Na vině z hlediska USA je „přílišná byrokracie“, tedy všemožné regulace a zákazy, kde na takový projekt potřebujete velkou hromadu povolení. Naproti tomu v Indii není testování takového zařízení nijak zákonem omezeno, takže Amazonu nic zásadního nebrání v tom, aby drony otestoval na Indickém poloostrově.

Testy dronů Prime Air budou probíhat ve městech Mumbai a Bangalore, kde má Amazon svá skladiště. Připomeňme, že tyto drony mají osm vrtulí a dokáží dopravovat až náklad rychlostí přes 80 km/h. Samotný dron váží 25 kg a Amazon bude testovat dopravování nákladů o hmotnosti do 2,26 kg, což představuje 86 % zásilek firmou dodávaných.

Konkrétně jde typicky o knihy či mobilní telefony, které Amazon předpokládá doručovat pro vybrané zákazníky do 1,5 až 3 hodin od objednávky. Pokud se Amazonu podaří projekt dotáhnout do vítězného konce a doručit první zásilku v ostrém provozu, bude to znamenat v podstatě revoluci v poštovních službách a Amazonu to získá další publicitu. Ale i v Indii se objevují pochybnosti nad použitelností této metody doručování, zejména z hlediska bezpečnosti a možnosti ztráty komunikace s dronem v městské zástavbě. Nemluvě o tom, že dron může narážet do budov či prostě budit pozornost lidí, kteří se pak kupříkladu nebudou soustředit na přecházení silnice, či naopak zastavení před přechodem atd. Ostatně použitelnost takto lehkých dronů bude vždy značně omezena i aktuálním počasím v dané lokalitě (déšť, sníh, kroupy, poryvy větru, …).

Úskalí je před Amazonem celá řada a ani po jejich vyřešení nebude z doručování pomocí dron majoritní metoda, spíše doplňková nadstandardní služba, kterou si bude moci dovolit provozovat jen ve vybraných lokalitách. Sám budu zvědav, jak to bude Amazonu vycházet ekonomicky, když nějakých 90 % hmotnosti celku tvoří právě dron a zásilka pouze 10 %. Nemluvě o potřebě údržby, oprav po haváriích, nedoručení zásilek z různých důvodů, či prosté lákavé možnosti zcizení zásilky třetí osobou někde během trasy.