Však je to v pořádku, jen si myslím že vydat takto beta bios za daných okolností nebylo úplně rozumné, zvlášť když tuto potíž řešil beta bios víceméně v teoretické rovině i když patch notes tvrdil něco jiného.

Mě by stačilo kdyby vydaly prohlášení ve smyslu vypněte expo, je tam chyba a hrozí zničení desky a CPU dokud nevydáme opravený bios.

@Samuel: Možná by nebylo špatné upřesnit, co máš na mysli, protože takhle to vypadá, že mícháš hrušky s jabkama.

Přepěťové ochrany desky řeší to, že se člověk nabije třeba vrtěním na plastové židli statickou elektřinou a pak šáhne na desku. To, že BIOS nastaví procesoru o 0,1V vyšší napětí, než je výrobcem povolené maximum, žádná přepěťová ochrana vyřešit nemůže.

Pokud se chceme bavit o omezení dodávaného výkonu, je potřeba si vyjasnit o čem vlastně mluvíme. Jde v principu o 3 problémy - řízení příkonu podle TDP procesoru, omezení přetížení zdroje a (ne)možnost omezení zkratových proudů. Obvykle platí, že omezování dodávaného výkonu má na starost zdroj, i když často ve spolupráci se spotřebičem.

Procesor sám má při řízení příkonu dost omezené možnosti. Pro běh na určité frekvenci potřebuje určité napájecí napětí. Přes BIOS pošle napájecí kaskádě požadavek na výši napětí a ta by ho měla dodat. Celkový proud a tedy i příkon závisí na frekvenci, se které pracují jednotlivé části procesoru. Pokud celkový příkon procesoru překročí definovaný limit (třeba TDP) má jedinou šanci jak ho omezit, musí snížit taktovací frekvence jader a tím snížit odebíraný proud. Pokud běží všechna jádra na nižší frekvenci může procesor požádat přes BIOS napájecí kaskádu o příslušné snížení napájecího napětí, což dál sníží příkon.

Napájecí kaskáda řeší jen úroveň napájecího napětí a odebíraný proud může měřit, ale neřeší ho. Pokud to zvládne, dodá vždy to, co procesor vezme. Pokud jsou proudy vysoké dochází k úbytkům napětí na přívodech a procesor může dostat menší napětí, než chtěl. To ale napájecí kaskáda neví a tedy nemůže řešit. Některé BIOSy ale zajišťují kompenzaci tohoto poklesu příslušným zvýšením výstupního napětí napájecí kaskády. Pokud je však požadovaný příkon vyšší, než dokáže dodávat napájecí kaskáda, nebo napájecí zdroj, tak procesor dostane nižší napětí, než chtěl, a musí se s tím vypořádat snížením kmitočtů. Pak má procesor nižší výkon, než by mohl mít se silnějším zdrojem.

Zatím byla řeč o běžných provozních stavech. Napájecí kaskáda i napájecí zdroj řeší odebíraný příkon v podstatě jen v havarijních stavech, kdy by byl, nebo je odběr významně vyšší, než na kolik jsou dimenzovány. Cílem je spíš vlastní ochrana a než zachraňování napájeného zařízení. Pokud dojde k události tohoto typu, tak už stejně většinou není co zachraňovat.

Pokud havarijní stav (obvykle zkrat) nastane při zapnutí počítače většinou ani nenaběhne zdroj, protože řídící elektronika zjistí, že roste odběr, ale napětí se nezvyšuje podle očekávání. Když dojde v běžném provozu k překročení mezního odběru kaskády/zdroje, mělo by dojít k vypnutí napájení. Napájené zařízení to většinou už nemá šanci zachránit. Ty extrémní odběry totiž obvykle nejsou příčinou, ale až následkem poškození.

Konkrétně v těchto případech není příčinou zničení procesorů velký příkon, ale příliš velké napájecí napětí. To způsobí někde průraz, v důsledku toho začne nekontrolovatelně růst zkratový proud, dojde k lokálním přehřátí a velmi rychlému rozšíření destrukce na okolní struktury čipu. Přes pár napájecích pinů kolem místa průrazu se pak vybije celá energie výstupních kondenzátorů napájecí kaskády a to může poškodit i patici. Té havárii by nezabránilo ani okamžité vypnutí MOS tranzistorů napájecí kaskády, protože výstupní kondenzátory jsou až za nimi. Navíc mají velmi nízkou indukčnost i značnou kapacitu a tak jsou zkratové proudy proudy bleskově rostou do extrémních hodnot.

Pro odstranění rizika zničení procesorů není potřeba žádná změna železa a nová revize desek. Stačí upravit v BIOSu způsob řízení napájecí kaskády, což Asus udělal.

Potřebuješ výpis barev u RGB?