Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
vyvojari litografie vsech zemi/firem spojte se!! :)
>Dosavadní zprávy uváděly, že proces 5LPP.. Podle redakce webu Business Korea má být
>výtěžnost 50%, což je prý špatné
To je podľa mňa dobe. Od 40% sa dá začať vyrábať sériovo
>Rovněž z toho nelze vyčíst, zda se počítají jen zcela bezchybné čipy nebo i takové, které lze
>deaktivací bloku s defektem zachránit.
aj pri čiastočne funkčných čipoch je všetko nad 40% dobré číslo
Problém sú leaky nemožných čísel výťažnosti u TSMC
>25 květen 2020
>Nicméně AMD s TSMC se postupně podařilo vyladit všechno tak, že v současnosti jsou na
>výtěžnosti údajně dost přes 90%! Některé zdroje uvádí až 94%! To je naprosto „šílené“ číslo
>(ve velmi pozitivním slova smyslu)
http://www.ddworld.cz/aktuality/procesory-cpu/co-jsou-nove-amd-ryzen-300...
Samsung na 5nm sériově vyrábí svoje vlajkové SoC
Exynos 2200 ? Ten je už vyrobený a bude predstavený....
Umělý problém. 98% populace stačí i s rezervou do budoucna výrobky na 28 nm procesu. Ovšem to by se ty výrobky museli navrhovat s rozumem bez marketingových pijavic.
To by nemohol platiť Gatesov zákon. Lebo sú 3 zákony informatiky Moorov , Gatesov a dôsledok ich spoločného pôsobenia Wirthov zákon
A.
Zákony informatiky: Úvod a Moorův zákon (1)
9. 1. 2019
Spoluzakladatel Intelu, chemik Gordon Moore, v r. 1965 své empirické pravidlo o exponenciálním růstu výpočetního výkonu elektronických obvodů popsal v magazínu Electronics – tehdy ještě coby spoluzakladatel Fairchild Semiconductors takto: Každým rokem dochází k zdvojnásobení komponentů, jež tvoří integrovaný obvod a tak tomu bude po celé příští desetiletí, tedy do roku 1975.
Po deseti letech však toto své tvrzení opravil ve smyslu, že k zdvojnásobení dochází každé dva roky – i přesto se oficiálně ujala verze s 18 měsíci. Sofistikovanější forma tohoto zákona hovoří o zdvojnásobení výpočetní rychlosti na jednotku ceny.
https://www.itbiz.cz/clanky/zakony-informatiky-uvod-a-mooruv-zakon
B. Zákony informatiky: Trh volí bloatware (Gatesův zákon)
Petr Zavoral
12. 5. 2020
...krůček od zákona Gatesova: Rychlost softwaru se snižuje každých 18 měsíců na polovinu.
https://www.itbiz.cz/clanky/zakony-informatiky-trh-voli-bloatware-gatesu...
C. Zákony informatiky: Jak rychle se zpomaluje software
Petr Zavoral
10. 4. 2020
Švýcar Niklaus Wirth ve svém článku: A Plea for Lean Software (Volání po štíhlém software) zmiňuje: Software se zpomaluje rychleji, než se hardware zrychluje.
https://www.itbiz.cz/clanky/zakony-informatiky-jak-rychle-se-zpomaluje-s...
Takže, aby stačili 28nm, tak sme museli "vypnúť" Gatesov zákon, čím by sme vypli aj Wirthov zákon.
I tak je vliv špatně navrženého HW vyšší. Nízko taktovaný moderní HW zvládne i bloatware - zpomalení je pro většinu nerozeznatelné, zatímco nároky na chlazení ano.
Jenom technickou poznámku...Mooreův zákon neříká nic o růstu výpočetního výkonu, ale o úrovni integrace při optimální hladině nákladů (příliš málo transistorů na čip = příliš mnoho součástek a pájení, příliš mnoho tranzistorů na čip = většina čipů se nepovede => někde mezi tím je nějaké cenové optimum).
Moorov zákon v priamej forme je to, čo píšete, ale exitujú aj iné formy ako je tá prenesená o výkone.. Medzi priamou a prenesenou formu nie je ekvivalencia ale kauzálna súvislosť medzi tým je
„98% populace stačí i s rezervou do budoucna výrobky na 28 nm procesu.“
A o tom rozhoduje kdo?
„Ovšem to by se ty výrobky museli navrhovat s rozumem bez marketingových pijavic.“
Tohle je ekvivalent tvrzení „Ovšem to by se muselo investovat více času a prostředků do návrhu“.
Podobně u softwaru: „Kdyby to bylo lépe optimalizované, bude tomu stačit i slabší hardware“.
No, a teď si představte, že jste odběratel nějakého většího systému a máte dvě možnosti:
A) Fajn, tak dáme pár programátorům měsíc na refaktoring, pak uděláme testy a akceptaci. Takže to například znamená náklady půl mega a posunout termíny o 3 měsíce.
B) Nebo prostě dáme 100 000 navíc do výkonnějšího železa.
Resp. ten hlavní problém často je, že na optimalizaci návrhu potřebujete experty, kterých je všeobecně nedostatek- takže když je necháte řešit tohle, budou chybět na jiných projektech.
„A o tom rozhoduje kdo?"
Kdo asi....oni. Jenže oni nemají na výběr. Chceš nevyblité LCD u notebooku? Připlať si za zbytečně výkonný HW. Stačí ti v notebooku jen šest velkých jader na 1,8 GHz a levných 28nm? Smůla, to by výrobek vydržel moc dlouho a z pasivního chlazení bychom nemohli dělat předražený luxus. 100x atd.
„Tohle je ekvivalent tvrzení „Ovšem to by se muselo investovat více času a prostředků do návrhu“.
Není. Jde o kurvítkovský kapitalismus. I já sám bych ten stejný křemík dokázal naladit, takže pro výrobce je to brnkačka se směšnými náklady.
Vůbec to není o nákladech ladění SW - to je všem jasné, že dokonalý SW pro vesmírné programy je extrémně drahý a i ten má občas pár chyb. Je to ten stejný problém jako v automotiv, kdy ani v CO2 posedlé EU, brutálně šikanující řidiče, nevzniklo ani jedno levné-lehké-malé-kvalitní auto pro dva. Ono by jim totiž sežralo zisky z jiných segmentů, kde mají vyšší marže. Proto jen komedie s předraženým smart for two. Zisk nestačí, musí se maximalizovat až do nekonečna. Je to proti ekologii? A koho to trápí? Menšinu.
„Chceš nevyblité LCD u notebooku? Připlať si za zbytečně výkonný HW.“
To mi přijde logické, zájemce o levný notebook mnohem víc zajímá cena než kvalita obrazu (která se navíc neprojeví v seznamu parametrů).
Takže levný notebook s kvalitním LCD panelem (a tudíž dražší než jiné se stejnými parametry) bude působit jako horší nabídka.
„I já sám bych ten stejný křemík dokázal naladit, takže pro výrobce je to brnkačka se směšnými náklady.“
Tak v první řadě by se nezaplatilo už ani rozjetí výroby. Proto se v low-endu vesměs prodávají očesané vyšší řady nebo starší generace, prostě čipy, kde se tyhle náklady už zaplatily.
Čili obnovovat dnes výrobu existujícího 28nm procesoru je už mimo a nový low-end model na 28 nm se v životě nezaplatí.
„Stačí ti v notebooku jen šest velkých jader na 1,8 GHz a levných 28nm?“
Řekl bych, že žádný takovýhle procesor neexistoval a notebookové 28nm procesory měly maximálně 2 jádra.
„nevzniklo ani jedno levné-lehké-malé-kvalitní auto pro dva. Ono by jim totiž sežralo zisky z jiných segmentů, kde mají vyšší marže.“
Hlavní problém spíš je, že výroba tak malého auta žádné marže nemá.
Resp. dost možná tak malé auto vyhovující regulacím EU nejde ani vyrobit.
A pokud ano, náklady nebudou nižší (dost možná budou naopak vyšší) oproti autům o třídu větším, ale přitom zákazníci očekávají levnější cenovku.
Kdo píše o levném notebooku? Jedná se o člověka, co chce hezkou 17" a nemá téměř žádné požadavky na výkon. Klidně moderní dvoujádro. Nechce si připlácet za výkon, který nepotřebuje. Seznam parametrů: LCD IPS - to stačí, není to grafik. Dnes je v nabídce něco takového za 17 tisíc, což je přestřelené. 4GB RAM verze jsou k ničemu.
28nm jsem uvedl jako extrémní příklad toho, jak málo jsou z technického hlediska důležité nanometry, když se frekvence drží dole. Dnes by bylo ekonomicky shůdné použít 12-14nm.
Regulace EU při výpočtu dovolených-nepokutovaných emisí-spotřeby skutečně šikanují lehká auta, což je další zjevná imbecilita EU. Jinak v tom technický problém není. Vezmu Aygo, zkrátím o zadní sedačky, omezím maximálku a voalá, máme s minimálními náklady na vývoj hodně levné a ekologické auto. Kdyby EU skutečně šlo o ekologii, tak tuhle třídu ještě nějak zvýhodní a rázem bysme měli prcka co by se prodával 10x lépe než extrémistický a nesmyslný Smart, odlehčil by parkovištím, zácpám a ovzduší.
Bohužel špatně - tím zkrácením nezískáš hodně levné auto, získáš auto, které bude stát o malinko míň než čtyřsedadlové (bude to levnější o ten nepoužitý plech, kapku skla a zadní sedačky což není až tak moc) - na to se ti každý vyprdne a koupí si tu čtyřsedadlovou verzi.
Od toho je tady podpora ze strany státu/EU, jako u kei cars v Japonsku. Nepíšu o vzniku 5 konkurentů, klidně stačí jeden až dva.
Úplně bez problému i 45nm (Nehalem, Iphone 4). Akorát by jsme se museli vzdát srač*** typu Elektron nebo React.
pozitivni to neni, ale asi to tak hrozny taky nebude, snad vsichni pochopili, ze na novy proces tsmc si nesahnou vsichni a ne celym svym portfoliem, na 5nm se budou rvat nvidia s amd a na 3nm se k tomu prida jeste intel a do toho se musi vejit jeste nekam nove revize konzoli takze i kdyby tsmc chtela uspokojit vsechny tam by museli zastavet celej taiwan
btw. nechapu ze vetsinou amd s novejma grafikama na novem procesu prisla rok po iphonu a dnes se amd do 5nm moc nehrne to vypada
Na 5nm se možná budou prát až bude ten 3nm, aktuálně má na 5nm jasně vystaráno Apple a odebírá i něco málo ze 7nm (to se týká SoC pro tablety, mobily a počítače, některé další SoC které Apple používá jsou i na vyšších procesech). Apple dělá u TSMC víc tržeb než Intel, AMD a NVIDIA dohromady.
5nm je drahý, AMD si rádo nechá svou marži, kterou chtějí zvyšovat. Pro zajímavost i když má AMD proti některým konkurentům marži jen nějakých 44% (když tak mě opravte jestli je to o chlup méně nebo více), Apple má marži nějakých 36-37% (opět mě opravte, když tak). Apple prodává výrobky prémiové kvality, ale ta kvalita stojí hodně, stejně tak stojí hodně vývoj. Nicméně v objemech tržeb je i ta nižší marže víc než luxusná zisk. Apple ročně vydělá v podstatě to co mají Intel, AMD a NVIDIA dohromady, ale v tržbách, nikoli ziscích.
Ad marže: AMD 46 % a Apple 42,5 % (podle posledních finančních zpráv).
PS.: Nedávno se tu někdo rozčiloval, že marže 20 % je nenažranost a zlodějina :-)
Pozor. Inú maržu musí mať výrobný podnik, inú R&D a inú priekupník (angl. reseller), aby to bolo ekonomicky prijateľné.
Ten, čo nakupuje a predáva, tomu na slušný chod a zisk stačí 10% marža, Návrhár čipov ale pri marži pod 40% krachuje. ...
Neviene na maržou koho sa kolega rozčuloval...
Me to neprekvapuje. Ani si nemyslim, ze je Samsung nejaka dobra firma.
TV od nich se zblazni kazdych pul roku, lednice v noci mnouka a dela rany. Telefon za 30k po 4 letech repracek v haji atd. Ale je to "Shiny" tojoooo. Zlaty jabko a TSMC :)
Zatím jste vyjmenoval přehled spotřebního zboží. Vtip je ten, že samsung produkuje něco i do průmyslu a tam se řeší nějaká spolehlivost.
Bláznivá TV - může to způsobovat zdroj nebo chyba v FW, nic neobvyklého i u konkurence. Mňoukající lednice - opět běžná vlastnost moderních lednic. Telefon za 30k se špatným reproduktorem, vím že se měnil i u starých telefonů z doby těsně po mileniu. Zatím jste nevyjmenoval nic, co by bylo nějak vyjímečné a poukazovalo na zásadní nekvalitu samsungu (byť si o té firmě myslím co si myslím).
Pajka nehrnou se do nového procesu protože je drahý.
> Neexistuje totiž žádná standardizovaná metrika polovodičového průmyslu
Uvadet vyteznost v procentach je pomerne hloupe, to souhlasim, ale zeby nebyla zadna metrika ? prumerny pocet chyb (nebo chcete-li pravdepodobnost chyby) na plosnou jednotku waferu je pomerne jednoznacna metrika, nezavisla od velikosti chipu, a videl jsem ji v materialech primo od TSMC.
Jiste, neudava to kolik chipu lze "zachranit" tim ze se vypne cast - ale tohle zcela zavisi na designu toho chipu (u nekterych nelze vypnout zadnou cast), takze TSMC ani dalsi pekarny kremiku na tohle proste nemuzou brat ohled, pri udavani vyteznosti.
Co se tyce frekvenci, predpokladam ze TSMC maximalne dava nejake garance ve forme intervalu, ze kdyz mate funkcni tranzistory, tak ten obvod bude fungovat v nejakem rozsahu MHz - tak nebo onak, pro TSMC se to pocita jako funkcni chip, na vyteznost (z jejich hlediska) to nema zadny vliv.
Takze "standardizovana metrika polovodicoveho prumyslu neexistuje" - no mozna ne *celeho* prumyslu, ale pekarny maji standardizovanou metriku celkem jasnou: prumerny pocet chyb na cm2.
myslíte ?
Samsung snížil chybovost 14nm procesu na 0,2 defektu na cm², mluví o 10 a 7 nm
27. 4. 2016
https://diit.cz/clanek/skladani-procesoru-z-modulu-snizuje-naklady
ale IT Joker sa zaoberá opakom
Skládání procesorů z křemíkových modulů snižuje AMD náklady o ~40 %
28. 8. 2017
Podle AMD jsou celkové náklady na skládané 32jádrové CPU o 41 % nižší, než by byly u monolitu.
https://diit.cz/clanek/skladani-procesoru-z-modulu-snizuje-naklady
"plosnou jednotku waferu je pomerne jednoznacna metrika"
Ano ale to právě neřekne nic o výtěžnosti. Když bude 400 čipů na wafferu bude výtěžnost jiná než se 100 čipy na wafferu.
Další věc je co je to za produkt a jak je designovaný. Příklad čiplety pro AMD, když je na něm chyba tak to neznamená že je nepoužitelný, pokud jej AMD použije v slabším procesoru, tak je čip použitelný = úspěšně "vytěžený".
Pak jsou tu extrémy.. procesor Cerebras který se vejde na waffer jediný! Návrh toho procesoru MUSÍ počítat s chybami, jinak by nebylo možné vyrobit jediný plně funkční kus protože chyby tam prostě budou. Na druhou stranu, kdyby 7nm waffer stál v jejich odběrech třeba 10 tisíc dolarů, tak při výtěžnosti pouhé 1%, tzn 1 ze 100 wafferů bude prodejní marže cca 50% protože to CPU se prodává za 2 miliony dolarů a je to mimochodem nejvýnosnější produkt - z pohledu financí - který na 7nm technologii TSMC vzniká
https://www.svethardware.cz/samsung-3nm-vyrobni-proces-3gae-je-na-ceste-...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.