Jak je všeobecně známo, „analogová“ fotografie nemá na růžích ustláno. Poptávka sice poslední dobou roste, ať již po materiálech pro proces negativ-pozitiv, tak po instantní fotografii, ale přes všechen růst jsou tradiční fotografické firmy za zlomku výrobních objemů zlaté éry. Kodak je prakticky po krachu a vyrábí omezené portfolio materiálů. japonský Fujifilm postupně tlumí a ukončuje výrobu různých typů filmů, stálicemi na trhu (pokud pomineme menší firmy) jsou tak vlastně jen britský Ilford (HARMAN) a česká Foma.

Ani Ilford, o němž je povědomí ve světě daleko větší než o Fomě, ale nemá na růžích ustláno, nicméně dá se říci, že v určité omezené míře objemů má své jisté a spíš popularita jeho materiálů roste s tím, jak Kodak postupně ukončuje obdobné výroby (kupříkladu ukončený Kodak T-Max 3200 se dá relativně slušně nahradit používáním filmu Ilford Delta 3200). Až jednoho dne třeba Kodak skončí s filmy T-Max 100, T-Max 400 či Tri-X, bude to ekvivalent v podobě Ilford Delta 100, Delta 400 a HP5 Plus. Kromě toho vyrábí Ilford i jiné emulze jako ultrajemný Pan F Plus 50 či FP4 Plus 125 (a levné kinofilmové odnože filmů FP4+/HP5+ označované jako Pan 100/Pan 400).

Stejné je to s chemii, kde jsou mnohé vývojky fakticky ekvivalentní (Kodak D-76 je víceméně totéž jako Ilford ID-11, a tak by se dalo pokračovat, včetně Fomáckých vývojek). Podobné je to také s foto papíry, kde Ilfordí papíry mají výbornou reputaci, dále s dalšími druhy chemie, multigradačními filtry a dalším vybavením pro zpracování filmů.

Posledních 10 let byl Ilford (jako značka) vlastněn firmou HARMAN, kterou tehdy založili bývalí manažeři společnosti, se jménem po zakladateli Ilfordu, Alfredu Harmanovi. Ilford byl založen roku 1879, když ve městě Ilford (severovýchodně od Londýna) začal s výrobou fotografických desek. Doufejme, že odkoupení znamená příliv financí do Ilfordu a pokračování ve výrobě fotografických materiálů, na které fotili už naši otcové či dědové a pradědové (feministky nechť prominou).

Zdroj: Harman/Ilford