Proto jsem měl rád naši domácí hi-fi věž, jakkoli to byl valstně konstrukční kompromis daný tím, že byla navržena a vyrobena před rokem 1989. Nicméně (ty dvě podstatné komponenty) gramofon Tesla NC470 i zesilovač Tesla AZS223 dodnes fungují. Ano, bylo potřeba u zesilovače párkrát vyměnit výkonové tranzistory a některá mechanická tlačítka, nicméně když s výrobkem dostanete kompletní dokumentaci včetně schématu zapojení a tištěného spoje a vše je ze stále sehantelných standardních součástek, není problém.

Stejně tak bych mohl hovořit o některých fotoaparátech na film, a tím opravdu nemám na mysli nějaký hi-end od Leica, ale zejména plastový kompakt drogeriové značky Carena, jehož jsem hrdým uživatelem už dobře 25 let, stejně jako 85+ let starý velkoformát, který evidentně proležel desítky let na půdě, ale bez ohledu na určitou unavenost pružinky v závěrce je stále funkční a fotí fakt krásně.

Jsem rád, že se mi potvrzuje můj předpoklad z doby kolem 2013, kdy jsem jednoduše dospěl k závěru, že často je bezpečnější volit low-endovější PC komponenty s jednoduchým návrhem, než se babrat s přesložitelým hi-endem, kde se mohou objevit problém hardwarového i softwarového rázu. Superlevná základní deska pro Hasswel Celeron stále slouží, stejně tak superlevný FullHD VA monitor Acer, od kterého mě každý zrazoval - ani po 3+ letech každodenního provozu 12+ hodin na něm není znát jakákoli únava, což se kupříkladu o předchozím hi-end IPS (pravda, ještě s CCFL podsvícením) říci nedalo.

Když jsme před lety řešili v redakci možnost upgradu foto/video techniky, na dotaz, co by byl optimální přístroj pro mě, jsem hned vyřkl, že Panasonic GH1. Nakonec na něj nedošlo, nicméně pro mě to byl optimální kompromis v možnostech focení (RAW atd.), použití starých objektivů (Rokkory od Minolty přes adaptér) a video schopnostech (první pořádný consumer stroj s 1080p videem). A to tehdy Panasonic ještě házel lidem klacky pod nohy, záměrně snižoval funkcionalitu řady GH, aby nekanibalizovala prodeje vyšších firemních video přístrojů, a tak musely vznikat alternativní firmwary.

Ta doba je dávno pryč (minimálně z velké části). Nejnovější člen téhle rodiny, model GH5 se objevil letos v lednu a rovnou s příslibem toho, že příští nová velká verze firmwaru značně vylepší jeho schopnosti. Tak se nyní o tři čtvrtě roku později stalo. firmware verze 2.0 zvyšuje datový tok pro 4k H.264 video ze 150 na 400 Mbit/s s all-I snímky. Přibyl režim Hybrid Log Gamma, rychleji reagující autofocus (speciálně pro 24fps video), USB tethering pro mac/Win, vylepšené režimy stabilizace či vyšší rozlišení 4:3 video záznamu při použití anamorfních objektivů.

Takto nějak si představuji podporu foto přístrojů. Panasonic možná není v tomto nejlepší, nicméně nestagnuje tak jako jiná velká jména. Když odbočím, tak poměrně často vídám informace o tom, že pdíl Fujifilmu mezi digitály roste hlavně proto, že firma se hodně věnuje zpětné vazbě zákazníků a postupem doby novými firmwary stále a stále vylepšuje schopnosti svých fotoaparátů. A s ohledem na to, že rozlišení typu 20 či 24 Mpix jsou dostatečná pro 99 % věcí, není důvod, aby přístroje typu Panasonic GH5 či Fujifilm X-T2 nesloužily 10 i více let. Morálně jejich výkony jistě budou dostačovat v oblasti foto i video (tedy kromě early-adopterů, kteří již dnes začínají za šílené peníze naskakovat do rozjíždějícího se 8k vlaku).