Od přelomu roku 2005 / 2006 podíl AMD na trhu s procesory pro PC klesal. S drobnými výkyvy až do začátku roku 2017, kdy došlo na vydání Ryzenů. Pokles byl zprvu docela mírný, na přelomu let 2006 / 2007 už výraznější. Pak se situace mírně stabilizovala a s některými produktovými řadami se dařilo sešup dočasně zvrátit nebo zpomalit. Další zlom nastal s érou CEO Roryho Reada, za jehož vedení už podíl pouze klesal bez jakékoli stagnace, natož (byť dočasného) zlepšení.

Tržní podíl AMD poté nerostl plynule, ale bylo možné zaznamenat dva výraznější skoky. První se váže ke zmíněnému vydání prvních Ryzenů začátkem roku 2017. Druhý následoval zhruba na jaře 2019, kdy se na trh dostaly mobilní Ryzeny 3000 postavené na 12nm APU Picasso, následovaly problémy Intelu s omezenými 14nm výrobními kapacitami a poté situaci dorazilo vydání 7nm Zen 2 / Ryzen 3000 pro desktop. Později, když už továrny Intelu chytly druhý dech, však pokles podílu AMD / posílení Intelu nenásledovalo. Podíl AMD pokračoval v růstu, takže nedostatek výrobních kapacit u Intelu nenahrál AMD tolik, jak některé zdroje v roce 2019 předpokládaly.

Ke druhému kvartálu tohoto roku dosáhla AMD podílu PC procesorů ve výši 16,9 % (o 0,9 procentního bodu více oproti předchozímu kvartálu), což je nejvíce od roku 2006. Toto číslo sice ostře kontrastuje s podílem v retail segmentu, kde AMD již několik let dosahuje násobně vyššího podílu. Retail ale není tím, čím byl ve druhé polovině 90. let a ještě kolem roku 2000 - dlouhodobě se zmenšuje, čím dál víc lidí pořizuje smontované počítače. Právě v těch (OEM) segment si Intel dokáže držet svoji pozici, která je daná vztahy s výrobci, ale také (a to hodně) výrobními kapacitami. Z pohledu OEM výrobce: Pokud mám výrobní kapacitu na 100 počítačů denně a Intel mi dodá procesory na smontování 100 počítačů denně, jaký smysl pro mě má přecházet k AMD a vyrobit sice lepších, ale jen 20 počítačů denně (protože mi AMD více procesorů nedodá)?

AMD se tak sice dostala na zhruba 17 %, ale má vůbec prostor pro nějaký další (významnější) růst? GlobalFoundries je využita plně, u TSMC se již se 7nm generacemi stala největším zákazníkem tohoto procesu a byť TSMC linky rozšiřuje, roste zároveň zájem ostatních výrobců (Intel, Nvidia) o tyto linky, takže nepřipadnou pouze AMD.

Ta situaci zatím řešila tak, že se namísto na low-end rozhodla zaměřit na high-end. Tedy necílit za každou cenu na množství prodaných procesorů a podíl na trhu, ale z dostupného waferu vyrobit raději menší počet čipů, ale o tolik výkonnějších, aby na nich mohla mít vyšší marže. Na tento krok ale již došlo, takže ho znovu využít nelze. Bude docela zajímavé sledovat, jak se s touto situací společnost popere. Možná nebude muset, podaří-li se Intelu zvýšit konkurenceschopnost a zastavit růst podílu AMD na trhu.

Nakonec stojí za pozornost i prostý fakt, že i pro udržení tržního podílu potřebujete čím dál vyšší výrobní kapacity, protože objemy výroby stále rostou. Když letos vyrobíte 17 procesorů ze 100 prodaných a příští roku rovněž 17 procesorů, nebude to už 17 %, ale o něco méně, protože celkový počet prodaných procesorů nebude 100, ale třeba 115.

Pokud nebudeme mluvit pouze o PC procesorech, ale zahrneme i ostatní segmenty (servery ap.), pak podíl AMD stoupl na 15,8 % (vyjádřeno v procentní bodech: o 0,7 % mezikvartálově a o 4,1 % meziročně).

Ze serverového trhu má podle MercuryResearch AMD aktuálně 11,6 %. U serverů záleží, co považuje autor statistiky za 100 %, tedy za trh. Některé statistiky operují s celým trhem (bez ohledu na architekturu, např. tato), jiné pracují s x86 trhy (podle takových už AMD překonala 15 % podílu), dále se pak mohou lišit ještě tím, jaké typy produktů ještě považují / nebo už nepovažují za serverové (tedy např. zda započítávají IoT ap.).