Pokud byste zvažovali koupi zlatých hodinek Apple Watch v domnění, že díky obsahu drahého kovu zůstane jejich hodnota nezanedbatelná i za pár let, vězte, že v 18karátovém zlatu od Applu je podstatně méně drahých kovů než v prstenu z 18karátového zlata po babičce.

Se zjištěním přišel metalurg dr. Drang a vysvětlení je docela jednoduché. Jednotka ryzosti karát (kt) (neplést s jednotkou šperkařské hmotnosti, která má zkratku ct) udává poměr mezi hmotností obsaženého zlata a hmotností ostatních součástí, tradičně stříbra, případně mědi (má-li mít výsledné zlato specifický odstín). Tak například 18karátové zlato, o němž je řeč, musí obsahovat 75 % čistého zlata, přičemž to je obvykle doplněno 25 % stříbra.

Definice karátu má ale dvě slabiny, dá-li se to tak říct: (1) Podíl zlata a příměsi definuje pouze hmotnostně. (2) Nestanovuje, že zbývající příměsi musí být drahé kovy (stříbro, měď) - to je pouze zvyklost. Toho Apple využil k poměrně sofistikovanému způsobu výroby většího objemu slitiny s nižším obsahem zlata, který však vyhovuje 18karátové ryzosti. Namísto stříbra použil speciální keramický materiál s nízkou hustotou. Hmotnostní podíly tedy zůstávají zachované, ale objemově je ve výsledné slitině mnohem více keramiky (a tudíž méně zlata) oproti tradičnímu 18kt zlatu vyrobeného z kombinace zlata a stříbra. Apple tak ušetřil jak na samotném zlatu, které keramikou vytěsnil, tak na stříbru, které keramikou nahradil.