AMD potvrdila Zen 3 v roce 2020 a stejně tak zahájení dodávek Epyců s jádry Zen 3 v roce 2020. Nikdy však nedošlo na jedinou oficiální zmínku, která by potvrdila, jak to bude s desktopem. To se nyní mění. Pravda, opět nedošlo na slovo „desktop“ ani číselné označení desktopové generace, ale vyjádření viceprezidenta Ricka Bergmana bylo celkem jednoznačné:

Bylo by překvapivé, kdyby Zen 3 neměl být lepší než Zen 2, takže poslední věta byla trochu nadbytečná. Předchozí část vyjádření ale celkem jasně hovoří o segmentu PC, klientském procesoru a výkonném hardwaru, což už nedává rozumný prostor pro jiný výklad, než že Bergman potvrdil vydání desktopových procesorů s jádry Zen 3 v letošním roce.

Zen 3 je architektura, která vznikala nezávisle na vývojové větvi Zen / Zen+ / Zen 2. Oficiálně je potvrzeno použití některé vylepšené verze 7nm procesu (tedy mírně pokročilejší proces než byl použit pro Zen 2) a jednotná L3 cache pro osm procesorových jader (čiplet), což je v některých situacích výhodnější a zároveň jde o krok vstříc zaostalému scheduleru OS Windows. Předpokládá se nárůst IPC o zhruba (nebo až o) 15 %, ale nejde o oficiální údaj, pouze o odhad vyjádření šéfa serverové divize, Forresta Norroda, který na adresu výkonu Zen 3 konstatoval, že bude „přesně takový, jaký byste čekali od zcela nové architektury“. Přičemž předtím mluvil o 15% nárůstu IPC u Zen 2.

Nepředpokládá se, že by se změnil počet jader (to v podstatě vylučuje slajd zobrazující strukturu čipletu) a nepředpokládá se, že by se taktovací frekvence posunula o více než cca 200 MHz oproti první vlně produktů s jádry Zen 2. Mezigenerační rozdíl tak tentokrát stojí více-méně na IPC. 1,15 (IPC) × 1,04 (frekvence) = 1,2. Je tedy vcelku bezpečné tvrdit, že 20% výkonnostní posun je v podstatě jistota.