V nedávném rozhovoru se známý autor horrorů vyjádřil i na téma čteček e-knih. Dle jeho názoru nejsou klasické knihy tak krátkodobá záležitost jako vinyly či CD, která měla svoje období, ale dnes již většina lidí poslouchá hudbu digitálně. Knihy za sebou ale mají pár století a hned tak nezmizí. Stephen nastřelil od boku časový odhad 120 let, ale to berme jen jako ryze orientační údaj k jeho přesvědčení, že tištěné knihy nejsou ani zdaleka na počátku svého konce.

Musím s ním plně souhlasit. Když se podíváme na jeho srovnání, tak kupříkladu u hudby lze říci, že se trh vždy pídil po co nejkvalitnějším reprodukčním médiu, které ale nebude nákladné na výrobu. LP je kompromisní záležitostí, protože je vyráběno z materiálů, které se postupem času „obrušují“ jehlou přenosky. Audio kazety jsou také kompromisní co do mechanické odolnosti a stejně tak ani CD nevydrží věčně. Podobně kompromisní byly třeba VHS kazety, které byly nejjednodušším médiem pro záznam filmů v jakž-takž přijatelné kvalitě. Pro spotřebitelský segment se nikdy nepoužívaly technicky pokročilá řešení, protože by je spotřebitelský segment z cenových důvodů nepřijal. Vzpomeňme třeba LaserDisc.

U knih je to ale jiné. Ty jsou samy o sobě prakticky věčné. Zatímco například Kindle 3 (asi nejpopulárnější model prodávaný v době obrovského boomu e-bookových čteček) vydrží jistě řadu let - řekněme 10 let minimálně, jednoho dne se odporoučí do křemíkového nebe. Buď jeho RoHS elektronika, nebo jeho akumulátor, nebo třeba displej. Ale jednoho dne „umře“. Jednoho dne také může být problém s datovým formátem zakoupených knih. Stephen k tomu také dodává, že když vám kniha spadne do záchodu, tak ji prostě vyndáte, osušíte a můžete pokračovat ve čtení. S Kindlem toto asi nepůjde.

Knihy navíc nejsou v průměru dražší než e-booky. Jejich výroba se stále zlevňuje - dnes už je klasický knihtisk z písmenek jen raritou, snižuje se i kvalita použitého papíru, mění se i lepivo vazeb. A i když bude kniha vyrobena tak, že se po několika přečteních doslova mechanicky rozpadne (vzpomeňme třeba dnes již neprodávané Kulhánkovy knihy, například Vládce strachu, ale mohl bych tu jmenovat desítky knih od mnoha vydavatelství, kterým se lámaly zejména brožované vazby), tak stále půjde bez problémů číst. Klidně i za těch 120 let, kdy dle Stephena budou vydavatelé stále vydávat papírové knihy.

Nejradši ale mám argument „ekocvoků“ o tom, jak je neekologické vydávat papírové knihy. Obvykle oponuji, že dnes se z velké části tiskne na recyklovaný papír, navíc typický strom je obnovitelný zdroj energie. Opět připomenu článek o noteboocích Asus s šasi částečně z bambusu, rychle rostoucí dřeviny. A v neposlední řadě je hlavní výhodou tištěné knihy prostý fakt, že vám ji prodejce/vydavatel nemůže jednoho dne odebrat s tím, že porušuje legislativu či dobré mravy, tak jako se to dělo s některými e-booky u Amazonu.

Fyzická kniha má jednu nevýhodu, a tou je její hmotnost a prostor který zabírá. Na druhou stranu je ale už víc studií, dle kterých více vnímáme informace z knihy, než z displeje čtečky (ať již e-ink, LCD tabletu či čehokoli podobného). I pro vývoj dětí je lepší tištěná kniha než e-book. A to myslím bude jeden z hlavních důvodů, proč se tištěná kniha určitě dožije roku 2134.

Na motivy The Huffington Post.