Statistika ukazuje jasně – v roce 2017 bylo nejvíce nahraných fotografií pořízeno chytrým telefonem, a to v zastoupení (50 %), následované zrcadlovkami (33 %), dále kompaktními fotoaparáty (12 %), a někde na konci bezzrcadlovkami (4 %).

Není se čemu divit, že je telefon jako fotoaparát na vzestupu. Stačí se na jeho průběh podívat do historie. V prvních pokusech o kvalitnější fotoaparát lze vzpomenout Nokii N90, která měla optiku od Carl Zeiss, či Sony Ericsson K800i, který kromě kvalitnějšího senzoru přidával xenonový blesk.

Následoval pak Samsung S4 Zoom a jeho pokus dodat do telefonu optický zoom. Následovaný Huawei a ve spolupráci s výrobcem Leica a dvoučočkový systém až po dnešní dobu, kdy Samsung Galaxy Note 8 či iPhone X díky dvoučočkovému systému a softwarovému zásahu se přibližuje kvalitou k výstupu, který lze leckdy srovnat se zrcadlovkou.

Čeká nás tedy zánik zrcadlovek ve prospěch chytrých telefonů, které už tak dominují? Rozhodně to tak není. Při pohledu na fotografie z posledních vlajkových lodí v podání Samsungu nebo Apple by se tak mohlo zdát, ale není to pravda. 

Byť na první pohled jsou fotografie opravdu dobré, je to jen práce následného optimalizování a úpravy softwarem. Falešný Bokeh je stále evidentní, jelikož přesahuje místa, kde fotografie má být stále ostrá a pozadí příliš ploše rozmazává.

Což rozhodně není špatně – je velmi působivé, co výrobce telefonu dokáže s fotografii provést, aby vypadala kvalitně, nicméně to neznamená konec zrcadlovek. To, co dělá fotoaparát fotoaparátem, není jen postprocessing a software, je to především práce mnoha faktorů – práce optiky, světla a velikosti čipu, který zaznamenává obraz. V tomto případě pak platí, že čím je optika větší, tím lépe zvládá přenést scénu a jasně určit popředí a pozadí fotografie. Velký sensor je pak schopen pojmout mnohem více detailů a kvalitněji jej vykreslit s minimem šumu v případě horších světelných podmínek.

Rozdíly ale pokračují. Co se funkcí týče, je telefon naprosto skvělý nástroj. Dokáže telefonovat, přehrávat hudbu, komunikovat po internetu, přehrávat a pořizovat videa i fotografie. Naproti tomu fotoaparát dokáže fotit – a to je vše. V případě, kdy fotoaparát necháváte rozhodovat o scéně a nastavení, pak je skutečně jednodušší vzít telefon, který fotí, udělá momentku a je lehký. 

Změna nastane, když se snažíte zachytit složitější scénu a vyžadujete manuální či částečné ovládání, kde je jasná výhoda digitálního fotoaparátu. Lze si nastavit clonu, čas, ISO a další věci přesně tak, jak je potřeba, a to v řádu vteřin. U telefonu je to obtížnější, ne-li nemožné. 

Dále nejste omezeni jen jednou čočkou – telefon má širokoúhlé rozlišení a maximálně 2x zoom. U zrcadlovky jste omezeni jen hloubkou vaší kapsy a volba je na vás. Chcete fotit širokoúhle? Stačí změnit ohnisko. Je potřeba něco přiblížit? Opět stačí změnit ohnisko. Chcete mít krásně rozmazané pozadí? Jde to – a to bez nutnosti mít fyzicky dvě čočky. 

Shrnutí je jasné - telefony jako fotopřístroj se posunuly opravdu daleko. Dá se říct, že je hloupost si vybrat kompaktní fotoaparát ve víře, že je lepší než telefon. To už dávno není pravda. Obrazový výstup je kvalitní, telefony jsou už mnohdy voděodolné či vodotěsné a zvládnou natáčet i video.

Co nás ale skutečně čeká, je brzký zánik kompaktních fotoaparátů – co nás nečeká, je úplná dominance mobilními telefony. Spíše se brzy dočkáme vstupu do popředí především bezzrcadlových systémů, které půjdou kvalitou po krku pravým zrcadlovkám. Uvidíme, jak bude tato kategorie postupně růst.