Leica A, jejíž prototyp vidíte na obrázku, v podstatě určila podobu a směr, kterým se ubíral vývoj kinofilmových (36×24 mm) aparátů. Koncept ovládacích prvků zůstal po téměř 80 let prakticky nezměněný: Vlevo natahování spouště, spoušť, volič času (prodejní verze nabízela rozmezí 1/20 - 1/500 s a bulb), optický hledáček, uchycení blesku (oproti tomuto prototypu byla jejich pozice později prohozena) a převíjení filmu.

Hledáčkový kinofilmový aparát Leicy (včetně jeho inovovaných a dálkoměrných verzí) kopírovali výrobci po celém světě. Samozřejmě se kopírovalo různým způsobem, některé produkty (často bez loga) se snažili originálu přiblížit do nejmenších detailů, větší výrobci se pokoušeli o vlastní vylepšení a inovace.

Náš trh po druhé světové válce zaplavila sovětská alternativa prodávaná pod názvem Zorki. Z Leicy ale vycházelo pouze tělo, na optiku si sověti vybrali Zeisse (z německé Jeny si na konci války odvezli optické návrhy, materiál i strojní výbavu). Mezi objektivem Zeissu a Leicy ale velký rozdíl nebyl*, Elmar 50/3.5, uchycený na vydraženém prototypu je optickou konstrukcí velmi blízký Zeissově Tessaru 50/3.5, ze kterého vzešel sovětský Industar-22 50/3.5, základní objektiv pro Zorki.

*Elmar i Tessar jsou deriváty tripletu, jednoduché konstrukce, která díky nízkému počtu přechodů sklo/vzduch nabízela ještě použitelný kontrast (v dobách před příchodem antireflexních vrstev) a zároveň zaručila slušnou ostrost při světelnosti dostačující na focení z ruky. Oba designy se lišily jen pozicí optického centra, které v případě Zeissova Tessaru leželo mezi středovou negativní čočkou a zadním achromatickým dubletem, zatímco Leitzův Elmar ho posunul mezi přední (pozitivní) a středovou (negativní) čočku.

Předvýrobní prototyp byl ale unikátní ještě v dalších dvou směrech. Jednak vyrytým nápisem „Germany“, který se na finálních kusech již nenacházel, a pak i „cestou kolem světa“, kterou prodělal z důvodu patentní ochrany v USA. Byl tak oficiálně prvním exportovaným kusem.

Finální cena se v dražbě vyšplhala asi na 3-4 násobek částky, kterou prodejci očekávali. Není ale překvapením, že aparát skončí v rukou sběratele z Asie. Zejména Číňané a Japonci se v posledních letech stávají pověstnými sběrateli německé fototechniky a jejich neutuchající vášeň vede k neustálému růstu cen optiky značek Zeiss a Leica v mezinárodních aukcích.