AMD do Chromebooků nepůjde, zájem nedosáhl ani čtvrtiny prognóz Googlu
Definitivní rozhodnutí zřejmě padlo po zveřejnění statistických dat za rok 2014. Mezi tím, kolik Chromebooků se mělo prodat a kolik se jich prodalo, je totiž vcelku zásadní rozpor. Patrně nejstarší údaj pochází od Googlu, který předpokládat, že si zákazníci celosvětově pořídí zhruba 20 milionů Chromebooků. Už v polovině roku 2014 bylo jasné, že tohoto čísla nemůže být dosaženo ani omylem a agentura DisplaySearch vytvořila vlastní prognózu postavenou na (tehdy) aktuálních plánech jednotlivých výrobců. Samsung plánoval prodat 3 miliony, Acer 2, HP 1 a ostatní značky dohromady 2 miliony: celkem tedy 8 milionů Chromebooků pro rok 2014.
V srpnu 2014, tedy krátce poté, připravil vlastní prognózu také Gartner. Ten nevycházel z plánů výrobců, ale dosavadních prodejů a extrapolace s typickými sezónními výkyvy. Dospěl k číslu 5,2 milionu. To už jsme téměř na čtvrtině původního předpokladu. Rok 2014 je pryč, společnost IDC provedla vlastní analýzu situace a dospěla k závěru, že se prodalo jen 4,6 milionu kusů.
Chromebook si nejlépe vedl v USA, kde je považovaný za poměrně úspěšnou studentskou platformu. Reálně ale statistikám ve státech velmi pomohlo masové rozdávání Chromebooků jako cen v různých školních soutěžích, v rámci stipendií a podobně. Zájem sice oproti roku 2013 stoupl, ale i tak dosáhl pouhého zlomku původního očekávání (v roce 2013 se prodalo - podle různých zdrojů - 2,9 až 3,3 milionu Chromebooků).
Zatímco AMD právě pro nevalný zájem od Chromebooků upouští, Intel se v nich snaží prosadit. Přestože to může působit poměrně paradoxně - vždyť AMD cílí právě na produkty v nižších cenových segmentech a Intel naopak sklízí úspěchy v těch vyšších - jsou důvody strategie obou výrobců složitější. Pro AMD znamenají dodávky pro Chromebooky vývoj platformy, softwarovou podporu pro Chrome OS a spolupráci s řadou výrobců, přičemž ceny procesorů pro notebooky jsou minimální. Podle Marka Papermastera (AMD) o tento trh nemá smysl usilovat, když nedokáže společnosti nabídnout pozitivní marže - jde o trh s čipy za $7.
Naopak Intel dotuje mobilní divizi a snaží se proti ARM bojovat na všech možných frontách, aby prosadil Atom. Jeho cíle jsou alespoň pro tento okamžik jiné než trhy s vysokými maržemi - jak předvedl loni, je schopný (a ochotný) prodávat Atomy za $5 i na úkor stamilionových ztrát mobilní divize, pokud to pomůže k vytěsnění ARM z části mobilního trhu.