Mindfactory, největší německý prodejce hardwaru, hlásí zajímavý vývoj poptávky po procesorech. Celková poptávka po procesorech je vyšší než před Vánoci a 2× vyšší než v dubnu loňského roku. Mimo to stoupl podíl AMD na 91 %, což znamená, že podíl Intelu klesl na 9 %. Byť co do objemu prodejů si Intel polepšil alespoň proti únoru (proti předvánoční sezóně i loňskému dubnu si však výrazně pohoršil).

Pokud bylo koncem loňského léta možné, říct, že „V srpnu se prodalo více Ryzenů 5 3600 než všech Core 9. generace“, tentokrát už se není potřeba omezovat na řadu Core, ani konkrétně jednu generaci. I Ryzenů 9 prodala Mindfactory více než procesorů Intelu. Všech. Bez ohledu na to, jestli jde o Core, Pentium nebo Celeron, osmou nebo devátou generaci, nebo modely s grafikou nebo bez grafiky.

Je možné, že zákazníci, kteří by si nějaký ten produkt Intelu rádi pořídili, se rozhodli počkat na Comet Lake, takže prodeje stávajících generací strádají. Pokud by to mělo mít nějaký vliv, znamená to, že ještě prodeje za květen proběhnou v podobném duchu a ke změně dojde nejdříve v červnu. Dostupnost Core 10. řady se totiž očekává až 27. května.

Vraťme se k aktuální situaci. Lze si položit otázku, proč Intel výrazněji nesrazí ceny, aby prodával víc. Nabízí se až kacířská odpověď: Protože by si mohl finančně uškodit. Intel se totiž stále těší vysokým objemům prodejů v OEM segmentu (sestavy). Jak je možné, že v OEM segmentu zákazníci kupují sestavy s procesory Intel, když v retailu je za stávající ceny 91 % zákazníků nakupujících u Mindfactory  nechce? Zdá se být více než pravděpodobné, že Intel v OEM segmentu klíčovým partnerům prodává za podstatně výhodnější ceny, než jaké uvádí na webu a než za jaké se prodávají samostatné procesory. Právě vysoké ceny v retailu mohou být klíčové pro funkčnost této strategie. Řekněme, že Intel výrobci sestav nabídne, že když objedná určitý objem, prodá mu procesory za cenu o desítky procent nižší než v retailu. Výrobci sestav se to jeví výhodné, procesory objedná, zaplatí, zamontuje a prodá. S tím nebude mít problém, Intel se v sestavách prodává dobře. Jenže pokud by Intel oficiální ceny srazil tak, aby se procesory v retail segmentu rozumně prodávaly, strategie výhodné nabídky v OEM by nefungovala. Pokud by v takové situaci měl Intel OEM partnerům nabídnout ještě výhodnější ceny, připravil by se tím o marže a ve výsledku by vydělal méně.

Zdá se, že pro Intel je v současnosti retail spíš jakousi výkladní skříní existující jen z toho prostého důvodu, aby v ní mohly být vyvěšeny cenovky, vůči nimž může partnerům snižovat ceny. Reálně pro Intel retail segment nemůže v současné situaci představovat jakkoli relevantní zdroj příjmů. Objem prodejů je na úrovni AMD na začátku jara 2017, kdy šly na trh první tři Ryzeny 7. Což mohl být finančně zajímavý start pro 10× menší AMD zvyklou na úsporný finanční režim, ale těžko mohou takové prodeje něco znamenat pro personálně 10× větší Intel. Ten aktuálně živí jiné segmenty - servery a OEM (kam spadají i procesory pro notebooky).