Lepší a voňavější alternativa k Foveonu prý může přijít už letos
Zprávu, že by někdo měl Sigmě a Foveonu vyfouknout trh, který obě firmy budovaly po téměř 12 let, přinesl server Luminous Landscape ve své rekapitulaci událostí loňského roku a výhledech na ten letošní. V překladu konstatoval, že:
Sigma bezpochyby ví, že nejpozději do 18 měsíců přinese jeden z největších výrobců snímačů a fototechniky vlastní vícevrstvý snímač, který obchází patenty Sigmy. Pokud Sigma do té doby nepřijde s inovovanou řadou produktů, jsou její šance na úspěch mizivé.
Není zřejmé, odkud Michael Reichmann tyto informace získal, ale musíme připustit, že nějaké kontakty v branži má. Pokud pomineme tradiční zvěsti v duchu apokalyptických scénářů, které někteří velmi rádi Foveonu a fotodivizi Sigmy adresují (což je pro nás docela nepochopitelné), dozvídáme se, že půjde o některého z velkých výrobců.
Mezi velké výrobce fotoaparátů patří Nikon, Canon, Sony, Pentax, Fuji, Panasonic a Samsung (Olympus tentokrát můžeme vynechat). S myšlenkou trojvrstvého snímače si na úrovni patentů pohrával Canon, Sony, Nikon a Fuji. Pro úplnost si vyjmenujme všechny, kteří nějaké patenty na realizaci takového čipu mají a je to o nich široce známo:
- Canon
- Charles Stark Drapper Laboratory
- Fuji
- Kodak
- Nikon
- Sigma / Foveon
- Sony
Čistě subjektivně nám jako nejpravděpodobnější kandidáti vycházejí Canon, Fuji a Sony, o kterých bylo za posledních pár let slyšet nejvíce. Michael Reichmann dále uvádí, že tento produkt Sigmě způsobí velké problémy. Pokud vezmeme v potaz, že po stránce rozlišení a dynamického rozsahu stávající „Merrill“ Foveon nijak nezaostává oproti snímačům podobných rozměrů, musela by novinka nabídnout především výrazně nižší šum.
Princip fungování Foveonu (dole) oproti klasickému jasovému snímači s Bayerovou maskou (nahoře)
To je v případě křemíkového snímače, který pracuje na principu pronikání světla různých vlnových délek do různé hloubky, značný problém. Důvodem jsou kvantové jevy, které působí, že reálné chování snímače není tak krásné, jak vypadá na papíře. Vrstvy spíš než modrou-zelenou-červenou zachycují bílou(jas)-žlutou-červenou. Transformace tohoto barevného prostoru vyžaduje poměrně složitý matematický model, přičemž právě tento převod je spoluzodpovědný za nárůst šumu a tedy i celkově vyššího šumu vrstvených křemíkových snímačů.
Domníváme se proto, že pro dosažení výrazně lepšího odstupu signálu od šumu by musela být použita odlišná technologie (oproti zmíněnému křemíkovému řešení). Zde připadá v úvahu organický pigment Fuji, s nímž společnost už léta experimentuje. Zmínili jsme však i Sony, která rovněž patří mezi známé experimentátory. Byť je v obecném měřítku konkurence dobrá, v případě Sony jsou na místě jisté obavy. V minulosti totiž tato společnost přišla s nejedním projektem či trendem, který nasadila na trh, ale záhy s ním pro nerentabilitu skončila. Scénář, kdy Sony uvede lepší alternativu k Foveonu, přiměje Sigmu ukončit vývoj a výrobu snímačů a následně i Sony pro nerentabilitu s vlastním plnobarevným produktem skončí, není zcela nereálný.
Tím spekulace o konkurenci uzavřeme. Co se samotné Sigmy týká, objevily se v poslední době zvěsti o novém snímači i aparátu, ale jelikož pocházejí z japonského tisku, má s jejich výkladem západní civilizace značné problémy. Proto jsme vás o nich samostatně neinformovali. Zpráva hovoří o větším (než stávajícím) snímači. Některé weby si to vyložily jako nástup full-frame Foveonu, jiné jako plné využití proporcí APS-C (současný má 23,5 × 15,7 podobně jako např. Nikon, takže do maximálních 24 × 16 ještě nějaká desetina milimetru zbývá). Dále japonský tisk hovořil o bezzrcadlovce s Foveonem, ale bližší specifikace nebo čas uvedení chyběly.