Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Nesouhlasím s těmi poznámkami. 720p prostě HD _je_ a basta, takto je to definované a používají to zcela správně. Podobně HD ready je označení pro (tuším, nechce se mi to hledat, kdyžtak mě opravte) cokoli, co má více než 720 řádek a umí zobrazit videa dodaná do zařízení v 720p50 a 1080i25. Ony ty zkratky dokonce měly a mají opravdu smysl, protože to udává vzájemnou kompatibilitu přehrávače a zobrazovače.
Je jasné, že se to dá pěkně zdůvodnit, ale mě by ten monitor s tímhle prohlášením teda neprodali.
Jako někdo, kdo nikdy nepočítal plochu monitoru v pixelech, bych po prohlášení 4xHD očekával rozlišení 7680x4360 :)
Treba si uvedomit ze marketingove zvasty nie su matematika, kde je vsetko absolutne, exaktne-rigorozne, jednoznacne, logicky, deduktivne a kauzalne definovane.
IT ma dost daleko od matiky, vidme hyper-mega-bordel v binarnych a dekadickych prefixoch. Ak zabrdneme do marketingu, je to este horsie. Je niekde presne definovane co jedno jediné a konkrétne sa ma mysliet pod pojmom, ked spomenieme len HD?
http://en.wikipedia.org/wiki/High-definition_video
Nie je, pretoze podla wiki jednemu oznaceniu ci pojmu "HD" zodpovedaju dva objekty, resp. vlastnosti objektov, co je z matematickeho hladiska hyper-mega-blbina. Potom sa necudujme ze jeden pojmom HD mysli 1280x720 a iny 1920x1080. Neviem ci len v nasich koncinach alebo to je niekde definovane celosvetovo, je zauzivane, ze ak sa povie full HD, tak ozaj niet inej moznosti ako 1920x1080 a ak sa povie HD ready tak niet inej moznosti ako 1280x720 (dokonca ani to nie je pravda, pretoze su veeeeelmi rozsirene hybridy ako 1366x768 a v podstate kazdy ntb ci tv ma toto hybridné HD ready). Ale co ak sa povie iba HD? Spravne su obe rozlisenia.
Existuje dokonca este HD mini format 960x540. Jedna sa o to, ze papierovo ma sice mensiu vysku ako DVD 720x576, ale ak si uvedomime pomer stran, tak pre film format 16:9 pre DVD dostavame 720x400 a pre 21:9 ina 720x304. Na forach vsak oba taketo DVD ripy 720x400 aj 720x304 byvaju smelo oznacovane ako 480p. Trocha obsurdne aby 400 riadkove video bolo oznacene ako 480p (o 304 ani nehovorim). Pri HD mini 960x540 plati, ze ak je film 16:9, je to naozaj 540p.
"Degradaciu" rozlisania mozno ale samozrejme badat aj u oboch klasickych HD rormatov, hlavne ak ma film pomer stran 21:9 a nikto nechce pozerat obraz deformovany. Tam to pre HD ready vychadza cca 1280x536, resp. pre full HD cca 1920x816. To uz ale na minitore s pomerom stran 4:3 (nedajboze 5:4 ako 1280x1024) pozerame doslova a dopismena len stredny tretinovy pasik.
Z toho plynu samozrejme dalsie dosledky. Nikto totiz nevie, co je 4K video alebo 8K video. NEEXISTUJE jedno jedine rozlisenie, jedna jedina hodnota, vidme sialenu tabulku:
http://en.wikipedia.org/wiki/4K_resolution
(http://en.wikipedia.org/wiki/8K_resolution)
Toz v realnom svete objekty a ich atributy (ktore sa aj pouzivaju a nie su to myslienkove konstrukcie) nemaju tie bozske atributy ako objekty v dokonalom platonskom svete matematickych idei. Skoda.
Je pravda, že jediný, co je jasně definovaný je FHD. HD definovaný nijak neni, je to všechno mezi SD a FHD. Tedy 577 - 1079.
Jinak HD se stále ještě běžně používá. U televizí (u monitorů je to samozřejmě úplně jinak) je FHD u úhlopříček menších než 50" zbytečný. Na slepym testu u hranýho filmu nikdo nerozezná 720 a 1080 řádků. Proto se ještě pořád prodávají 42" HD plazmy a díky větším buňkám mají dokonce lepší obraz než dražší FHD modely (navíc při výrazně nižší spotřebě, reálně dokonce nižší než u LCD!)
[citace]IT ma dost daleko od matiky, vidme hyper-mega-bordel v binarnych a dekadickych prefixoch. [/citace]
Hopla, to je ale vhodný příklad.... shodou okolností, bordel v prefixech nezpůsobili technici, ale jako na potvoru zase marketing.
Dokud se do toho nesnažili obchodníci srát a vydávat určitou kapacitu HDD za větší (a tím podvádět uživatele), tak bylo vše ok. Veškeré objemy dat byly v násobcích 1024 (kapacity RAM, médií, velikosti souborů ...) i když se používaly předpony shodné s SI.
Hruby omyl. Nikto potajme nevydava nejake kapacity za vacsie. Pre kazdeho je na kazdom HDD napisane, ze pod pojmom MB sa mysli 1 000 000 B a pod pojmom GB 1 000 000 000 B. HDD VZDY VZDY VZDY mysleli svoju kapacitu dekadicky a nikdy binane a plati to uz 1/4 storocia. Problem sposobili OS deklarujuca kapacitu binarne. Dec-Bin bordel existuje uz hodne dlho a dec-bin bordel sposobuje, ze musime vediet KDE tie data myslime. Pretoze 1 GB na HDD je 1 000 000 000 a v RAM 1 073 741 824 B. 1 MB na CD je 1 024576 B a na DVD 1 000 000 (ani citame spravne CD a DVD sa v tomto odlisuje!), dalej tu mame BluRay, SSD, cache CPU/GPU ...
Pred par mesiacmi tu na moj popud vznikol o binarno-dekadickom bordeli cely clanok :)
Ihmo, hdd kdysi byly skutecne pocitane v 1024, od nejakych 20GB se to zmenilo a delaji to takhle "osizene":)
Eeeeee. Pamatam casy 1998-2001 ked sa prelamovala HDD hranica 8,5 GB. Predtym mali HDD kapacity 1,6 - 2,1 - 2,5 - 3,2 - 4,3 - 6,4 a 8,5 GB. A aj sa ich tie kapacity tak deklarovali! Osobne som v 1998 ci 1999 vlastnil 6,4 GB HDD a uplne jasne si pamatam napis s deklarovanou kapacitou 64XY MB, co bolo myslene samozrejme dekadicky a nijak inak. Ak by to bolo myslene binarne, tak hoci aj prevysujucich 6500 MB = 6198 MiB. Nemusim mat vzdy pravdu, ale toto je jednoducho tak.
Nuze a teraz sa zamyslime, preco mali HDD take divne kapacity: zeby pod dekadickym povrchom bublalo binarne podhubie:
Preco existovali 2,1 GB HDD? Lebo to bolo myslele ako 2 GiB cili 2147483648 B.
Preco existovali 3,2 GB HDD? Lebo to bolo myslele ako 3 GiB cili 3221225472 B.
Preco existovali 4,3 GB HDD? Lebo to bolo myslele ako 4 GiB cili 4294967296 B.
Preco existovali 6,4 GB HDD? Lebo to bolo myslele ako 6 GiB cili 6442450944 B.
Preco existovali 8,5 GB HDD? Lebo to bolo myslele ako 8 GiB cili 8589934592 B.
To bola jedna epocha HDD 1995-1999 s kapacitam od 512 MiB po 8 GiB (samozrejme predavanych ako 8,5 GB cili 85XY MB a teda dekadicky).
Predtym bola epocha s kapacitami pod 512 MiB.
Nasledna po prelomeni 8 GiB (cca 8,5 GB) hranice coskoro prisli 15-20 GB modely, po nich hned 30-40 GB a uz to islo...60-80-120 GB ... a prisla dalsia hranica 128 GiB cili dekadicky cca 137,5 GB. A skutocne opat a raz a zasa mam skusenost na vlastnej kozi, ked v specifickej dobe pri prelamovani 128 GiB (137,5 GB) hranice, so specifickou doskou a BIOSom bolo kraaaaaasne viditelne, ako bol HW obmedzeny a zblbnuty napr. z 160 GB ci 250 GB HDD a videl z neho (resp. fosna a BIOS) vedeli adresovat len 137,5 GB (128 GiB).
Ideme dalej. Po epoche 8 GiB - 128 GiB (8,5 GB - 137,5 GB) sme tu mali predposlednu epochu co sa velkosti HDD a teda adresovania tyka a tato epocha konci na 2 TiB (2,199 TB). Vsetkym je nad slnko jasne ze 2 TB (1,819 TiB) HDD nerobia ziadne problemy, ale 2,5 TB (2,27 TiB) a 3 TB (2,72 TiB) su uz za 2 TiB hranicou.
Pamatam si 40-80 MB HDD z roku pana 1992 v 80486tkach a nedalo sa povedat ze ich kapacita bola myslena binarne. Este stale si myslis za kapacita HDD bola pred 15 rokmi udavana binarne?
http://www.bigkey.com/pic/Samsung/17225_sv0432a_4.3gb_ide_hard_drive.jpg
http://i.ebayimg.com/t/Vintage-Seagate-ST34310A-4-3-GB-IDE-Hard-Drive-/2...$(KGrHqN,!hEEysRV3l-GBM1fpNPUEw~~0_12.JPG
http://www.ebay.com/itm/Vintage-Samsung-SV0322A-3-2-GB-IDE-Hard-Drive-/3...
http://www.flickr.com/photos/tohru/2152422421/
"Škoda toho LED podsvícení, to zase bude při sníženém jasu s největší pravděpodobností poukázka k epileptologovi aneb proto jsme se zbavili blikajících CRTček, aby na nás ještě ostřeji blikala LCDčka podsvícená LEDkami; čest výjimkám, které jsem ještě neviděl. Ano, CCFL blikají také, ale zdaleka ne tak ostře jako LEDky, které na rozdíl od CCFL nemají dosvit prakticky žádný. Ale to by bylo zase na úplně jiné povídání.)"
Ach jo :-( Neblikají LEDiody nebo CCFL(cold cathode fluorescent laps)
Ale způsob jak výrobce reguluje intenzitu podsvícení(lajcky JAS) těch LED/CCFL a to je přes PWM(pulzně-šířkovou modulaci)
Nová elektronika/řadič firmy Mstar http://www.mstarsemi.com/ použitá v těchto monitorech
http://www.tftcentral.co.uk/reviews/dell_u2713hm.htm
http://www.tftcentral.co.uk/reviews/hp_zr2740w.htm
http://www.tftcentral.co.uk/reviews/samsung_s27b970d.htm
http://www.tftcentral.co.uk/reviews/dgm_ips-2701wph.htm
http://www.tftcentral.co.uk/reviews/samsung_s27a850d.htm http://www.prad.de/new/monitore/test/2012/test-shimian-qh270-teil7.html#...
Již neřídí ten váš JAS(intenzitu podsvícení) přes PWM a tak nijak neblikají ;-)
Jsem si jist, ze autor clanku presne vi co to je PWM a ze u naproste vetsiny vsech monitoru se pouziva. To blikani zminil tak - pro lidi. Ne kazdy zna vyznam zkratky PWM.
Ale i tak diky za seznam tech MStar monitoru.
Dale je jeste otazka, zda skutecne plati, ze bile LED nemaji zadny dosvit na rozdil od zarivek. Ono totiz bile LED jsou zalozeny na dvou principech:
1. RGB LED kde vlastne v jedne LED jsou hned 3 LED zdroje svetla (cerveneho, zeleneho a modreho) ktere po smichani daji to co vnimame jako bile svetlo. Tyto LED nemaji zadny dosvit. V Monitorech se pouzivaji jen v tech drazzsich kouscich.
2. Ty druhe maji jen jeden zdoj svetla - vesmes ostre modreho ci dokonce ultrafialoveho a bile barvy se pak dosahuje podobne jako u CCFL pruchodem pres chemickou latku zvanou luminofor. Pak zase vznika neco co oko vnima jako bile svetlo. Tam uz by mohlo dochazet ke stejnemu dosvitu jako u CCFL, protoze princip je prakticky stejny.
Ono ten dosvit u CCFL (neboli zarivek) neni moc slavny - viz problemy se zarivkami a rotujicimi stroji - kdyby ten dosvit byl nejak vyznamny, tak ty problemy nejsou . Ale to uz je zase jine tema.
CCFL pokial viem blikaju s frekvenciou radovo kHz, kdezto ledky desiatky/stovky Hz.
Fakt je ze u "noveho" notebooku s LED - HP 6450B mam pri najnizsom jase obcas problem s tym ako blika (sorry, naozaj to vidim :) ). Pred tym som mal Asus A8JR s CCFL a jas sa dal nastavit ovela nizsie (velmi dobra ficura v noci) a ziadne blikanie som nikdy nepozoroval.
Osobe ak by som si teraz vyberal display, tak urcite bez LED.
PWM je prima vec, dolezita je ale jeho frekvencia.
"Osobe ak by som si teraz vyberal display, tak urcite bez LED."
Nie som teda odborník na LCD a podsvietenie a aj keď mám doma dva LCD s trubicami, lebo "strach", ktorým ma strašia v článkoch o blikajucich LED mi "nedovoli" kupu LCD s LED, tak si nemylím, že by s hore menovanými novými LCD nepoužívajúcimi PWN bol problém.
http://extrahardware.cnews.cz/test-hp-zr2740w-ips-semi-matte-glossy-2012...
Nevidem som ešte naživo taký LCD bez PWN, ale osobne na tých obrázkoch z testoch problém nevidím...
ja jaksi nechapem ako sa da regulovat jas LED diody bez PWM. Led dioda bud svieti alebo nie, da sa jemne zvysovat/znizovat svietivost pretekajucim prudom ale len trochu a pri strate optimalnych vlasnosti LED.
ty nové (MStar) displeje asi taky používají PWM, ale mnohem rychlejší -- něco jako u plazmy, tam má pixel taky jen 2 stavy (on/off), ale může bliknout až 10000x za sekundu, s tím už se dá pracovat
Mstar nedělá žádné displaye. TFT LCD panely v těch monitorech dělá/vyrábí LG Display a Samsung Display. Mstar vyrábí řídící elektroniku, které se oficiálně říká LCD controller česky řadič.
jasan, tak jsem to myslel (něco jako starforce ssd), dík za upřesnění
žádné Hz tam nejsou neboť PWM u displayu se bavíme o těch Hz pulzů vypínání a zapínání podsvícení. A bez PWM nic nepulzuje žádné podsvícení se nevypíná.
http://www.tftcentral.co.uk/articles/pulse_width_modulation.htm
Jas LED lze regulovat buďto pulzně (tedy to PWM, laicky řečeno blikání tak rychlé, o kterém si výrobce myslí, že už to nikdo nepostřehne, což bohužel není pravda), anebo proudem.
Jak jsem to pochopil, tak se proud podsvěcovacími diodami reguluje vždy pomocí PWM. Základní měnič pracuje na vyšší frekvenci cca desítky kHz a je slušně vyfiltrovaný, že by to ani kyborg jako Wift nepoznal :-) . Ale je třeba regulovat jas, a to se dělá buď tím, že se podsvícení vypíná a zapíná na frekvenci mezi 100 - 200 Hz, anebo je regulace zabudována přímo do toho napájecího měniče, což je ale dražší a proto to skoro nikdo nepoužívá.
Moc nechápu, co by na tom bylo dražší. Měnit střídu u PWM měniče složité není. Rozhodně jednodušší, než ještě něčím ovládat napájení samotného měniče.
Jinak blikání může mít ještě jednu příčinu - interferenci mezi kmitočtem podsvícení a snímkovým kmitočtem. Mně takhle při určitém nastavení podsvícení bliká TV Samsung - přes obraz přejíždějí pruhy.
kurtde, děkuji za příjemnou zprávu :) Otázka: výrobci zmíněných monitorů tuto skutečnost u svého produktu uvádějí? Já jen, aby to nebylo jak doteď (zkouška metodou pokus-omyl, vrácení, další zkouška...).
Nejhorší na tom je, že já mám teď spíše zájem o notebook. Ve kterých noteboocích při sníženém jasu podsvícení nebliká?
O moderny notebook bez blikania mam zaujem aj ja !
Právě tohle bohužel neuvádějí. Zjištěno je to jedině těmito testy(focení, jinde např. www.prad.de osciloskop).
Já jsem vám je chtěl napsat, abych vyvrátil ten mýtus "ach jo má to LEDiody takže to bude blikat" a při tom jde jen o to jak jsou LED a CCFL řízeny při regulaci.
Každopádně je s tím problém a nejde jen o notebooky. Jde to od mobilů až po televize. A žádný výrobce o tom nepíše jestli používá PWM nebo ne :-(
S tím notebookem, najít a vybrat takový co nereguluje přes PWM :-) Vůbec nevím jak je to v oblasti NB s PWM, nikdo to ani netestuje.
Problém je, že si za ten mýtus mohou výrobci sami tím, že používají PWM (a to častěji, než je zdrávo). Přitom kdyby začali do světa troubit něco jako "máme podsvícení, které nebliká", tak jsem přesvědčen o tom, že by to pro mnohé byla dost zřetelná výhoda na trhu. A ostatní by se chytli. Jenže se to z nějakého mně nepochopitelného důvodu neděje. Jak já říkám: škoda, moh bejt kšeft :).
nie som si isty do akej miery sa da regulovat jas ledky prudom, ale mam pocit ze cca od 70% do 120%. Pricom hodnoty nad 105% vyrazne skracuju zivotnost.
Ale len odhadujem.
U normální LEDky v širokém rozsahu, nevím, jak moc to jde u těchto bílých LED-zářivek. Tam bude k vybuzení luminoforu potřeba nějaká minimální intenzita.
LED má úzké spektrum dané materiálem a svítí buď víc nebo míň, ale pořád stejnou barvou, tzn. fotony o stejné energii. Luminofor tedy bude fungovat stále.
Tady jsem našel trochu "reklamštiny" od Eiza
http://www.eizo.com/global/products/flexscan/ev2736w/index.html a jejich nových modelů
"Flicker-Free Images
Due to the way brightness is controlled on LED backlights, many people perceive flicker on their screen which causes eye fatigue. The FlexScan EV series utilizes a hybrid solution to regulate brightness and make flicker unperceivable without any drawbacks like compromising color stability"
Ale nespoléhal bych na to dokud to někdo nezměří osciloskopem.
Můžete jim udělat reklamu na ty nové modely zprávičkou :-)
Bych pravdu řekl, nevím, v jakém stavu jsou naše vztahy s EIZO… (bývaly dobré a nevím o ničem, co by to mělo změnit), asi to zkusíme profouknout a uvidíme ;).
Kamarád byl zrovna vracet jeden 17" NTB Acer. Blikalo to tak, že stačilo snížit jas jen o dva stupně a už se na to nedalo koukat.
Jestli můžu doporučit ntb, který nebliká tak snad jedině MacBook. Nevím jestli je to způsobené menší úhlopříčkou, nebo kvalitnější elektronikou, ale ten display nebliká ani při nejnižším nastavení. Mluvím o MacBook Air 13" 2012, ze kterého právě píšu při jasu na cca. 30%.
Jenže to není notebook. To je MacBook :) A ten já nechci.
Jojo, i na SHW tohle testujou ;-)
třeba ten Samsung S27A850D z linku....
http://www.svethardware.cz/art_doc-1759252CFFFC7597C12579EB00328F66.html
Jsem cekal cenu 7-8 tisic, ale 15? Za stejnou cenu je HP ZR2740w nebo PAN monitor Dell U2711, vsechno 3 roky zaruka, nula vadnych pixelu ..... tak nevim, tenhle asus asi nebude bestsellerem ani s 4x HD rozlisenim:o)
Aha, tak pozor, ten HP uz se da sehnat lechce nad 13, cili levnej nez ten asus ......
Za těch 13k to byla časově omezená akce, nové dodávky už jsou zase kolem 15k
pokud umíte anglicky doporučuji tento článek http://www.tftcentral.co.uk/articles/pulse_width_modulation.htm
Ten střídu (duty cycle) ukazuje v recenzích pomocí pomocí fotky. A vaše Extrahardware konkurence alespoň graf z osciloskopu, kde jde krásně vidět, že to při jakémkoliv jasu vůbec nebliká.
Pěknej, díky :). Jsem velmi zvědav, jestli někdy začnou výrobci monitorů ve specifikacích zmiňovat způsob podsvícení při sníženém jasu.
Muze mi nekdo vysvetlit proc se pouziva zrovna PWM? Uz zarivky to celkem chapu, tam se jas asi blbe meni, navic zarivka bezne blika kolem desitek kHz (pokud to neni nejaka 20 let stara k**** s tlumivkou:)
No, ale ledky by snad melo byt mozno uridit i jinak ne? Znizenim proudu nebo napeti.
Ale at je to jakkoliv, PWM, nePWM, proc to blika? Kdyz zarivka v monitoru pojede na 50kHz, stejne jako zarivka za 50kc z lidlu, tak prece neni problem, aby par cyklu programove vynechala ne? Tak jak je sakra mozne, ze vetsina LCD s zarivkou blika pod 200Hz. Staci se podivat na recenze a doctem se, ze nove LCD klidne blika na 100Hz a to uz je horsi nez moje stare CRT! A hlavne, je to videt (ja to vidim) a kazi to oci.
Dokaze mi teda nekdo rozumne rict, proc tam meni u CCFL PWM v radu desitek kHz, ale v radu desitek Hz? A proc to same neni u LED?
http://www.tftcentral.co.uk/articles/pulse_width_modulation.htm
Jestli si pochopil angličtinu z toho článku tak bys zjistil, že bez PWM(pulzně šířková modul) nemá žádnou frekvenci protože tam není žádná střída( duty cycle) a intenzita diody je řízená právě nejspíše proudem/napětím. Tak nemá co pulzovat.
A u těch recenzí monitorů (které jsem výše odkázal) právě Pulse Width Modulation Used: No
Cycling Frequency: n/a
Possible Flicker at 0,50,100% No
http://en.wikipedia.org/wiki/Pulse-width_modulation - PWM ma nejaku freqvenciu, 50% sa da docielit tym ze 10 ms ON a 10 ms OFF ale aj tym ze 10x(1ms ON 1ms OFF)
Psal jsem o frekvenci těch pulzů, kdy je podsvícení zapnuto a vypnuto
http://www.tftcentral.co.uk/articles/pulse_width_modulation.htm když neumší anglicky hod si to do google traslatoru ;-)
Možná je to tím, že "pulsně šířkové" řízení je nejjednodušší na výrobu a provoz. Stačí jednoduchý řízený oscilátor, výkonový spínaný prvek a nějaký jednoduchý filtr na výstupu proti rušení okolních zařízení. A myslím, že nízké frekvence se používají proto, že se jednodušeji a levněji filtrují. Vyšší hramonické z páru stovek Hz půjde asi jednodušeji utlumit než vyšší harmonické z několika desítek kHz.
Pokud já vím, 720 řádek je HD, 1080 řádek je FullHD. Takže pak autor IMHO poněkud ujíždí na vlastní představě.
Nezlob se na me, ale kdyz bych napsal, ze ma neco 2xHD, tak asi tezko budu myslet, ze je to vztazeno k vice nez 525 radkum. Kdyz se rekne HD, tak ma kazdy na mysli 1080. V tomhle pripade se jedna o cilenou demagogii, stejne jako kdyz duchodcum slibujou zajezd za 99 korun nebo v bance pasmove uroceni 5% (ikdyz tohle uz je ryzi a nepokryta lez).
Pokud má každý na mysli HD jako 1080, tak se prostě každý mýlí. Což ostatně není nic divného.
Demagogie je naopak tvrdit, že HD je 1080. To je FullHD, i kdyby ses postavil na hlavu a odstrkoval ušima...
Přesně tak. HD Ready je oficiální označení pro 720p /http://en.wikipedia.org/wiki/HD_ready), navíc 720p je opravdu základní HD režim. Následně 1080p je FullHD. Tady mluví o čtyřikrát HD, navíc 2560×1440 je oficiálně nazván Wide QUAD High Definition, takže nevidím problém. Trochu úlet, hm…
"Kdyz se rekne HD, tak ma kazdy na mysli 1080."
Tak jo, už jste s WIFTem dva, a shodou okolností oba přesvědčení o své pravdě bez nutnosti konfrontace se světem, gratuluji ;)
Jestli vám přijde korektní považovat 1280×720 za HD, dobře vám ho tam tak. Já naopak všechno pod 1920×1080 za HD nikdy nepovažoval - když jsem chtěl HD TV, nespokojil jsem se s ničím menším než právě 1920×1080.
Pojem FullHD je obecně marketingový krasožvást, který vznikl na základě zneužití výraziva typu „nejoptimálnější“. Když se totiž do detailu rozebere výraz „Full HD“, tak se vlastně jedná o „nejoptimálnější vysoké rozlišení“. S tímto výrazem musel marketing přijít proto, že se mu před tím dařilo lidi balamutit výrazy jako HD či HD Ready, které ve skutečnosti „plným HD“ (a tedy jediným možným HD) není. Ostatně jaké jiné by mělo být HD, než plné? Poloviční? Čtvrtinové? Ano, já skutečně to, čemu se tady teď tedy říká HD, nebo přesněji HD Ready, říkám „půlHD“ (přestože to nutně nemusí být přesně polovička HD), abych tím vyjádřil tu skutečnost, že se nejedná o „plné HD“ a podle mě tedy jediné možné HD (jaké jiné by taky mělo HD být?).
Jiná možnost, jak se s tím marketing mohl vypořádat, je nevymýšlet pikačoviny a řícit „HD je tedy 1280×720" (High Definition, tedy vysoké rozlišení) a 1920×1080 mohl nazvat VHD (Very High Definition,m tedy velmi vysoké rozlišení). Ale říct, že 1280×720 je „vysoké rozlišení“ a 1920×1080 je "plné vysoké rozlišení“, tak tomu já říkám vítězství marketingu nad zdravým rozumem. Jak je vidět, nezanedbatelné části lidí vyhovuje, když z nich marketing dělá kretény.
Spíš bych se doporučil zamyslet jak to asi vznikalo. Průser totiž je, že předpokládáš, že obojí vzniklo přes noc naráz, a to nebude pravda. Při pročtení wiki se dozvíš, že HD (vysoké rozlišení) je cokoli alespoň dvakrát lepší jak standardní rozlišení (no prostě PAL). Což je právě něco od těch 1152×720 nahoru.
Pak přišlo ještě vyšší rozlišení, a na trhu se objevovala zařízení s padesáti ruznými rozlišeními většími jak PAL a všichni prodejci operovali s HD. Takže se OFICIÁLNÍ SDRUŽENÍ výrobců dohodlo na JEDNOZNAČENÉ CERTIFIKACI s našimi názvy. Pro mě to má skoro váhu standardu, protože i IEEE není nic jiného než sdružení výrobců a některých dalších…není to tedy blábol, v tom je tedy to, že tvoje úvaha je od začátku stavěna na neexistujících základech. Jestli sis neprostudoval přislušnou stránku co jsem postoval sám, tak tady je výtažek:
„The HD ready is a certification program introduced in 2005 by EICTA (European Information, Communications and Consumer Electronics Technology Industry Associations), now DIGITALEUROPE.
There are currently four different labels: "HD ready", "HD TV", "HD ready 1080p", "HD TV 1080p". The logos are awarded to television equipment capable of certain features.“
Že pak přišla ještě vyšší rozlišení, která se odvíjí od základního rozlišení, které je ještě HD, je pouze logické.
"je cokoli alespoň dvakrát lepší jak standardní rozlišení" - pak bych ale (zcela logicky) cekal, ze dvakrat v kazdem smeru, cili 4x! A ne, ze bude stacit obraz jen roztahnout a povazovat to za HD:o)
Co se tyce HD a FullHD, tak si myslim, ze to znamena to same. Proste bluray je HD a je jenom 1080p (mozna i 'i', ale to pochybuju), neverim, ze nekdy vznikl bluray 720p.
Ja budu varit z vody, ale myslim, ze to bylo takhle: vznikl standard HD jako 1080p, zacaly se vyrabet televize, ale ejhle, nekdo si rekl, ze bude povazovat za HD i televizi, ktera sice 1080p prehraje, ale plne nezobrazi, protoze ma jen umastenych 768cosi radku. Lidi byli pochopitelne nasrani, kdyz si takovy kram domu donesli, tak ti prvni museli prijit s nazvem fullhd a ti druzi se asi zastydeli, tak to nazvali hdready, jakoze to sice hd signal sezere, ale nezobrazi. To je velmi podobne marketingovemu nesmyslu odborne zvanem "kontrast 1000000000000000:1".
Ale ted k tomu marketingu, vzhledem k faktu, ze uz se ani u nas snad neda sehnat zobrazovadlo, co by zobrazovalo min nez 1080 (HD), tak odborne i laicke kruhy muzou zcela pochopitelne predpokladat, ze kdyz se rekne 4x HD, tak ze to bude 4x HD a ne nejake halfHD, vicnezPALHD a podobne.
Proste je to marketingovy zvast a kravina, az prijde 4k UHD (http://en.wikipedia.org/wiki/Ultra-high-definition_television), ktere je SKUTECNE 4xHD, tak zas budou muset kvuli temto pitomcum uvadet nazvy jako 4x vic nez fullHD, no a pak se zase najde nejaky chuj, co to bude prezentovat jako 16xHD a tak furt dokola ...... takze v tom je ten problem, delaji z obycejnych lidi, kteri nezijou IT a nectou cdr(:), kreteny!
Marketing mne sice dokáže občas také nesmírně srát, ale toto není tento případ a střílíte do civilistů. Jste-li zaslepen tak, že to nevidíte, tak nemá smysl pokračovat v diskusi, pojedete si stejně pořád svoje.
Neviem kto si vymyslel také "štandardy", ale 2560x1440 je uvádzané ako WQHD (Wide Quad High Definition), čiže ak sa WIFT-ovi niečo napáči na tom ASUS-áckom 4x (Quad), nech si sťažuje u tvorcov týchto štandardov...
http://en.wikipedia.org/wiki/WQHD#WQHD_.282560.C3.971440.29
Já bych za smysluplnější považoval špatné standardy nepoužívat ;). Jenže to se bohužel marketingu nehodí do krámu.
Copak, ty bys všechny ty standardy a normy zakázala? :-)
To ani ne, já proti tomu bojuju tím, že na to upozorňuju ;).
"Nevíme, jak vás, ale mně jako první při vyslovení písmenek Há Dé napadne 1920×1080"
Tak ses mohl ještě zeptat kohokoliv jiného a nemusel kvůli tomu vznikat naprosto zbytečný článek a diskuze pro flame. Příště bych prosil třeba článek o LED TV v elektrech.
No, upřímně řečeno, označení LED TV je zcela bez diskuze klamáním zákazníka. V UK tamní regulátor reklamy v podstatě nařídil, že v reklamách na „LED TV“ musí být zmíněno, že se jedná o LED podsvícení.
Jj, souhlas, proto jsem to vybral jako příklad, ale je to (mezi technicky znalejšími) prostě common knowledge, víme co si pod tím představit stejně jako pod HD ;)
"Nedělní úvaha z Oktoberfestu (jen pro pobavení)"
Co znamená, když se řekne tuplák piva (HD)? Znamená to snad tuplák naplněný jen do půli? Ne. Mezi tuplákem piva (HD) a plným tuplákem piva (Full HD) nelze dělat rozdíly a nelze se spokojovat s jakýmisi podmíráky. Pokud si poručím tuplák piva, chci tuplák piva, plný, ne jen půlku. Vy snad také. Tak nedovolte a nepomáhejte vytvářet zdání, že mezi tuplákem piva (HD) a plným tuplákem piva (Full HD) má být rozdíl. :)
Jenže vy nejste schopni pochopit, že HD NENÍ automaticky tuplák. HD Ready je půllitr. FullHD je tuplák. TAKTO JE TO DEFINOVÁNO. Zapamatujte si to a nebudete mít v životě problém. Ale to by nebylo na co nadávat v hospodě, že?
To jste ovšem zcela minul sdělenou myšlenku*. :( A pozor na tu poslední větu, není žádného rozdílu mezi nadáváním v hospodě a nadáváním v diskuzích a mezi nadáváním na ty co jako HD berou 1080 a nadáváním na ty co jako HD berou i menší rozlišení. :)
*) Nejde si přeci říct v hospodě o tuplák, servírka vám přinese jen z poloviny naplněný tuplák s tím, že tomuhle podmíráku říká tuplák a že pokud chci plný tuplák, měl jsem říct "plný tuplák" místo jenom "tuplák". Tam by vás už nikdy neviděli. Zato v hospodě, kde by tomu malýmu pivu říkali malé pivo, tak tam to vemete za férové a jak to má správně být.
http://onlineshopy.com/eshop/web_eshop/data/up_im/347_357_515_1290553244...
Omlouvám se, že jsem vás vyprovokoval k takovéto protiakci, to nebylo mým záměrem. Chtěl jsem jen debatu odlehčit poukázáním na filozoficko lingvistickou rovinu sporu o HD.
Mně se přirovnání k tupláku moc líbí :) Vlastně to říká, že „HD Ready je vlastně skoro jako SD (+ pár pixelů k tomu ;)“ (míněno samozřejmě s nadsázkou).
Jako ideální východisko vidím říkat 1920×1080 FullHD a takovým těm typickým rozlišením jako 1366×768 nebo 1280×720 říkat „PůlHD“. Jsou to prostě „mrzáci od HD“ (ono HD samo o sobě je takový marketingový mrzák a čert by mě vzal, když vidím, že toho mrzáka firmy zneužívají k produkci marketingových krasožvástů - z mrzáka zřídkakdy vzejde něco smysluplného ;). V životě by mě nenapadlo říct, že můj mobil, který dělá 1280×720 videa, točí v HD. Vždycky točil v PůlHD.
Žádnou filosofii v tom nevidím, pouze to, že tu polovina lidí žije v nějaké fantasmagorické představě (vzniklé jednoduše tím, že nemají v oblasti přehled) a nejsou s to přijmout, jak to. Jestli chcete filosofii, mohu vysvětlit na zcela jednoduchém příkladě, jak absurdní tyto představy jsou, ale nevím, jestli se mi s tím chce psát :-)
Hlavně mne to opravdu trochu znechucuje, protože místo produktových zajímavostí nebo informací z byznysu se tu plácáme v takových nesmyslech, o těch bulvárních srajdách vedle ani nemluvím.
zajimave, od autora clanku na serveru ktery se zabejva prave psanim o takovichto technologiich bych cekal ze standardy formatu ktere jsou s danyma produktama spojene zna, jak vidno asi nezna, proc o nich tedy pise?
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.