Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Diskuse k Nejsmutnější procesor na světě?

Měl jsem ho na 166 MHz. Kde jsou ty časy. Chodilo to pěkně ale topil více jak Intel, musel jsem na něj dát chladič s o něco větším hliníkovým blokem než se dávaly na Intel, jinak se přehříval a PC tuhlo. Po výměně chladiče pak už bez problémů a sloužil mi docela dlouho. Před ním jsem měl AMD 486DX 100 MHz na Vesa Local Bus 8 MB RAM ještě na MS-DOS. Taky technická paráda. Na svou dobu to chodilo jak z praku.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

jj stare casy VLBusu :)

+1
-9
-1
Je komentář přínosný?

Když odpustíte, tak na konkurenci byl o architektuře 29K před delší dobou podrobný článek. Už si to moc nepamatuju, ale bylo to výživné, tak pro zájemce:

http://www.root.cz/clanky/mikroprocesory-s-architekturou-risc-cipy-amd-2...

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Myslím, žes možná nepochopil, že toto není popisný článek o architektuře, nýbrž blogerské postesknutí.

+1
+9
-1
Je komentář přínosný?

Je pravda, že ten procesor je nešťastný a nedoceněný. Ale co! Může se s ním pohrát a zkusit, co dokáže:

http://hwbot.org/submission/2570544

K-5 na 100MHz s peltierem a SuperPi 32M je za 21h hotovo :) Worldrecord! (a Luděk je z Polska) To to nikdo neumí lépe? :)

+1
+12
-1
Je komentář přínosný?

Pochopil (to nemělo být srovnávání nebo šťourání). Řekl bych, že tahle série článků na Rootu byla hodně kvalitní a linknout si to zaslouží, když je to k tématu. Pokud v někom teď zahořel zájem o tu architekturu, tak to bude dobrý navázání.

+1
+23
-1
Je komentář přínosný?

Tak ale jednoducho trh vybral. DX5 ako sa K5 prezyvala mala vykonnostne blizsie k DX4 od intelu ako k Pentiu. Vykonnostne bola niekde okolo Pentia 90/100 a to bola taktovana standardne na 133MHz. Vykonnostne nemali sancu Pentiu konkurovat to bol fakt. Aj ten vykon bol pekny hlavne v hrach ktore pouzivali celociselne operacie - Doom, Duke Nukem 3d a podobne. Quake uz na tom behal, oproti pentiu, tragicky a bolo vidiet ze FPU je slaba.

+1
-12
-1
Je komentář přínosný?

Tak tu by som si dovolil trochu nesúhlasiť. ( Nakoľko mi prešlo rukami od 1991 kvantum procesorov, a mal som tú česť mať skoro všetky AMD procesory od AMD 386 až po Athlon A64 X2 4800+ )

K5 nebol DX5. Mal som AMD 486 DX5-133 MHz, čo bol v podstate výkonový ekvivalent niečo medzi Pentium 66 MHz a Pentium 75 MHz, len v sockete pre 486. A tento procesor bol naozaj čo sa týka pomeru cena/výkon svojho času skvelý. K5 mal byť ekvivalent Pentia 90 a vyššie, ale moc sa to nepodarilo a bolo dosť problémov okolo toho procesora. Zato som mal možnosť mať medzi prvými na Slovensku AMD K6 200 MHz ( 233 MHz sa nedal u nás zohnať, len v Nemecku v tej dobe) Vyšiel ma skoro 13000 Sk, vtedajšie moje 3 platy :-( A to bol skvelý procesor. Vtedy som objavil čaro Windows NT. V práci som mal aj Pentium Pro 200 MHz s 256KB cache, a výkonovo to z môjho pohľadu boli porovnateľné procesory. Mal som aj K6-2 procesory, až po 450 MHz, potom som preskočil radu K6-III, a prešiel rovno na AMD Duron. Zlaté to časy, keď som menil procesor každé tri mesiace za výkonnejší a nešiel som spať, kým som neporobil všetky benchmarky...

Čaro slobodného života mladého človeka v tej dobe...

+1
+32
-1
Je komentář přínosný?

aa moja chyba, hej som si to poplietol a spojil DX5 s K5. Ale DX5 bola proste vykonovo nevyrovnana. Sice mal skvely pomer cena vykon, hlavne vdaka tomu ze nebolo treba kupovat pentiacku dosku ale stacili lepsie boardy pre 486. A vykon bol medzi P66-az P100 (pri pretocenej DX5). K5 tusim ani nejak netestoval/nemal. Az po P166 a 233MMX sa mi dostala do ruk tusim K6-2 300MHz, alebo 350MHz, uz si to fakt nepametam. A aj ked to neboli zle CPU nebola to ziadna vyhra, mozno vyssie taktovane modely a K6-3 boli na tom lepsie. Hlavna vyhoda bol pomer cena vykon. Len uz vtedy sa zacala pomali rysovat jedna z velkych nevyhod AMD, aspon pre mna. A to dost nekvalitne chipsety a mainboardy.

+1
+9
-1
Je komentář přínosný?

K5 as samozrejme oznacovali PR raitingom, prave preto, ze vykonovo boli na tom na MHz lepsie ako Intel. Mal som K5 PR166 120MHz, vykonovo sa vyrovnal 166ke Pentium. Dokonca siel pretaktovat na 133 :) K6 boli VELMI zle procesory, po tej K5ke som zakupil K6 450, neslo to taktovat ani o MHz, nezvladalo to aktualne nastupujuce divx filmy a v hrach to malo tragicky vykon. Kratko na to som to predal a presiel na celeron 300A 300@420MHz (uz nesli tak dobre taktovat ako 266ky bez L2). Nasledne celer 566 (koli doske, inak by som uz vtedy siel na duron) a potom uz jednoznacne duron..

+1
-8
-1
Je komentář přínosný?

K6 nebyl spatnej procesor. Mel se K6-II 450 taky a DivX zvladal podobne jako Celeron 300. Nahradil ho az Duron 800, coz byla architektura pred kterou Intel zachranil az Pentium M a Core 2.

+1
-12
-1
Je komentář přínosný?

kamarat mal celeron 266@450mhz a v 3D stidiu v renderovani bol pomalsi ako K6 450. Problem bol v hrach a ako som uz pisal v divx filmoch, ked sa rozchadzal obraz a zvuk. Vyriesila to kupa prave 300A s pretaktovanim na 420Mhz - 4,5x95FSB . 266ka sla 112FSB preto som pisal, ze Acka s L2 sli horsie taktovat. Celer566 som mal tiez pretaktovany, ale odisla doska, takze nebolo na vyber siel som do Durona1000, neskor AthlonXP 1700+ (hrial sa, nedal sa taktovat) nasledne vymena za AXP 2200+ - to bol vyborny procesor, 1666@2090 ale kratodobo zvladal 2250, potom sa prehrial akonec. Era K8 bola jedoznacne v rukach AMD, ale ako pises PentiumM a zneho vychadzajuci core postavili latku velmi vysoko. AMD sa komplet pochovalo "uzasnym" K11 Bulldozer. Snad Zen...

+1
-9
-1
Je komentář přínosný?

No ak by nanho naportovali nejaky Unix a dali ho do pracovnych stanic alebo serverov, tak mohol mat inu historiu.

Nanestastie K5 bol asi najproblemovejsi AMD procesor v historii. AMD 4x86 boli vyborne a dali sa skvelo pretaktovat. K5 hrial, jeho vykon nedosahoval na Pentia s rovnakou frekvenciou, a este v K5 boli chyby. Spominam si na modre ciary cez obrazovku pri hrach. K6 bol znova vyborny v porovnani s Pentiom II.

Cyrix so svojimi 6x86 bol daleko lepsi ako K5, dokonca mal vyssi vykon ako Pentium na rovnakej frekvencii.

+1
-13
-1
Je komentář přínosný?

To byly časy... můj první Intel byl 286/12, další pak až Celer 533MHz. Mezitím AMD386DX/40, pak Cyrix 5x86/100 honěný na 133MHz a pak IBM (Cyrix) 6x86/200 honěný na 230MHz; na Cyrixy vzpomínám rád, ještě je mám schovaný...

+1
-11
-1
Je komentář přínosný?

Ano, Cyrix mel vetsi vykon nez Pentium na stejne frekvenci - ale kdyz doslo na matematicke operace, tak ten vykon byl asi petinovy :-)

Navic Cyrix byl jediny procesor co si pamatuju ze na nem musely byt dva vetraky na sobe, jinak se to neustale vypinalo kvuli prehrati. Topilo to ukrutne.

+1
-16
-1
Je komentář přínosný?

Osobně teda za nejsmutnější procesor považuju první Pentia 4 a Atomy. Smutné ve smyslu, že to byl předražený topící šílený šmejd co neměl výkon.

Co se týče K5, ve sbírce mám 75/100/116,7MHz varianty a i funkční desky k tomu :) Dokonce mám i jednu se supersocketem7, takže m,ůžu provozovat i K6-2/2+/III 500MHz +

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Jo ty P4 byly jedle. Nekdo si to dal do miditoweru , dal tam 2 cd vypalovacky, do toho strcil nejakou silenou grafickou kartu a cele se to prehrivalo jak krava :)

Jen tak mimochodem mam tu nejaky P4 !!! notebook, samozrejme noname, s klasickyma dlouhyma pametma , asi 4 vetrakama a chladicema. Naprosto sileny kus HW , pripada mi ze ten cinan vzal nejakou klasickou P4 desku pro desktop a na to udelal notebook. Napajeci adapter ma taky co delat.

+1
+15
-1
Je komentář přínosný?

Taky jsem několikrát měl v rukou notebook s desktop P4, typicky to mělo alespoň 130W adaptér a dva ventilátory, přičemž jeden z těch dvou se nikdy nezastavil. Prakticky v ničem to nebylo lepší než třeba Pentium M na taktu 2GHz :D

I HP takové WTF věci dělalo.

+1
-11
-1
Je komentář přínosný?

No jo, ale myslím, že v době, kdy ty hrůzy byly aktuální, ještě Pentium M na 2 GHz nebylo (tehdy IIRC byly v oběhu tak 1,4-1,53 GHz, později byly 1,6 a 1,73 GHz IIRC). Teda ne že bych chtěl polemizovat s tím, že se P4 do notebooků nehodila, taková pozice se moc hájit nedá.

Mimochodem my to dnes hodně démonizujeme, ale ony ty P4 ani na desktopu neměly zas tak hrozné TDP, v porovnání s dneškem. Těch dnešních 95 W, co považujeme za normál, třeba ještě Northwoody IIRC nedosahovaly - Northwood byl tehdy obecně slušné CPU. Tehdy ovšem byly považované za žravé i Athlony (K7 měly třeba horší spotřebu v idle než Pentia 4, než K8 zavedlo C&Q). V roce 2004 když se mluvilo o tehdejších Northwoodech a proti tomu K7kách, tak lidi ještě z těch dvou považovali za "topení" AMD...

Ona ta notoricky známá žravost a nezřízené TDP byla tehdy relativní - v podstatě to bylo srovnání s historií, která se pak už nevrátila. A hlavně tehdy byly o dost horší chladiče. Tyhle dvě věci když si odečtu, tak většině Netbuřtů dnešní CPU nemají až tak co vyčítat - hlavně tedy FXka, ale i takové top modely Haswellu budou žrát i víc než některé Prescotty.
Namátkou: http://ark.intel.com/products/27478/Intel-Pentium-4-Processor-630-suppor...

+1
-10
-1
Je komentář přínosný?

Spotreba P4 byla problem az s Prescottem. To byly na tehdejsi dobu hodne horky CPU a Intel k nim daval nedostatecne chladice. Vetrak bezne tocil i pres 4000 otacek. U K7 se zase nadavalo na fakt, ze neumi prazdny cykly a nema ochrany prehrati. Kdyz se v zatezi sundal chladic, tak se CPU utavilo driv nez termistor na desce pod CPU vubec zjistis zmenu teploty.

+1
+15
-1
Je komentář přínosný?

ano, ked sa dal dole chladic zajazdy :) tomshw (tusim) maju na to legendarny test preco je P4 lepsie ako AXP.. Laici tomu uverili, ale kazdy kto skladal pocitace vedel, ze to je blbost. Pri nasadenom pasive a pokazenom ventilatore sa nic take nemohlo stat, navyse sa do biosov montovali a montuju notifikacie na zastavenu vrtulu...
Kazdopadne mas pravdu, chladice boli tragicke a hucali ako vysavac. Napr. titan majesty, ktory sa pouzival na pretaktovanie :)

+1
-7
-1
Je komentář přínosný?

Úplná blbost to nebyla. Občas se při montáži stalo, že chladič nedosedl na celý procesor a bylo hotovo.

+1
+9
-1
Je komentář přínosný?

ano aj to sa stalo kamaratovi, napriek tomu sa neodpalil a po korektnom nasadeni chladica islo vsetko ako ma. Ine veci sa ale stavali... na socketA sa dal nasadit chladic len jednym smerom, opacne nie. Ak sa laik snazil to tam dat naopak, tak casto odlomil roh/y procesora a konecna :) Iny kamarat sa takto snazil narvat na novucicky athlon1000 titan majesty (ktory mal aj inak celkom tvrdu strunu) a praaask, cpu v 3,14ci.

+1
+17
-1
Je komentář přínosný?

kdyby jen utavilo, ono udela krasny bum.

https://www.youtube.com/watch?v=ssL1DA_K0sI

Zde to intel bez problemu ustoji, ale amd nikoliv.

https://www.youtube.com/watch?v=Xf0VuRG7MN4

+1
-15
-1
Je komentář přínosný?

já tě moc prosím, aby sis nejdřív zjistil, jak tyhle videa vznikly a až teprve pak zvážil, zdali argumentovat podvodem rusáku / diletantsvím tomshw.

+1
+10
-1
Je komentář přínosný?

Athlony a Durony krasne horely a kourilo se z nich :-) A to nepocitam to mrnave jadro a ctyri podlozky po stranach - chladic nakrivo a proecsor skoncil s ustiplym rohem.

Mam pocit, ze posledni produkt od AMD srovnatelny s Intelem jak po technicke strance tak po vykonnostni strance byla 80386 a 80486 :-)

+1
-26
-1
Je komentář přínosný?

Jak píše david, to první video je trochu vylepšené nějakou třaskavinou/trhavinou. Sám jsem se na to tehdy díval, když to bylo ještě aktuální.

Problém procesorů do Socketu A byl právě onen zmíněný termistor. Sice v desce byl, ale buď reagoval pomalu a nebo nereagoval vůbec. Těžko pak soudit AMD, že je chyba na straně výrobce procesoru. Nicméně pokud stavitel a uživatel počítače nebylo poleno, co nechalo zaneřádit ventilátor na chladiči natolik, že se zastavil a celé se to usmažilo ve vlastní šťávě... a nebo nechal pastu vyschnout v prach, tak ty mašiny běhaly stabilně (zanedbávám vyteklé kapacity na desce).

Takovej barton 3200+ už musel bejt slušnej kousek

+1
-9
-1
Je komentář přínosný?

Sam mam este doma funkcny athlon XP 1500+(1300Mhz). tusim jadro palomino. A co sa tych videi tyka vybuchujci duron je urcite blud.

+1
+14
-1
Je komentář přínosný?

Byla to chyba na straně AMD. Termistor umístěný mimo procesor nedokázal reagovat dostatečně rychle (což je dáno fyzikálními zákony) a ani nebyl dost přesný. Proto se taky u dalších AMD procesorů přenesl jako dioda dovnitř.

+1
-18
-1
Je komentář přínosný?

Já si myslím, že to byl velkej hype pro intel. Netvrdím že je to dobře, obzláště, pokud takhle umře CPU za 9xx $, ale P2, P1 a K6 podobné ochrany také myslím neměly. Co je ve videu potvrzeno, tak že coppermime má tuhle ochranu fungující, tzn. všechny P3 s tímto jádrem jí mají.

Zároveň ještě k té ochraně... mám dojem že někde ta ochrana fungovala pouze "pípáním" speakeru. Pokud to nebyl skokový jev a z CPU byl sejmut chladič, pouze se přehřívalo (ventilátor), tak to stejně bylo k ničemu, pokud to jenom pípalo a neumělo to vypnout napájení. Myslím že jsem tento jev i přímo viděl. Také jsem měl možnost vidět jev, že VIA měla tehdy tepelnou ochranu i v chipsetu. Nevím přesně příčinu, ale vím že když se přehřál čipset, tak se to celé vyplo.

Od té doby uběhlo poustu času, výrobci základní ochranu rvou skoro kamkoli, až v současné době na jednu věc... VRM. Našel jsem kotel fotek mrtvých VRM, dokonce je i video, jak někdo zlikvidoval desku, když na tom trápil přetočený 220W FXko. Takže ani dneska to není dokonalé :)

+1
+8
-1
Je komentář přínosný?

Jo to s tou MSI deskou co to nepodporuje jsem také viděl. To je pro změnu fail na straně MSI. Měli implementovat ochranu BIOSu takovou, aby CPU fungovalo a zobrazilo to nějaký warning případně omezit tomu CPU TDP. Pak by se to hoření nestalo (:

+1
+8
-1
Je komentář přínosný?

Taky to tak vidim...
Ja jsem se na K5 tesil jak na Jeziska a v 96' ho bezel koupit, byl totiz za polovicni cenu nez Pentium na stejne frekvenci (75MHz); kamarad s Intelem byl na me nastvany, ze vysolil o dost vic penez za prakticky stejne PCcko :-)
Je pravda, ze FPU byla slabsi- bylo to videt pri hrani si s 3D modelovanim, ale ruku na srdce, kdo z vas v te dobe profesionalne vyuzival PC k 3D- tak jak to Intel hlasal- na FPU postavil cast marketingu (pak to byla frekvence, pak to bylo MMX, pak to bylo... az dnes to je TDP apod kraviny).

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Tak MMX instrukce pokud se nemylim obsahovaly treba rutiny pro dekodovani MP3 , dneska je to sranda, ale na zacatku to myslim 486/66 CPU vytizilo na 100% a nedalo se nic delat a stejne neslo dekodovat vic jak 48kbs.

K5-100 bezproblemu zvladla prehravat mp3 a u toho vypalovat rychlosti 2x cd - pri trose modleni a aspon 32mb ram :DDDD

Doba se celkem pohnula .

+1
-5
-1
Je komentář přínosný?

Na přehrávání mp3 byl asi nejlepší přehrávač Soritong. Tam pak mp3 upočítalo i první Pentium 75MHz :D

+1
+11
-1
Je komentář přínosný?

Mp3 podle mě přehrávalo jakékoliv Pentium. Mně to chodilo těsně na hraně právě na AMD DX5 přetaktované na 160MHz - míněno v plné kvalitě, na mono stačilo o dost míň.

+1
-12
-1
Je komentář přínosný?

Ja si tedy dost matne vzpominam, ze na AMD 486/80Mhz prehravat MP3 v plne kvalite neslo. Po downmixu na mono uz nebyl problem, ale nesmelo se na tom PC nic jineho delat :)

+1
+14
-1
Je komentář přínosný?

Mam silne podezreni, ze prave na nejake 486 jsem prehravani MP3 resil a prekvapive skutecne zalezelo na prehravaci: normalni prehravace to nedali, ale nasel jsem nejaky pro holy DOS co to utahnul.

+1
-6
-1
Je komentář přínosný?

FPU nebyla slabší, jen nebyla silnější než Intel, některé ALU operace byly i silněiší viz pro rating ( i když u K5 dost přehnanej, K5 133Mhz fakt výkon pentia 200 neměla, neměla ani výkon pentia 166), ale FPU a tudiž herní výkon plichta. Cyrix měl nůžky ještě více rozevřené, v FPU byl ještě slabší a v ALU ještě silnější, osobně jsem 6x86 měl raději něž K5, běhalo to prostě rychleji, ale K5 byla super koupě v low-endu.

Buďto vzít nejlevnější 75Mhz model a bum Oc na 100Mhz, nebo ten zlatej novější, ty šly 133-150, což bylo ve své době sakra výkonné. Ano topilo to, ale uchladit se to stejně dalo easy. Jen prostě člověk musel mít aktiv.

+1
-10
-1
Je komentář přínosný?

to je todle?
cpu0: AMD-K5(tm) Processor ("AuthenticAMD" 586-class) 117 MHz
cpu0: FPU,V86,DE,PSE,TSC,MSR,MCE,CX8,PGE
real mem = 66646016 (63MB)
avail mem = 54153216 (51MB)

jakej srot? :) me to bez problemu beha .. :) vyborny cpu jeste i dlouho po sve dobe ... ;)

+1
-6
-1
Je komentář přínosný?

Ale tak určitě :-) Sám provozuju i starší hardware, ale je třeba si přiznat, že sběrné dvory jsou toho plné... Mimochodem, copak ještě takhle v roce 2015 taková K5 reálně dělá?

+1
+12
-1
Je komentář přínosný?

Teraz neviem, ci je autorovi luto Kryptonitu verzie 5 (K5= Kryptonite version 5, K10 = Kryptonite version 10) alebo am29k . To bola faktu uzasna skladacka, boli k dispozici 1 bitove, 2 bitove, 2 bitove, 8-bitove a tusim aj 16 bitove moduly a tie sa skladali
napr. ak ste zajojili spravne 1, 2, a 4 bitovy modul dostali ste 7-bitovy pocitac, ak to bol 4-bitobvy (alebo dva dvojbitove) a 1 bitovy, dostali ste 5-bitobvy pocitac.

A v K5, boli ak sa nemyslim 2 ks 32 bitovych CPU zalozenych z rady am29000 (am29k)

Presne am29k bola rada procesorov, vdaka ktorej podpisal Intel s AMD crosslicence agreement
v roku 1976, vdaka ktorej sa mohli prihlasit v roku 1978 obe firmy do sutaze na CPU pre IBM PC. Vyhral Intel s i8088/i8086 a nie AMD s am29k . Podmienkou totiz bolo, aby ten., co vyhra umoznil inemu vyrobcovi vyrabat ich CPU bez licencnych poplatkov a tou zmluvou si obe firmy vymenili licencie na vsteky svoje patenty - a ta zmluva plati dodnes...

+1
-6
-1
Je komentář přínosný?

Nerad bych se pletl, ale myslím, že ony proslulé řezy byly řada Am2900, tedy předchůdce Am29k. Am29k se datuje až do druhé půlky 80. let, takže u debaty IBM+Intel+AMD v roce 1978 nemohly být. Am2900 ale každopádně byly velmi zajímavé, byly použity ve spoustě proslulých minipočítačů konce 70. let a kopíroval je i Sovětský Svaz :-)

+1
+9
-1
Je komentář přínosný?

Netřeba si stýskat nad RISC procesory, to je design poplatný devadesátým rokům. Problém je vlastně pořád stejný - máme nějakou maximální plochu, kam chceme umístit tranzistory - limitem je výrobní proces, cena, zmetkovitost, napájení apod. Tehdy se zdálo být výhodnější mít malou instrukční sadu, protože na stejné ploše, kde měl CISC dekodér těch mnoha instrukcí, mohl RISC realizovat třeba out-of-order nebo spekulativní provádění instrukcí a mělo to teda nějaký potenciál navíc.

Pak se ale výrobní procesy zmenšovaly, tranzistorů přibývalo a CISC instrukční sada přestala být v podstatě problémem, protože už zbylo místo například i na jednotky, které převádí CISC instrukce na mikroinstrukce, jak ukazuje tady pionýr K5.

Z dnešního pohledu má x86 několik výhod - má menší kód, zabírá méně paměti, rychleji se tudíž načítá, klade zásadně menší požadavky na optimalizace a na překladač (stejně jako všechny jiné out-of-order se spekulativním větvením) apod. a při tom v zásadě nemá žádné větší nevýhody.

Naopak pokud se podíváme, jak si vede ARM, tak už to taky vlastně není žádná výhra. Přidávají se speciální instrukce, vektorové jednotky, out-of-order je nutnost, spekulativní provádění kódu se taky začíná dělat, protože co jiného... Takže nakonec to bude opravdu prašť jako uhoď.

+1
+12
-1
Je komentář přínosný?

Mam za to, ze x86 je prave z hlediska prekladace neskutecnej vopruz. Ma/mela malo registru, takze kazdy volani funkce je takovej malej cirkus narozdil od RISC, ktere ma vetsinou desitky (az stovky) registru a lze to primo pouzivat jako zasobnik. Dale instrukcni sada neni ortogonalni - nelze pouzit libovolny registr v libovolnem adresovem rezimu ani pro nektere instrukce. Tim, ze instrukce delaji vic veci najednou, tak nelze snadno rici, jak dlouho asi budou trvat, navic se delka zpracovani z generace na generaci lisi. Cili se stavalo, ze pro jedno cpu bylo vyhodne pouzit instrukci X, pro dalsi generaci instrukci Y ktera byla predtim pomala. Tim padem neni mozne, aby z prekladu lezl optimalni kod pro vic generaci cpu.

Kdysi jsem cetl (bohuzel nemuzu najit) o tom, jak intel musel opravit navrh CPU a udrzet jednu instrukci optimalizovanou, ackoli predpokladali, ze se moc nepouziva. Jenze zjistili, ze windows ji casto k necemu pouzivaji, protoze byla zrovna rychlejsi nez neco jineho, co melo stejnou funkci.

Dale nektere RISCy maji podminkovy prefix u instrukce, takze neni nutne ty jumpovaci prostocviky jako v x86.

+1
-10
-1
Je komentář přínosný?

Problém je, že ortogonální instrukce nemá ani RISC ani CISC. Stejně tak dnes musí každý procesor dělat více věcí v instrukcích, jinak je nepoužitelný.

Lidé si neuvědomují, jak programovací jazyk C zkazil procesory a jejich sady. Když vznikalo C, na řadě procesorů neběželo efektivně. Procesory musely přidávat instrukce, aby ten hloupý jazyk C dokázal běžet slušně. Základem je vícenásobná instrukce „vyber hodnotu z paměti a zároveň posuň pointer“. Stejně tak je C závislé na indexování svých pointerů a registrů, jinak se počet strojových instrukcí z kompilátoru C velmi zmnožuje a výkon programu padá prudce dolů oproti programům z jiných programovacích jazyků nebo asm.

Kdyby C vznikl mimo unixu, tak zanikne. Co stvoří unix (dnes spíše Linux) je dobré a na odpor se reaguji asi stejně jako muslimů na urážku islámu. Je tam značný fanatismus. C by se neprosadilo, protože výrobci procesorů by se vykašlali na to přidat instrukce, aby mohlo efektivně běžet.

Postupně tak díky C se zahustily sady procesorů tak, že žádný procesor nemá instrukce ani ortogonální, ani jednoakční.

Proto dnešní architektura procesorů není ani RISC, ani CICS, ale „pro C jazyk“. Třeba do kosmu běžně létají procesory „pro Forth jazyk“, které by C efektivně neobsloužilo. Díky tomu má procesor neskutečný výkon a neskutečně nízkou spotřebu a zároveň odolnost proti chybám (kosmické radioaktivitě, apod.). V sondách jich bývají desítky.

Stejně tak třeba grafické karty a řada dalších není vhodná pro C, ale výkon může být zcela jinde.

---

Jak dlouho bude která instrukce trvat nelze na žádném rozumném procesoru říci. Zaručit délku trvání všech instrukcí by bylo drahé, a nestálo by za to.

Mimochodem, x86 už má také řadu instrukcí s podmínkovým prefixem, a často se používají.

Ty podmínkové prefixy jsou z nouze ctnost. Třeba ARM pak má nečekané příznakové výsledky instrukcí, aby se to vůbec dalo používat. Takže některé instrukce do příznaku carry dávají „carry“, jiné „not carry“. Takže se můžete nadít naprosto čehokoli. Ve výsledku pak Linux několikrát předělal celou volací konvenci kernelu a knihoven, protože ta zamotaná architektura ARMu se nedala dobře trefit napoprvé.

Optimální kód u každého procesoru, který je složitější, než kuličkové počítadlo, je těžké trefit a předpokládá dokonalou znalost architektury daného modelu procesoru.

Ono je moderní kopat do x86, ale třeba ARM na úrovni strojových instrukcí je dale více k zblytí – mám zkušenosti na více stran. Jeho sada trpí problémy, které by vás u x86 ani nenapadly. Například instrukce mov registr, konstanta není u x86 problém, u ARMu jde jen pro některé konstanty, u jiných musíte konstantu uložit do paměti a načíst ji (takže máte paměťové přístupy navíc a výkonu to samozřejmě neprospívá). Skok skrze indexovaný registr dále, než o pár kilobajtů nemá instrukci, takže musíte emulovat několika instrukcemi. Na celém ARMu je vidět, že je koncipován na běh se snad 30 KB RAM, a čím je větší, tím více musíte přidávat další a další pomocné instrukce, protože je to „daleko“ v paměti.

+1
-4
-1
Je komentář přínosný?

Miluju tyhle hospodské žvásty.
Obzvláště od lidí, kteří sami nikdy nic podstatného nevytvořili mně to pomlouvání tvůrců základů přijde značně pikantní.

C je strašně hloupé.... hmmm, proto dodnes nebylo ničím nahrazeno. a je v podstatě základem nejen v oblasti "velkých" počítačů, ale i embedded vývoje. Asi jsme všichni hrozně hloupí, když to nematláme v Javě :-)) Nebo v PHP?
ARM je úplně strašný, protože neumí v jedné instrukci o 32 bitech uložit do 32b registru libovolnou konstantu... hmmm, co je tak strašného třeba na sekvenci MOVW..., MOVT... a o kolik je to horší než ten chaos v instrukčním kódu x86?

A UNIX, ten je úplně nejhroznější, protože se v podobě klonů používá a vyvíjí dodnes i po tolika letech. Dělá se to jen tak z dlouhé chvíle. Proč, ve srovnání s ním, vše ostatní často vypadá jen jako jeho náhražka? Proboha, proč?

Mám zkušenost, že podobní "znalci" těm věcem zpravidla moc nerozumí. Ale chytří jsou jak rádio :-)

+1
-11
-1
Je komentář přínosný?

Miluji idioty, kteří dokonale znají osobnost, povahu a celou tvorbu a práci člověka, na kterého reagují a to ani neví o koho jde. Zřejmě jsi si doma sedl ke kávové sedlině a čerstvě vykuchaným játrům a začal jsi věštit. A co se Pléjaďany, také mluvíš? Nepřispíváš čistě náhodou na web vesmírných lidí? Protože ten styl by tomu odpovídal.

Protože jsi proti mému povídání o C nevznesl žádný argument, tedy kromě věštění z kávové sedliny o mé povaze, nemám na co reagovat. Jediný argument je o rozšířenosti, což se s hloupostí nijak nevylučuje.

ARM jsem uvedl jako kontra, že má problémy, o kterých se x86 ani nesní. Minulý příspěvek kritizoval sadu x86, já kontroval na konkrétnímu případu. Na rozdíl od tebe jsem uvedl věcné argumenty. Ty jsi pouze zahulil špeka, dostal jsi se mimo realitu a začal jsi mě kádrovat.

Jo jo, velký geroj ze 4. cenovky. Máš poněkud upito. A chybí ti věcné argumenty. Pouze útočíš, ale nic neumíš, jinak bys to napsal.

+1
-8
-1
Je komentář přínosný?

Mám pocit že stejná architektura se zakletým RISCem byla i v následné K6ce ... což byl můj první PC a ten se s 3Ds MAXem občas potýkal :-) A ano, zvládal to. Ještě mi spokojeně chrupe někde v šuplíku.

+1
+6
-1
Je komentář přínosný?

K6 je úplně jiného návrhu, AMD to koupilo v podstatě s NexGenem a design K5 už jinam nepokračoval. Uvnitř se překládá na mikroinstrukce, ale pokud je mi známo, už to není vysloveně vzatý jiný procesor a zabudovaný dovnitř, návrh probíhal přímo za účelem K6.

+1
-10
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.