Ale jo, na mé kritice tohoto systému se nic nemění. Nicméně s ohledem na aktuálně probíhající testy jedné AMD platformy jsem měl možnost se s tím systémem více seznámit, tedy jej používat déle než do prvního „tohle fakt nejde“. Ono když děláte na recenzi, tak to prostě jít musí, i kdyby se čertili všichni Linusové světa.

Tak tedy Windows 8.1 x64. Nevím nakolik jsem to tu v posledních měsících odhaloval, ale faktem je, že jsem patrně to, čemu se říká „Linuxák“. S Linuxem si hraji někdy od druhé poloviny 90. let, více jej používám zhruba od přelomu století a od června 2012 na něm jednu výhradně, jako na primárním jediném operačním systému (což jsem si odzkoušel po dobu 5 měsíců v roce 2010, tehdy na Ubuntu 10.04 CZ). Tedy pokud nepočítám občasné odskočení si do Windows, na kterých se hardware testuje. Píši to proto, aby bylo jasné, že se na Windows 8.1 neumím dívat jako na novou verzi důvěrně známého systému. Mé osobní dovednosti v obsluze daného operačního systému, ona pověstná „svalová paměť“, jsou tytam. Windows bez ohledu na verzi se mi dnes obsluhují stejně obtížně, jako Linux (Mageia 2 s GNOME Classic) v létě 2012.

Poslední Windows, na které jsem měl onen svalový návyk, byly XP. Upravené do podoby W98, kterých jsem hojně užíval v období circa 1998 až 2004. Vista už měla tak velký součinitel vstupního odporu, že jsem jej nepřekonal a sedmičky a výše už tak plnily roli pouze testovacího OS. Windows 8.1 s nabídkou Metro a Metroidními aplikacemi tak pro mě v reálu nebyly „zprasením“ staré dobré Start nabídky - tu jsem poslední téměř dva roky nepoužíval. Spíše to byla jakási obdoba GNOME Shellu, resp. prostředí Unity, které je mi známější.

Zkrátka a dobře. Pokud si pamatuji, tak WIFT ve svém někdejším článku psal, že na Metro si zvykl. Ostatně když mi ukazoval naposledy svoji úpravu, měl tam s bídou tři „kostičky“, z nichž ta největší vedla na plochu.

Po zhruba týdnu mohu potvrdit, že na Metro se prostě zvyknout dá, byť jsem jej očesal na pouhé dvě kostičky. Stejně s ním přicházím do styku jen výjimečně. Aplikace jsem se na Linuxu naučil spouštět rychlo-launcherem se zkratkou Alt+F2, kdy kupříkladu spuštění pidginu znamená “Alt+F2 - pid - Enter“ a toto platí pro libovolnou aplikaci. Trvá to pár týdnů, než vám tohle pro těch 10 až 20 používaných aplikací přejde do oné „svalové paměti“ a rychlejší spouštění aplikací už ani nebudete hledat. Ano, GNOME Shell to umí rychleji - „Start - pid - Enter“, ale jeho Shell je výkonnostně o řád náročnější aplikace než ono rychlo-okénko a totéž platí i pro jiná obdobná řešení (Unity Dash, Windows Metro,…).

Co mě překvapilo v podstatě příjemně, jsou takové různé drobnosti. Samozřejmě za týden jsem toho nemohl moc vyzkoumat, takže zmíním tu první, na kterou jsem narazil: Hledání min v Metru. Celkem zajímavé pojaté sbírání trofejí a neobvyklé hry typu „odpal X min“, moje nejoblíbenější „najdi poklad“ atd. Snad jedinou výtku bych měl k nízké obtížnosti, kdy je ve většině režimů povoleno odpálení (či naopak neodpálení) několika min - původní Minesweeper byl prostě nekompromisní a tohle je zjevná úlitba aktuální líné době.

Nebudu zastírat, že pár věcí mi chybí, třeba nevím jak přímo z plochy rychle vypnout systém. Jít kvůli Alt+F4 na plochu je opruz. Já vím, jistě existuje nějaká snadná cesta, ale pak je tedy „intuitivně-Microsoftně“ schována někde, kde ji nevidím. Nelíbí se mi ani moderní podoba Správce úloh a našel bych další věci, ale opět pro ně platí to samé, co pro Metro: Dá se na ně zvyknout, je to jen o tom zvyku.

Nechci ale nechat mylný dojem, takže jednu věc upřesním. Netvrdím, že mě Windows 8.1 mile překvapily. K tomu mají zatraceně daleko. Ale překvapilo mě, o jak moc horší mínění jsem o nich měl, než kolik by odpovídalo realitě. Ten systém je použitelný, byť přetrvává absence věci jako všeobecných softwarových repozitářů. Nutnost lézt kvůli každé 3rd-party aplikaci na její web a stahovat nějaký divný EXE či MSI soubor, to je jednoduše otravné. Podobně jako výchozí nastavení UAC, nicméně to přehrávám ohranou desku, která přišla do prodeje s Windows Vista.

PS: napsáno v Linuxu, v prostředí KDE, v textovém editoru gedit. To jen aby někdo nezískal další mylný dojem :-)…