Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
že mě to u Apple nepřekvapuje
aneb další způsob jak velké korporace ojebávají obyčejné lidi.
U Apple nikoli. Ti ojebávají neobyčejné lidi :).
neobyčejně hloupé lidi :)
https://www.youtube.com/watch?v=KHZ8ek-6ccc
V clanku mi chyba dovod, preco to apple urobil - IMHO ten dovod nebol usetrit na zlate, ale urobit ich pevnejsie (a naozaj chcem tomu verit - pride mi uplne zvratene, ze by sa snazili usetrit na niecom, na com uz aj tak maju marzu cez 7000 dolarov). Otazka ale znie, ci ma zmysel tie zlate hodinky viac vystuzovat (rolexky sa predavaju uz dlhe roky a nikto sa nestazoval na makkost zlata v nich).
„pride mi uplne zvratene, ze by sa snazili usetrit na niecom, na com uz aj tak maju marzu cez 7000 dolarov“
Podle mě to je přesně naopak.
Právě díky tomu, že to dělají, mají ty ohromné marže.
Aj keby to bolo ciste zlato, tak na tom maju brutalnu marzu:
http://techcrunch.com/2015/03/11/rose_gold/
Chcem uprimne verit, ze ta vymena striebra za keramiku sa konala s dobrym umyslom v prospech zakaznika :-)
Tak jistě, Apple má brutální marže prakticky na všem.
Ale právě k brutálním maržím se nedopracujete s názorem, že už teď na tom vyděláváte dost :-)
Chcem vidiet toho vyrobcu, ktory vymysli nieco, po com ludia tuzia a chcu to (dovody prosim nechajme stranou, to by bolo na uplne inu debatu) a nenecha si to patricne zaplatit. Taky vyrobca by bol hlupy. Tak co vas stve na tom, ze si to Apple nechava zaplatit? Mate dojem, ze tie plastove Samsungy za 800e nemaju tiez brutalnu marzu?? A to su to viac ci menej kopie iPhonu, obzvlast nova sestka, z tej to priamo krici. Samsung brutalne usetril na dizajneroch a vyvojaroch, proste okopcil, mierne pozmenil (aby sa nepovedalo) a vyraba lacno za cenu porovnatelnu s Apple.
Tebe doporucim specialne toto: http://goo.gl/7KkoO2 Ked uz sme u toho kopcenia ;)
Jakub, asi sme sa nepochopili. Je rozdiel inspiracia a kopia. U vyrobkov s uplne inou funkciou, uplne inde co sa tyka casu ci technologie, je podobny dizajn alebo urcite prvky inspiraciou. Pokial ale ide o uplne rovnaky vyrobok technologicky aj casovo (iPhone6 vs Samsung S6 a predosle edicie dtto, alebo sucasne tablety vychadzajuce v podstate priamo z iPadu), je to kopia.
Zamienas si pojmy a dojmy.
Okrem toho, ten clanok na gizmodo je uplna kravina a dava do suvisu uplne nesuvisiace a neporovnatelne veci.
Zobrazeny dierovany plech bol sucastou dizajnu spusty vyrobkov vtedy aj dnes.
Ja osobne napriklad ziadnu "brutalne okopirovanu podobnost" medzi Atelier TV a iMac-om z 2008 teda nevidim, ty ano? To je potom iMac kopiou v skoro kazdej CRT telky.
Podobne T1000 radio and PowerMac G5/Mac Pro, viac ako polovica pocitacovych skrin by musela byt "kopiou" toho T1000, lebo maju pristup zboku. Ozaj, divim sa, ze Braun nezazalovat tvorcov Terminatora, ze pouzili T1000 ako oznacenie pre urcitu vyvojovu verziu zobrazeneho fiktivneho Terminatora. Brutalna "kradez"!
Asi mi budes musiet vysvetlit, kde je hranica medzi "inspiraciou a kopiou" :D Skus pouzit menej bezny a otrepany argument zaslepeneho zastancu apple srotu.
Zjavne si to nepochopil, ani ten clanok na gizmodo, lebo tam je to popisane celkom zrozumitelne - inspiracia.
Takze to zjednodusim - toto je inspiracia: http://is.gd/1I22B4
Toto je kopia: http://is.gd/3jlGK5, http://is.gd/wvfPWH
Uz sa chapeme?
To si len ludia ako ty musia do Applu kopnut. Uz z principu.
Je zaujimave, ze Samsung i900 Omnia bola vonku v 2008 ako reakcia na prvy iPhone z 2007, ale uspechu sa nedockala, bolo to fiasko, hoci ponukala podstatne viac funkcii ako iPhone. Preco asi?
Mas pravdu, ten Apple srot je taky nanic, ze ho nikto nekopiruje (oh, pardon, neinspiruje sa). Takze ja mam pre teba hned dva obrazky: http://is.gd/6mTbE5, http://is.gd/R1GSN
Zjavne vsetci robia vsetko pre to, aby sa ich vyrobky na tie od Apple nepodobali ani nahodou, vsak? Vsak je to srot!
Narozdiel od teba, to chapem velmi dobre. Hranica medzi "inspiraciou" a "kopiou" je hodne plavajuca, to, co ty oznacujes za "inspiraciu", mne pripada ako totalne vykradnute design firmy Braun z pred hromady rokov, a to sa nebavime iba o kalkulacke. Zrovna Apple je firma, ktora ak neskupila, tak pokradla nehorazne mnozstvo veci a paradoxne su prvy, co si nechaju patentovat hranate rohy. :)
Dalej je to firma, ktora sa ludom vysmieva do ksichtu, predovsetkym svojim zakaznikom. Ale tym to vacsinou neprekaza, pretoze su blbi jak tago. Spomenme si na fail so signalom. Na vine boli inzinieri Apple. Vyjadrenie Apple: "Ste debilni a neviete spravne drzat telefon v ruke". Problem s purple lens, opat to v ziadnom pripade nebola chyba apple, ale zakaznika, ktory je natolko dementny, ze si dovolil fotit zdroj svetla. A tak dalej.. Dalej, kym normalny vyrobca pyta za navysenie integrovanej pamate nejaku rozumnu ciastku, apple ta za +16gb zoderie na zebraka. Nehovoriac o tom, ze kym si za svoj srot pytaju najvyssiu cenu z beznych komercnych telefonov, tak neponukaju ani HW, ktory by tomu zodpovedal. iPhone NEMA ani najlepsi fotak, ani najlepsiu vydrz, ani najlepsi display, ani najlepsi zvuk, ani najlepsiu odolnost, ani najvyssi (3d) vykon, ani ...dopln si cokolvek co ti napadne. Je to lahko nadpriemerny telefon s cenovkou spicky, ktorou bohuzial nie je. Preto je to srot podporeny arogantnou politikou a vymyvacou marketingovou taktikou. A nemala cast ludi im zato este tlieska a tlapkaju sa predovsetkym v diskusiach za plecia, jak super investovali.. :) A teraz sa vratme k povodnej otazke, v com je teda S6 kopia iP6? Ktory z tych milion Apple patentov teda porusuje?
Menuj, v com je S6 kopiou iP6 ? Konkretne argumenty prosim. A toto je podla teba teda "inspiracia"? http://goo.gl/L0kScV A vidis si pred nos? :)))
http://www.flushdraw.net/wp-content/uploads/2014/12/Shut-up-and-take-my-...
irony off
Kdypak asi přijdou na to, že stačí to vyrobit z mosazi a vyleštit. Měli by zaměstnat nějakého rumunského "dizajnéra".
Tomu říkám maximální vychcanost, Apple se evidentně inspiroval u kolegů židáků...
Tak nejak nechapu v cem je problem, zlato se plati za hmotnost a ne za objem :-)
Akorat dostanou opticky vice za stejne penize :-)
Presne tak... Take nechapu nad cim se zde vsichni rozciluji, kdyz hmotnostni podil je stejny a hodinky jsou navic lehci... Podle me je to tedy spise vyhoda.
Možná se rozčilují nad tím, že to Apple udělal poměrně netransparentně. Pokud si koupíte kupříkladu zlaté rolexky, pak máte záruku, že je v nich použito šperkařské zlato, jehož hodnota je obecně známá, je tudíž záruka, že jsou zpětně odprodatelné a vždy bude jejich hodnota vyšší než cena použitého zlata. Prodejci rolexek vykupují použité za $2000 až $20000 podle modelu. V rolexkách je navíc toho zlata několikanásobně víc - v rollex president je čistého zlata zhruba 75 gramů. Určitou cenu má i stříbro, které v Apple Watch chybí.
Jestli je výhoda, že jsou lehčí? Pokud kupuju cokoli ze zlata, je to naopak tím cennější, čím je to těžší. Tvrdit, že cena Apple Watch je vysoká proto, že jsou zlaté a zároveň považovat za výhodu, že je tam toho zlata minimum, nedává zrovna dobrý smysl :-)
ehm... ale tady jde o to, ze proste koupim xxx gramu zlata, ktere tam je a je jedno, jestli objem hodinek je takovy nebo makovy... a osobne radsi budu mit lehke hodinky nez tezke hodinky... prece jen se lepe nosi
Jenže Apple ty hodinky neprodává na váhu, ale na kusy :-) Pokud chci lehké hodinky, nebudu si kupovat zlaté. Pokud chci zlaté hodinky, nebudu platit deset tisíc dolarů za to, aby tam toho zlata bylo co nejmíň a ještě ve formě, jejíž hodnota je nejasná.
Pro pomalejší: v tomhle šuntu dostanete menší HMOTNOST zlata, než je ve zlatnické branži obvyklé, když se řekne 18karátové zlato.
Vidim, ze ani ty si to nepochopil :D v tomto sunte dostanete mensi OBJEM zlata nez je v zlatnickej branzi bezne. Inak nedivil by som sa keby tato nova zliatina bola este drahsia ako bezne 18karat zlato.
Kupodivu obojí, protože jaksi pro ty rychlejší je zřejmé, že fyzický objekt, který má hmotnost, má obvykle i objem. A toho objektu zvaného zlato v objektu zvaném slitina-kterou-se-pozlacuje nebo ze-které-se-dělaj-šperky-a-gadgety je prostě méně, hmotnostně i objemově, protože místo něj je tam keramika.
Těm pomalejším zase může přijít na mysl, že vnější objem dutého tělesa nic neříká o tom, kolik materiálu v plášti obsahuje.
Dražší to možná bude při výrobě, kupující naopak o to víc prodělá, protože ve šperkařství se to zlato bez odstranění keramiky použít nedá a bude dražší z něj něco dalšího vyrobit.
Jde o jednoduchý fakt, že při určitém objemu zlatých dekoračních prvků je cena zlata (resp. slitiny) nižší než u běžného šperkařského zlata, které při stejné hmotnosti a obejmu obsahuje více zlata a krom toho i stříbro, které má rozhodně vyšší cenu než nějaká keramická hmota. Nemluvě o tom, že takovou slitinu vám asi ve zlatnictví nevykoupí... I když to je nepodstatný detail. Kolik lidí by zkoušelo to zlato prodávat samostatně do výkupu, až ty hodinky za dva roky vymění za nový model. :-D
Tak či tak se jedná o snížení materiálové kvality a hodnoty. Zkuste do klobásy místo dvou druhů masa dát jeden druh masa v menším objemu a doplnit ho třeba sójou, moukou a vodou a pochopíte rozdíl.
U té klobásy se vysloveně nabízí kombinace masa a polystyrénu. ;)
Polystyrenu ne to je zas přehnané, ale takové mleté kosti....
A oficiálně si to určitě zdůvodní ve stylu "nižší hmotnost", "vyšší odolnost" apod. - vše ku prospěchu zákazníka.
Nizsi hmotnost neni uplne od veci.
Zlaté hodinky jsou otázkou prestiže a ne váhy. Jaký smysl má kupovat si zlaté hodinky, které jsou z "pančovaného" zlata?
Zlate hodinky byvaji pouze pozlacene aby netahly majitele k zemi. A kdyz jsme u smyslu... Jaky smysl ma si kupovat pozlacene hodinky ke zvyseni prestize? :)
Uniklo mi něco, nebo je cílem sdělení skutečně "objem Apple hodinek je větší než objem stejně těžkého tradičního 18kt zlatého šperku"?
uniklo.. staci se zeptat nejakyho zlatnika za kolik vykupuje slitinu zlata s keramikou ;)
Proč? Přetaví, uvidí. Koneckonců třeba to zkusí nějací Tytrubkoni co kupovali iPhone 6 jen aby jej před kamerou ohnuli. Hodinky roztavit a uvidí se co zbude. Keramika asi vyplave na povrch jako struska a bude. Stříbro se nekoná.
Svým způsobem, ale já to pochopil takhle:
Zlaté části těch hodinek sice formálně jsou 18kt zlato, ale mají daleko nižší cenu, než stejně velké množství běžného 18kt zlata.
Tzn. fakt, že jsou ze zlata, jejich hodnotu zvyšuje daleko méně, než je u podobně velkých zlatých předmětů obvyklé.
Nějak nevím, v čem je problém. Pokud bude mít ten "prsten z 18karátového zlata po babičce" srovnatelnou hmotnost se zlatými částmi těch hodinek, tak v něm bude zlata srovnatelně, akorát ty hodinky budou "větší" (ve smyslu objemu).
Jenže protože hodinky nedělají tak, aby měly stejný množství zlata a byly klidně velký jak nástěnné hodiny, ale aby byly na ruku, tak ve skutečnosti množství zlata ojebou a místo stříbra dostanete keramiku. Takže tahle slitina má velmi výrazně nižší cenu. Chápeme?
Pokud to má být 18karátové zlato, tak množství zlata prostě neojebou. Budou ho 3/4 hmotnosti slitiny. Když někdo chce koupit zlato jako investici, koupí slitky či cihličky, ne Apple Watch...
Tak doufam ze priste to dotahnou k dokonalosti a udelaj to poradne, tj misto te kremikove hovadiny pouzijou aerogel. Pak jim bude stacit na 1m3 18karatoveho zlata tak 15g cisteho zlata :-)
Taky me to napadlo a navic celej ten kubik 18 karatovyho fake iZlata bude vazit 1000 gramu. Nicmene ten aerogel bude mit nekolikaradove vyssi cenu nez to zlato.
15g z 1000g je 75%, jistě. Hlavně nechápu jak každý řeší objem hmoty, když vnitřní konstrukce není viditelná a síla stěny je tak neznámá.
Pocházím ze šperkařské rodiny a tak nějak se v tom orientuju. Stříbro, jak my říkáme, je takové "trochu lepší železo". Například pár HOTOVÝCH VYROBENÝCH náušnic jde od nás k dealerovi za cca 40 Kč. Ve šperkařském krámě jsou potom v prodeji třeba za 399 korun.
Takže pánové, stříbro bude zcela určitě levnější materiál než nějaká speciální keramika, kterou je navíc potřeba vyvinout a vyrobit z ní kompozit se zlatem. Stříbro stačí jen se zlatem tupě roztavit a rozmíchat.
Výrobní proces kompozitu zlato+keramika bude zcela jistě výrazně složitější než obyčejného 18kt zlata.
Takže jestli tohle Apple dělá, tak rozhodně vážně ne proto, aby snad někoho ošidil na (odhadem) osmi gramech stříbra v ceně cca 160 korun
A to zlato je zadarmo nebo co? Dají tam do stejného objemu méně zlata a ještě k tomu méně stříbra. Krom toho máte úplně jiné ceny když té keramiky uděláte ve várce tunu, zatímco cena zlata a stříbra objemově spíš roste, protože na trhu je omezené množství a čím víc toho chcete, tím víc roste cena celé komodity na trhu. Kdežto keramiky můžete naflákat celý lodě a víc a bude to stát spíš méně.
Jako no offense, vono je dobrý že rozumíte svému oboru, ale pokud neumíte matematiku a neznáte základní praktiky výroby jiných věcí než těch šperků, tak jste ve větším světě stejně nepoužitelnej, což tady ukazujete tím, že ani nepochopíte, v čem ta úspora spočívá. Ale díky za interní info o cenách, už je mi jasné, proč si může krám po zimě tady v nákupáku dovolit zlevnit úplně všešchno o 50 % a stejně vydělá :)
No já fakt nevím jak to s tou logikou máte. Karát je hmotnostní, zdůrazňuji hmotnostní poměr, 2/3 jsou zlato zbytek další části slitiny. To znamená, že ty zbylé části mohu nahrazovat čímkoliv, třeba Heliem, hehe, ale hmotnostní poměr čistého zlata bude v hmotnosti výrobku stále stejný, bude se měnit jen objem. A jelikož objem nikoho ve zlatnictví nezajímá, je to vlastně jedno (v obecné rovině). Jediné čím by to bylo znehodnocené, kdyby ta příměs nešla ze zlata vytavit, o čemž tedy pochybuji, to by pak ta slitina měla nulovou hodnotu.
Ještě jednou: Ano, zlato se cení podle hmotnosti. Apple ale hodinky neprodává na váhu, ale na kusy. Pro výrobu každého kusu je třeba určitý objem materiálu. Tím, že se použije slitina, která má vysoký objem při nízkém obsahu zlata, je v každém kusu hodinek méně zlata, než pokud by se použila standardní slitina. Zákazník tím ve srovnání s hodinkami vyrobenými ze standardní slitiny získá méně (gramů) zlata.
Takže Apple uvede, že hodinky obsahují 15g 18k zlata a je vyřešeno ne?
Objem nikoho nepálí...
Právě o to jde. Apple uvádí jen velikost hodinek a ryzost zlata, o hmotnosti mlčí :-)
Sorry, ale s poslední větou nesouhlasím. Objem ve zlatnictví přece nic neznamená. Objem zlata se nedá zjistit jinak než vybrakováním mechaniky a elektroniky a převážením zbylé slitiny. Asi nikdo netuší kolik váží střeva uvnitř, baterie, sklo a jak silné to má stěny, takže "optický" objem těla bych osobně považoval za zcela irelevantní.
A kdo nakupuje drahé kovy podle velikosti je pakoň. :-)
„A kdo nakupuje drahé kovy podle velikosti je pakoň. :-)“
Jediné dva parametry, které Apple uvádí, je velikost a ryzost. Takže? ;-)
Tak já bych si je nekoupil. Ale na druhou stranu hodinky budou zřejmě duté a tak bych na vněší rozměry moc nedal. Čím lepší tepec tím větší rozměr a nepotřebuji ani keramiku :-)
Koukal jsem, že hmotnost ve specifikacích přeci jen je. Tělo 55 g, spona 41 g. I když pochybuji, že si to kdo bude kupovat jako investiční záležitost. :-)
„jelikož objem nikoho ve zlatnictví nezajímá, je to vlastně jedno“
Pointa je právě v tom, že ve zlatnictví to nikdo na objem nevykoupí, ale hodinky se naopak nekupují na váhu.
Ilustrace problému:
Řekněme, že pekař prodává 60g rohlíky a jiný pekař dokáže rohlíky víc „nafouknout“, takže zvenku vypadají stejně, ale váží jen 45 g.
Z jednoho pohledu je zřejmé, že 10 rohlíků druhého pekaře je na váhu méně, než 8 rohlíků toho prvního.
Jenže rohlíky se prodávají na kusy a ne na váhu a zároveň lidi mají tendenci předpokládat, že když vypadají stejně, mají i stejnou váhu. Takže když například první pekař bude rohlík prodávat za 2,90 (= 48,33 za kilo) a druhý za 2,50 (= 5,56 za kilo), velká část zákazníků nejspíš řekne, že ten druhý je levnější.
Stejný princip je tady:
Zákazník získává dojem, že v těch zlatých hodinkách je daleko víc zlata, než v nich skutečně je.
Což záleží na úhlu pohledu jestli je problém (případně jak velký), jak se říká: Odkdy je marketing zločin?
LOL ludia si tieto hodinky urcite nekupuju preto, aby ich potom strelili za vykup zlata. Za tu cenu to bude po rokoch zberatelsky kus, rovnako ako veterany.
Vidim, ze je tu diskusia plna povl parko zrutov, co nedovidia za spicku nosa. Zaujimave ako sa tu vsetci stazuju na vec, a seru do toho co sa ich netyka...
Ne, ale až se to za tři roky posere a oprava bude stát co starší auto, tak by to mohlo být aspoň k tomu, že to střelí do zlatnictví za zbytkovou cenu. Ouha, von to nikdo nechce, protože to je drahej porcelán…
LOL prý póvl. Tady je zřejmé, kdo si nevidí na špičku nosu. Znám několik velmi majetných lidí, a ačkoliv se stravují kvalitně, za pompézní pozlátko a vnější symboly jmění zpravidla vůbec neutrácí.
A to je presne dovod, preco su velmi majetni :)
Lidi si to kupují kvůli prestiži. Opravdu by sis koupil "prestižní" výrobek z pančovaného materiálu? Apple tím poškozuje vlastní značku.
Vlastně se jedná o našlehané zlato. No kdo z Vás to má? :-D
To je něco jak čokoláda s bublinkama? :) Vzduch za příplatek, oh yeah :-))
Bingo. Ekvivalent v potravinářství: našleháno dusíkem (= větší objem, menší množství). V potravinářství se vžil termín „nadýchaný“, u Applu to možná bude prostě jen „lehčí“.
Nj, kdyby aspoň rajským plynem, ten je nasládlej :-)
OT: zjistil jsem, že tu mám asi 4 ty OEM Fortrony THN-P, tak se ti pak podívám na ty kondenzátory a pošlu nabídku…
V potravinarstvi se tomu rika krehcene maso, to vlastne kupujete spinavou vodu za cenu masa :)
Na druhou stranu takový rohlík, chléb nebo koláč "bez bublinek" bych fakt jíst nechtěl. :-)))
Jsou typy pečiva, které moc bublinek nemají. Třeba z bramborového těsta. Chutná to trošku jinak a je to výrazně sytější.
Pokud to nekoho zajima, tak se to Au keramika dela postupem dle patentu US20140361670
http://pdfaiw.uspto.gov/.aiw?PageNum=0&docid=20140361670&IDKey=A9058DEAF...
V diskuzi i v komentářích plácáte páté přes deváté:
- 18kt zlato = 75% zlata + 25% stříbra cca
- 18kt zlato apple = 75% zlata + 25% bůhvíčeho
takže objem zlata je stejný, pouze se mění typ příměsi - ano cenu to nebude mít stejnou, ale psát, že je tam zlata míň je minimálně z 50% zavádějící.
Objem právě stejný není, to je asi jako když zkombinuješ 1kg železa a 1kg peří => Co se stane? Železo se v tom ztratí!
Tak nevím zda je to české školství opravdu tak špatné, jako se to jeví na místních diskuzích. Když je ve 100% materiálu je 75% zlata a 25% stříbra, nebo když je tam 75% zlata a 25% železa, to není stejný objem zlata? To je podobné jako mletí nesmyslů v jiných příspěvcích. Důvodem je vyšší tvrdost a odolnost materiálu, ne ošizení množství zlata. Zdejší chytré osazenstvo bude vzteky bez sebe, když jim místo hliníkového nádobí někdo dodá sklokeramiku, určitě je chtěl odrbat.
To Vaše jsou pěkné keci! Tvrdost si strčte někam, ta je v tomto případě zcela irelevantní. Znáte něco jako pojem hustota??? Evidentně jste základku ani neviděl!
Do metalurgie a kovových slitin bych tedy základku raději netahal. Hustota a pevnost materiálu zdaleka nemusí souviset. Třeba jaký je rozdíl mezi měkounkým olovem a extrémně pevným titanem? První těžké jako prase, druhé lehoulinké. Slitiny to komplikují daleko více.
Zdejší diskuze jsou hodně zábavné, člověk by řekl, že fandové IT si minimálně najdou základní info na Google, když se v tom nevyznají z placu.
Tak pre natvrdleho hlupacika este raz:
"Pointa je právě v tom, že ve zlatnictví to nikdo na objem nevykoupí, ale hodinky se naopak nekupují na váhu.
Ilustrace problému:
Řekněme, že pekař prodává 60g rohlíky a jiný pekař dokáže rohlíky víc „nafouknout“, takže zvenku vypadají stejně, ale váží jen 45 g.
Z jednoho pohledu je zřejmé, že 10 rohlíků druhého pekaře je na váhu méně, než 8 rohlíků toho prvního.
Jenže rohlíky se prodávají na kusy a ne na váhu a zároveň lidi mají tendenci předpokládat, že když vypadají stejně, mají i stejnou váhu. Takže když například první pekař bude rohlík prodávat za 2,90 (= 48,33 za kilo) a druhý za 2,50 (= 55,6 za kilo), velká část zákazníků nejspíš řekne, že ten druhý je levnější.
Stejný princip je tady:
Zákazník získává dojem, že v těch zlatých hodinkách je daleko víc zlata, než v nich skutečně je."
napisal vyssie IT Joker
No já osobně kupuji rohlíky podle chuti a ne podle velikosti nebo hmotnosti. :-) Ta pekárna kde je kupuji je malá, neřídí to automaty, takže jsou každý den ty rohlíky jiné, podle počasí, droždí, nálady pekaře. Ošizen se necítím ani když vyjdou menší, protože mi chutnají.
Takže kdyby mě zlaté "eplwočky" zajímaly, tak si vybírám podle toho jestli mě to bere nebo ne (no mě ne) a ne podle toho jestli je tam větší nebo menší množství čistého zlata. To zajímá investory a ne týpky co se chtějí blýskat extrabuřtálními hodinkami.
Vidim, ze dalsi, co pochopil pointu ;)
Ono stačí si neplést jednotky jako objem a hmotnost. A jestli jsem to správně pochopil, u toho zlata má jít o 75 % hmotnosti.
Hlavně základem je, že se nejedná o prodej zlata na investování nebo ukládání majetku ale o spotřební produkt, určený ke sportování a aktivnímu životu. Když pomineme místní populaci, pro kterou to není určené ani náhodou, tak movitější lidé, co chtějí hodinky jako šperk, nebo značku prestiže si prostě stejně koupí klasické značkové hodinky. Z mnoha důvodů budou vždy v dané kategorii lidí mít větší renomé a význam, než kdejaké inteligentní cibule od Apple. Ale i tito lidé si nekupují hodinky podle složení zlata, také nikdo neřeší, zda mu z toho zlatník vymáčkne přívěšek pro manželku, když bude nejhůř. To je jako bych kupoval veterána auto, protože měli festovní plechy a masivní dřevo v interieru, že to pak střelím kutilům na podložky.
Nevím proč se zde diskuze zvrhávají do iracionalit typu co je předražené, kde je přemrštěná marže nebo který blbec si to může koupit. U důchodců na letákem z Tesco bych to chápal.
Z hmotnosti, ne z objemu. Jaký to má vliv na odolnost těžko předvídat bez znalosti detailů.
Tak jsem se odhodlal podívat na web Apple a uvádí se tam kromě jiného toto:
Size and Weight
Height: 38.6mm
Width: 33.3mm
Depth: 10.5mm
Case: 55g
Small Band: 41g
Medium Band: 41g
Large Band: 42g
https://www.apple.com/watch/apple-watch-edition/18-karat-yellow-gold-cas...
Ja si myslim ze to ani zlato nebude ale jenom tradicni na trzich prodavani kocici zlato ktere bude ale technologicky tak vypilene ze to jenom po rocich uvidite co je ten paskvil skutecne zac, ale nakolik to bude v mnohostranne smlouve mezi Apple <>zakaznik tisicema americkymi pravniky do spiku osetrene, nebude se moct v teto veci delat nic, proste zakaznik vojebany, firma v ziscich a její predstavenstvo v sirocich usmevech.
Takže zloděj se snaží okrást lidi a jediný výsledek bude ten, že to lidé nebudou kupovat.
V ČR není co řešit, jde o podvod a daná "slitina" nemůže obdržet puncovní značku. Citujme z puncovního zákona. "Klenotnické slitiny použité k výrobě zboží musí výrobce nebo dovozce zajistit její chemické přezkoušení co do ryzosti; slitina může vedle základního drahého kovu obsahovat jenom kovy, jejichž užívání připouští prováděcí předpis" Keramika, polystyren, sliny ani sperma velkého Steva nejsou kovy a tudíž nemohou byt součástí slitiny s českou puncovní značkou v tomto případě číslo 3 750/1000.
Kde vzal autor informace, že další kov ve slitině je zpravidla stříbro? Není to pravda, nejběžnějším kovem ve slitinách zlata pro šperkařské účely je měď, respektive v poslední době, kdy je více in tzv. bíle zlato je to v řadě případů nikl a zinek. V 18 karátových slitinách v řadě případů najdete olovo, jak je vidět ti co umí nemusí zákazníky podvádět.
Spatne. Za 1. citujem: "The fineness of a precious metal refers to the ratio of the primary metal to any additives or impurities..." (London Bullion Market Association)
Takze ANY additives. To, o com vy hovorite je klenotnicka zliatina, o ktorej sa ale v pripade Apple hodiniek nehovori. Kludne to moze byt technicka zliatina. Zliatin je velke mnozstvo a klenotnicka je len jednou z nich. Nalistujte si Zákon č. 539/1992 Sb., § 3 o tom, co sa povazuje za vyrobky z drahych kovov. Karat nie je exkluzivita klenotnickej zliatiny.
Pro všechny šperkaře výše:
-exkluzivita pramení z nedostatku.
-kompozit zlata a keramiky je objemově keramika s příměsí zlata, i když zlato má větší poměrnou váhu
Z toho plyne, vážení, že kupovat zlaté hodinky od Applu není exkluzivní, protože toho kompozitu bude vždycky dost, aby uspokojil poptávku.
Ale já Applu vlastně rozumím... Kterej normální člověk by si kupoval čistě zlaté hodinky, které za rok a půl morálně zastarají? Až je po roce užívání odložíte do sekretáře s tím, že jejich hodnota jen poroste, vězte, že za dvacet let je od vás koupí maximálně Michal Rybka pro Alza muzeum elektronických kuriozit...
Exluzivita spočívá v něčem jiném. Je to extradrahý extrabuřt pro lidi co neví co s penězma. Pro Apple je to spíše marketingová záležitost, než že by jeho zlaté holinky trhaly prodejní rekordy. Tah to asi nebyl špatný, protože se o tom fakt mluví hodně, zatímco o vlastních Apple Watch nic moc zpráv není.
Takový malý "královský" podvůdek, jinak to nazvat nelze. V podstatě inflační znehodnocení údajně zlatého produktu. USA teče ekonomicky do bot, zlato nemá nazbyt a musí je kupovat za rostoucí náklady. Nebrat.
Tahat do toho USA, to jste tomu dodal teprve tu správnou ideologii. On je Apple státní firma? :-)
To jsou sprostá nařčení! Zlato (37 $/g) míchají kromě stříbra (0,50 $/g) také s palladiem (25,30 $/g)!
https://www.youtube.com/watch?v=dDAP9OWtQro, čas 0:51.
Místo (kromě) stříbra pro socky používají 51x dražší palladium! Hlavně palladium! Palladiové hodinky, div světa! To ve Švýcarsku neznají!
iBééé!
iBééé!
(Slavičí paštika: maso ze slavíka a z koně 1:1 - jeden slavík, jeden kůň.)
Pre tých ktorí to ešte stále nepochopili. Obrázok s vysvetlením:
http://jyxo.info/uploads/A7/a733e7192829d31e3d20262f28181667ff7968eb.jpg
Napr. ak by apple potreboval na hodinky, na ich telo dajme tomu 100g 18kt zlata s prímesou striebra, tak vďaka objemu 25g striebra by musel stále použiť pri zachovaní rýdzosti 18kt zlata oných 75g čistého zlata (obrázok 1), ak by dal menej zlata musel by dať aj menej striebra a telo hodiniek by sa nedalo vyrobiť, materiál by nestačil - ibaže by robili mini verziu :D
Čo ale Apple urobil (obrázok 2) je že husté a ťažké striebro nahradil ľahkou keramikou z nízkou hustotou. Takže vo výsledku za použitia rovnakého množstva - 75g - čistého zlata pridal hmotnostne síce striebru ekvivalentnú časť keramiky - 25g, ale objemovo oveľa väčšiu než by malo striebro. A tak môže razom pri zachovaní pomeru 75 ku 25 vyrobiť so 100g 18kt zlata nie jeden, ale hneť 3 telá na svoje hodinky. A všetky budú stále dosahovať rýdzosti 18kt len vďaka oveľa nižšej hustote a väčšiemu objemu ktorú vypĺňa keramika.
Za normálnych okolnosti - použitia striebra - by teda na troje hodinky potrebovali 3x 75g = 225g čistého zlata, takto im stačí to pôvodné množstvo 75g rýdzeho zlata a 25g keramiky - hovorím o príklade, fikcia, vymyslené pomery a množstvá ale takýmto spôsobom šetria.
... btw takýmto spôsobom by sa za použitia vhodného "komparzného" materialu ku zlatu dala vyrobiť aj 18kt zlatá tehlička o veľkosti skrine ktorá by nevážila ani kilo :D
Á, zlato je stejně jenom výplň pro latinum :o) http://en.memory-alpha.org/wiki/Latinum
Obracene, zlato je jen obal pro tekuty kov latinum. Proto slovni spojeni zlatem razene latinium.
Latinum je vzacny tekuty kov jako rtut. :)
Ne, je to výplň. Čisté latinum je moc cenné, proto se to ředí zlatem. A pak to má taky pevné skupenství.
Nerozumím tomu, proč tady někteří tvrdí, že to je podvod a že se tím Apple snaží maximalizovat zisky.
Tak zaprvé - těžko asi někdo očekává, že by se tohoto modelu prodaly desítky milionů. Když to srovnám s iPhonem, podívejte se, kolik lidí - třeba které potkáte v hromadné dopravě - iPhone má (tj. může si dovolit koupit předražený "šperk"). A pak se taky podívejte, kolik lidí má hodinky v ceně Apple Watch. Vsadím všechny svoje hodinky, že v jedné tramvaji by se dalo na prstech jedné ruky spočítat lidi, kteří mají hodinky dražší než ten telefon.
Za druhé - proč by Apple investoval do vývoje té slitiny? To by musel mít opravdu zajímavé předpoklady prodejů. I když ano, rolexky (v ceně poloviny či třetiny Apple Watch) třeba v USA nejsou zas tak řídce vídané, i když i tam platí viz 1 (jen zaměňte MHD za jiné místo, kde je koncentrace lidí :) )
Za třetí - pokud vím, hlavním cílem bylo vyvinout materiál odolný a hlavně lehký.
Takže se na mě nezlobte, ale hysterie některých komentujících směřovaná vůči Applu je až trapná...
Nicméně, upřímně řečeno nechápu, kdo si ten zlatej model koupí. Radši bych si pořídil jiné hodinky v této cenovce, které i bez akumulátoru/baterie vydrží více než den :)
Vy poznáte drahé hodinky? Vsadil bych se, že ani smykem. Naprostá většina lidí nezná nic krom Rolexu, přitom drahé (tzn. začínající na půl mega) hodinky dělá spousta firem, jejichž jméno jsem slyšel jednou v životě od lidí, co s tím dělají, a už to zase neznám.
Jinak jabko pro spoustu lidí image je, takže toho se budou prodávat minimálně statisíce. U nás je situace navíc trochu jiná, tady lidi co fakt maj prachy nejezděj sockou, tam potkáte jen socky co se zadluží na 5 let aby si to mohly koupit. Na druhé straně v Sydney je auto skutečný luxus, takže jabko má každej, ale auto jen málokdo.
Ano, luxusní hodinky poznám a právě proto jsem si dovolil to takhle shrnout.
Co se toho Rolexu týče, tak podle mého pozorování naprostá většina lidí ani ten Rolex nezná.
Ad image - souhlasím, nicméně tady už to není imagovka v ceně jednoho, dvou či tří platů stávajících cílových skupin. Podle mě tímto Apple míří úplně do jiných vod a upřímně jsem zvědav, jakou budou mít tyhle zlatky prodejnost. A hlavně kdo to bude kupovat. Protože to rozhodně není investice, což jse o normálních hodinkách v této cenovce říct dá.
Rolex je anglický šunt a ne luxusní hodinky . Tramvaj asi nebude typický prostředek v kterém se přepravují majitele luxusních hodinek.
Já osobně znám minimálně jednoho člověka, který má hodinky za statisíce a mastnou tyčí jezdí zcela běžně.
Ale snažil jsem se ukázat, že zlaté Apple Watch patrně nebudou mít penetraci ve stejné cílové skupině jako iPhony. Proto ten příklad s MHD - iPhonů tam napočítáte mraky, drahých hodinek jak šafránu.
A jen tak na okraj, označovat Rolex za anglický šunt je přinejmenším hodně odvážné, ale je to samozřejmě taky názor. (osobně dávám přednost jiným značkám, ale Rolex podle mého názoru rozhodně mezi odpadlíky nepatří)
Zlaté Rolexy a Bodovské Omega bude znát kde kdo, ale třeba Breitling už ne. Nosím na ruce už 17let ty stejné Longines a kromě pravidelného čištění, tlakování pouzdra a jednou za tři roky plně přetěsnění, stále fungují jako když jsem je dostal k promoci. Voda, bláto, teploty na Gobi nebo Islandu ... fungují a nemusím hledat nabíječku, abych zjistil kolik je hodin.
Ještě bych dodal že mě takto spokojeně sloužili asi 20let obyčejné citizen za 1500, ani čistit či "tlakovat" jsem je nemusel jen asi dvakrát vyměnil za 50kč baterku :0)
Řekl bych že jsou tu tedy dva potencionální problémy.
1. nestandardní složení tj asi to od vás nikdo nekoupí jako normální slitinu zlata se stříbra/paladia atd.
2. pokud za to bude apple chtít stejné/větší peníze jako u objemově stejného "18karátového" zlata
Kdyby byl apple co k čemu tak to označí za hodinky ze speciálního zlata a nelže o 18 karátové slitině.
Z technického hlediska to může být i přínos (oproti slitině zlata). Osobně si ale raději kupuji titanové hodinky, je to lehčí a ke všemu hypoalergenní.
Z pohľadu zlatníka by som to nemal problém kúpiť, čisto ako zlato, nie ako materiál na okamžitú výrobu. U hodiniek aj tak nemáš istotu aká je to presne zliatina. Tak isto ako zuby, tiež si to málokto prepracuje sám na 14k, pretože sa tam tie zliatiny pohybujú rôzne od 16 do 20 karátov. Proste to vykúpiš za tebe vyhovujúcu cenu a dáš to prepracovať firme ktorá sa tým zaoberá (na Slovensku Safina alebo Zlatá Huta), cena za spracovanie je niečo malo cez euro za gram, podla toho čo požaduješ ako finálny produkt.
V konečnom dôsledku je dosť možné že je ta apple zliatina vhodná aj na šperkárstvo, aj keď možno len na odlievanie, kvôli tej keramike by som to odhadoval že to bude mať vetšiu tvrdosť, horšiu kujnosť a ťažnosť, navyše to bude asi náchylné na praskanie a lámanie. Ale zas vetšia odolnosť na škrabance. Pri niektorých tých šperkoch čo sa mi sem tam dostanú do rúk, by som sa moc nečudoval keby sa ta keramika, používala na výrobu už aj teraz. Je dosť problém to pretaviť a použiť na ručnú výrobu, je to krehké, lámavé, praská to a aj tak to prešlo štátnou skúškou na puncovom úrade. Tak netuším čo tu všetci riešite vec, ktorá sa vám aj tak do rúk nedostane. :)
Ale tohle prostě není slitina. Je to keramika slinutá (povlečená a "spájená") zlatem... Zajímalo by mne jak složité je to pak vyčistit.
A to jestli se nám dostane do ruk, nebo ne nemůžeš vědět, za pár let jsou schopní všichni nabízet apple "18 karátové" zlato na každém rohu, na tohle (marketing) jsou oni specialisti...
Ohľadom tej zliatiny, citácie z wikipedie:
Zliatina je stuhnutá zmes dvoch alebo viacerých kovov, alebo kovov s nekovmi.
Slitina je tavením vzniklá směs kovu s dalšími kovy nebo jinými prvky či sloučeninami, obvykle ve formě pevného roztoku.
Čistenie bude asi podobne komplikované ako oddeliť zlato od striebra a iných kovov keď ho treba prepracovať, prípade tak ako ho je potrebné vyčistiť od hornín po ťažbe. Proste nič čo by niekto robil doma na kolene.
Použiteľnosť toho zlata aj tak ukáže čas, ak bude pekné na pohľad, s dobrými vlastnosťami pre bežné spracovanie a nie moc komplikovanou výrobou tak sa to možno presadí a je úplne jedno ktorá firma stým príde. Aj keď moc neverím dajakému vetšiemu rozšíreniu, príde mi to ako zbytočná komplikácia výroby, 18k zlata sa až také množstvá nepredávajú a u 14k by to malo už asi dosť nevhodných vlastností aby sa stým dalo rozumne pracovať.
Jenomže ta keramika se vůbec neroztaví, takže to není slitina...
Pro "ruzove zlato" (keramika s granat. nanocasticemi) se v patentu udava bod tani 1250 deg C.
Takove "sede zlato" (keramika s diamant. prachem) ale snese pry az 3550 deg C...
Což ale opět neznamená, že se jedná o slitinu...
Zas musím citovať wiki:
Keramika je anorganický tuhý materiál, vyrobený vysokoteplotnými chemickými reakciami z kremičitanov, hlinitokremičitanov, oxidov, nitridov, karbidov, boridov.
Minimálne kremičitany, karbidy, boridy taviť idú a dajú sa spájať s kovmi. Napríklad uhlíkova oceľ: ;)
U oxidov a nitridov sa mi to hľadať nechce, ale keďže za bežných podmienok sú kyslík aj dusík plyny, pri teplotách blízko taveniu asi moc stále nebudú, ani ako zlúčeniny.
To ale pořád nenamená, že je ta keramika při zpracování s tím zlatem roztavena a vytvoří se slitina...
Teplota tání je u té keramiky 3x (a více) vyšší než u zlata a obvykle přesahuje teplotu varu zlata...
Jak se zdá, opravdu se nejedná o slitinu, ale je to kompozit. Zlaté a keramické (či jiné) částice se lisují "spečou" ve formě.
http://pdfaiw.uspto.gov/.aiw?PageNum=0&docid=20140361670&IDKey=A9058DEAF...
V prípade že sa to na seba nenaviaže by sa to malo oddeliť vo chvíli keď sa zlato dostane do kvapalného stavu, keramika vypláva na povrch. Trochu horšie je to s teplotami, dosiahnuť tých 2000 až 3000 stupňov s bežnou výbavou asi ťažko. Elektrické pece na zlato sú do nejakých 1300, zemný plyn + kompresor bude na tom asi podobne. Takže jedine asi acetylén, takže to skôr navštíviť dajakého zvárača ako zlatníka až to bude treba vyčistiť. ;)
Až na to že při 3000 stupnich se ti odpari to zlato...
Minimálně stará metoda s Lučavkou královskou by měla fungovat. :-) Tedy zlatý kompozit v kyselině rozpustit a následně získat už jen drahý kov zpět.
Zřejmě je to tedy ještě o něco větší shit, než obvykle.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.