AMD se rozhodla obohatit nabídku produktů o speciální návrhy na přání zákazníků. Ti by tak mohli získat APU či SoC, které lépe vyhovují jejich požadavkům než standardní produkty. Společnost tím chce oslovit především výrobce set-top boxů, serverů, výpočetních stanic, herních konzolí, tabletů nebo televizí - tedy zařízení, která jsou osazená čipy vyráběnými ve vyšších objemech.

Tato strategie se jeví zajímavě, zůstává ale otázkou, zda se může (což je podmínka pro její úspěch) oběma stranám vyplatit. Přístup AMD v posledních letech byl totiž opačný: Cílem se staly modulární procesorové i grafické architektury, aby vývoj finálních produktů byl co nejrychlejší a tudíž nejlevnější (jsou skládané z již hotových bloků).

AMD vnímá procesor pro PlayStation 4 jako první z čipů vyrobených na zakázku

Protože společnost v rámci základního portfólia nabízí čipy s téměř všemožnými kombinacemi počtu procesorových a grafických jader, nezdá se, že by v tomto ohledu mohla potenciálu modulárních architektur ještě dále využít (co se z hotových bloků teoreticky dá poskládat, to už poskládala). Pokud by naopak měla na přání zákazníků výrazně upravovat jednotlivé bloky, pak se výhoda modulárních architektur (úspora času a nákladů) vytratí.

Z těchto důvodů se popsaný přístup podle našeho názoru může vyplatit pouze u skutečně velkých projektů, jakými jsou herní konzole. Právě ve světě konzolí je tento přístup novinkou pouze formálně: Playstation 4 sice nese první čip, který AMD navrhla „na přání“ - reálně však ještě ATI konzolové čipy (pro Microsoft nebo Nintendo) navrhovala léta před akvizicí ze strany AMD.