Koncepce platformy Quad FX vlastně moc nová není, tedy od prvního pohledu na to nevypadá. Podobně totiž vypadá platforma dvouprocesorových pracovních stanic a serverů založených na Opteronech řady 2000. Prakticky jediný zásadní rozdíl je v použitých pamětech – zatímco Opterony vyžadují drahé a ne tak běžné registered ECC paměti, do Quad FX se dávají klasické moduly, jako do běžných desktopů (samozřejmě typu DDR2). To činí celou platformu poněkud levnější.

S platformou dvouprocesorových serverů s Opterony řady 2000 je ještě shodná procesorová patice. Tedy skoro shodná. Tato pro Quad FX se nazývá „socket L1FX“, zatímco Opterony pasují do tzv. „socketu F“. Zda existuje nějaké, řekněme, mechanické opatření, aby Opterony nešly zasunout do socketu L1FX a naopak, nové Athlony 64 FX nešly zasunout do socketu F (kromě toho, že to téměř jistě nebude fungovat kvůli podpoře jiných typů pamětí), nebo jsou sockety po hardwarové stránce opravdu totožné, zatím nevíme. Ale on to jistě někdo brzy zjistí.

Otazníky zatím visí nad způsobem propojení čipsetu a procesorů. Existují dvě teze. Jedna říká, že procesory mezi sebou komunikují vlastním HyperTransport linkem a každý procesor druhým HT linkem komunikuje každý se svou „půlkou čipsetu“ (které mezi sebou navíc také komunikují vlastním HT linkem). Ostatně tak je tomu dnes právě u zmiňovaných dvouprocesorových strojů s Opterony 2000 a logicky se totéž očekává i od platformy Quad FX. Jenže poslední dobou vídáme obrázky trochu jiného ražení. Sama firma AMD prezentuje platformu Quad FX s čipsetem „od nVidie“ tímto novým způsobem:

Podle tohoto obrázku to vypadá, že jeden procesor má tři HT linky, kde jedním komunikuje s jednou částí čipsetu, druhým se druhou částí čipsetu a třetím se druhým procesorem, který má jen jeden HT link. První procesor by tak odpovídal spíše Opteronu řady 8000, který má čtyři HyperTransport linky, druhý by pak byl srovnatelný s dosud neexistujícím Opteronem pomyslné řady 1000 pro socket F (neboť Opterony 1000 jsou jen pro socket AM2). Obě poloviny čipsetu, které by se v tomto případě spíše než severní a jižní můstek měly nazývat východním a západním můstkem, spolu propojeny nejsou. Tím pádem se automaticky nabízí domněnka, že takový Quad FX motherboard by šlo osadit i jen jedním procesorem, ovšem v té správné patici, která je spojena s čipsety. Rovněž se nabízí otázka, zda budou procesory označeny, který se má do kterého socketu vložit, nebo budou zcela rovnocenné a bude to tedy jedno, kam který osadíte (v tom případě by ale oba byly ekvivalenty Opteronů 8000). V rámci minimalizace spekulací by asi bylo nejrozumnější, kdyby Quad FX platforma nikoli jen umožňovala, ale natvrdo vyžadovala osazení obou procesorů. Efektivně by se tak předešlo možnosti, že by si dva uživatelé koupili sadu dvou Athlonů 64 FX a následně se o ně podělili tak, že každý by přišel relativně levně k jednomu takovému „high-end“ procesoru.

Každopádně je tu jedna zajímavá věc. Platforma Quad FX má totiž dva paměťové řadiče, každý v jednom procesoru. Oba jsou 128bitové neboli dvoukanálové, takže vlastně vznikají čtyři osaditelné paměťové kanály. Ty by byl v této platformě hřích nevyužít, takže se každopádně připravte na fakt, že do této platformy budete strkat minimálně čtyři DDR2 moduly (možná začnou výrobci pamětí dělat vedle dnes celkem běžných „Twin kitů“ také nějaké „Quad kity“).

Ještě před tím, než si představíme řadu nově uvedených procesorů do platformy Quad FX, zmíníme se o druhé čtyřce v kódovém názvu „4×4“. Ta se samozřejmě týká grafických karet, přičemž zde nejspíše nebude natvrdo vyžadováno, abyste je do systému osadili všechny. Pro tuto příležitost jsou však k dispozici čtyři PCI Express ×16 sloty, a to v konfiguraci ×16/×8/×16/×8. Pro klid duše je přítomen ještě jeden PCI Express ×1 a jeden PCI slot, což může být pro někoho žalostně málo, ale takový je život.

Nyní k tomu nejzajímavějšímu, což jsou parametry procesorů a jejich ceny. Procesory se prý budou balit normálně každý do své krabice s vlastním chladičem, prodávat by se však měly výhradně po párech. Cena uvedená v tabulce je tradičně velkoobchodní od AMD a je vždy za dva kusy procesorů prodávaných dohromady. Parametry procesorů se však vztahují vždy na jeden kousek.

Procesor Model Takt L2 cache Max. teplota TDP Výr. proces Cena za pár FX-74 3,0 GHz 2×1 MB 56 °C 125 W 90nm $ 999 FX-72 2,8 GHz 2×1 MB 55-63 °C 125 W 90nm $ 799 FX-70 2,6 GHz 2×1 MB 55-63 °C 125 W 90nm $ 599

Jak sami vidíte, AMD se uvedením hned tří modelů povedlo vytvořit čtyřjádrovou platformu, kde procesory jsou za relativně slušnou cenu. 599 dolarů je v přepočtu něco přes 12 700 Kč, takže v konečné ceně bychom se mohli dostat na nějakých 16 až 18 tisíc, a to za dva procesory. Když si navíc srovnáte cenu jednoho Athlonu 64 FX-62, která je 713 dolarů, s cenou dvou Athlonů 64 FX-72, která je 799 dolarů, nevycházejí dva procesory až tak špatně (můžeme také říci, že druhý procesor je za příplatek 86 dolarů ;-). Sada dvou nejrychlejších Athlonů 64 FX-74 pak kopíruje cenu konkurenční špičky v podobě námi nedávno testovaného čtyřjádrového Core 2 Extreme QX6700. Ač můžeme odhadovat, že se spotřebou na tom budou dva FX-74 hůře než QX6700, nad případným srovnáním výkonu můžeme zatím jen spekulovat. Quad FX však rozhodně není platforma, kde by se hledělo na spotřebu (ke dvěma 125W procesorům přidejte čtyři GeForce 8800 GTX a rovnou se raději poohlížejte po kilowattovém zdroji, ať máte nějakou rezervu). Ostatně v materiálech AMD se tentokráte dost často vyskytuje slovo „megatasking“.

Na závěr ještě musíme zmínit jednu věc. Ačkoli firma AMD boj o uvedení čtyřjádrové desktopové platformy, kterou Quad FX je, nevyhrála, připravila si poměrně slušnou půdu pro vítězství na poli platformy osmijádrové. Do socketu L1FX totiž půjde v budoucnu (odhadem ve třetím čtvrtletí příštího roku) vložit nativně čtyřjádrový procesor „Altair FX“, což ve dvou kusech znamená osm jader v jednom desktopovém PC, tedy celkem dost nadupaná pracovní stanice. Má to však jeden nepatrný háček. Abyste tuto sestavu využili, budete muset vyměnit základní desku, což zapříčiní použití novějšího a rychlejšího HyperTransportu 3.0 jak na straně procesorů, tak čipsetu. Na těch dnes uváděných sice nové čtyřjádrové procesory také poběží, ale komunikovat budou jen pomocí současného HyperTransportu, čili pomaleji.