*** Tento text berte jako ryze osobní názor. Není to článek, je to blogpost. Není to nadsázka, je to pouhá úvaha. Napsaná spokojeným majitelem fotoaparátu značky Nikon. ****

Abych se mohl dobrat toho, odkud plynou mé úvahy, musíme o desítky let zpět. Protože tam se začal rodit fenomén značky Nikon, který sice možná není tak velký jako u značek typu Leica, přesto z toho Nikon žije dodnes. Pokud jste v posledních měsících zaznamenali výročí 100 let od vzniku původní firmy, která stojí za značkou Nikon, tak jste možná neminuli následující video. Věnujte mu těch pár minut, je to důležité.

Celkem pěkně popisuje to, jak se z izolacionistického Japonska po 2. světové válce, kde se postupně rodila spousta fotografických firem, které dnes udávají tep oboru, dostaly první Nikony „ven“ (myšleno na západ).

Pak si zkuste pustit nějaký americký film či seriál. Velmi pravděpodobně narazíte, pokud v daném filmu někdo fotí, na zrcadlovku Nikon v jeho rukách. A je jedno, jestli je to drahá Hollywoodská produkce, nebo vybraná episoda seriálu Columbo, platí to celkem všeobecně. Pak si také můžete pustit známou písničku Paula Simona o inverzním filmu Kodachrome.

Zkrátka Nikon byl v 60. až 90. letech všude. Jeden z posledních výskytů si vybavuji ve filmu Hackers (česky Nebezpečná síť), kde se fotilo Nikonem F3 a jedna z postav měla přezdívku Lord Nikon (odbočka: ten film fakt doporučuji, je to asi největší úchylnost po Chladný jako led :-)). Ano, byly i výjimky (Vesmírní kovbojové, ale třeba i pozdější episody Columba, kde se už objevil třeba také Pentax).

Nikon byl před desítkami let hodně inovativní firmou. Pravdou je, že jeho objektivy byly vynikající už v době, kdy naši otcové a dědové „tahali kačera po dvorku“. Dodnes je spousta lidí, kteří mají Nikon F3 a nějakou tu padesátku a lezou jim z toho i na dnešní poměry parádní fotky. Nebo mají dokonce Nikon F2 a s oblibou fotí na pre-AI skla.

Nikon samozřejmě nebyl jediný, výrazně inovovali i další japonští výrobci, například Minolta tím byla hodně pověstná, ale zkrátka pan Duncan dostal po 2. světové válce do ruky „Nikkor“, nikoli „Rokkor“ a proti rozjetému marketingu kolem Nikonu už se blbě bojovalo.

Postupem desetiletí se stal z Nikonu etalon zrcadlovkové firmy, jejímž hlavním výrobkem (mezi fotoaparáty) je zrcadlovka. Tu špičková superdrahá (F3, F100 atd.), tu levná plastová pro běžné spotřebitele (F50 atd.), plastové kompakty těžící z brutální expoziční pružnosti C-41 negativů měl Nikon v nabídce pochopitelně jako všichni ostatní (včetně stovek bezejmenných firmiček). Z téhle pověsti Nikon žil i v AF éře i v období přechodu na digitální čipy - vzpomenout se dá na prvopočátkovou spolupráci s Kodakem, kdy byla Kodakova digitální část naroubována na klasické filmové tělo Nikonu, případně hodně šílenou pseudo-digi zrcadlovku Nikon NASA F4, o kterou se přičinila NASA, a to na bázi filmové zrcadlovky Nikon F4 - poprvé se do vesmíru podívala s misí STS-48 v září 1991 (ano, před více než čtvrt stoletím).

Asi netřeba znalcům obšírněji popisovat, jakými zrcadlovkami se dnes fotí na ISS. Na myriádě videí na YouTube každý fanoušek dobře pozná teleobjektivy Nikkor rozvěšené po celé stanici.

Jenže postupem let Nikon usnul na vavřínech a prohospodařil klíčové období dějin. Tak moc se držel svého zlatého byznysu zrcadlovek, že jej minula první vlna změny trhu. Podobně jako Microsoft příliš dlouho spoléhal na Windows, vysmívaje se Linuxu, aby jím později byl převálcován, i Nikon udělal řadu chyb.

Kdo to z tradičních zrcadlovkových výrobců podchytil dobře, byl Olympus. Dodnes je mi sice záhadou, jak se mu podařilo s 2,0× cropovými snímači přežít éru D-SLR a jak se mu podařilo hromadě lidí vštípit, že 4/3" snímač je dostatečný, ale stalo se. Olympus velice dobře odhadl situaci (myšleno nejen obecně, ale zejména jeho vlastní situaci na trhu) a tak si jednoduše - ve spolupráci s Panasonicem - stvořil trh nový. První reklamní video muselo být drahé, protože Kevin Spacey je prostě TEN Kevin Spacey, ale vyplatilo se. Bezzrcadlovky jsou prakticky jediný trh, který se slušně drží a Nikon na něm neuspěl.

Pokud se podíváme na poslední roky, tak se sluší připomenout problémy, kvůli kterým firma svolávala zpět full-frame model D610, problémy současného modelu D750, určitou nepovedenost vlajkové lodi D5 ve srovnání s předchozí generací D4. O řade bezzrcadlovek Nikon 1 se už více rozepisovat nebudu, tu Nikon pohřbil ultra-vysokými cenami a nakonec pozvolna vyhnila (jakkoli to nikdy nebylo řečeno Nikonem oficiálně). Dnes z úst prezidenta Nikonu víme, že bude další pokus o bezzrcadlovky, ale žádné další informace nezazněly.

100. výročí firmy Nikon dle mého prohospodařil. Nenabídl vůbec nic zajímavého a bláboly o exkluzivním barevném provedení výrobků s logem „100th anniversary“ na tom nic nemění, je to podobná marketingová zoufalost jaké předvádí Leica. Ostatně letmý pohled do nabídky eshopu z Vodičkovy ulice říká tohle:

• NIKON D5 ... 159 990 Kč
• NIKON D5 - 100th Anniversary ... 228 990 Kč

Za těch 69 tisíc Kč navíc (!!!) zákazník dostane šedivé tělo místo černého s logem 100th anniversary, speciální kufr, popruh a další limitované doplňky (mimochodem: na slovo „limitované“ jsem poslední dobou už alergický). Kufřík poputuje do skříně, popruh je nepodstatný, brožury také. Zkrátka: Leica aspoň nechala Rolfa Sachse vymyslet nový polep. Tohle je žalostně málo a podobné je to i s dalšími 100th produkty (APS-C model D500 a objektivy).

Tehdy když to přišlo, jsem se utvrdil ve svém názoru, že Nikon je extrémně konzervativní firma. Krásně to bylo vidět už na bezzrcadlovkách řady 1, úplně stejně nešťastně rozjížděl bezzrcadlovky i Canon (blamáž Pentaxu netřeba rozebírat, ten má své vlastní velké problémy). Zjednodušeně řečeno, ke 100. výročí mohl Nikon udělat cokoli a neudělal prakticky nic.

A teď už se dostávám konečně k tomu, s čím u mě pohár přetekl a musel jsem tohle celé napsat: Nikon chystá nástupce 36Mpix řady D800 / D810. Nový model se bude jmenovat D850 a bude lepší. Jenže nevíme jak, Nikon uvolnil pouze teaser, kde hovoří o 8k timelapse videu.

Zkrátka paperlaunch. This puppy here, is D850.

Jsem toho názoru, že jakmile někdo jako hlavní parametr vytáhne timelapse video, ukazuje tím pouze svoji zoufalost a neschopnost implementovat video plnohodnotné. Tvrdím to nyní u D850, stejně jako jsem to tvrdil u Pentaxu 645Z, když přišel se 4k timelapse. Tento typ videa je o ničem, 8k timelapse lze v podstatě dělat už dnes, stačí k tomu trošku lepší intervalová externí spoušť z Číny/eBaye za řekněme 299 Kč a můžete sekat timelapse jak budete chtít s jakýmkoli fotoaparátem, který má potřebné rozlišení.

Ale hlavně, fotoaparáty se obvykle uvádějí na trh, ukazují na výstavách, ne že se udělá teaser prakticky neobsahující žádné parametry. Nikon zkrátka dál přešlapuje na místě. Ano, D850 možná bude mít 75 Mpix snímač (to je zhruba strop spekulací, které kolují internetem), jenže ne díky inovativnosti Nikonu, pouze díky výrobním schopnostem Sony. A pokud bude v jeho moci 8k timelapse, pak bych se nedivim, kdyby 4k video zde opět nebylo z celé plochy snímače, ale z výřezu.

Nikon je dle mého v hluboké krizi, ze které se mu nedaří vyhrabat už pár let. Podobně je na tom Canon, který to naposledy přestřelil s uvedením model 6D Mark II. Ve snaze, aby mu tohle levné full-frame tělo neparazitovalo prodeje vyšších řad (asi 5D, tipuji) srazil schopnosti snímače tak, že jeho dynamický rozsah je horší než u současných APS-C zrcadlovek. Blamáž opravdu velká, nicméně opět jen ukazující na to, že tradiční výrobci, kteří mají historicky svůj silný trh a silný typ produktů, přestávají pořádně inovovat. Více megapixelů není inovace. Více AF bodů není inovace. Více fps není inovace.