Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
To čumim, čumim a ešte raz čumim. Topiaci sa slamky chytá. AMD už ozaj nevie aké zbrane nasadiť. Stáva sa presne to čo Intelu pri architektúre Netburst a 4 GHz hranici.
220W? Tak to tu pre CPU ešte ozaj nebolo ...
Kazdopadne ten FX-9370 by sa dal spravit z FX-8350 pretocenim o 400-500 MHz uz teraz.
A cena? Ak bude vyššia ako pre Ci7 4770K (alebo vyššia o viac ako 10%), tak marketingove oddelenie AMD ozaj patri do blazninca.
Ty očividně také...
ADM fandim (sam vlastnim Ph II X6 1090T postelkeny na 1100T) a zelam si aby este Intel niekedy rozdrtili. Ale ked niekto pre oci nevidi cely les, je to divne. Intel je od roku pana 2006 na koni - to je fakt, nie nazor. Rovnako ako to ze 2 je najmenie prvocislo. To je fakt, nie nazor.
To ze Intel dokaze to iste s Ci7 4770K na 84W (IBA 4 fyzicke jadra s HT) a AMD na to potrebuje hento hovado je tiez fakt. Preco by mal byt taky CPU potom napr. o 50% drahsi ako Ci7 4770K. Potom to bude ozaj len kontroverzny kus HW. To ze si mozme len povzdychnut nad zlatou K10.5 architekturou (na jadro a na takt vykonnejsou od modularnej FX) je tiez fakt. Asi ako pred 13 rokmi ked prve P4 nastacili na posledne PIII.
a) i mezi arabskými šejky jsou fanoušci AMD, kteří chtějí "da best hardware"..
b) na koni neni Intel, ale vědci tam, kteří měli zorvna štěstí. Vynálezy a objevy se nedají vykutat deterministickou cestou - ty prostě přijdou z čista jasna. Jinak řečeno Intel má štěstí na lidi..
c) nelze říci, že je Bulldozer špatná architektura - třeba je úžasná, jen ji nikdo neumí správně využít? Aplikace jsou psány pro Intely, tak bodej by na AMD fungovaly na maximum. Intel optimalizuje pro to, co se na něm používá, AMD se pokusilo najít něco nového, lepšího. Jak již AMD mnohokrát prohlásílo - vyrábí hardware, a lidé - vývojáři, ho musí využít. Je to vlastně jejich chyba, že tak nečiní - neví, oč se připravují. Bohužel o to nepřipravují sebe (naopak by si přidělali práci), ale koncové uživatele...
Zaujimave ze AMD FX maju vsetky najnovsie instrukcne sady ako ma Intel, snad len okrem tych najnovsich Hasswelovskych. A nejako mu to nepomaha ...
To ze je nieco "spatna" architektura sa neda povedat naisto, pretoze to je dost zle definovany pojem. Asi ako "krasna" a "mudra" zena ... Ale napriek tomu existuje akysi (aj ked exaktne nedefinovany pojem) ktora zena je krasna a ktora spatna.
Ked nic nepomaha, konceptualny navrh modularnej architekturty FX je "zda sa" nejako horsi. Asi ako sa zda, ze jezibaba je spatnejsia ako miss.
Protože je implementují jinak - lépe třeba implementují varianty instrukce, které se nepoužívají, ale které by byly o dost výhodnější, kdyby se v této implementaci použili. například.
Podle aktuálního kodexu je krásná ta žena, která se líbí více lidem.
Nechceš nám tvrdit, že je výhodnější koupit si procesor s instrukčními sadami, které ve finále nepoužiju, že ne :D
Ne, to ne. ;)
Ale mince má i druhou stranu - když nebudou u consumerů procesory s těmi instrukcemi, o kterých zatím nikdo neví, že jsou výhodnější, tak se nikdy používat nezačnou.
Jen tak mimochodem kolik těch "arabskejch šejků" je aby zachránili amd a kolik z nich se vůbec o IT zajímá? A k další vaší polemice proč by se měli zákaníci přizpůsobovat výrobci a ne se výrobce snažit naplnit požadavky zákazníků, to jsme zpátky v období Výrobní koncepce? Ale to by se opět muselo amd snažit tlačit na cenu a né dorovnávat nebo dokonce převyšovat konkurenci
O tom to není. Je to o tom, že všechno co existuje a masově se používá, nemusí být dokonalé. Může tu být lepší cesta, jak implementovat ty které operace, třeba i jinými instrukcemi. Nepřijde se na to ale jinak, než že se bued zkoušet něco nového.
Příkladem mohou být parfémy - laboratoře kde "vědci" jen dokola neustále míchají všemožné látky (snaží se vytvořit všechny možné kombinace), a hledají co dobře voní. Stejně je to s procesory, a vším ostatním, jenom je to sakra dražší, a těch variací je strašně moc větší množství. Je tedy šance, že všechny novinky od jedné firmy budou naprosto mimo mísu.
Je ale také možnost, že jsou v nich skryté genální nápady, které se nikdy nezačnou používat, protože je společnost zavrhne na základě zkresleného předsudku, že AMD je mizerné, a Bulldozer je totální katastrofa...
A nevím, kam by sis ještě představoval tlačit cenu. Phenom x4 za 2000 korun mi přijde jako směšná částka, stejně jako FX-6300 za trapné tři tisíce.
To ovšem není předsudek, ale fakt. Kdybych použil tvoje přirovnání k parfému tak by platilo, že je AMD navoněná bída (brutál TDP, min. výkon "navíc", velmi omezené množství a cenově to taky moc růžově nevidím).
Takže jsi to nepochopil. Při přirovnání by AMD Bulldozer byl parfém, který zrovna nikomu nevoní. Ale co my víme, třeba jednou bude.
Plus jsi taky zřejmě nepochopil, co psal no-X
No-Xe do toho netahej, ten ví moc dobře k čemu ten cpu je. To ty mě tu tvrdíš jak je BD dobrej a jak jsou všichni blbí, že to nekupujou. Momentální situace je jasně daná a na žádný "coby kdyby" se jaksi nehraje
Ne, já říkám, že je možná dobrej, možná není. Ale pokud je, a bude definitivně zavržen, tratit bude celé lidstvo. Otázka je, jak moc je to bude srát :-)
Lidstvo si toho ani nevsimne. Je tu tuna pouzivanych a dobre fungujicich reseni. Ja naopak povazuju za kardinalni chybu omlouvat nebo dokonce podporovat reseni spatne a zcestne, kterym Bulldozer/Piledriver bezpochyby je. Spatna reseni je potreba dynamicky a s odvahou zahodit a z chyb se poucit. Nekdo na to koule ma (fermi->kepler), nekdo ne (netburst, bulldozer). A ne tu mrtvou kobylu jeste leta tlouct a kopat, dokud se uplne nerozpadne.
Viz diskuse níže - nahlédneme-li na Bulldozer jako na čtyřjádro s fyzickým HT/SMT, což bezpochyby je (i při porovnání plochy čipu s konkurencí), nevypadá a není BD architektura na tom vůbec špatně. Bohužel je prezentováno jako osmijádro, a v tomto světle vypadá špatně.
Komcepce BD architektury rozhodně není řešení zcestné.
Nehodnotim koncepci, ale reseni, neboli vysledny produkt. Z hlediska vysledku je mi jedno, jestli ten vykon za danych provoznich vlastnosti odre nejaka technologie, nebo ta jejich devka v cervenym. A ten je epic fail, ne jen ve srovnani s konkurenci, ale i ve srovnani s predchozimi generacemi vlastnich produktu. To je oblibene hodnoceni zejmena zde na tydiitu, viz haswell.
BTW nevim proc vsichni pouzivate termin HT. HT je obchodni nazev pro technologii intelu nesouci prvky SMT. AMD ma 8 jader vcetne radicu instrukci a pipeline, kdy vzdy dve jadra sdili jednu FPU jednotku. Dohromady tomu AMD rika blok? To nema se SMT vubec nic spolecneho, ani vzdalene, dalo by se prinejlepsim rici, ze je to opak SMT.
Nemáš uplně pravdu: FPU v modulu funguje na základě SMT
viz: http://abload.de/img/bulldozer-thread-conthcjui.jpg
"....SMT, thread agnostic..."
Záleží na úhlu pohledu. Jak bylo řečeno níže, FPU je celkem velká, a "celkem nevyužitá", takže se zvýšilo její využití zdvojením některých dalších částí, vytvořil se tedy blok, který se chová prakticky stejně, jako Intelí jádro s HT. Akorát zde ten HT je zde implementován jinak - do větší hloubky, alias SMT. V takovém případě je blok větší, než jádro Intelu, ale také ten SMT je podstatně lepší, než HT, a vzhledem k velikosti je tato varianta efektivnější.
Efektivita využití FPU na BD je tedy podstatně vyšší, než tomu bylo u Phenomů. V přímém srofnání FX-8 a Px4 je jednoznačně lepší FX-8. Je to vlastně tweaknutý Phenom se SMT. Bohužel tka není prezentován, v consumer segmentu asi AMD hraje na blbost lidí, a vydává to přímo za osmijádro. Ono teda může, právě díky SMT namísto HT, ale přínos sekundárních jader v každém bloku s sebou nenese 100% přírůstek ve výkonu (kdo to pochopil by to ani nečekal), a proto to vypadá blbě.
Smutné je, že i takto je "čtyřjádrový" FX-8 se 2-SMT stále slabší, jak i7 s HT při stejné frekvenci (měření nám ještě zhoršuje skutečnost, že máme variabilní a neovlivnitelné Turbo) - to popírat nebudu. Ale nelze to říct úplně definitivně, 99% aplikací, pokud je vůbec optimalizováno pro procesory Intel. Pak v nich AMD samozřejmě nemůže ukázat plnou sílu. Ale je chyba AMD že se nikdo nepřáře s optimalizací pro tyto procesory?
ne ne to jsi pochopil špatně.
BD modul kombinuje dvě různé technologie (SMT a CMT)
zdvojené jádro (Integer využívá technologie CMT)
FPU funguje úplně stejně jako Hyper Threading (SMT) u Intelu. Obě jádra využívají ty totožné (FPU) jednotky. (thread agnostic)
Jádra jako takové ale v SMT nepracují, každé je zcela samostatné, s vlastními jednotkami, s vlastním schedulerem, atd.
Není jedno kde co kombinuje? Provnávám "říkejtomujakchceš-HT AMD" s "HT Intel". Přínos znásobení počtu jader (čehokoliv) na blok je dle testů podstatně větší, než zapnutí HT na Intelu (který má také nějaké věci zdvojené, předpokládám), ale stojí to nějakou plochu čipu navíc.
Srovnáš-li FX-8 a Px4, zjistíš, že při stejném taktu je FX-8 daleko výkonnější právě díky "říkejtomujakchceš-HT AMD".
Kdyby to bylo jedno, tak tu dnes máme klasické čtyřjádro mady by AMD s hyper threadingem ala Intel :o)
Parfem, ktory nikomu nevoni nie je parfem. Uz podla definicie a logiky ked nikomu nevoni, nie je to parfem, ale napr. smrad.
Ako tu niekto vystizne poznamenal, v dnesnom svete vyhrava nie to co je dobre ci vyhodne (definovat to je problem), ale to co sa jednoducho uchyti a preda.
Jednoducho "kvantita definuje kvalitu". Vidme MS Widle ako majortiny OS, MS Office ako majoritny kancel. MS IE (bejvavalo) ako majoritny browser. Browser sa vsak uz zlomil a IE nie je majoritny. Podla mna za 1-1,5 dekady pride cas, ked sa zlomi OS aj kancel a uz ani MS Widle ci MS Office nebudu majoritne (mozno sa v roku 2025 dockame padnutia Wokienkok a Office ... a mozno uz skor). Staci ked niekto vyda OS a kancel take, na ake boli pouzivatelia zvyknuti, resp. take ake pouzivatelia chcu. Vratene GUI, funkcionalit, ergonomie ovladania, logickostou spravania, logickostou jadra (kto to kedy videl od cias Win 95 brower tak tesne spaty s jadrom OS, ze ho je nemozne uplne odstranit - z tohoto pohladu mi cely Win pripada ako pokus nejakej party z Hornej Dolnej, ked si v 1993 (ked 16-bitova Wokienkova nadstavba 3.11 uz nebola cool) povedali ze skusme to s tym internetom ci to pojde) atd ...
Myslím, že jsem to tu psal já..
Je smutné, že přeješ pád něčemu, kde alespoň trochu funguje unifikace - většina uživatelů má kompatibilní systém. Nechtěl bych žít v době, kdy je na trhu tolik OS, jako výrobxů kuchyňských mixerů.
Neprajem MS pad, iba konstatujem. Ista miera unifikacie byt musi.
Předně, parfém je kategorie, a spadá tam i nevonící parfém, stejně jako shnilé jablko spadá mezi ovoce.
Neviem, ale pod pojmom parfem si kazdy predstavi nieco vonave a nie smrad skazeneho masa ci hnoja. Parfem sice posobi na zmysel cuch, ale ma to za ulohu robit specifickym sposobom. Aj ked parfem spada do vseobecnej kategorie "pachy", ale su to len iste pachy, nie neprijemne smrady. Aj ked mne je takmer kazdy parfem neprijemny ....
Podobne ako je definovane HD: iba rozlisenim a nie datovym tokom ci kvalitou videa. Pokojne moze byt 2-hodinovy akcak vo full HD a mat iba 2 GB a aj tak to bude full HD. To je ze to stvorcekovany ci rozmazany grc je ina vec. AVSAK: intuinitivne (a z isteho uhla pohladu aj logicky) kazdy pod pojmom HD ocakava kvalitu nielen vzhladom na rozlisenie, ale aj kompresiu.
Podstatné je, že "voňavost" není deterministická, každý má hranici jinde. Třeba někomu bobek voní, co my víme? Chápu že co smrdí za parfém neoznačíš, ale když oni "stále stejnou metodou" vyrábí parfém, tak prostě cokoliv, co vyrobí, je parfém, a třeba se zrovna stane, že nevoní vábně. Ale než k němu čuchli, byl to parfém, že? Je to o úhlu pohledu.. :-)
a) cpu i pro šejky vyrábí Intel taky
b) Intel si ty vědce nevybral zcela jistě čistě náhodou
c) třeba úžasná je nebo bude, ale teď není. Kupovat procesor, který bude úžasný za pár let je IMHO nesmysl - zaplatíš vyšší sumu a výkon dostaneš později. Tamto dál je už čistá spekulace...
a) ano, pro šejky, kteří nefandí AMD...
b) jak poznáš dobrého vědce přetím, než učiní objev?
c) když to nikdo nekoupí, bude ukončen vývoj třeba i úžasné architektury. Podobně to dopadlo s Itaniem, že? Bohužel žijeme ve světě, kdy nevyhrává to lepší, ale to výnosnější..
A) To je asi jako mezi Čechama hledat fandu teplého piva..
Tak já kdybych si měl vybrat tu podchlazenou hrůzu ze které mi chtějí zuby utéct z huby, kterou mnohde točí, a pívo o pokojové teplotě, tak beru to druhé. Jsem nějaký závadný?
Ne to jsem tím přirovnáním naznačit nechtěl, pointa byla že takových lidí bude pomálu.
Ale pořád jich není nula…
Tak to by byla úplná tragédie:D, ale to jsem taky netvrdil. Někdo to určitě koupí už jen ze zvídavosti, jen to amd nevytrhne co se zisku týče, ale třeba se pletu;)
K tomu to ale nikdy nebylo určeno. To není standardní produkt, nebude toho neomezené množství.
Tak to není snad ničeho. Já si samozřejmě nemyslím, že by to měla bejt jejich dojná kráva, ale bohužel to nebude ani hvězda, prostě nevidím smysl v procáku vyhnaném na max, s dost přehnanou wattáží a k tomu jak to tak vypadá i cenou, zvlášť u amd, firmy která většinu času platila sice za dvojku, ale zato s produkty s dobrým poměrem cena/výkon což se poslední dobou pro běžné uživatele (foto/video, hry, net, office, atd.) říct nedá (už ani ty desky pro amd nejsou levnější). GPU neberu teď v potaz, ale taky to začíná bejt dost nasazený, zlatá 4850
btw: taky vybírám pivo v lahvi podle toho jestli je pitelné a chutné už při pokojové teplotě. to co musí mít 10stC jinak se to nedá vynechávám ;)
Kupovali by GF a části AMD, kdyby to měla být úplná katastrofa? Stejně jako tady najdeš Flank3ra a další, určitě i mezi Araby najdeš nějaké.. Mimochodem správně se píše "mezi Čechy"...
Netvrdím že je zajímaj jen velbloudi, ale obhajovat 220W procák zřejmě tedy cenově pro většinu lidí né zrovna dostupný tím, že se najdou arabští šejkové co fandí amd, mi přijde jako pěkná blbost. Díky v diktátech/pravopisu jsem byl vždycky čtyřkař.
No-X ho obhajuje zase jinak, a ne uplně nesmyslně. Upřímně kdybych já na to měl, tak si ho koupím taky, a ne jeden ;)
Podchalzene pivo skryje vetsinu chutovych nedostatku. Fandove a odbornici (sladkove) piji pivo ohrate nad teplotu tela.
a) proc by proboha sejk mel fandit Intelu nebo AMD?
b) treba uz ma nejake reference, ze...
c) v cem bylo Itanium tak uzasne, oproti svym konkurentum?
a) proč by nemohl?
b) reference má až poté, co něco udělá.
c) zeptej se těch, jenž jej provozovali ;)
A objevy dělá u Intelu na základě čehož si je Intel vybírá a proto není Intel na koni. Wow, tak teď to teprve dává smysl :D
Ne, teď to nedává smysl, protože meleš nějaké úplné kraviny... Taky jich třeba do Intelu drtivá většina dezertovala od někud jinud...
na prvni dva nema cenu reagovat
c) takze nic, ja si to myslel hned :-) btw - existuji i jine platformy postavene na bazi RISC CPU a jsou uspesnejsi nez Itanium a hlavne se s nimi pocita i do budoucna...takze, v cem je to Itanium tak uzasne...v nicem.
Máš s c) osobní zkušenost? Předpokládám že ne. Já neříkám, že Itanium bylo úspěšné, říkám že bylo lepší. A to je úplně něco jiného. Itanium nedojelo na nepopulárnost nebo nepoužitelnost, ale na nekompatiblititu s x86/64 procesory. Běžel na tom tušim Solaris, a něco od Sunu. Já teda také osobní zkušenost nemám, ale pak musí na MU být opravdu samí blbci. Jeden z docentů, mimochodm autor mnohokráte světově oceňovaného ISu, docent Brandejs, byl z konce Itanií velmi smutný. Můžeš se ho poptat, vysvětlí ti to.
Za jedno jsem s ním v tom, že mnohdy cesta vyššího výkonu, lepšího zpracování instrukcí, atd.; obecně lepší architektury procesoru, vede cestou nového konceptu, zahájeného na čistém listě papíru, s využitím znalostí a zkušeností z minulosti, ovšem cestou nutné nekompatibility kvůli neopakování chyb. Itania byla lepší minimálně v době, kdy přišla, o obrovský kus (prý), ale byla nekompatibilní, a na to dojela.
Ano, mam osobni zkusenost, za tech 20 let v IT branzi se cca 15 let venuji take RISC serverum. Takze poporade:
- Itanium nebylo, a dnes na 100% neni lepsi platforma nez jine konkurencni, a to jak x86, tak RISC
- Solaris NIKDY na Itaniu nebezel a SUN s nim nikdy nemel nic spolecneho
- Itanium uz x let drzi nad vodou jedina firma, a tou je HP, ktera btw pravidelne lije penize Intelu, aby Itanium nepotopil uplne
- ver mi, ze se nemusim ptat zadneho docenta a nikoho z EDU segmentu na to, jak na tom kdy Itanium bylo - Intel se snazil naskocit do rozjeteho RISC vlaku, a nikdy se mu to poradne nepodarilo, prisel na to podstatne driv nez HP, ktere se snazi udrzet Itanium nad vodou jenom proto, protoze uz zadnou jinou svoji RISC platformu nema
- mozna presvedceni tveho "kolegy" prameni z neznalosti jinych platforem a nebo take z marketingovych prezentaci HP, to netusim a ani po tom nepatram
- HP melo jak svuj PA-RISC, tak hlavne architekturu Aplha serveru, ktere na svoji dobu znacne prevysovaly konkurenci a HP ji ziskalo diky akvizici - a dokonale ji dokazalo pohrbit a nasledne nahradit neuspesnym Itaniem
- dnes jak Power 7+ od IBM, tak SPARC T5 od Oracle (drive SUN) jsou o desitky % vykonnejsimi platformami a z hlediska technologii a vlastnosti o "parnik" jinde nez Itanium
- k nekompatibilite - pokud by ji Itanium melo s x86 (jakoze to je nesmysl, neprinasejici skoro zadne vyhody), tak by na trhu nebylo uz davno
Takze, sloh mas pekny a fascinuje me, jak dokazes napsat "tuny" textu o necem, o cem nemas ani paru.
Dva odstavce bych neřekl, že jsou tuny. Že cesta lepšího vývoje vede směrem odstranění chyb, které s sebou nesou nekompatibilitu (většinou, zejména v podobě změny socketu), se doufám nepokusíš zpochybnit.
Měl bys ale jít, a těm lidem v "EDU segmentu" říct, jak jsou pitomí a zaslepení. Není to můj "kolega", ale profesor, když už. Je ale zvláštní, když jsi tak zkušený, že nezveřejňuješ své pravé jméno, a že nejsi nějaký velký a uznávaný odborník, jako je on.. U koho z vás dvou je větší šance, že lže?
Koukam, ze kdyz dojdou argumenty, prechazi se do osobni roviny. :-)
Ja nikde nepsal, ze jsou pitomi a zaslepeni, takze mi to nepodsouvej.
Jen jsem psal, ze kdyz nemaji zkusenosti s jinymi platformami, tak nemohou objektivne posoudit, co je lepsi, to je cele.
Kazdy ma sveho "kone", ja ti toho tveho neberu, jen jsem te upozornil na skutecnost, ze zatemi ostatnimi dost pokulhava.
Verit mi nemusis, je mi to fuk, me jen servery zivi uz dve desitky let (coz se o tobe evidentne rict neda) - zkus si treba vyhledat aplikacni benchmarky (aplikacni, ne synteticke, ktere nemaji s realnym svetem nic spolecneho) pro jednotlive platformy, a uvidis sam, jak na tom ktera architektura je.
O mě se to říct nedá, protože mi 40 skutečně není.
Itania mým koněm skutečně nejsou. Jen jsem věřil slovům někoho mezinárodně uznávaného, kdo určitě má zkušenosti se všemi platformami. Nyní je to tedy tvé tvrzení proti jeho tvrzení. A kdo je víc, ty nebo on? Tvrdit to co ty, může každý, kdo je schopen zřídit si emailovou adresu.
Při srovnání architektur nezapomeň na fakt, jak dlouho už se Itanium nevyvíjí. Máš příklady dobového srovnání?
"Jen jsem věřil slovům někoho mezinárodně uznávaného, kdo určitě má zkušenosti se všemi platformami." - jsi si opravdu jist, ze ma zkusenosti i s jinymi RISC platformami, nez je Itanium? Ja si to nemyslim, protoze mam vic nez tuseni, co se na Masarycce provozuje za servery. :-)
"A kdo je víc, ty nebo on?" Ja se ale s nikym nepomeruji...
"Tvrdit to co ty, může každý, kdo je schopen zřídit si emailovou adresu." - to tezko, evidentne ten "kazdy" pak pise ptakoviny typu, ze na Itaniu bezi/bezel Solaris. :-))
"Při srovnání architektur nezapomeň na fakt, jak dlouho už se Itanium nevyvíjí. Máš příklady dobového srovnání?" - to jsi sebral kde? Posledni Itanium bylo uvedeno na podzim 2012. To, ze melo nemaly skluz, jen potvrzuje ma slova.
"Máš příklady dobového srovnání?" - ktere Itanium chces srovnat? Posledni modelovou radu 9500?
Jsi se ho zeptat :-)
Poměřuješ, tvrdíš jak jsi odborník.
Ten Solaris mi možná jen špatně utkvěl v paměti, no.. Psal jsem taky "tuším".
Intel ho drží při životě, obnovuje možná výrobní proceso a pár detailů, ale rozhodně nevyvíjí tak intenzivně, jako Xeony nebo Core - taky k tomu není důvod. Jinak by asi dělal zatraceně větší pokroky..
To první Itanium.
Kde jsem psal, ze jsem odbornik? Jen jsem psal, ze me to zivi 20 let, to je cele. :-)
"Intel ho drží při životě, obnovuje možná výrobní proceso a pár detailů, ale rozhodně nevyvíjí tak intenzivně, jako Xeony nebo Core - taky k tomu není důvod. Jinak by asi dělal zatraceně větší pokroky.." - ano, nevyviji uz tak intenzivne, protoze uz davno prisel na to, ze je to slepa vetev bez perspektivy. HP do toho lije penize jen proto, aby si udrzelo zakazniky, nez je vsechny premigruje na x86. :-) A zase tak male zmeny tam nejsou:
http://en.wikipedia.org/wiki/Itanium#Itanium_9500_.28Poulson.29:_2012
Zkusim neco pohledat, ale toto uz bude orech, prvni Itanium slo na trh v roce 2001.
"Že cesta lepšího vývoje vede směrem odstranění chyb, které s sebou nesou nekompatibilitu (většinou, zejména v podobě změny socketu), se doufám nepokusíš zpochybnit." Sorry, ale s timto zmena socketu nema nic spolecneho. Itanium je RISC architektura, Intel Xeon je CISC, jsou to dva naprosto rozdilne svety, ktere se odlisuji mnohem vice nez je pouzivany socket.
Teď jsem sice mluvil o klasických desktopových, ale hlavně změna socketu je tím nejnižším a nejpřijatelnějším levelem nekompatibility. Pak je to vynechání některých instrukcí, a následně třeba nekompatibilita se současným x86.. Už se chápeme?
Z jiné branže, například elektromotor je efektivnější a má lepší parametry točivého momentu zejména v nízkých otáčkách (problém rozjezdu), je menší, ale jaksi jeho palivo není kompatibilní s palivem spalovacího motoru.
V tom posledním bodu máš bezesporu pravdu. Když podobné úvahy čtu, vždycky si vzpomenu na jednu z prvních recenzí Pentia 4 v nejmenovaném českém časopisu, kde vzhledem k ceně a nutnosti drahých RDRAM naměřili dost zoufalé výsledky, pak prohlásili, že ta architektura teprve ukáže svůj potenciál na vyšších frekvencích(!?!) a lidem doporučili, ať si to koupí. To bývaly časy :-))
Jj, RIMMky byly za hubičku a "záslepky" do dual socketu na každý benzínce ;) Taky nezapomeň, že ten časák stál kolem stovky káčées a byl barevnej (pro srovnání Excalibur byl za 10,- a černobílej)...
Jj :-) taky bych řek, že se historie opakuje jen v podání jiného výrobce :-) Pentia4 byly naprosto nepoužitelné procesory a hlavně na ně nebyly připravené desky... Tolik mrtvých desek jsem ještě u žádné jiné architektury nezažil... Nechápu, že se z toho AMD nepoučilo a udělalo stejnou chybu... snažit se udělat HT a jádro postavené na taktech... Ztroskotal na tom gigant jako je INTEL... a pro AMD je pešek že to jejich šlápnutí do... přišlo v době útlumu... Ale tak teď se taky i AMD soustředí na malé čipy kde se snaží dosáhnout lepší efektivitu tak snad se ji to pak podaří i u velkých procesorů :-) Je ale fakt, že bohužel má ještě jeden handicap a tím jsou továrny GF a jejich naprostá neschopnost....
Mě se to líbí... AMD má určitě fanoušky i mezi arabskými šejky (například majiteli GF), a ti penězmi nešetří, a mohou se vyprdnout na SB-E. :-)
Je to jen marketing.
Jen k chlubení v nějaké prezentaci, ale vzhledem k TDP je to dle mého spíše kontraproduktivní. Lidi si nezapamatují/nevzpomenou na navýšení výkonu a pokoření 5GHz, ale spíše na tu brutální hodnotu TDP.
Ten kdo chtěl si mohl FX-8350 přetaktovat sám. Jedinou výhodu vidím, že jsou to výběrové kusy procesorů, které mají garanci, že tyto takty zvládnou. S koupí a přetaktováním FX-8350 je to o štěstí/smůle na kus.
Souhlas. Bude to vypadat pěkně v grafech na presentacích.
Lidí co si kupují CPU za ceny >5~6k je stejně menšina.
Aspoň bude mít Intel trochu motivaci posunovat výkon svých nabízených CPU a nechrápat na vavřínech.
Ono se da znacne polemizovat co APU je nebo neni, ale faktem je, ze AMD APU propagovalo jako kombinaci CPU+GPU kde oba lze vyuzit k vypoctum - APU = Accelerated Processing Unit. Tedy tvrdit, ze to, co osadil k CPU Intel je identicke tomu co AMD je trosku mimo. Intel k CPU presunul zobrazovadlo, ciste z ekonomickych duvodu, AMD pridalo SIMD pocitac. Mozna to neni takova bomba, jak AMD marketing hypoval a ze dneska uz vsechno pofici bleskove a paralelne na GPU, ale stale je pravda, ze APU od AMD umi a umel GPU vyuzit k vypoctum, zatimco Intelovsky HD Graphics (5th gen) OpenCL jeste neumel, to az soucasna (7th gen). Myslim si, ze AMD tedy prvni APU skutecne melo. Intel mel pouze IGP, ktere akorat presunul.
Ano, přesně tak. Je jen otázkou času, kdy (snad) to začnou vývojáři využívat - AMD APU je procesor, respektive výpočetní jednotka, která může provádět programové operace na CPU části, a veškeré operace, u kterých to je možné, provádět na sakra rychlejší GPU části - respektive na specializované výpočetní části, která je mimo jiné počítat i 2D/3D grafiku, a možná se časem změní - její grafický výkon klesne, ale paralelní výkon těch stovek jader stoupne. Pak se to stane plnohodnotným APU.
Smysl APU má jednu nevýhodu - pokud člověk nemá, jak GPU část využít, je mu zbytečná. A pokud má, může mu být malá. Každý si sám může pomocí kombinace procesoru a grafiky rozhodnout, jaký poměr výkonu které části chce/využije. Výhodou APU, velkou výhodou, je ovšem sdílěný paměťový prostor, tedy velice snadné předávání dat - daleko snazší kooperace, zejména v případě, kdy by jeden program běžel rád sekvenčně, a střídal mezi CPU a GPU. Až tohle vývojáři pochopí, a začnou vužívat, tak se teprve ukáže pravá sila APU. Příkladem je AMD APP, které ovšem "shodou náhod" mohou běžet na klasickém GPU.. Intel je úplně mimo v tomto ohledu. A stejně tak se třeba jednou ukáže, že Bulldozery jsou správná cesta....
Toz ... primitivne kremikove cipy fungujuce na von neumanovom kocepne a boolovej algebre su akosi "staticke". Ludsky mozog je ine kafe, kedze vznikajuce spojenia medzi neuronmi (a nasledne nove interakcie neuronov) maju za nasledok osvojenie novych zrucnosti, skusenosti, navykov. Naopak spoje, ktore nie su potrebne, sa postupne oslabuju (a neurony uz nemozu istym potrebnym sposobom interagovat) a tym padom zabudame vedomosti, zrucnosti, navyky, informacie ...
Asi este dlho nebude existovat kremikovy cip (ak vobec), ktory by si na zakl. prostredia a ulohy ustanovil: tak mam k dispozicii trapnych 30 miliard tranzistorv (ktore mozno zasupluju 3 tisic neuronov z tych 30 miliard neuronov v mozgu). Teraz sa potrebujem riadne GPU paralelizovat, tak sa sam "pretavim" a budem mat iba dve x86 jadra a GPU budem mat s 16384 SP. Potom sa situacia zmeni a budem zasa potebovat vykon CPU, tak vsetkych mojich 30 miliard tranzistorov si pretavim do 32 kusov x86 jadier a bude zo mna 32-jadrovy CPU. Pripadne 16-jadrovy a druha polovica tranzistorov bude 32 MiB nejakej dobrej rychlej L3 cache. Taketo dynamicke premienanie kremikovych cipov asi nehrozi. Ale mozog to robi ...
Aj toto je jedna z pricin, preco je ludsky mozog a nase kremikove vytvory totalne neporovnatelne. Ludsky mozog nema ziadne pamatove medzistupne (snad len kratkodoba, strednodoba a dlhoboda pamat). Avsak pamat v mozgu je len "sposob interakcie neuronov". Jednoducho neexistuje tzv. "grand mother cell" teda neuron, ktory si ako taky a ako jediny "pamata" tvar nasej starej mamy. Ako by si jeden neuron mohol nieco pamatat, to nie je storage na uskladnenie 0 ci 1. Informacia ako vyzera tvar nasej starej mamy (alebo stareho deda) prakticky NIE JE NIKDE ULOZENA! Vsetko je na zakl. asociacii a informacia je len ista interakcia istych neuronov. Mozog ma nulovu kapacitu pamate v kremikovom zmysle. Aj ked si niekto pamata 6-8 ciferne cislo (no miliardu ciferne to asi nebude ze ano), nie je to nikde ulozene, informacia vyplava na povrch interakciou neuronov. Mozog nema ani ziadny operacny system ...
Hezké, víceméně pravdivé, ale nějak nechápu souvislost se mým příspěvkem..
Informace v mozku uloženy jsou. Jen nejsou uloženy na jednom konkrétním místě v nějaké pro nás zatím pochopitelné formě. Ale to spojení neuronů je jistá forma paměťové buňky z křemíku. Uložení není jednoduchá operace, která to prostě provede - metoda učení je opakovací a rozšiřovací, až jednou vznikne v nějaké předem nedefinované podobě potřebný nervový spoj (spoje), díky nimž si při asociaci "odněkud" tuto informaci vybavíme. Ten spoj samozřejmě ani vzniknout nemusí, prostě si to nezapamatujeme.
V mozku totiž platí, že všechno nějak mluví se vším. V procesoru máme komunikační rozhraní mezi konkrétními částmi, máme vrstvy... Výpočetní kapacita mozku je mizerná proto, že velký objem je obsazen zejména těmi spoji všeho se vším, samotných neuronů je v objemu hmoty celkem málo, a spousta věcí je redundantní.. ALe to nebudeme rozebírat.
Části mozku jsou ovšem také specializované, nebo se tomu zatím věří - máme centrum zraku, sluchu, pohybu,... A rozhodně tato centra nemění svou velikost a nepřechází v jiná - nevím, kde jsi k tomu přišel.
Pokud jsi ale nepochopil, jak jsem to myslel s tím volením poměru - uživatel si může zvolit Core i7 s igp, protože potřebuje grafiku pouze jako zobrazovátko, nebo si vezme Sempron x2 a připojí k němu HD7970, protože veškeré jeho výpočty budou na tomto silném GPU, a procesor bude pouze hostovat operační systém...
Suhlas.
Inak netvrdim ze specializovane oblasti mozgu sa presuvaju sem a tam. Za normalnych okolnosti su v jednej oblasti. Su vsak zname pripady, ked po istych urazoch niektore fukncie prevzali take oblasti mozgu, o ktorych by sme to teda vobec nepovedali. Mozog je zo svojej podstaty pruzny (ked to akutne potrebuje).
Nikdy jsem to nezkoumal, ale popírat tu pružnost mozku nebudu.. Předpokládám, že to byly jen drobné změny - že mozek rozhodně nenahradil napříkla zdrakové centrum ani na jediné %. Mozek je na tohle hodně citlivý, i poškození v nějaké části může vyřadit celý mozek, protože právě všechno se vším a všudyma. Tam není žádná sběrnice...
Boli pripady ked signifikantnu cast nejakeho mozgovaho centra (teda ovela viac ako 1%), ci dokonca celu funkcionalitu prevzala ina cast mozgu. Netvrdim ze to bolo zrakove centrum. Myslim ze to bolo skor nieco s recou (umenie rozpravat a rozumiet reci). Rec ale nie je zmysel.
Sice to TDP vypadá brutálně, ale tak horké to zase nebude - plocha čipu je větší než u Intelu (jestli má AMD taky pastu šedivku nevím) takže odvod tepla bude z rozsáhlejší plochy při slušném chlazení účinný. Jde hlavně o to aby se teplo co nejrychleji odvádělo, což je u intelovského 22nm procesu docela problém a u 32nm AMD je to lepší takže si to může dovolit. Stejně asi bude ideální vodní chlazení.
Konečně po dlouhé době nějaký zajímavý procesor. A že si ho lidé budou pamatovat hlavně kvůli vysokému TDP? - negativní reklama je také reklama zvlášť když bude zajímavý výkon. Na hry se to konečně srovná s Intelem i5 a ve videu a kompresi bude těžce zatápět i core i7....
Takové produkty právě zviditelňují firmu. Velké prodeje APU jsou sice fajn, ale na prezentaci která přitáhne pozornost to není, tu přitáhne až nějaký výstřelek. A za druhé, je to garantovaná rychlost, ne až po oc, to je také plus.
Pastu má AMD s příměsí india, pod 5800K je světle šedivá pasta, co bude v tomhle netuším, ale jestli to má v burnu mít rozumný teploty na vyšší voltáži tak tam snad ten bordel nedaj. Vlastně by nebylo od věci nedávat IHS vůbec - beztak se ty vodníky/srs chladiče šroubují...
FX do AM3+ maj IHS letovanej. Stejně jako Phenomy.
APU do FM2 maj levnou pastu.
Jinak CPU naprosto useless, pořád bude mizernej v porovnání s 6 jádrovou I7 ve všech ohledech. Pro tohle na trhu ihmo neni místo. Neexistuje jedinej účel či oblast trhu kde by toto bylo výhodné.
Proto to taky jde jen do OEM, můžou tam dát nálepku 5Ghz a synátoři zbohatlejch BFU to koupěj, nikdo normální ihmo ne.
Dle mě je tahle doba kdy "synátoři zbohatlejch BFU" nebo přesněji ti BFU koupili synátorům cokoli (nejen v oblasti pc) co bylo nejdražší/největší/s nejvyšším číslem/atd. je už pryč
To není produkt pro zbohatlíky, ale produkt na OC rekordy, který má potenciál opakovaně přilákal pozornost médií a čtenářů. Víc v tom nehledej :-)
Tak nějak to bude, jinak by nemělo smysl vydávat procesor s téměř dvojnásobným TDP jen kvůli nějakému půl GHz....
Ber FX-8000 jako čtyřjádro s fyzickým HT...
Jo, kdyby ho takhle prezentovali už při vydání, nebyl by problém, ale pokud od začátku tvrdí že to je 8jádro..... sorry ;-)
V situaci, v jaké AMD je, se tomuto zneužití "síly marketingu" ani přiliš nedivím... :(
taky je vidět jaký marketing AMD má, protože kdyby to vydali tak jak jsi psal abychom to brali, tedy 4jádro+ HW HT, asi by to tak špatný ohlas nemělo....
osobně si myslím že největší problém buldozeru a jeho nástupců je desktop a hlavně windows, které si prostě s takto modulární architekturou neporadí jak by měly... servery nebo linux? tam se všechno udělá na míru a hned to vypadá trochu jinak...
Osobně v tom marketing nebo zneužití čehokoli nevidím. Ten procesor skutečně obsahuje fyzických osm INT jader, pouze FPU jsou HT. AMD sama uvedla, že přidání INT jádra navíc zvýšilo plochu čipu jen o 15 %, ale výkon vzrostl o něco více. AMD neuváděla o kolik, v recenzích se na to nikdo moc nezaměřil, mně vyšlo v jediném CPU-náročném softwaru, který používám, zrychlení o cca 23 % u FX-8150 (BD) a necelých 29 % u FX-4000 (PD). Ten dvojnásobek jader tam opravdu není kvůli marketingu - pokud by BD a PD byla skutečná čtyřjádra, byl by jejich výkon, poměr výkon/plocha a tudíž i poměr cena/výkon daleko horší. Není to pro AMD nic lichotivého, ale je to tak.
Je jedno, kolik čeho je (tedy na kolik moc procent platí mé tvrzení), ale de-facto jde o HyperThreading na hardwarové úrovni. Oproti HT Intelu je náročnější na plochu čipu, ale přínos této formy HT je daleko větší, než přínos HT Intelu. Tedy jak kdy - stačí zacílit na instrukce, u kterých je větší pravděpodobnost, že je řadič Intelu sloučí s něčím z druhého vlákna, a hnedle výkon naroste. Stejně by to dopadlo, kdyby se zacílilo na výhodné instrukce u BD architektury, a třeba by byl přínos pak ještě vyšší. Důležité je, že stand-by část vlákna může na BD běžet v reálném čase, a čeká jen na FPU výpočty atd, zatímco na Intel HT musí čekat i na přepnutí na hlavní jádro, nebo uvolnění prostoru pro spárování instrukce. V takovém případě může dokonce vlákno, běžící na logickém procesoru, tratit čekáním. Je tak?
HT na hardwarové úrovni? Každé HT musí být podporováno na HW úrovni - bez toho, aby hardware procesoru zvládal pracovat se dvěma vlákny, se HT dít nemůže.
Ne tak uplně - HT Intelu řeší řadič, a to tak, že když to jde, narve instrukci vlákna 2 do pipeline k aktuální instrukci vlákna 1, kdy obě vlákna běží na stejném jádře procesoru. Jinak řečeno vlákno 2 využije tu část jádra, která je volná, a kde to lze, a nedochází k datové kolizi či závislosti. Je to podobné, jako.. Sakra jak se tomu nadává....
Jinak. Jako příklad veřejný materiál profesora z MU http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/Vyuka/PV094/Predn4/Prezent.ppt slide 44 kde tvrdí, že HT umožňuje zpracování až tří instrukcí v jednom taktu. To samozřejmě nejde. Když se koukneš na řádek červených kuliček, tak to, co jsem se snažil pojmenovat způsobuje, že jsou dvě červené kuličky v jednom taktu. HyperThreading dělá vpodstatě totéž, ale nemusí se omezovat pouze na svůj thread. To, co on tam znázorňuje je prakticky už DualCore (které vtipně označuje jako technologii), tedy o pár slidů dále už má QuadCore.
A jednoduchý důkaz pro toto tvrzení: Kdyby to bylo, jak on ukazuje, tak by například v Cinebenchi musel výkon po vypnutí HT klesnout na polovinu. Tak se samozřejmě nestane.
A teď zpět. Na AMD BD totiž mohou vlákna běžet tak, jak je znázorněno zde, pouze se musí střídat o sdílenou část. V praxi je takový HT účinnější, ale stojí také nějaké "hmotné zdroje" - přímo zdvojené obvody. Jak ale píšeš, AMD našlo dobrý poměr mezi tím kolik zdvojit, kolik to sežere prostoru, a jaký to přinese nárůst. Pěkný test by tedy mohl být při zakázání/vypnutí druhých jader na BD, aby se choval jako pouhé čtyřjádro AMD. Pak teprve by bylo zajímavé ho porovnat s čtyřjádrovým Phenomem a srovnat tak skutečnou sílu architektury jako takové. Následně srovnat se čtyřjádrem Intelu bez HT. Tam ale prohraje zejména proto, že aplikace jsou optimalizované na Intel procesory, tedy zrovnání je prakticky nicneříkající.
Možná by bylo lepší používat místo termínu HT (nebo spíše HTT) raději zkratku SMT :)
Ono to, že SMT Intelu využívá exekuční jednotky ze dvou vláken v jednom taktu je imho spíše teorií než praxí. Dle mého se význam SMT projeví v době, kdy jedno vlákno má stall (třeba kvůli absenci dat), takže veškeré alu může okamžitě využít vlákno druhé. Výpočetní jednotky mohou být tedy vytíženy prakticky stále.
Tak tohle samozřejmě řeší přepínání procesů, takže když je čím, je vždy vytíženo všechno.
Ovšem výpočetní jednotky, to nelze tak říct. Každá jednotka v jádřeje určena k něčemu jinému, a rozhodně nemohou být všechny aktivní naráz, protože by došlo ke kolizi dat (pokud tedy neeistuje užití takové, ve kterém by to bylo žádoucí). Ovšem jsou tam jednotky (a já nemám tušení, které to jsou), které mohou současně pracovat, a zároveń mohou každé pracovat nad jinými daty. Jako teoretický příklad by mohl procesor lít data z paměti do registru A, a zároveň ve stejném taktu provést bitový posun na registru B - to jsem ale na úrovni opravdu základních operací, a ani nevím, zda tyhle konkrétní to umožňujou - ale nedhocází k datové závislosti, ani kolizi zdrojů, takže by to jít mohlo.
To Intel něco, čemu jsem stále nepřišel na jméno, umožňuje provést naráz dvě takto proveditelné instrukce, Intel HTT umožní totéž provést dvěma odlišným vláknům, což je výhodnější verze, protože málokdy se v sekvenčním programu stane, že lze toto provést, ale mezi vícero programy se takový stav nalezne častěji. Je to tedy naprosto logická věc, která má zařídit maximální využití zdrojů. Upřímně netuším, proč to AMD neimplementuje - chce to přepracovat řadič, ale problém by to být neměl. A nebo implementace HTT dle AMD je právě BD architektura...?
hlavní rozdíl je v tom, že u BD architektury má každé vlákno/thread vlastní dedikované výpočetní jednotky (ALU/AGU), které nejsou sdílené mezi thready. Propustnost threadů u BD architektury je vyšší než než u Intel SMT.
Naproti tomu "virtuální jádro" využívá ty stejné jednotky jako fyzické jádro, z logiky věci tedy SMT funguje jen tehdy, když je v pipeline nějaká bublina/stall. Proto výkonem si ani tyto dvě jádra nemohou být rovny, poněvadž pokud je fyzické jádro vytížené na maximum, pro virtuální thread nezbývá nic nebo jen velmi málo "volného" výkonu.
O tom mluvím :-)
AMD vzalo ty části, na kterých Intel HTT/SMT vážne nejvíc, a nechal sdílené ty, na kterých je nejvíc stall - nebo aspoň tak by to dávalo smysl. Taková implementace multithreadingu je tedy efektivnější, a jak bylo řečeno, nárůst plochy jádra je celkem malý.
Akorát se pak AMD křivdí, že jeho "osmijádro" je poraženo Intelím čtyřjádrem.. Já vím, AMD si za to může samo.. :D
spíš jde o to, že FPU zabírá poměrně velkou část jádra (1/3) a přitom je využívaná pouze z 10 - 15% (server workload) netuším kolik procent je to v běžných desktopových aplikacích, ale nebude to také nějak extra moc (cca 25%).
Otázka tedy zní, nač mít velkou část čipu, která je využívaná jen z 25% ? Část která žere poměrně hodně energie a která nejde jen tak jednoduše vypínat pro úsporu energie ? Aby AMD zvýšilo teoretické využití FPU, tak ji udělalo sdílenou pro dvě jádra formou SMT.
Dvě jádra tedy mohou zvednou využití výpočetní síly FPU na teoretický dvojnásobek a to vše při stejné spotřebě a stejné ploše čipu.
Tolik alespoň teorie. V praxi se ukazuje, že má tento určitě dobrý nápad nějaké rezervy a že je stále co zlepšovat. Nicméně myšlenka je to určitě dobrá.Jde pouze o to, jak dobré je v reálu fyzické provedení takového řešení a zda v takovém uspořádání neexistují slabá místa, která výsledný výkon degradují..
Čím víc člověk tu architekturu studuje, tím víc si uvědomuje, že ten nápad je v podstatě geniální, tedy alespoň na papíře. Vše v tom návrhu má hlavu i patu, jde jen o to, jak dobře se podaří tyto myšlenky převést do reality. V reálu totiž spousta vynikajících nápadů funguje úplně jinak, než na papíře. Viz. třeba wankellův motor. :o))
Neslyšel jsem o žádné oaféře že by wankel v reálu byl propadák... :-)
Tak já bych neříkal degradující - je to upgrade, nárůst proti samotným čtyřem jádrům.. Neznám přesná čísla, ale jak bylo zmíněno, řekněme 15% nárůst plochy čipu a více než 25% nárůst hrubého výkonu (více při lepších optimalizacích). Otázka je, kolik by přinesla například 4 jádra na FPU, nebo třeba jen 3 - teoreticky by zisk z jádra stále měl být větší než nárůst plochy čipu, ale kdo ví.. Příznám se, že by mě také zajímalo, jak moc se například hry dožadují FPU..
Osobně bych to rozdělil ještě více - i FPU rozkouskoval, určitě jsou v něm části, které jsou vytíženější, a které ne..
Jaké rezervy v návrhu vidíš ty?
to je těžko říct, těch slabých míst v návrhu může být teoreticky hodně.
třeba cache hierarchie, decoder, fetch, L/S , instrukční cache, velikost L1D cache, Nejsem CPU inženýr, ani neznám úplně do detailu, jak přesně se ta architektura chová v určitých situcích. Přece jenom SOG má 362 stránek a všechno to přelouskat tak aby tomu člověk opravdu rozuměl není úplně easy :o)) I takové kapacity jako Agner Fog nebo David Kanter neví o BD úplně všechno, nicméně z jejich analýzy si může člověk udělat alespoň obrázek, co by to mohlo být..... http://agner.org/optimize/blog/read.php?i=187
a někdy maličkosti ,mohou ovlivnit výkon výrazně. To je přesně případ změn v BD/PD až k SR.
http://semiaccurate.com/forums/showthread.php?p=154836
Na druhou stranu právě SMT pomáhá tomu, že jsou výpočetní jednotky v CPU maximálně využívány :o)
vzhledem k tomu že už na 4Ghz se v šifrování a videu dorovnává na
i7 3820 tak na 5Ghz to bude už hodně pěkný výkon.
Záleží ale na tom jestli nepůjde o singl aplikaci, tam pochopitelně nemá šanci, to je tradiční bolístka moderní architektury stavěné na MT výkon.
Pokiaľ to počas striedmejšieho využívania procesora dokáže udržať spotrebu a výkon na rozumných )nízkych) hodnotách a 220W dosiahnuť len pri plnom výkone, môže to byť použiteľné. Ale chladiť sa to asi nebude vzduchom. Ak to uchladí 3x12 radiátor v bedničke tak by mi taký extrémny procesor nevadil, ale rozhodujúca bude samozrejme koncová cena dosky a procesora aj osebe aj v porovnaní s konkurenciou keď už budem uvažovať o upgrade. Akorát nemám zatiaľ prečo, Phenom II 1100T mi viac než stačí na všetko a to mám ten počítač 4 roky ...
na to že thubany (čili Phenomy II X6) vyšly na jaro 2010 tak máš ten počítač docela dlouho ;-) a přímo 1100T až někdy v prosinci... kdybych sám neměl 1090T tak mě to možná ani nenapadne ;-)
Máš pravdu, pôvodne som tam mala (tuším) 4-jadro a menila ho po niektorých vianociach.
Do aktuální desky ho nejspíš nenacpeš. A pokud Ti jde jen o výkon, je Intel i7 jednoznačně lepší volba i za cenu dražší základní desky... V případě tohoto AMD rozhodně nejde o poměr výkon/cena ani při ignorování energetické (ne)efektivity...
půjde to přetaktovat? :-)
Ano, na 5,05 GHz, a jeden z tisic kusov na 5,1 GHz
Však oni vám vytřou zrak až sáhnou na 9 GHz... :-)
A zase na dvou jádrech? http://www.tomshardware.com/news/amd-fx-8150-overclock-9ghz-bulldozer,15...
Nene, se vším.. Pokud najdou desku, která tam těch 600 W protlačí :D
To jako, že 600w ready deska ovlivní kvalitu cpu a leakage v brutál napětích? To jsou mi novinky :D
Ne, že pro projetí 3DMarku nebo něčeho podobného při 8 "jádrech" na 9 GHz by bylo třeba nejmíň 600 W, když při 8 jader na 4,7 bude potřeba 220 W. A to jsem možná příliš nízko - při téhle závislosti spotřeby na frekvenci si nedovedu ani předstaivt, kolik by ten procesor musel žrát, aby udržel 9 GHz v burnu..
Já se ale neptal kolik to žere, ptal jsem se na to jak mě deska může ovlivnit kvalitu cpu, které je při extrémních frekvencích, což nepochybně 9GHz je, silně náchylné na stabilitu (proto se taky ty jádra vypínají, že jo).
Jo tak.. Já "vším" myslel jako všechny jádra na 9 GHz. Vypínání jader může být jednak kvůli stabilitě, ale jednak také kvůli spotřebě, protože těch 9 GHz na více jak 2 jádrech nedokáže žádná deska ukrmit u žádného procesoru (možná u Atomu?) - u FX nebo i i7, všade by to šlo přes 200W, Intel by byl ale asi o dost úspornější, jak FXka...
Ježiš ty seš jak kolovrátek. Pojďme na to jinak, polopatě.
Otázka:
Jak mě deska může ovlivnit kvalitu cpu, které je při extrémních frekvencích, což nepochybně 9GHz je, silně náchylné na stabilitu?
O vypínání jader kvůli spotřebě při extrém-oc slyším poprvé :D
Deska kvalitu CPU neovlivní (tu ovlivní výrobce CPU), ale ovlivní určitě jeho stabilitu při OC (i při běžném provozu). Svůj podíl na tom má také zdroj - jde totiž hlavně o kvalitu napájení, která na těchto dvou komponentách stojí a padá.
Já pod dusíkem netaktuju, ale čekal bych, že to bude jeden z důvodů. Samozřejmě víc jader víc topí..
Kvalitu primárně ovlivní CPU samotné. S 8-mi jádry se FX-8350 dostávaly kolem 4.7GHz @ 2v a ty tu začneš házet pomalu 2x většíma numerama... Podívej se třeba na hwbot ;)
Teď vůbec nechápu, kam zase míříš.
kdysi se jeden výrobce pyšnil deskou, kterou měli otestovanou že zvládne přes socket protlačit 1500W.... až takovej problém bych 600W nepovažoval... :-D
Aha, takze 1 kW na CPU a 2 kW na 3-4 dedikovane VGA. To si kupim specialny zdroj na koleckach a dam prerobit elektrorozvody a (j)istice v baraku, lebo 3 kW na jednu cimru je uz na hranici 16A (j)isticov .... Toz ked clovek zapne v kuchyni 3-3,5 kW elektricku trubu a k tomu 1 kW rychlovarnu kanvicu (alebo nebodaj 2 kW zehlicku), poistky su v prdeli.
Kristapane kam sme sa to dostali.
To na ty jističe taky koukáš špatně. Není to, že bys měl slabé jističe, ale že máš slabé vodiče, kabely, koncovky, které by při větším proudu mohly klidně začít hořet. Jističe jsou vůči nim poddimenzované, aby tomu zabránily.
„AMD also introduced the first APU… (tady už se hodlám přít, první APU ve skutečnosti uvedl Intel, akorát tomu neříkal APU, prostě to byl procesor s integrovanou grafikou, přičemž APU dodnes ničím jiným není – a je mi srdečně jedno, že to vlastně byly dva kousky křemíku (CPU + grafika s paměťovým a PCIe řadičem) v jednom, ve finále to stejně nehraje roli a pořád je to procesor s integrovanou grafikou)“
Tak potom sa "přeme" :) a len pripomeniem VIA CoreFusion Processor Platform Mark a Luke:
VIA integruje procesor se severním můstkem (14.3.2003)
zdroj: http://diit.cz/clanek/via-integruje-procesor-se-severnim-mustkem
Ještě menší než Nano-ITX - platforma VIA Luke CoreFusion (10.3.2005)
Zdroj: http://diit.cz/clanek/jeste-mensi-nez-nano-itx-platforma-via-luke-corefu...
P.S. a čo napísať na „přímotop“ s TDP 220W: asi len toľko, že opäť evokuje paralelu s mikroarchitektúrou NetBurst a teda súčasný „přímotop“ využíva hrubú silu, ktorú v tomto prípade dosahuje vysokánskym taktom a hromadou jadier. Aké jednoduché, keď je to z minulosti v konkurečnom boji osvedčené, pričom len stany sa vymenili...
No, ona ta zkratka "APU" něco označuje, takže Intel to mohl stěží u SB takto nazvat.
S příchodem IB však už ano.
Žádné AMD, žádnej Intel, žádná VIA. Privní na x86 byl Cyrix Media GX. CPU z roku 1998, CPU architektura vycházející z Cyrixu 6x86MX s integrovanou grafikou a zvukovkou.
Ve své době to ale nesklidilo úspěch, nikdo nechtěl mít nic integrovaného. Protože integrované = mizerné že. Sklidilo to naopak posměch.
Projekt se pak odseparoval a koupila jej AMD a z toho vznikla jejich Geode.
APU nic neznamená, je to jen marketingovej tah. APU tomu budeme moci říkat až se GPU a CPU výpočetní jednotky budou navzájem doplňovat ve zpracovávání běžného SW. To se zatím neděje, a na současnejch "APU" ani nemůže, GPU část je technologicky velice zastaralá VLIW architektura, je to jen CPU a GPU na jednom křemíku sdílející paměťovej řadič. APU to zatím ihmo není, ať si to AMD pojmenovává jak chce.
Všichni jste vedle jak ta jedle: APU je indický prodavač z Quiki marketu :))
APU definujeme jako cpu a gpu umístěné na stejném kusu křemíku s tím, že alu GPU se podílejí na výpočtech společně s CPU.
Jak vidíš, tak ani Cyrix a ani SB nemohl být považován za APU :)
Jinak myslíš, že aplikace využívající OpenCl, DC, C++AMP atd. jsou dnes nějaké exotické aplikace?
APU = Accelerated Processing Unit = Akcelerovaná výpočetní/zpracovávající jednotka. Žádná kombinace CPU a GPU. To je jen aktuální vývojový stav..
Víš snad v souvislosti s AMD, Itel, Cyrix a VIA (o kterých je tu řeč) o nějaké jiné akceleraci výpočtů než pomocí gpu?
Zatím ne, ale to je principem APU, AMD se k tomu blíží, a je ze všech zmíněných nejblíž tomuto principu.
Jistě že ne. Třeba proto, že na dedikované GCN grafice fungujou ty OpenCL apliakce mnohem lépe?
Na výpočtech se u dnešních APU nic nepodílí, nic se nesdílí. Pokud OpenCL použije grafiku, použije jí jako separé grafiku, je fuk jestli je ve slotu nebo hned vedle CPU na stejnym křemíku, tudiž ne, fakt ne.
APU až bude mít sdílenej paměťovej prostor (ne tak že se vyhradí určitých pár MB pro grafiku jako teď) ale fakt sdílenej ala GPU a CPU budou moci přistupovat k a modifikovat stejná data + se využije absence PCI-E a tudiž i rychlej přístup k pamětem, cache a obecné komunikaci mezi CPU a GPU bloky, a SW to bude nativně používat, tudiž ne ňáké OpenCL meziAPI, pak to v praxi bude APU.
Jinak BTW intelácké IGP taky uměj OpenCL (a Iris dopadá více než dobře), a nikdo tomu APU neříká, APU si jen AMD vymyslelo protože kdyby se tomu říkalo CPU, vypadalo by to hůře. Jako CPU totiž APU suxxujou a grafika je integrovaná, pro což je vžité rovnítko hrozná.
To zní jako Kaveri :o)
Docente, zapřemýšlej. Pokud spustíš kernel na gpu myslíš jako, že se ti v ten moment vypne grafika???
Jinak je úplně jedno co gpu s cpu sdílí a jakým způsobem, jde o to, že prostě to gpu něco pro aplikaci počítá. O tom, s jakým (špatným/dobrým) výkonem, se můžeme samozřejmě bavit dále.
Jistě Iris (ale i dřívější HD4000) apu jsou a vypadají, že počítají OpenCl dobře, ale tady byla řeč o HD3000 v SB, které nepočítalo nic a tudíž nemohlo být označeno jako APU.
Jak myslim, já OpenCL používám a vim že tam k žádné spoluprácí CPU a GPU (zatím) nedochází pracují naprosto odděleně.
jak mohou pracovat odděleně ? :o)
http://software.intel.com/en-us/vcsource/samples/opencl-cross-devices-nb...
http://software.intel.com/en-us/articles/opencl-the-advantages-of-hetero...
Výpočty kde se vyplácí GPU provádí jen GPU, CPU jen spouští danej SW a jeho komunikaci s OS, na samotné práci se zatím nijak nepodílí.
no ale bez CPU to prostě nepojede.... Jenom na GPU bez CPU to to nespustíš. Spíše jde o to, že v některých situacích je výhodnější výpočet provést na na FPU přimo v CPU a zase v jíných provádět na GPU. A abys dosáhl ten správný balanc, tak to chce přepínat kontext CPU/GPU on the fly, což zatím nejde. Až tu bude hUMA tak to možné bude. Tedy ne že by to něšlo už teď, ale s obrovskými latencemi....
Aby mohly pracovat spolecne, musi mit spolecny pametovy prostor (UMA), coz zatim nemaji (NUMA).
Krindy pindy, když ti aplikace běží na na cpu (jak jinak?) a některé funkce (kernel) na gpu, tak jak asi by mohly pracovat každý zvlášť??? To jako když se ti rozběhne kernel vypne se ti obrazovka (Docentova teorie), nebo se vypne cpu a jde do spánku???
Ideální gpgpu aplikace funguje nějak takto:
1. Cpu "umístí" kernel na gpu
2. Cpu vezme data z operační paměti a předá je gpu k výpočtům
3. Čeká na hotový výpočet od gpu a dělá si jinou práci
4. Když výpočet na gpu hotov, vezme výsledky a uloží je do paměti. Na gpu odešle další data.
5. Nyní může cpu na již hotových datech (od gpu) provádět další operace a paralelně s ním pracuje také gpu na další sadě dat.
Takhle to funguje sále dokola, dokud není hotovo :)
Numa s tím nemá nic společného. Numa umožní pouze to, že o data pro gpu se nebude muset starat cpu, ale gpu si tato data z operační paměti vyzvedne sám (přes pointery).
A huma v kombinaci s APU způsobí, že nemusí žádná data vyzvedávat. Převezme pointer a rovnou může začít pracovat.
To, o čem ty mluvíš, je střídání "jednou za čas", pro "velká data". V realitě ale může být efektivní střídat hodně, opakovaně, třeba i kvůli jediné složité instrukci, kterou GPU i s převzetím pointeru nad huma/uma vykoná prostě řádově rychleji. A když takových bude mraky, ušetří se mraky času. Toť principem APU.
To o čem mluvím, je současný stav principu gpgpu, kde je tady stále tvrzeno, že cpu nespolupracuje s gpu :)
Což je samozřejmě nesmysl, protože jak kernely samotné, tak samozřejmě i cpu s gpu pracují paralelně v rámci jedné aplikace.
Imho ani u huma se ti nevyplatí nechat si počítat přes gpu jednu (nebo jen pár) instrukci, nějaké vyšší latence tam být musejí a to nemluvím o tom, že huma lze provozovat také s dgpu (tedy přes pcie).
Jaké vyší latence v pouhém předání pointeru? Bavíme-li se o univerzální výpočetní jednotce, jakou má být/chce být APU, pak každou operaci nad stejnými daty, kerou takové GPU (nebo i jiný specializovaný výpočetní obvod) provede rychleji, než CPU, se vyplatí dělat na něm, i kdyby šlo o uspoření 10% času, v realu to samozřejmě bude víc, a hlavně taková operace v programu nebude jediná, že...
U dGPU by se to vyplatilo jen pro větší operace (s úsporou třeba nad 50%), ale jen v případě, že by GPU mohlo přistoupit do dat v RAM. I tak by ale narazila přinejmenším na latence, které by u operací s menší úsporou nejspíš vyrovnala právě tu úsporu.
Základní negativní vlastností APU, a všech výpočetních "komponent" se specializovanými obvody je ta, co s právě nevyužitými obvody? Proč je nechat nevyužité? To není jako že na každou operaci máme obvod, který ji provede nejrychleji, přičemž každý takový obvod je vytížen maximálně v 1% času. Řekněme kdyby jádro mělo takovéto všemožné specializované obvody, bylo by signifikantně rychlejší, než současná, ale také signifikantně větší, a to je problém.
To je dúvod, proč se ustupuje od specializace k unifikaci. Například shadery na GPU - přešly od vertex a pixel (a kdovíco bylo předtím) na unifikovaný shader, je sice pomalejší, ale umí obě, takže když je potřeba více vertexu, tak jde dělat vertexy, a když není, jde na pixely. Proti specializovanému vertex shaderu by prohrál jak v rychlosti, tak velikosti, ale proti dvojici pixel+vertex shaderu velikosti vyhrává, a v-v-v-votom-to je. Rychlostí se vyváží jejich vyšší počet.
Třeba jednou přejdeme na nějaké superjednotky, které budou schopny na podobném principu dělat výpočty i grafiku - dřív přece klasická CPU grafiku počítala - a jak v tom byla pomalá, proto se přešlo na specializované jednotky pro grafiku..
Pokud jde o sdílení paměťového prostoru - GPU může klidně CPU poslat adresu paměti ve "svém prostoru", pokud překonáme bariéry "to je moje, vypadni".. V případě karty si cpu těžko sáhne do paměti GPU...
Toto prave na zadne soucasne architekture x86/64 AMD, Intelu nebo VIA mozne neni. Vyresi to az prave pripravovana UMA.
Všetko skazíš docente - čakal som, že mi to WIFT vytkne. Ale áno Cyrix (National Semiconductor) bol svojho času zaujímavou studnicou nápadou, z ktorej časti čerpala aj VIA a neskôr aj AMD.
Ak ma pamäť nemýli, tak Cyrix MediaGX procesor bol postavený na Cyrix Cx5x86 microarchitektúre a nie Cyrixu 6x86MX.
Ale jo, souhlas, Cyrix Media GX byl první "CPU a grafika v jednom".
Ono je snadné říct "jsme první, kdo uvedl na trh APU", když si sami vymyslíme termín APU a jeho význam ;).
Jenže AMD si termín APU tak nějak nevymyslela :(
Ten, pokud vím, vznikl ještě dříve v souvislosti s FPGA.
Nejsem si úplně jist, že vím, o čem hovoříš… trochu to rozveď plz.
Musela to bejt 6x86MX, protože podporoval MMX, tudiž musel vycházet minimálně z 6x86MX.
Ak aj boli 6x86MX, ale až neskôr.
Tie prvé boli 5x86 so 16kB L1 cache a integrovanou FPU-čkou.
"Initially based on the old 5x86 technology and running at 120 or 133 MHz, its performance was widely criticized but its low price made it quite successful. Though it required a special motherboard and was not pin compatible with the Pentium, it was the cheapest route into a Pentium class system available on the market. Later versions of the MediaGX ran at speeds of up to 333 MHz and added MMX support."
Zdroje:
* http://home.comcast.net/~bushwack/vogons/cyrix_mediagx_bootmay97.jpg
* http://www.cpu-collection.de/?l0=co&l1=Cyrix&l2=MediaGX
* http://www.pctechguide.com/cyrix-cpus/cyrix-mediagx
* http://www.cpu-museum.de/?m=Cyrix&f=MediaGX
* http://www.sudhian.com/content/?p=1337
Aha, já jsem nevěděl že vůbec ňáká starší non MMX verze existovala. Nicméně to muselo bejt docela slow (víme jak na tom 5x86 je) ale ta novější vycházející z 6x86MX musela bejt dost svižná, hlavně v OS a na kancl (na což toto bylo) už jen díky velice silné INT což Cyrix opravdu uměl.
Taky jste si vzpomněli na Voodoo5 6000?
Je to paradox, ale dnes by V5-6k nepotřebovala ani napájecí konektor, s přehledem by jí uživil PCIe slot.
Ona zase tolik netankuje. Myslim že jsem naměřil kolem 35W idle a 50W load maximálně.
Narozdíl od FX ale v moment vydání (hypotetického) byla nejrychlejší kartou. FX ani na těch 5Ghz zdaleka nejrychlejší CPU (kor herně) nebude.... Bude držet rekord akorát v tom TDP.
To je prča :) To si koupim jako sběratelský kousek :)
Jak je ten slajd s porovnáním výkonu tak ten droid vlevo reprezentující procesor má asi záchvat (z přehřátí) :)
"Standardní hliněná kostka"? Hliněný byl leda tak golem rabína Löwa. :)
Však proto j to v uvozovkách ;) Kdysi jsem to skutečně měl jako překlep (regulérně bez uvozovek, mělo to být hliníková kostka) a když jsem si uvědomil, co jsem to napsal za blbost, tak se mi to zalíbilo a občas to takhle použiji. Prostě k AMD procesorům se běžně dodává "hliněná kostka", k procesorům Intel zase "hliněný holub" :)
Pre mňa je toto len oficiálne výrobcom pretaktovaný procesor. Tých 220W tomu aj zodpovedá. Som zvedavý na jeho priemerné teploty a spotrebu.
Podle mě je to právě naopak. Tohle jsou výběrové kusy s nejvyšší leakage, takže na stejných taktech bude spotřeba oproti dosavadním modelům výrazně vyšší, ale na druhou stranu by měly jít výrazně líp taktovat (podmínkou je ovšem hodně kvalitní chlazení).
Ta bude asi záviset od použitého chlazení , ne ? Mě by spíš zajímalo, jaké defaultni napětí do to perou :))
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.