AMD v současnosti prodává Radeon Instinct MI100 s GPU Arcturus. Mezi tím, od letošního jara, dodává partnerským firmám vzorky Instinct MI200 s GPU Aldebaran. Ten přináší několik zásadních odlišností. Jednak z názvu vypadlo slovo „Radeon“. Jednak půjde o první čipletové GPU vůbec. A jednak půjde patrně o první GPU s nativní full-rate podporou double-precision. To znamená, že celkový aritmetický výkon v FP64 nebude poloviční (oproti FP32), ale totožný.

S formálním vydáním Instinct MI200 AMD nechvátá, nemá totiž důvod. Produkt vznikl primárně kvůli zakázkám na velké superpočítače (EFLOPS éra), které AMD získala, a primárně bude těmito akcelerátory vybavovat je. Teprve po jejich pokrytí, až půjdou akcelerátory do prodeje, dojde k formálnímu vydání - pravděpodobně na samém konci letošního roku. Od MI200 se očekává, že každý z obou čipletů bude vybaven podobným počtem stream-procesorů jako jededn čip MI100, takže hrubý výkon bude téměř dvojnásobný. Formáty, jejichž implementace bude rozšířena (např. zmíněný FP64), budou podporovány o 2× vyšším výkonu na výpočetní jednotku a tudíž celkem o téměř 4× vyšší výkonu ve srovnání s MI100. Jde sice o neoficiální informace, nicméně by to odpovídalo dalším známým údajům jako je použití dvou čipletů, 4× vyšší kapacita paměti, 3× vyšší propustnost pamětí a přechod z formátu dvouslotové PCIe karty (250-300W TDP) na OAM modul (možnost 600W i vyššího TDP).

	AMD Radeon Instinct MI60	Instinct MI100	Instinct MI200	Instinct MI300	Nvidia A100
GPU	Vega 20	Arcturus	Aldebaran	Rigel	GA100
architektura	GCN4	CDNA	CDNA2	CDNA3	Ampere
formát	PCIe	PCIe	OAM	OAM	SXM4 / PCIe
CU/SM	60	120	240 (256)	(384-512?)	108
FP32 jader	3840	7680	15360 (16384)	(24k-33k?)	6912
FP64 jader	-	-	-	-	3456
INT32 jader	-	-	-	-	6912
Tensor Cores	-	?	?	?	432
takt	1800 MHz	1502 MHz	≤1500 MHz	?	1410 MHz
	↓↓↓ T(FL)OPS ↓↓↓
FP16	29,5	184,6	369	?	78
BF16		92,3	185	?	39
FP32	14,7	23,5	92,3	?	19,5
FP64	7,4	11,5	46,1	?	9,7
INT4	118	184,6	?	?	?
INT8	59,0	184,6	?	?	?
INT16	29,5	?	?	?	?
INT32	?	?	?	?	19,5
FP16 tensor		184,6	369	?	312/624*
BF16 tensor		92,3	369	?	312/624*
FP32 tensor		46,1	92,3	?	19,5
TF32 tensor				?	156/312*
FP64 tensor			46,1?	?	19,5
INT8 tensor		184,6	369	?	624/1248*
INT4 tensor				?	1248/2496*
	↑↑↑ T(FL)OPS ↑↑↑
TMU	240	480?	960? (1024)?	?	432
sběrnice	4096bit	4096bit	8192bit	?	5120bit
kapacita paměti	32 GB	32 GB	≤128 GB	?	40 GB 80 GB
HBM2	2,0 GHz	2,4 GHz	3,2 GHz	HBM3?	2,43 GHz 3,20 GHz
pam. propustn.	1024 GB/s	1229 GB/s	3277 GB/s		1555 GB/s 2048 GB/s
TDP	300 W	300 W	≤600W?	~600W?	400 / 250 W
transistorů	13,2 mld.	50,0 mld.	>100 mld.?	?	54,2 mld.
plocha GPU	331 mm²	750 mm²	?	?	826 mm²
proces (TSMC)	7 nm	7 nm	?	?	7 nm N7
datum	2018	2020	2021	2022-2023	2020

Podle aktuálních informací ale už běží práce na Instinct MI300 (zda se karta skutečně bude takto jmenovat, zatím není potvrzeno, prostě půjde o další generaci). Ta by měla být vybavena čtveřicí čipletů. Zdá se, že podobně jako u MI200 budou i u MI300 čiplety symetrické (což je rozdíl oproti desktopovým grafickým čipům, kde to alespoň zatím vypadá na dva typy čipletů, kdy jeden - obsahující Infinity Cache a paměťové rozhraní - bude zároveň sloužit jako propojka čipletů s výpočetními bloky).

Krom počtu čipletů zatím nejsou další parametry MI300 známé, ale leccos lze odvodit. Dá se očekávat, že zůstane fyzicky 128 CU / 4096 stream-procesorů na čiplet, část bude deaktivovaná a opět dojde k rozšíření podpory datových formátů, takže by u některých mohl být výkon navýšen více, než by odpovídalo prostému zvýšení počtu stream-procesorů. O čem můžeme jen spekulovat bez jakékoli pevné půdy pod nohama, je výrobní proces. Důvodem je, že není známé ani to, na jakém vznikne současný MI200. Některé zdroje tvrdí, že na 7nm (což je možné s ohledem na volbu formátu, který umožňuje citelné zvýšení TDP), ovšem jiné se k tomutu tématu nevyjadřují vůbec. Pro MI300 by pak připadaly v úvahu možnosti 5nm procesem počínaje, přes 4nm až po 3nm. Opět bude záležet, kdy má být akcelerátor vydaný. Některé zdroje hovoří o dvou letech po MI200, ovšem MI200 přichází rok po MI100 (což by mohlo značit, že MI300 dorazí dříve než po dvou letech).

Ať už bude MI300 hotový v roce 2022 nebo 2023, půjde s ohledem na výkon očekávatelný ze čtyř čipletů o neméně ambiciózní posun než byl / je / bude MI100 -> MI200. Bude-li se AMD držet dosavadního schematu kódových jmen podle velkých hvězd, měl by po Arcturu (MI100) a Aldebaranu  (MI200) následovat Rigel (úvodní ilustrace). Ten také bývá nazvývaný jako Beta Orionis - podle souhvězdí Orion, v němž je nejjasnější hvězdou.