Začalo to tiskovou zprávou, která před chvilkou obšťastnila náš mailserver. A první, co nás praštilo do očí, byl hnedle nadpis:

„ASUS PB278Q - monitor s rozlišením čtyřikrát převyšujícím HD“

Počali jsme pátrat, kde tenhle marketingový krasožvást vznikl. Nemuseli jsme daleko, stačilo zajít do první věty v mailu:

„ASUS představil 27″ monitor PB278Q s rozlišením 2560×1440 pixelů…“

Nevíme, jak vás, ale mně jako první při vyslovení písmenek Há Dé napadne 1920×1080. To je 2 073 600 bodů, zatímco 2560×1440 je 3 686 400 bodů, tedy o 77 % více, ale rozhodně ne čtyřikrát více.

Kolik je tedy „čtvrtinové rozlišení z 2560×1440“? Nebudeme vás napínat: je to 1280×720, což je 921 600 bodů, tedy přesně čtvrtina 3 686 400.

Již delší dobu tvrdím (a nejsem sám), že marketing je věda zabývající se snahou prodat produkt, který skoro nikdo nechce, co největšímu počtu lidí. Škoda, že je tak agresivně využit právě u tohoto monitoru.

V marketingu je dovoleno nejspíše všechno, od klamání spotřebitele (jsem skálopevně přesvědčen o tom, že především kvůli tomu marketing vznikl), až po nefalšovanou lež. Zatímco 1,2mm rámeček od LG patří zcela jistě do kategorie nefalšované lži, tento výstřelek od ASUSu patří „jen“ do kategorie klamání spotřebitele (ne nutně v tom smyslu, jak jej definuje legislativa, kdy je klamání spotřebitele již za hranicí pravidel; pokud se vám slovo klamání nelíbí, nahraďte jej např. balamutěním, ale u mě jde o jedno a totéž, tedy vzbudit v potenciálním zákazníkovi zdání něčeho lepšího, než je běžná realita). ASUS jen potřeboval vyzdvihnout svůj 27″ monitor s rozlišením 2560×1440 nad ostatní konkurenční monitory podobných parametrů.

1280×720 se totiž skutečně ještě řadí mezi HD, konkrétně jde o jedno z nejnižších rozlišení spadající pod krasožvást „HD ready“, na němž je to celé postavené. Ten má základ v době, kdy se ještě prodávaly „HD ready“ plazmy s rozlišením 1024×768, které by dnes za HD dokázal považovat opravdu jen zatvrzelý markeťák. Přesto technicky i 1024×768 patří do rodiny HD. ASUS toho prostě jen využil. Dle legislativy se o klamání spotřebitele každopádně nejedná, avšak z hlediska reality všedního dne, kdy je 1920×1080 běžným HD rozlišením, jde o dost laciný trik. Proto také máme tolik typů HD, abychom vybrali to „nejmenší HD“ a postavili na něm hlášku typu „rozlišení čtyřikrát převyšující HD“.

Tím samozřejmě nechceme shazovat monitor ASUS PB278Q jako takový, bezpochyby jde o zajímavý produkt, považte sami: obsahuje IPS panel s pozorovacími úhly 178°/178° a dobou odezvy (gray-to-gray) 5 ms a vstupy HDMI 1.4, DisplayPort 1.2, DL-DVI a D-Sub, jemuž nechybí ani dva 3W stereo repráčky. Prodávat se má od října za doporučenou koncovou cenu bez koruny 15 tisíc vč. DPH, ve které máte standardní tříletou záruku a navíc roční záruku na nulový počet vadných pixelů. Myslíme si, že produkt tohoto kalibru se nemusí uchylovat k takovýmto marketingovým trikům.

(PS: Škoda toho LED podsvícení, to zase bude při sníženém jasu s největší pravděpodobností poukázka k epileptologovi aneb proto jsme se zbavili blikajících CRTček, aby na nás ještě ostřeji blikala LCDčka podsvícená LEDkami; čest výjimkám, které jsem ještě neviděl. Ano, CCFL blikají také, ale zdaleka ne tak ostře jako LEDky, které na rozdíl od CCFL nemají dosvit prakticky žádný. Ale to by bylo zase na úplně jiné povídání.)