Podobnou situaci zná asi každý: Přijde vám od přátel upozornění, že se zboží, o které máte zájem, objevilo v některém z e-shopů za nestydatě nízkou cenu. Objednat, nebo neobjednat? V posledních letech už si většina zákazníků byla vědoma, že pokud jde o cenu, která se výrazně vymyká tzv. obvyklé ceně a je možné předpokládat, že byla nastavena omylem, může prodejce objednávku odmítnout. Jenže to na druhé straně začali zneužívat někteří prodejci k propagaci svých obchodů. „Chybné“ ceny, které přiváděly návštěvníky na jejich web a rozšiřovaly emailovou databázi, se objevovaly v jejich obchodech podezřele často a nebylo třeba nic víc, než občas zrušit nějaké objednávky. Zkrátka virální marketing třetího tisíciletí. Tomu by ale mohl být konec.

Minulou středu se v nabídce Alzy, která aktuálně propaguje velké slevy, objevilo zboží za téměř symbolické ceny - například iPhone 6 zlevněný na 799 Kč a pár dalších smartphonů a dalších produktů zhruba od dvou stovek. Našel se nejeden zákazník, který si mobily (či jiné zboží) objednal, ale ke vší smůle Alza všechny objednávky stornovala. Až sem by nešlo o nic neobvyklého.

Situace zaujala český internetový deník iDNES, jehož redakce oslovila Alzu a získala následující vyjádření PR manažerky společnosti, Šárky Jakoubkové: „Pokud se jedná o tak zjevnou chybu, jako ve zmíněném případě, nelze důvodně očekávat, že by zákazník za takovou cenu zboží skutečně zakoupil.“ Výše ceny byla vysvětlena jako chyba v systému a nákup jako jednání v omylu, na jehož základě nemohla vzniknout platná smlouva.

Jiný názor má na vzniklou situaci Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace (SOS). Podle té Alza vychází z již neplatné verze občanského zákoníku; aktuální totiž nepočítá se situací, kdy zákazník nakupuje s vědomím, že prodejce jedná v omylu. Neplatná by na základě zákoníku mohla být smlouva pouze tehdy, pokud by k jejímu uzavření došlo z důvodu omylu na straně nakupujícího, což se v tomto případě nestalo. Smlouva je tedy platná okamžikem doručení objednávky prodejci.

Podobný názor vyjádřila i Česká obchodní inspekce (ČOI), která navíc upozornila, že právo odstoupit od smlouvy v zákonné lhůtě při obchodu uzavřeném na dálku, se nevztahuje na prodejce (pouze kupujícího), takže uzavřená smlouva je fakticky platná. Odstoupit od smlouvy je pak možné pouze pokud si to obě strany ujednaly, nebo pokud tak stanoví zákon. V tomto případě ale nelze aplikovat ani první možnost, protože v obchodních podmínkách, se kterými zákazník při nákupu souhlasí (tj. ono ujednání) není nic o možném zrušení objednávky z důvodu chybně naceněného zboží.

Určitý názorový rozkol mezi Sdružením obrany spotřebitelů a Českou obchodní inspekcí ale přeci jen existuje. SOS se domnívá, že pokud spotřebitel mohl poznat, že je cena chybná, lze smlouvu považovat za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy v souladu s §588 Občanského zákoníku. Podle ČOI ale podstata tohoto paragrafu naplněna nebyla. Vzhledem k tomu, že Alza inzerovala rozsáhlé slevy (70% minimálně u desítek druhů zboží, 96% u dalších produktů), se zákazníci mohli domnívat, že jde o součást povánočního výprodeje (případně jednorázové propagační akce apod.).

Alza objednávky zrušila, takže zjevně zboží dodat nechce (samozřejmě může změnit názor, ale hypotetické scénáře nemá smysl rozvádět). Pokud zájem objednatelů trvá, je dalším logickým krokem soud. Teprve ten může stanovit, zda jednání obchodníka bylo oprávněné či nikoli a zrušení smluv posvětit, nebo anulovat a nařídit jejich uskutečnění.