Zárukové inženýrství je obecně známá věc. Tvůrci produktů se snaží produkt navrhnout tak, aby po záruce odešel do věčných lovišť. Důvod je jednoduchý: zákazník si pak musí koupit produkt nový a je jistá šance, že koupí zase „od nás“, protože kurvítka implementují dnes v podstatě všichni.

Dříve bývalo a ještě dnes je občas kurvítko* komponentou, bez níž by se produkt v podstatě v klidu obešel, a která má právě zajistit, že se produkt někdy po záruce odporoučí. V současné době se ovšem stále častěji implementují kurvítka jako jedna z nezbytných komponent, bez které produkt nemůže fungovat už od počátku. Zárukoví inženýři navrhují tyto komponenty tak, aby sloužily svému účelu právě po dobu záruky a někdy poté přestaly fungovat. Např. na mém monitoru HP LP2475w se již odporoučelo plastové tlačítko Menu a na mále má už i − Auto (jsou to plastová tlačítka, pod nimiž jsou mikrotlačítka na tišťáku, naštěstí se na to dá stále mačkat nehtem, přestože moc komfortní to není). Update 16.6.2014: Včera konečně upadlo i to tlačítko − Auto :-).

* Kurvítko, jak jsem již zmínil, není vulgární výraz, ale terminus technicus vycházející z anglického slova Curve, což není, jak by si možná průměrný Čech mohl myslet, označení pro lehkou děvu, ale v překladu prostě zakřivení, záhyb, ohyb, případně zatáčka a další. V přeneseném slova smyslu pak jde o zakřivení, lépe pokřivení funkce dané komponenty mající vliv na funkčnost produktu jako celku. Kurvítka také pokřivují ekonomiku, neboť vytváří umělou poptávku po produktech, která by bez kurvítka nevznikla, protože by se produkt předčasně neporouchal.

V počítačových myších je dnes takovým typickým kurvítkem tlačítko, především pak primární tlačítko, nicméně v rámci jednoduchosti je stejně nekvalitní zpravidla i sekundární tlačítko (to kdyby myš používal levák) a také další tlačítka, kde se s ohledem na konstrukci daly použít stejné komponenty. Primární tlačítko prostě odchází v myších jako první. Je to nejslabší článek celé myši, ostatně je také nejvíce používané, takže uživatel nabude jednoduše dojmu, že myš zkrátka uklikal xmrti, tak co, koupí se nová.

Kdyby to bylo jen doménou levnějších myší, asi by to člověk překousl (ne, já to nepřekousnu ani tak). Ono se to ale týká i dražších myší. Pokud u myši není vyloženě uvedeno, že snese tolik a tolik miliónů kliknutí, jako tomu bývá u lepších klávesnic (protože u klávesnic už toho moc nového nevymyslíte, zatímco myši ještě nějaký potenciál k inovování mají), nepočítejte s tím, že jsou použita kvalitní tlačítka.

Uvedu konkrétní příklad: Logitech. Je to moje oblíbená značka, takže mi rukama prošla už poměrně slušná řádka myší od tohoto výrobce, od low-endových až po ty dražší (ty nejdražší jsem zpravidla vynechával, ale např. jsem neměl svého času problém vysolit cca 2,6 litru za Mouseman Cordless with Wheel, jedna z prvních hodně ergonomických myší, tenkrát ještě s kuličkou, což mělo ten pozitivní efekt, že i na dvojici AAA baterek vydržela myš pracovat dlouhé měsíce, právě tato myš byla ve své době jednou z nejdražších myší Logitechu, ne-li vůbec ta nejdražší, a co myslíte - jasně, dodnes funguje bez problémů, kromě toho, že je šíleně opotřebovaná).

Logitech Mouseman Cordless with wheel

Protože těch myší mi prošlo rukama už poměrně dost, mohu s klidným svědomím říci, že dříve se tlačítka jako kurvítka neimplementovala. Ty myši prostě drží. U zmíněného Mousemana jsem za celou dobu její existence nemusel řešit víc než zajetelené válečky od kuličky. Tlačítka jsou pořád původní, nerozebraná. Dodnes ji používám jako druhou myš, především u testovaných počítačů.

Něco jsem se také napoužíval jiné Logitech myši, takové té OEM, co by člověk na první pohled netipoval, že jde o Logitech, neboť se na ní skví logo Compaq. Ne však tolik jako výše zmíněného Mousemana.

OEM Logitech M-S48a - s logem Compaq (velmi častá kombinace)

Samozřejmě tento kousek nebyl bezdrátový a na fotce mu rovněž chybí kulička. Je to proto, že jsem ho dal svému potomkovi na hraní, takže se s tou myší v poslední době zacházelo trošku nelidsky, ale to na jejích kvalitách nic nezměnilo (největší úspěch má pochopitelně rolovací kolečko ;-).

Sice jsem počítal s tím, že bych tu myš ještě mohl použít, ale nakonec jsem si řekl, že využiji její tlačítka a transplantuji je do modernějšího kousku namísto těch kurvítkových tlačítek, kvůli čemuž je problém dělat s Logitech VX revolution v tehdejší ceně kolem 12 stovek a nezbláznit se u toho.

Logitech VX Revolution

Povšimněte si mimochodem rozdílu, jak se dají obě myši rozebrat. Zatímco stará dobrá M-S48a má prostě jeden šroubek, po jehož vyšroubování se myš rozlouskne a jste uvnitř, u nových myší výrobce vniknutí uživatele dovnitř záměrně komplikuje tím, že šroubky jsou pod přilepenými kluznými podložkami, tzv. myšími ťapkami (ano, pod všemi pěti), které mají navíc specifický tvar, takže je v případě opotřebování či zničení lepící vrstvy nelze snadno nahradit nějakými obecnými náhradními běžně sehnatelnými. Je tedy třeba dbát opatrnosti a zachovat jejich funkčnost.

Nu co, do obou myší jsem se dostal, samozřejmě do jedné snáz než do druhé (doslova), takže zbývá jediné: opatrně odpájet tlačítka z obou myší, tedy opatrně především ze staré myši, a podobně opatrně je připájet do té novější.

Zkrátka jsem vzal to nejméně používané tlačítko ze staré myši a lupnul jsem ho do nové. Jak to vypadá zespodu, to vám pochopitelně ukazovat nebudu, protože to není zrovna moc hezký pohled (nemám žádné skvělé vybavení, které by vykompenzovalo mou mikromanuální nezručnost, spíše bych řekl, že mám vybavení natolik mizerné, že mohu být rád, že to vůbec drží a funguje).

Sice jsem přesvědčen o tom, že drtivá většina z vás, co nás čtete pravidelně, ví, jak to uvnitř takového tlačítka vypadá, přesto jsem si neodpustil to tlačítko rozebrat a nafotit, třeba v tom ti schopnější poznají, že je to skutečně navrženo jako kurvítko a identifikují nejslabší článek celého tlačítka. Já bych to osobně tipoval na zanášení (oxidaci) samotných kontaktů, jejichž povrch ve styčném bodě stojí za cílené houby. Ve výsledku se to projevuje tak, že kliknutí je nezřídka buďto mnohoklik, nebo neklik, podle toho, jak moc či málo se tlačítko stiskne.

Samotná pohyblivá část je také pravděpodobně konstruována tak, aby se unavila dříve, než tomu bývalo ve starších myších (jako by byla ze značně tenčího materiálu). Už z poslechu je znát, že starší tlačítka klikají razantněji a jistěji, zatímco tohle tlačítko v poslední fázi tažení už ani pořádně nevědělo, jestli se má ještě ozývat, nebo skonat tiše a bez keců.

Není to první a jistě ani poslední tlačítko, které jsem v myších vyměnil, vzpomínám si nicméně na jedno, které jsem vyměňoval proto, že se ta pružná část uvnitř jednoduše zlomila (či asi přesněji ulomila). Nejčastějším problémem je ale nejisté klikání doprovázené buďto nechtěnými dvoj- (a více-) kliky, případně nekliky, a to i v situaci, kdy kliknutí bylo slyšitelné. Skutečně si nevzpomínám, že by tomu tak bývalo dříve, mám doma řadu myší, které pamatují ještě povinnou vojenskou základní službu a všechny chodí bez problémů. Pravděpodobně se právě tyto myši stanou nedobrovolnými dárci orgánů (tlačítek) pro myši nové, kterým dal výrobce do vínku tlačítko zpracované jako kurvítko.