uniklo?
Ježu, před a, i, ani, nebo se čárka nepíše!
nadpis "Co mě potěšilo v IT za posledních 20 let" takže mluví jen o tom, co se prostě během posledních 20 letech událo a co podle NĚJ (což je třeba zdůraznit) stálo za to :)
Leda by tak, když jen podle něho. To mu ke štěstí stačí málo (kdejaká volovina). Mě naposledy potěšil vynález tranzistoru a od té doby to stojí za starou belu.
V tom případě žiješ hodně smutný život :-(
Jinak, to už ti musí být joo let, že ti naposledy udělal radost před téměř 70lety vynález tranzistoru :-D
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=153
"Základní pravidlo říká, že čárka před a se nepíše, jestliže jde o slučovací poměr. Jestliže jde o spojení v jiném než slučovacím poměru, čárku před a píšeme."
Jinými slovy je spousta případů, kdy se před <em>a</em> čárka píše a není jich zrovna málo. někdy mám pocit, že jich je jako na potvoru většina. No, většina asi ne, ale někam k polovině se to blíží.
Nebo se nepíše čárka naopak před spojkou: nebo ;-)
Proto mnozí maj dení svícení bez zadních koncových světel :-(..., neb se píše v zákoně, a začíná se koncovými!!! světly ne náhodou, že musí "svítit zadní koncová světla a vepředu potkávací tlumená nebo světla pro dení svícení."
Není!!! tam před: nebo čárka. Není tam záměrně!!! Neb nestojí to dení svícení samostatně... Měli raději v textu zákona použít spojení: anebo. A nebo měli raději zopakovat ta zadní koncová pro sichr: "Zadní koncová a tlumená, nebo zadní koncová a ta pro dení oslňování"...
Tedy docela nebezpečný jev vznikla a za soumraku a v tunelu vám zpravidla ještě tmavé vozidlo zmizí z očí! :-( Jen pro neznalost češtiny! :-(
A někteří maj pro jistotu to dení svícení i při tlumených..................................... Tupci!
Tak pokud svítí obojím, tak je to v souladu s použitím spojky nebo bez čárky. Použije-li se čárka, tak platí jenom jedna z možností (logické XOR), zatímco bez čárky mohou platit i obě (takové logické OR).
Otázka stranou je to, kdo pak ty auta pro náš provoz homologuje? Pokud mi svítí jen přední světla pro denní svícení, zadní nesvítí (nevím proč, protože by klidně mohly, když jsou taky LED). Když rozsvítím potkávací, pak samozřejmě zadní svítí také, ale navíc svítí i světla pro denní svícení. Prostě a jednoduše ta světla pro denní svícení vpředu svítí vždy, pokud je zapnuté zapalování (páčka má tři polohy světel: 1) off = svítí denní světla; 2) on = svítí denní + potkávací + zadní; 3) auto = střídání varianty 1 nebo 2).
PS: osvícení auta je origo z výroby :)
Jeste bych pridal smart mobily :) , zvlast kdyz vzpomenu, jak si muj otec pred x lety kupoval za 15 tisic navigaci do auta...
Mna este potesil prechod optickych mysiek na laser, cim sa znizili poziadavky na povrch pod myskou.
RAR bol svojho casu super, dnes dam prednost 7-zipu.
Dotykove obrazovky su tiez pokrok, hlavne v prenosnych zariadeniach. Nie kazdy ich ma rad a nie vzdy je ich vyuzitie rozumne, ale potesilo.
Elektronicky papier / citacky knih, tiez velmi potesujuce. Dobre sa to cita, je to lahke, skladne, super. Klasicke knihy mam rad, ale elektronickej by som dal prednost, teda aspon beletrii.
Inak uvedene body potesili aj mna :)
Jojo, zrovna minulej tejden jsem vyměnil optickou za laserovou, protože mám pracovní stůl z černého lamina a navíc jak je už umažtěná a vyhlazená (má jen jemnou strukturu imitace dřeva) rukou a myší, už optická myš reagovala blbš hlavně začátek rozjezdu byl váhavý :-(
Koupil jsem skoro nejlevnější - Evolveo asi tuto: http://www.czc.cz/evolveo-mg611/133930/produkt byla nejdelší ze všech co měl kamoš v krámu na osahání , mám totiž ruce jak lopaty... (nechápu jen proč musí modře okolo oslňovat...)
pridám:
1. USB
2. všetky bezdrôtové technológie, všetky...
3. chytrý foun a vôbec mobil ako taký je hneď po internete fenomén doby :)
4. ATX :)
USB je dle mne hrůůůza.
Pokud kvalitní propojení tak jedině --> Ethernet + „kroucená dvojlinka“ + RJ-45.
To s LCD zažít tedy právěže už (až) dnes jde! Poslední LCD (TV) maj možnost řídit nejen jas ale i podsvětlení!!!
A klidně nastavím podsvětlení i téměř na 0! Prosvítání podsvětlení - "mlíko" na místo temně černé večer v temné místnosti pak nehrozí :-)
(krom toho se docílilo stále lepších kontrastů u některých výrobců poslední dobou , zejména u IGZ LCD obrazovek od SHARP-u! Musel jsem mojí babě aktivovat u obří TV SHARP Aquos kontrolku v podobě řízeně svítícího loga výrobce, protože vypla jen satelit a nevšimla si často ani večer po zhasnutí!!! světla v obejváku, že je TV zapmutá! Neprosvítalo naprosto nic! Ja vyplá!!! A to je TV vyhulená na jasu mnohem víc než PC monitor, neb se na ni kouká z násobně! vetší dálky a světlo se čtvercem vzdálenosti co? Ubejvá prudce!)
Naopak i u blbě nastaveného nebo levného CRT "prosvítalo" to, jak pomalu paprsek zhášel a lumnofory dozářili vždy nějakou milisekundu, o stopě paprsku - šmouze, pohybujících se objektů nemluvě..., tedy zas ani tímto (rozlišovací schopností dávno ne) CRT nijak nevynikaly... Vyhodil jsem, po koupi 32" FullHD IPS LCD TV použité jako PC monitor, 21"!!! CRT (to bylo tehdy na CRT hodně! měla cca 70cm! do hloubky..., temný matný povrch antireflex. skla a j vychytávky) PC monitor Copaq Professional. Když jsem to dal vedle sebe, neměl lepší obraz ani barevně!
CD za 90kč? to stálo tak Verbatim CD-RW ale nemůžu si být jistý cenou když 486 dostali do světa (spíš k nám za základní školu kde to byli již zastaralé PC). Osobně jsem kupoval Verbatim za 20kč nebo 25kč jinak se stal trend kupovat no-name za 7-9kč.
Co se týče disket tak to se hry na ně nahrávali přes kamarády a né nějakého piráta který je na druhém konci republiky.
Internet od Telecom Stál za prd, nejen že jste platili Telecom za data, ale pokud jste se nepřipojili přez bezplatného klienta tak jste platili peníze navíc, ještě že byl Volný a Quick zdarma, osobně nechápu proč to bylo tak blbě zavedeno. S internetem přes síťovou kartu to bylo úplně něco jiného.
Vývoj grafik podle mě výrazně posunul Microsoft s DirectX už Age of Empire jej potřebovalo ke spuštění ale nejsem si jistý zda byla potřeba podpora od grafiky na DX.
Zvuk se zlepšil výrazně, Když dnes z Integrované zvukové karty normální člověk nepozná rozdíl, jestli zvuk je z integrované nebo poslední verze SoundBlaster.
Nejhorší je to že se vývoj již zastavil aspoň v procesorech, které má asi jen Intel v nejlepší kondici, ale kdo má 20 tisíc na procesor pro socket 2011-3 jen aby mohl mít DDR4. Domnívám se že AMD pracuje na procesoru s podporou DDR4 ale asi to dopadne že veškerá podpora DDR4 bude na deskách jen pod OC.
Integrované obvody, kdo vyděl procesor z 486 tak dnes tenhle procesor lze vyrobit snad o velikosti špičky špendlíku, Taky integrované obvody, neboli šváby jsou přímo pájené do desky, už není to co bylo teď nevím jestli u 286 nebo 386 že šlo některé vyměnit, dokonce celí Bios šel vyndat a dát tam noví, dnes je vše napájeno napevno. Dnes ani Opravu PC udělat nemůžete, vyměníte vadnou součástku a špatnou dáte na reklamaci.
Je velká škoda že doba CRT trvala tak dlouho a většinu učiva nám zabralo učivo o CRT a velice krátký seznámení s LCD.
Nevím jak dlouho ale asi dlouho Linux je součástí Vysoké Školy Báňské, vždyť je jeden z nejbezpečnějších systému. Pamatuji si doby kdy člověk musel spustit Dos nebo Windows aby spustil hru, Linux žádné tituly neměl a pokud jo byla to obdoba hledání min.
Prve CD , vacsinou dostupne Kodaky, stali okolo 100silingov/300Sk.
Já teď zažívám další malou revoluci - levný mobilní přístup na internet. Na Slovensku je možné mít LTE internet s FUP na hranici 100GB (to není překlep, skutečně sto gigabajt) za 5€ na měsíc od SWANu. Za tuhle cenu tu zatím byl jen DSL ... Někdo mi teď hned vypálí, že je tam i limit na P2P sítě, 10GB na stream apod. Ano je. Ale v porovnámí s konkurencí kde za 6€ je FUP 500MB , je nabídka od SWANu naprostá bomba.
mno, tak to zavidim :)
nemas co.. nikde nieje signal, nemaju 3G a 2G-> ziadny hlas. Je to suflikantska firma, ktora frekvencie kupila za ucelom ich predat dalej a pekne na nich zarobit = nie stavat siet. Idu sa dat dokopy so slovenskou postou, ktora "si ich vybrala" za poskytovatela hlasu a dat napriek tomu, ze to poskytnut nevedia. Ta cena 5€ je marketing, keby realne hrozilo, ze si to objedna viac ako 5 ludi, tak cenu nasadia o rad vyssie. Suma sumarum, tvrdenie ze na Slovensku je 100GB za 5€ je asi ako, ze Tesla je rodinne auto pre kazdeho :)
No paráda. Konečně, po letech okrádání zákazníků.
Vzpomínám, jak jsem byl před asi 8-mi lety pracovně v Jižní Africe, HSPA (3G) přes 2 Mbity/s všude bez FUPu za minimum (už nevím přesně částku). A mimo to argentinský biftek stál na naše asi 20-30 Kč, stejně jako litr balené vody nebo jedna Plzeň (v obchoďáku).
Nesouhlasím s tím, že arj byl špatný program. V té době to byl proti ZIPu bezvadný program.Uměl také vytvořit-rozsekat zabalenou hru na diskety. Rar už měl manažera což bylo pak výhodnější. Nevýhodou proti RARu bylo, že se příkaz psal ručně. Arj.exe jmenoarchivu -r -v1440.Nevím určitě jestli jsem po spoustě let příkaz napsal dobře.
U te syntaxe jeste chybi cesta "co" se ma zabalit, jinak je ok. Ale taky uz si to presne nepamatuju, takze nevim jestli bylo driv "co" se ma balit, nebo to jmenoarchivu. :)
Jo cesta chybí, ale tímto způsobem zabaluji adresař v nějakém adresaři.Možná chybí parametr -a.
Jinak jsem měl udělané na rozbalovani BAT soubory
Super článek, nostalgicky jsem zavzpomínal na ty všechny super vynálezy, které v dnešní uspěchané době zapadly v mojí paměti někam do kouta. Uvědomil jsem si, že se toho za těch 20 let stalo docela dost... že už jsem vlastně "pamětník".
Já jsem rád za Ethernet a TCP/IP. A taky za DC++ ;o)
Rád bych zmínil něco z SW. Než začal boom s MP3, i na PC se přehrávala samplovaná muzika ve formátech MOD, atd. Demoscéna se tenkrát fakt snažila. Miloval jsem DOSový audio přehrávač Cubic Player, první pro Windows který si pamatuju se jmenoval MOD4WIN. Později tu byl taky výborný JetAudio a samozřejmě legendární WINAMP (R.I.P.).
Rád bych vzpomněl i na to, jak naše procesory na dlouhé hodiny zaměstnával rendering školáckých pokusů v programu POV-Ray.
Jsem vážně rád za masové rozšíření LCD monitorů. Když začínaly, tak se neustále stěhovali konstruktéři po kancelářích a já věčně tahal jejich pracovní stanice a 19" trinitron CRT jako kočka koťata. Slušně jsem si zaposiloval, ale byl jsem zpocenej jak myš a bolely z toho záda.
Teď mně napadá, že já jsem si prožil jednu malou revoluci, když jsem v roce 1992-93 začal používat 32bit OS/2 v.2.0 . Tento OS v mnohém předběhl ostatní existující OS na míle daleko. Grafické prostředí, preemptivní multitask, multithread, ... ve světě Windows to byly až Windows 2000, které se mu mohli rovnat. Instalačky byly na cca 20 disketách, plus 6 nebo 8 na kterých byly Windows 3.0 a umožňoval tak nativně spouštět DOS a Windows aplikace. Škoda že IBM ho pohřbila (prodala to a dnes je jako eCommStation).
Já začal až s OS/2 WARP (1996?) a opravdu měl funkce, které mi dodnes chybí. Například jsem prostředí zcela ovládal hlasem. Určitě lepší jak dnešní patlání obrazovek s "dlaždicemi". IBM ho zabily cenou a licencováním. Jediné MINUS instalace asi z 30 disket. ;-)
Mňa dosť nedávno dosť prekvapil zaujímavý kus HW z roku 1995, kde nahraný BIOS pripomína slávne UEFI. Podpora myši v grafickom prostredí so vzhľadom Win 3.11 a k tomu ešte 4 skiny. Krása.
http://www.pixhost.org/show/3320/28961025_img_20150721_174125.jpg
http://www.pixhost.org/show/3320/28961026_img_20150721_174151.jpg
http://www.pixhost.org/show/3320/28961030_img_20150721_174216.jpg
Ano pamatuju. On sice AMI BIOS hezky vypadal, ale jinak byl dost na nic. Tedy nanic... fungovalo to, byla tam nativni podpora pro mys a to bylo asi tak vse. Mel jsem mnohem radsi Award BIOS, protoze umoznoval mnohem vetsi moznosti nastaveni a na lepsich deskach uz byla moznost OC. To samozrejme az v pozdejsich dobach, kdy se uz se frekvence sbernice a CPU nemusela nastavovat pomoci jumperu na desce.
Jo to jsem měl taky, pořídil jsem tehdy superlevnou desku na socket 7 (jako nová tehdy stála tuším pod 2 tisíce), už to byl výběhový model, ale IBM 6x86 MX mi na tom jelo, po upgradu i Cyrix MII. Každopádně deska nic moc, byl to Matsonic (zřejmě OEM PC-Chips :)) M585, chipset VX Pro II (Utron UT801x) a pamatuji si, že ultra DMA na disky to neumělo a na MW-DMA se i tak musel nahrát do win98 ovladač. Myší ovládaný bios vypadal sice super, ale možností nastavení tam tolik nebylo, i když to asi bylo zčásti dané i deskou samotnou.
CD-R, DVD±R - už je zde více forků - ALE byly to, stejně jako diskety, hrozné nestabilní technologie. Já vsadil do začátku na "Iomega ZIP-drive" nebo Jazz (interní i externí) a následně už na USB-flash+externí HDD a byl jsem ušetřen mozkových tortur. A BR dle mne vůbec v IT neuspěl a už ani neuspěje.
Ještě si přidám:
- tiskárnu "nezmar" HP LaserJet 4L :-) - z repase za 1400 Kč a jela a jela ...a teď ještě slouží jako už dar v nějaké brněnské účetní firmě, protože mají SW pro výstup na paralelní port.
- TrueCrypt
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.