Procesorová architektura Jaguar byla druhou generací malých x86 jader, následovník architektury Bobcat. Ten byl odpovědí AMD na tehdejší Atom Intelu a je třeba říct, že (na rozdíl od Bulldozeru) odpovědí povedenou. Když se první čipy s jádry Bobcat na jaře 2011 začaly dostávat do prodeje, nezaujaly jen zákazníky, ale také šéfy společnosti Samsung. Ta tehdy dávala dohromady tým pro vývoj vlastních procesorových jader a zaujalo ji, že AMD dokázala s omezenými prostředky vyvinout jádro lepší, než jaké nabízel Intel (tehdejší in-order Atomy byly pomalejší i přes pokročilejší výrobní proces).

APU Zacate se dvěma jádry Bobcat (vlevo uprostřed)

Samsung tehdy čerstvému CEO AMD Rorymu Readovi přetáhnul klíčové inženýry z týmu pro vývoj malých jader včetně jeho šéfa. Z důvodu personálního deficitu bylo nutné změnit plány, takže nástupce architektury Bobcat se stal méně ambiciózním projektem. Namísto prakticky nového jádra došlo na evoluci Bobcatu, jejímž výsledkem byl Jaguar. Přestože šlo o konzervativnější projekt, než bylo původně v plánu a navíc z nedostatku pracovních sil nebyla v době vydání dokončena podpora pro boost/turbo, výsledek byl opět povedený a opět zaujal Samsung, který stále sháněl inženýry na doplnění vlastního projektu. Vlastně ani nebylo divu, že korejskému výrobci výsledky imponovaly. Pokud tým, který už má nejen omezený rozpočet, ale také zredukovaný počet pracovních sil, vytvoří další produkt konkurenceschopný nabídce Intelu, stojí to za pozornost.

Pokud bylo v roce 2011 Readovi možné odpustit, že si nechal mezi prsty proklouznout inženýry z nejúspěšnějšího projektu společnosti, protože byl ve firmě jen krátce a seznamoval se s její strukturou, opakování do puntíku totožné chyby po dokončení vývoje Jaguaru už lze omlouvat jen těžko. Samsung si - patrně s pomocí první generace přetažených inženýrů - vytipoval klíčové lidi z týmu Jaguaru a přetáhl je rovněž. Tím přestalo oddělení vývoje malých jader v AMD existovat, s posledními pracovníky už nebylo možné realizovat smysluplný vývoj další architektury.

Čtyřjádro Jaguar (tepelná zátěž)

Teprve po čase vyšlo najevo, jak byla tato chyba vedení společnosti hluboká. Read totiž koncem roku 2011 zahájil jednání se společností SeaMicro, výrobcem microserverů (dense-serverů), kterou později koupil. Read dále schválil projekt SkyBridge, vývoj APU, která by bylo možné vyrábět jak v konfiguraci s malými x86 jádry, tak s ARM jádry. Jenže ani jeden z těchto plánů nebylo možné zrealizovat, protože základ - malá x86 jádra - už v AMD nikdo nevyvíjel.

I když to s projektem malých jader vypadalo špatně, někdo v AMD přišel s nápadem nabídnout Jaguar výrobcům herních konzolí jakožto základ pro novou generaci produktů. Není veřejně známo, kdo s touto myšlenkou přišel, ale někdy bývá přisuzována Lise Su, která na přelomu roku 2011 a 2012 do AMD přišla. Zaujala tehdy pozici generální manažerky Global Business Units, k jejímž kompetencím by podobné rozhodnutí příslušelo (objevují se i názory, že měla podíl na přijetí Jima Kellera a rozběhnutí projektu nového procesorového jádra - to by sice mohlo časově odpovídat, došlo k tomu něco přes půl roku po jejím nástupu - ale žádné podklady k tomu nemáme). Lise Su má nicméně prokazatelné zásluhy na vzniku tzv. semi-custom divize, která měla další projekty s jádry Jaguar na starosti.

APU Xbox One s osmi jádry Jaguar

Jde především o nové 16nm jádro pro Xbox One S, zmenšené 16nm jádro pro Playstation 4 Slim a nové 16nm jádro pro Playstation 4 Pro. Všechny tyto projekty umožnily další nasazení architektury Jaguar a její vývoj - když už ne po stránce architektonické, tak po stránce výrobní technologie. Pokud ale pomineme další možný vývoj v tomto směru (ve smyslu hypotetického budoucího zmenšení 16nm jádra Playstation 4 Pro na 10- či 7 nanometrů), je patrně Jaguar mrtvý - další skutečně nové APU s touto procesorovou architekturou už nevznikne.

• Prohlédněte si detailní mikrosnímek jádra Xbox One

Doposud se spekulovalo, že by posledním projektem s jádry Jaguar mohl být Xbox Scorpio. Šlo o jednu z trojice pravděpodobnějších možností - buďto by Scorpio zůstal u Jaguaru, nebo by mohl využít výkonnější, ale rovněž poměrně malý a pro nízkou spotřebu optimalizovaný Excavator (=CPU jádra, která známe z APU Carrizo a Bristol Ridge, poslední z řady CMT architektur odstartované Bulldozerem). Třetí možností by byla jádra Zen. Díky podpoře SMT/HT by mohl zůstat zachovaný stejný počet logických jader (8) při použití polovičního počtu jader fyzických (4). Tím by se Zen dostal i po stránce TDP na úroveň, kterou vyžadují konzole.

Čerstvou informaci přinesl vedoucí redaktor Windows Central, Jez Corden. Na loňské E3 měl dle vlastních slov možnost nahlédnout do oficiálních materiálů, z nichž vyplývalo, že procesorové jádro Xbox Scorpio obsahuje prvky, kterými v nabídce AMD disponuje až architektura Zen. Aby jeho slova nebyla vykládána nežádoucím způsobem, doplnil později, že samozřejmě nelze vyloučit možnost doplnění malých jader Jaguar o tyto prvky. Tuto variantu ale považuji za méně pravděpodobnou a to z několika důvodů. AMD jednak nemá tým, který Jaguar vyvíjel a který by mohl pokračovat ve vývoji další generace (s prvky Zenu). Dále se společnost již vyjádřila, že Zenem hodlá pokrýt všechny segmenty trhu od 5W do 95W TDP. A nakonec, ač by bylo možné připustit, že by úpravy provedl tým vyvíjející velká jádra, by společnost kvůli jedné zakázce spíše neriskovala odliv pracovních sil z vlastních projektů (nástupce Zenu).

Schéma procesorového jádra Zen

Pokud je Cordenova informace pravdivá, pak lze předpokládat, že se s Jaguarem můžeme rozloučit. Procesor s prvky Zenu by spíš než jiná architektura doplněná o prvky Zenu byl samotný Zen, protože nic jiného než nasazení Zenu ve všech segmentech, kde to bude možné, ani oficiální plány AMD neobsahují.