V Kalifornii se chystá soud, který bude mít za úkol rozštípnout, zda se AMD dopustila klamání, když o Bulldozeru hovoří jako o osmijádrovém procesoru. Žalobu na společnost podal po více než čtyřech letech od vydání procesoru uživatel Tony Dickey, který se domnívá, že procesor není schopný paralelně zpracovat osm instrukcí a proto není osmijádrový. Paralelně se kalifornským soudem řeší tuto problematiku i řada diskutujících na technicky orientovaných fórech, kde postupně vyvracejí Dickeyho argumenty. Jestli dojde k podobným závěrům i soud, ale nelze předjímat.

K situaci se nakonec vyjádřila i AMD s tvrzením, že: „Věříme, že náš marketingový tým přesně popsal schopnosti architektury Bulldozer, která - pokud je implementovaná v podobě osmijádrového procesoru FX - zvládá zpracovat osm instrukcí paralelně.“

Dickey pravděpodobně vychází z předpokladu, že Bulldozer není osmijádrový proto, že neobsahuje osm FPU jednotek, ale čtyři, kdy je každá více-méně sdílená pro dvojici procesorových jader. Procesorové jádro je ale kodifikováno jako INT jednotka: FPU je koprocesor, nikoli jádro a její sdílení pro dvojice jader nic nemění na faktu, že Bulldozer obsahuje osm INT jednotek. Prakticky všechny současné procesory využívají modulární architekturu, kdy dvojice jader mají některé prostředky (když ne FPU, tak např. cache, datové cesty ap.) sdílené, což lze dobře vidět na tom, že tyto procesory míří na trh prakticky vždy v konfiguracích se sudými násobky jader. Tří nebo pětijádrové procesory proto již nevídáme (budiž K8 křemíkové nebe lehké ;-).

Paradoxní je, že v případě Bulldozer byl v době svého uvedení konkurenceschopný právě v situaci, kdy aplikace dokázala využít všech jeho osm jader. Skutečným problémem nebyl vícejádrový, ale jednojádrový výkon, kdy IPC jednotlivých jader nebylo z důvodu architektury optimalizované pro velmi vysoké taktovací frekvence, na konkurenceschopné úrovni. To už ale není věcí marketingu, ale vlastností produktu dobře známou z recenzí.