GPU

Grafický čip vychází z architektury Cayman (Radeon HD 6900) - jediného dosavadního grafického jádra, které zakládalo na VLIW-4 konfiguraci. Ta je oproti starší VLIW-5 (Radeony HD 6800 a starší) o něco efektivnější v GPGPU sféře. Právě využití grafického jádra pro širší spektrum aplikací je jedním z dlouhodobých cílů AMD ve vztahu k celému Fusion segmentu: V loňském roce existovalo 26 aplikací, které byly schopné využít potenciálu grafického jádra; do současného momentu se prý jejich počet rozrostl na 60, přičemž většina z nich využívá rozhraní OpenCL.

Grafické jádro tedy zahrnuje 384 stream procesorů, přičemž levnější a low-power modely budou mít část (třetinu až polovinu) deaktivovanou. Frekvence GPU může být nastavena mezi 424 a 800 MHz - tento rozsah pokryje všechny mobilní i desktop modely.

AMD Trinity GPU diagram

Dále je přítomných až 24 texturovacích jednotek, 8 ROP, UVD 3 procesor pro přehrávání videa, VCE procesor pro kompresi videa a výstupy Eyefinity pro čtyři zobrazovací jednotky.

Turbo

Jedním z klíčových prvků, který umožnil dosáhnout lepšího poměru výkon/spotřeba oproti Llanu, je vylepšený režim Turbo. Ten totiž čipu dokáže přistupovat jako k celku. Pokud je procesorová část vytížená jen minimálně a není dosaženo limitu TDP, může zbylý prostor využít grafické jádro (a opačně). Díky tomu se APU dokáže lépe přizpůsobit širšímu spektru aplikací a nabídnout o něco vyšší výkon při o něco nižší spotřebě. Samozřejmě nelze čekat zázraky, přesto je zajímavé, co se AMD podařilo „vydojit“ z již lehce obstarožního výrobního procesu.

Výkon

Vzorky tentokrát na Českou republiku nevyšly, a tak se prozatím musíme spokojit se zahraničními testy - ne že by jich byly přehršle :-). Jeden z nejrozsáhlejších nabízí AnandTech.

Na výkon Trinity se můžeme dívat několika způsoby. Záleží, s čím srovnáváme a také jaká máme očekávání. Pro hrubou orientaci můžeme říct, že oproti Llanu nabízí mobilní Trinity v reálných aplikacích v průměru zhruba:

• 20 % grafického (herního) výkonu navíc
• 20 % procesorového výkonu navíc
• o 15 % nižší spotřebu

Předpokládáme, že většina uživatelů (s ohledem na dosavadní informace) očekávala zhruba o 10 % vyšší nárůst grafického výkonu a o 10 % nižší nárůst procesorového výkonu.

Grafický výkon 35W Trinity a 45W Ivy Bridge
- zdroj: AnandTech -

Výkonnostní srovnání herního výkonu Trinity (Radeon HD 7660G) s Ivy Bridge (HD Graphics 4000) je pak podobné jako srovnání s Llanem, jen s tím rozdílem, že výsledky Ivy Bridge dosahují širšího rozptylu - v některých hrách dokáže HD Graphics 4000 řádově v jednotkách FPS překonat Radeon HD 7660G, v jiných ale nabízí prakticky poloviční výkon.

K tomu je třeba dodat, že jde o srovnání 45 W Ivy Bridge s 35 W Trinity, takže Trinity byla více škrcena na taktovacích frekvencích. Opět máme dvě možnosti, jak situaci posoudit: Můžeme AMD kritizovat za nevydání 45 W verze, která by nabídla vyšší výkon, ale také můžeme chválit za dosažení vyššího grafického výkonu i při nižším TDP. Závěr je na čtenáři. (Samozřejmě budou existovat i žravější verze, ale ty se svými 65 a 100 watty budou doménou desktopu.)

Podobně tak ponecháme i na hodnocení čtenáře úroveň procesorového výkonu. Ten je sice oproti očekávání o něco vyšší (vzpomeňme spekulace, podle kterých měla procesorová jádra v Trinity sotva dorovnat výkon Llana) - na druhou stranu ani ~20% nárůst zdaleka nestačí na Intel Ivy Bridge. To ale částečně kompenzuje šíření a podpora OpenCL, díky které je možné v podporovaných aplikacích procesoru pomoci grafickým jádrem.